Jared Isaacman
Administrátor NASA Jared Isaacman naznačil, že by byl otevřený přesunu jiné kosmické lodi než raketoplánu Discovery do Houstonu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Administrátor NASA Jared Isaacman naznačil, že by byl otevřený přesunu jiné kosmické lodi než raketoplánu Discovery do Houstonu.
Evropská kosmická agentura potvrdila narušení bezpečnosti neutajovaných materiálů z vědeckých serverů na základě zpráv na sociálních sítích.
Vesmírná základna Vandenberg nabízí poskytovatelům startů přístup k nové startovací plošině s podmínkami, které by mohly umožnit lety rakety Starship společnosti SpaceX.
Společnost Planet, známá především poskytováním geoprostorových informací prostřednictvím své konstelace zobrazovacích družic, vidí významnou příležitost ve vývoji orbitálních datových center pro umělou inteligenci.
Společnost Space Forge 31. prosince oznámila, že na palubě své první družice vygenerovala plazma. Britský startup tvrdí, že tento milník ukazuje, že dokáže vytvořit a udržet podmínky potřebné k výrobě cenných polovodičových materiálů na LEO.
Francouzský startup HyPrSpace začal hledat využití své hybridní pohonné technologie v oblasti obrany.
Japonská společnost Synspective, která se zabývá radarovým zobrazováním, byla vybrána jako partner v projektu japonského ministerstva obrany na vybudování a provozování družicové konstelace, která by japonské armádě poskytla přednostní přístup ke snímkům.
Tory Bruno, který nedávno odstoupil z funkce generálního ředitele společnosti United Launch Alliance, se připojuje ke společnosti Blue Origin jako vedoucí nové divize národní bezpečnosti.
Evropská kosmická agentura oznámila plány na nábor přibližně 520 nových zaměstnanců počínaje rokem 2026, a to na základě rozhodnutí schválených na 342. zasedání Rady ESA začátkem tohoto měsíce.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Každá raketa potřebuje náklady, které by mohla vynášet. Je proto potěšující vidět, že oba nové evropské nosiče získaly další zakázky. Lehká raketa Vega-C má společně se svou předchůdkyní, raketou Vega, nově zajištěný kontrakt na vypuštění dvou družic PLATiNO 1 a 2, které jsou určeny ke sledování zemského povrchu – radarovému i optickému. Zakázek se dočkala také nová evropská těžká raketa Ariane 6, která má nově zajištěno vynesení dalších navigačních družic pro evropský systém Galileo. Obě nové rakety již míří k závěrečným testům a u obou je reálná možnost, že bychom jejich premiérový start mohli zažít v roce 2022.
Centrální stupeň a horní stupeň nové evropské rakety Ariane 6 určené pro tzv. kombinované zkoušky na rampě ve Francouzské Guyaně opustily výrobní haly v Les Mureaux a Brémách a vydaly se na cestu do Jižní Ameriky, kde se nachází evropský kosmodrom CSG. Zde mají být tyto stupně integrovány v montážní hale BAL, čímž vznikne centrální jádro pro model kombinovaných testů Ariane 6. Tento balík zkoušek je pro vývoj Ariane 6 nezbytný. Vůbec poprvé totiž bude současně testována nová raketa i rampa. Testy budou skutečně komplexní, ale divácky nejatraktivnější budou statické zážehy motoru Vulcain 2.1.
Náš program přelomu roku je u svého konce. Po shrnutí událostí, které nás čekají v roce 2022, rekapitulaci událostí pilotované kosmonautiky i statistik našeho portálu přichází čas na poslední článek. Ten dnešní se bude zabývat zhodnocením roku 2021 na poli nepilotované kosmonautiky. Nejprve si zopakujeme ty nejdůležitější momenty uplynulých 12 měsíců a poté se zaměříme na statistiky startů, které proběhly právě ve skončeném roce. Není potřeba chodit kolem horké kaše – rok 2021 doslova překypoval starty, ostatně jen v prosinci proběhlo na celém světě 23 pokusů o dosažení oběžné dráhy!
První vydání Kosmotýdeníku v roce 2022 se ještě z velké části zabývá událostmi posledních dní roku 2021. I tak zde již tradičně naleznete přehled těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky, které přinesl uplynulý týden. V hlavním tématu však týdenní rámec překročíme, když se podíváme na to, co po třech letech v kosmickém prostoru přinesla mise experimentální družice Aeolus. Dále se budeme zabývat čínskými starty a u Číny zůstaneme i u Marsu. Přeji vám dobré čtení, pěknou neděli a vše dobré v novém roce.
Vážení čtenáři, starý rok 2021 se kvapem blíží ke svému konci a proto je čas nejen bilancovat, ale také se začít dívat do roku následujícího. Na našem webu už několik let držíme tradici, že v posledních dnech končícího roku přinášíme článek s pohledem na očekávané události roku příštího a naopak nový rok otevíráme rekapitulací nejdůležitějších momentů roku právě skončeného. Ani na přelomu let 2021 a 2022 tomu nebude jinak. Po důkladném zvážení množství zajímavých momentů jsme došli k názoru, že nejlepší bude tyto články rozdělit na dva. Dělit můžeme podle různých kategorií – mise mířící k Zemi a dále, podle toho, zda jde o soukromé či státní projekty, podle států a každý by jistě dokázal vymyslet celou řadu dalších možností. Nakonec jsme se rozhodli rozdělit články podle toho, zda se týkají pilotované či nepilotované kosmonautiky. Dnes se tedy můžete těšit na očekávané starty raket bez lidí či na vědecké mise různých sond a zítra si posvítíme na lety s lidmi,dění na kosmických stanicích i na chystané zásobovací lety.
Už jen pár dní zbývá z roku 2021 a toto období svádí k bilancování. Na našem webu vyjdou v dalších dnech články, které se pokusí podrobně zmapovat výhled do roku 2022 i rekapitulovat rok 2021. Než se k tomu však dostaneme, nechme ty nejpovolanější, aby se k tomuto tématu vyjádřili. Kosmické agentury NASA a ESA totiž v několika uplynulých hodinách vydaly svou rekapitulaci nejdůležitějších momentů, které přinesl rok 2021. Během několika minut si tak připomenete všechny památné chvíle – a že jich bylo.
Tento týden se zapsal do dějin kosmonautiky, když raketa Ariane 5 úspěšně vynesla Dalekohled Jamese Webba a vyslala jej na náročnou cestu do libračního bodu L2. My se v pravidelném přehledu kosmonautických událostí, které přinesl uplynulý týden, budeme věnovat i dalším událostem. Hlavní článek se podívá na vědecký náklad, který přivezl nákladní Dragon na stanici. Dozvíte se třeba, jak se bude prát prádlo v kosmu. Dalšími tématy budou například start čínské rakety, či odlet kosmického tahače, který ke stanici dopravil modul Pričal. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Před několika desítkami minut jsme byli společně svědky startu nejsilnější evropské rakety Ariane 5. Ta z Francouzské Guyany vynesla nejsložitější a také nejdražší kosmický teleskop všech dob. Dalekohled Jamese Webba se úspěšně oddělil od horního stupně nosiče a nyní je na cestě do libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země. Ten se nachází 1,5 milionu kilometrů od Země směrem dále od Slunce. Sem by měl Webbův teleskop dorazit za 29 dní, ale během té doby bude probíhat mimořádně náročný proces postupného rozkládání teleskopu. Ten totiž musel být složen jako origami, aby se vešel do nákladového prostoru Ariane 5. V tomto článku budeme sledovat aktuální dění kolem procesu rozkládání. Na jednom místě tak najdete všechny novinky, které se tohoto tématu týkají, abyste nemuseli pátrat všude po webu.
Každý na tomto světě žije na planetě Zemi. Na planetě, která nám dává veškeré podmínky k tomu, abychom tu mohli žít. Lidstvo se vyvíjelo už od nepaměti a od počátku věků se lidstvo ujalo role průzkumníka a objevovalo nová a nová zákoutí své planety. I když naše planeta ukrývala a dodnes ukrývá svá tajemství, tak tu vždy bylo jedno místo, které lidstvo fascinovalo a lákalo asi úplně nejvíc, ale nachází se daleko za hranicemi atmosféry naší Země. Tím místem je samozřejmě vesmír. Hvězdná obloha totiž fascinovala lidské oko, až kam paměť lidských dějin sahá. Tisíce a tisíce hvězd, které lidé mohli v noci spatřit, je okouzlily natolik, že jim zasvětili svůj život. Někteří vesmír označili za místo, kde sídlí jejich bohové, jiní zase podle oblohy řídili své životy, co se týče určování ročních období, a námořníci a poutníci díky ní vždy našli tu správnou cestu. I když naši planetu známe ani ne z poloviny, tak lidi vždy zajímalo, co se skrývá za hranicemi našeho světa, mimo naše chápání.
Ačkoliv je evropská sonda Solar orbiter stavěná na pozorování Slunce, může se jí občas podařit i pozorování, které se Sluncem tak úplně nesouvisí. Do zorného pole jednoho jejího přístroje se nedávno dostala kometa Leonard, zhruba kilometrová koule tvořená prachem, kameny a ledem, která by měla 3. ledna proletět kolem Slunce. Pro vědecký tým Solar orbiteru to byla zajímavá výzva a proto se rozhodli, že budou po dobu několika dní pozorovat vývoj komety. Mezi 17. a 19. prosincem proto přístroj SoloHI pořizoval snímky pro časosběr přiložený níže. Na fotkách vidíme, jak kometa křižuje Mléčnou dráhu a v pravém horním rohu můžeme spatřit Merkur a Venuši. Druhá jmenovaná planeta je jasnější a posouvá se zleva doprava.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.