sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (IMAP)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Geost

Nově získaná dceřiná společnost Geost společnosti Rocket Lab si zajistila rozšíření kontraktu s americkými vesmírnými silami na výrobu dvou optických užitečných nákladů pro mise na geostacionární oběžné dráze.

Nuview

Nuview, americký startup, který buduje konstelaci lidarových družic, 28. srpna oznámil získání 5 milionů dolarů z programu Národního bezpečnostního inovačního kapitálu (NSIC) ministerstva obrany.

Pentagon

Pentagon se chystá přepracovat způsob, jakým spolupracuje se soukromým sektorem, s cílem rychleji zavést technologie nové generace, uvedl 27. srpna náměstek ministra obrany pro výzkum a inženýrství Emil Michael.

Satlyt

Startup Satlyt ze San Francisca, který vyvíjí software pro konverzi družic na virtuální datová centra, je mezi čtyřmi společnostmi, které získaly financování z prvního městského pobídkového programu pro umělou inteligenci v San José.

ESA

Evropská kosmická agentura a Evropská komise vybraly společnosti Avio a Isar Aerospace k vynesení prvních misí v rámci iniciativy na podporu technologického rozvoje a evropského průmyslu nosných raket.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: evropa

ESA – 1. díl – Zrod třetí kosmické velmoci

Každý zná Sputnik, první družici na oběžné dráze Země. Všichni vědí, kdo to byl Jurij Gagarin nebo Neil Armstrong. Je všeobecně známo, že Američani přistáli na Měsíci díky programu Apollo. Mezi lidmi se najde jen několik málo jedinců, kteří nevědí, co znamenají pojmy Mir, Space Shuttle, Sojuz, Hubbleův kosmický teleskop, Spirit a Oportunity nebo Lunochod. To všechno jsou veleúspěšné projekty dvou zakladatelských států kosmického věku – USA a Sovětského svazu, respektive Ruska. Jaký má ale podíl na dobývání vesmíru starý kontinent? Dokázali byste jmenovat alespoň tři důležité či úspěšné projekty? Možná ne, jelikož Evropská kosmická agentura není v podvědomí obyčejných lidí příliš známá, na rozdíl od NASA a její promyšlené, masové mediální propagace. Pojďme se tedy podívat blíže na evropský podíl na kosmickém výzkumu. Dnes si povíme, co je to Evropská kosmická agentura a jaké události vedly k jejímu založení.

Spolupráce nás zavede na Mars

Mars má mezi všemi planetami Sluneční soustavy z pohledu lidstva mimořádné postavení. Je podobný Zemi, mohl na něm existovat život a hlavně je dost blízko na to, abychom k němu mohli vysílat kosmické průzkumníky v počtu větším než malém. Objektivně vzato musíme uznat, že v průzkumu Marsu hrají prim Američané, kteří k Rudé planetě poslali nejen několik družic, ale také přistávací moduly a vozítka. Rusové už takové štěstí neměli a jejich projekty končily povětšinou z různých příčin nešťastně. Evropa až doposud stála trochu v závětří. Nyní se zdá, že i ona by mohla přispět se svou troškou do mlýna. Chystá totiž misi ExoMars.

Intermediate eXperimental Vehicle

První krok k evropské lodi

Všechny kosmické velmoci mají svou výkladní skříň a tou je pilotovaná kosmonautika. Tento obor neodpouští chyby a technologie pro něj použité jsou ty nejkvalitnější. Na druhou stranu vývoj pilotovaných kosmických lodí zabere dlouhou dobu a stojí spoustu peněz. Není totiž důvod cokoliv uspěchat. Za první vážnější vlaštovku v toto oboru v podání Evropy můžeme považovat stroj označený zkratkou IXV.

Raketa SLS

Kosmotýdeník 8. díl (4. 11. – 10. 11. 2012)

Po znovuzvolení amerického prezidenta se spekuluje o možné stanici na oběžné dráze za Měsícem. Mohlo by se tak najít další využití pro superraketu SLS. Raketoplány míří do důchodu. Atlantis už má za sebou poslední zastávku v průmyslovém parku na mysu Canaveral. Příští rok si ho návštěvníci budou moci prohlédnout tak, jak ho viděli pouze astronauti.
ESA připravuje malý raketoplán, který by v budoucnu mohl sloužit jako záchranný člun zaparkovaný u ISS. Zatím probíhají pouze testy, ale vše vypadá velice nadějně. Tato témata probereme v osmém díle Kosmotýdeníku.

Titan

Vrátí se Evropa na Titan?

Mezi více než 60 měsíci planety Saturn zaujímá jeden význačné místo – Titan – po Ganymedu největší měsíc ve Sluneční soustavě, který svými rozměry strčí do kapsy i planetu Merkur. Má hustou atmosféru a probíhá na něm jev, který v mnohém připomíná koloběh vody známý ze Země. Jen s tím rozdílem, že tady se vypařují a zpět na povrch prší uhlovodíky. V našem prostředí kapalný etan a nejjednodušší metan. Celý Titan doslova překypuje uhlovodíky – základními stavebními prvky živých organismů. Je proto téměř trestuhodné, že se na povrch tak zajímavého tělesa doposud podíval jen evropský modul Huygens. Nadějně vypadal americký projekt TiME, ale ten se nakonec realizace nedočká. Nyní ale svítá nová naděje – Evropa uvažuje o misi TALISE, která cílí právě na Titan.

Evropský přistávací modul pro Měsíc

Evropa si brousí zuby na Měsíc

Evropská kosmická agentura (ESA) bude v průběhu tohoto měsíce rozhodovat o mimořádně zajímavé misi. Němečtí odborníci již několik let rozvíjí projekt automatického přistávacího systému, který by měl sloužit k dosednutí na povrch Měsíce. ESA se nyní rozhodne, zda projekt přijme za svůj cíl a nasype do něj potřebnou sumu peněz.

Start rakety Ariane 5

Pátý letošní start Ariane 5

28.září odstartovala z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně nejsilnější evropská raketa současnosti – Ariane 5. Cílem bylo vynést na geostacionární dráhu dvě telekomunikační družice Astra-2F a GSAT-10. Start letu s technickým označením VA209 přišel přesně ve 23:18 SELČ. Jednalo se již o 65. start této rakety.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.