Jared Isaacman
Administrátor NASA Jared Isaacman naznačil, že by byl otevřený přesunu jiné kosmické lodi než raketoplánu Discovery do Houstonu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Administrátor NASA Jared Isaacman naznačil, že by byl otevřený přesunu jiné kosmické lodi než raketoplánu Discovery do Houstonu.
Evropská kosmická agentura potvrdila narušení bezpečnosti neutajovaných materiálů z vědeckých serverů na základě zpráv na sociálních sítích.
Vesmírná základna Vandenberg nabízí poskytovatelům startů přístup k nové startovací plošině s podmínkami, které by mohly umožnit lety rakety Starship společnosti SpaceX.
Společnost Planet, známá především poskytováním geoprostorových informací prostřednictvím své konstelace zobrazovacích družic, vidí významnou příležitost ve vývoji orbitálních datových center pro umělou inteligenci.
Společnost Space Forge 31. prosince oznámila, že na palubě své první družice vygenerovala plazma. Britský startup tvrdí, že tento milník ukazuje, že dokáže vytvořit a udržet podmínky potřebné k výrobě cenných polovodičových materiálů na LEO.
Francouzský startup HyPrSpace začal hledat využití své hybridní pohonné technologie v oblasti obrany.
Japonská společnost Synspective, která se zabývá radarovým zobrazováním, byla vybrána jako partner v projektu japonského ministerstva obrany na vybudování a provozování družicové konstelace, která by japonské armádě poskytla přednostní přístup ke snímkům.
Tory Bruno, který nedávno odstoupil z funkce generálního ředitele společnosti United Launch Alliance, se připojuje ke společnosti Blue Origin jako vedoucí nové divize národní bezpečnosti.
Evropská kosmická agentura oznámila plány na nábor přibližně 520 nových zaměstnanců počínaje rokem 2026, a to na základě rozhodnutí schválených na 342. zasedání Rady ESA začátkem tohoto měsíce.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Pohled na blesk, který za bouře prořízne oblohu a propojí oblaka se zemí, někoho fascinuje a jiného zase děsí. Vědci se však na celý jev dívají mnohem podrobněji. Většina této energické aktivity se odehrává vysoko nad povrchem v horních vrstvách zemské atmosféry. V této velké výšce blesky vytváří krátké výrony gama záření, které se řadí mezi nejenergičtější přirozeně se vyskytující jevy na naší planetě. Vědci nedávno začali tyto výboje označované jako TGF (terrestrial gamma-ray flash) měřit pomocí senzorů umístěných na Mezinárodní kosmické stanici. Tento výzkum pomáhá odhalit mechanismy stojící za vznikem výbojů, kterým říkáme blesky.
20. února 1999 oslavil Mir své 13. narozeniny – přesně před tolika lety byl totiž vypuštěn základní blok stanice. K tomuto výročí měl komplex a také jeho obyvatelé dostat dárek: ke startu se chystala vskutku mezinárodní posádka složená z Rusa, Francouze a Slováka, přičemž dva prvně jmenovaní měli na stanici zůstat coby část nové směny. Slovák měl zase po několika dnech doprovodit dosavadního velitele stanice domů. A stávající palubní inženýr si měl pobyt na Miru prodloužit a figurovat také v nadcházející expedici. Slunce bylo ještě schováno za obzorem, když se z velké budovy, kterou na Bajkonuru nazývají „ploščadka 254“ vynořily tři shrbené postavy ve skafandrech. Po nezbytném hlášení Státní komisi trojice nasedla do autobusu a byla převezena na „ploščadku 1“, což pro změnu není nic jiného, než slavná Gagarinská rampa. Tam kosmonauty opět čekalo několik oficiálních úkonů a pak už mohli nastoupit do výtahu a nechat se vyvézt ke špici rakety, kde na ně čekal jejich stroj – Sojuz TM-29. Paprsky slunce začaly zdráhavě osvětlovat rampu, když se tři muži usadili v návratové kabině
Evropskému projektu Prometheus se na našem webu čas od času věnujeme už skoro dva roky. Není se co divit. Jedná se o předchůdce raketových motorů s mimořádně nízkými náklady, které budou dost flexibilní na to, aby mohly být usazeny do celé letky nových nosičů a vyhovovaly jakékoliv misi a nabízely i možnost budoucí znovupoužitelnosti. Vloni v listopadu proběhla ve španělské Seville konference Space19+, na které ESA získala plné financování, které má zajistit přesun návrhu motoru Prometheus do stavu, kdy bude snáze uchopitelný pro průmyslové firmy.
Pamatujete si na video, ve kterém si čtyři evropští astronauti povídají o svých zážitcích z přistávání v ruské kosmické lodi Sojuz? Pokud ano a líbilo se vám, tak pro vás máme dobrou zprávu. Vyrobili jsme titulky pro druhý díl tohoto přátelského povídání. V něm bude Luca Parmitano, jenž se nedávno vrátil z Expedice 60/61 na ISS, vyprávět svým kolegům, jak probíhá pobyt na stanici v devítičlenné posádce. Zpravidla totiž na stanici pobývá pouze šest lidí. Dozvíte se tedy, proč k takovým nestandardním situacím dochází, jak se při nich liší bezpečnostní opatření nebo kde všichni astronauti spí. Udělejte si proto krátkou přestávku a dejte si virtuální pokec s astronauty.
Do roku 1999 vstupoval komplex Mir s podepsaným rozsudkem smrti. Jeho další existenci stála v cestě ekonomická realita a peníze, které byly zapotřebí na jeho udržení v provozu, nebyly v dohledu. Malý záblesk naděje se ukázal v listopadu předešlého roku, kdy se objevil potenciální soukromý investor, ovšem státní představitelé se nebyli schopni do konce roku zaručit za soukromé investice a úderem silvestrovské půlnoci se tak smlouva mezi RKK Energija a oním investorem stala pouhým cárem papíru. K 1. lednu Energija evidovala u různých subjektů (včetně státu) nesplacené pohledávky ve výši přibližně 1,2 miliardy rublů a každý den se dluh prohluboval. O tom, že situace ohledně financování kosmického výzkumu byla v těch letech za hranou udržitelnosti, svědčil například i fakt, že na podzim 1998 musel pro nedostatek prostředků na dva měsíce přerušit svou činnost i CKB Progress, výrobce nosičů řady Sojuz. Vypadalo to, že tento rok se pro stanici skutečně stane posledním. Usilovná kampaň vedení Energije ale nakonec přeci jen slavila úspěch, když se podařilo přesvědčit novou vládu pod vedením premiéra Jevgenije Primakova, že Mir je předmětem
Druhý pilíř evropské datové dálnice je připraven na vstup do ostré služby. Systém EDRS (European Data Relay System) pomáhá družicím sledujícím Zemi přenášet v téměř reálném čase do řídících středisek v Evropě velké objemy dat, které mají často potenciál zachránit lidské životy. Druhá družice této sítě, EDRS-C nyní úspěšně dokončila fázi aktivace a ověřování palubních systémů, takže když závěrečné zhodnocení neodhalilo žádný problém, může začít nabízet své služby.
Evropská vědecká sonda Solar orbiter protne v nejbližších hodinách dráhu komety ATLAS. Letos vypuštěná sonda původně v této fázi neměla sbírat vědecké informace, ale pozemní specialisté nakonec této mimořádné příležitosti využijí. Ujistili se, že čtyři nejunikátnější vědecké přístroje na palubě sondy budou připraveny na toto nečekané setkání. Sonda Solar orbiter byla vypuštěna 10. února letošního roku na raketě Atlas V. Od té doby (s výjimkou krátkého období, které zavinila pandemická protiopatření) prováděli vědci a inženýři série zkoušek, které jsou součástí uvádění všech palubních systémů do provozu.
Největší zařízení, které Evropská kosmická agentura používá k testování antén zůstává v provozu navzdory pandemii COVID-19. Nyní zde probíhají testy posledního exempláře družicové sítě, která bude sloužit takzvanému internetu věcí. „Hlavním rozdílem oproti běžným testům je, že kontakt mezi lidmi musí být minimalizován, abychom dodrželi požadavky na dodržování bezpečnostních odstupů,“ vysvětluje Eric Van Der Houwen, testovací inženýr antén a dodává: „Znamená to, že zákazníci dorazí do naší komory k instalaci jejich nanodružice a pak odejdou. Normálně zůstali na místě po celou dobu zkoušek. Po většinu času pracuji ze svého stanoviště a na dálku spolupracuji s kolegou, který se jmenuje Alfredo. Když potřebuju osobní pomoc, třeba je nutné něco zkontrolovat, nebo posunout něco těžkého, tak kolega přijde. Oba máme roušky a dodržujeme bezpečné odstupy jak to jen jde.“
Dnešní článek bude o malé součástce z wolframu, která vypadá jako koruna s vysokými špičkami, která má poloviční velikost než euro-deseticent (tedy asi 1 cm). Přirovnání k evropské měně nebylo náhodné – tahle součástka je totiž součástí nejmenšího a nejpřesnějšího evropského pohonného systému. Indium FEEP Multiemitter (IFM) Nano Thruster má pomoci družicím vzdorovat odporu atmosféry, nebo slabému, ale trvalému vlivu tlaku slunečního záření. Podle potřeby může být do cubesatu či jiné malé družice umístěno odpovídající množství těchto pohonných systémů, přičemž se nabízí i možnost využít jich k přesnému manévrování jednotlivých složek družicových sítí, ale i k efektivnějšímu stahování objektů do atmosféry.
Jestli je něco v kosmickém výzkumu opravdu cenné, je to schopnost vzájemné spolupráce mezi státy. Jednou z ukázkových spoluprací je samozřejmě Mezinárodní kosmická stanice, ale tím to rozhodně nekončí. Další spoluprací, která bude ukázkově prospěšná pro obě strany, je evropská participace na americkém programu Artemis. Evropa dodala již jeden servisní modul pro loď Orion a druhý právě staví. Nyní byla podepsána smlouva, která tuto výrobu rozšiřuje a co víc. Třetí servisní modul pro misi Artemis III bude ten, který umožní americkým astronautům doletět k Měsíci, kde by pak v roce 2024 mělo proběhnout přistání. Evropa si tím zajistí místo pro své astronauty na dalších misích!
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.