Orbex
Britská společnost Orbex, která se zabývá vyvojem nosných raket, oznámila, že podala návrh na nucenou správu poté, co selhalo několik pokusů o zachování financování společnosti.
sociální sítě
Přímé přenosy
Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.
krátké zprávy
Britská společnost Orbex, která se zabývá vyvojem nosných raket, oznámila, že podala návrh na nucenou správu poté, co selhalo několik pokusů o zachování financování společnosti.
Investoři a obchodníci ve vesmírném sektoru očekávají, že plánovaná primární veřejná nabídka akcií (IPO) společnosti SpaceX v letošním roce vyvolá nárůst kapitálu v celém odvětví, ale ne bez rizika, že v budoucnu odvede pozornost investorů od ostatních společností.
Bavorský ministerský předseda Markus Söder 4. února oznámil, že Německé letecké a kosmické centrum (DLR) obdrží 58 milionů eur na vybudování Centra pro řízení lidského výzkumu, které bude podporovat budoucí robotické a lidské výzkumné mise. Celkové náklady na zařízení činí 78 milionů eur a kromě bavorského financování DLR investuje 20 milionů eur ze svého institucionálního rozpočtu.
Vedoucí pracovníci společnosti United Launch Alliance uvedli, že odchod dlouholetého generálního ředitele Toryho Bruna měl na společnost dopad. Podle nich to však nezměnilo schopnost společnosti ULA plnit její hlavní úkol: zvyšovat rychlost startů nové rakety Vulcan.
Austrálie prostřednictvím nezávislé neziskové organizace Australasian Space Innovation Institute (ASII) využívá produkty a služby související s vesmírným prostředím k řešení národních a regionálních výzev.
Národní průzkumný úřad přidal do rostoucího seznamu dodavatelů, které testuje pro budoucí zpravodajské mise, tři nové firmy zabývající se komerčním zobrazováním. Jedná se o společnosti HEO, SatVu a Sierra Nevada.
Výrobci malých družic, kteří nemají příležitosti k budování velmi velkých konstelací, uvádějí, že zaznamenávají rostoucí zájem zákazníků hledajících menší systémy přizpůsobené specifickým potřebám.
Společnost Amazon 10. února získala od FCC schválení k vynesení dalších tisíců širokopásmových družic, a to několik týdnů poté, co požádala o posunutí červencového termínu pro svou síť první generace, jelikož dosáhla pouze asi 11 % požadovaného nasazení.
Poté, co NASA v loňském roce ztratila přibližně 20 % státních zaměstnanců, plánuje přivést více interních odborníků a snížit svou závislost na dodavatelích.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Evropská Komise se rozhodla navýšit rozpočet pro kosmický průmysl a výzkum na 16 miliard eur. Nový rozpočet má podpořit postavení EU po roce 2020. Zdroj 7. června 20:40
Společnost SpaceX již několik let světu přesvědčivě demonstruje, že znovupoužitelnost kosmické technologie není taková utopie, jak se dlouhá léta zdálo. Dnes tato společnost dominuje v oboru kosmonautiky a ostatním konglomerátům i státním agenturám jakoby snad docházel dech nebo stále jen čekaly, zda se podobné technologie skutečně rozšíří. Něco se však přece jen děje. Pravdou ale je, že tyto kroky nejsou ani zdaleka tak rychlé jako v případě SpaceX. Konkurenční společnost ULA vyvíjí silnou raketu Vulcan, která by měla být v pozdějších fázích částečně znovupoužitelná. Blue Origin úspěšně vyvinula znovupoužitelný suborbitální systém New Shepard a pokračuje vývojem těžké a znovupoužitelné rakety New Glenn. Jiným případem jsou vládní kosmické agentury, které, přestože se trendy zrovna příliš neřídí, se taktéž snaží ušetřit a nejúčinnější cestou se zdá být právě znovupoužitelnost. Pojďme se tedy podívat, jak na tyto trendy reaguje Evropská kosmická agentura ESA.
Už zítra odstartuje z kazašského kosmodromu Bajkonur raketa, která vynese na oběžnou dráhu loď Sojuz TMA-09M. Na její palubě bude Američanka Karen Nyberg, Rus Fjodor Jurčichin a hlavně člen Evropské kosmické agentury, italský astronaut Luca Parmitano. Cílem této výpravy samozřejmě nebude nic jiného než Mezinárodní vesmírná stanice. Posádka tedy doplní Expedici 36, která se tím stane kompletní. Luca Parmitano tak obnoví evropskou přítomnost na stanici po necelém roce. Posledním evropským astronautem ve vesmíru byl Holanďan André Kuipers, jež byl členem Expedice 30/31. Dnešní článek o Evropské kosmické agentuře tedy využije příležitosti a vy se v něm můžete dočíst o historii Evropanů v kosmu, jejich současnosti, ale také třeba o tom, jak probíhá výcvik evropských astronautů nebo jak se stát jedním z nich. Přeji příjemné čtení.
Každý zná Sputnik, první družici na oběžné dráze Země. Všichni vědí, kdo to byl Jurij Gagarin nebo Neil Armstrong. Je všeobecně známo, že Američani přistáli na Měsíci díky programu Apollo. Mezi lidmi se najde jen několik málo jedinců, kteří nevědí, co znamenají pojmy Mir, Space Shuttle, Sojuz, Hubbleův kosmický teleskop, Spirit a Oportunity nebo Lunochod. To všechno jsou veleúspěšné projekty dvou zakladatelských států kosmického věku – USA a Sovětského svazu, respektive Ruska. Jaký má ale podíl na dobývání vesmíru starý kontinent? Dokázali byste jmenovat alespoň tři důležité či úspěšné projekty? Možná ne, jelikož Evropská kosmická agentura není v podvědomí obyčejných lidí příliš známá, na rozdíl od NASA a její promyšlené, masové mediální propagace. Pojďme se tedy podívat blíže na evropský podíl na kosmickém výzkumu. Dnes si povíme, co je to Evropská kosmická agentura a jaké události vedly k jejímu založení.
Mars má mezi všemi planetami Sluneční soustavy z pohledu lidstva mimořádné postavení. Je podobný Zemi, mohl na něm existovat život a hlavně je dost blízko na to, abychom k němu mohli vysílat kosmické průzkumníky v počtu větším než malém. Objektivně vzato musíme uznat, že v průzkumu Marsu hrají prim Američané, kteří k Rudé planetě poslali nejen několik družic, ale také přistávací moduly a vozítka. Rusové už takové štěstí neměli a jejich projekty končily povětšinou z různých příčin nešťastně. Evropa až doposud stála trochu v závětří. Nyní se zdá, že i ona by mohla přispět se svou troškou do mlýna. Chystá totiž misi ExoMars.
Všechny kosmické velmoci mají svou výkladní skříň a tou je pilotovaná kosmonautika. Tento obor neodpouští chyby a technologie pro něj použité jsou ty nejkvalitnější. Na druhou stranu vývoj pilotovaných kosmických lodí zabere dlouhou dobu a stojí spoustu peněz. Není totiž důvod cokoliv uspěchat. Za první vážnější vlaštovku v toto oboru v podání Evropy můžeme považovat stroj označený zkratkou IXV.
Po znovuzvolení amerického prezidenta se spekuluje o možné stanici na oběžné dráze za Měsícem. Mohlo by se tak najít další využití pro superraketu SLS. Raketoplány míří do důchodu. Atlantis už má za sebou poslední zastávku v průmyslovém parku na mysu Canaveral. Příští rok si ho návštěvníci budou moci prohlédnout tak, jak ho viděli pouze astronauti.
ESA připravuje malý raketoplán, který by v budoucnu mohl sloužit jako záchranný člun zaparkovaný u ISS. Zatím probíhají pouze testy, ale vše vypadá velice nadějně. Tato témata probereme v osmém díle Kosmotýdeníku.
Mezi více než 60 měsíci planety Saturn zaujímá jeden význačné místo – Titan – po Ganymedu největší měsíc ve Sluneční soustavě, který svými rozměry strčí do kapsy i planetu Merkur. Má hustou atmosféru a probíhá na něm jev, který v mnohém připomíná koloběh vody známý ze Země. Jen s tím rozdílem, že tady se vypařují a zpět na povrch prší uhlovodíky. V našem prostředí kapalný etan a nejjednodušší metan. Celý Titan doslova překypuje uhlovodíky – základními stavebními prvky živých organismů. Je proto téměř trestuhodné, že se na povrch tak zajímavého tělesa doposud podíval jen evropský modul Huygens. Nadějně vypadal americký projekt TiME, ale ten se nakonec realizace nedočká. Nyní ale svítá nová naděje – Evropa uvažuje o misi TALISE, která cílí právě na Titan.
Evropská kosmická agentura (ESA) bude v průběhu tohoto měsíce rozhodovat o mimořádně zajímavé misi. Němečtí odborníci již několik let rozvíjí projekt automatického přistávacího systému, který by měl sloužit k dosednutí na povrch Měsíce. ESA se nyní rozhodne, zda projekt přijme za svůj cíl a nasype do něj potřebnou sumu peněz.
28.září odstartovala z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně nejsilnější evropská raketa současnosti – Ariane 5. Cílem bylo vynést na geostacionární dráhu dvě telekomunikační družice Astra-2F a GSAT-10. Start letu s technickým označením VA209 přišel přesně ve 23:18 SELČ. Jednalo se již o 65. start této rakety.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.