SpaDeX
Indické družice SDX01 a SDX02 demonstrační mise SpaDeX se přiblížily z 230 metrů na 15 metrů a následně až na 3 metry. Poté se družice vrátily zpět do bezpečné vzdálenosti. Při dalším přiblížení by mělo dojít už i ke spojení.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Indické družice SDX01 a SDX02 demonstrační mise SpaDeX se přiblížily z 230 metrů na 15 metrů a následně až na 3 metry. Poté se družice vrátily zpět do bezpečné vzdálenosti. Při dalším přiblížení by mělo dojít už i ke spojení.
Generální ředitel ESA Josef Aschbacher na briefingu 9. ledna uvedl, že rozpočet ESA na rok 2025 bude činit 7,68 miliardy eur. To je asi o 1,4 % méně ze 7,79 miliardy eur, které měla agentura v roce 2024.
Společnost Astranis 10. ledna uvedla, že všechny čtyři jeho nedávno vypuštěné širokopásmové družice prošly testy a s využitím svého elektrického pohonu mění svou oběžnou dráhu na geostacionární.
Americký poskytovatel družicových snímků, společnost Maxar Intelligence, oznámil smlouvu s nizozemským ministerstvem obrany v hodnotě 14,4 milionů dolarů. Čtyřletá dohoda oznámená 9. ledna poskytuje nizozemským vojenským uživatelům přístup k funkcím Maxaru.
Americké vojenské družice vyrobené společnostmi York Space Systems a SpaceX úspěšně demonstrovaly laserové komunikační spojení napříč dodavateli na nízké oběžné dráze Země.
Společnost Rubicon Space Systems dodala pohonný systém pro demonstrační misi Green Propulsion Dual Mode (GPDM) v rámci výzkumu NASA technologií pro ASCENT (Advanced Spacecraft Energetic Non-Toxic).
Ničivé požáry v USA si vynutily uzavření a evakuaci laboratoře NASA Jet Propulsion Laboratory. JPL se nachází v povinné evakuační zóně. Požár se pohybuje méně než jednu míli od laboratoře.
Japonský startup Pale Blue oznámil 8. ledna dohodu s italskou společností D-Orbit. Cílem spolupráce je testování a rozvoj Water Ion Thruster od Pale Blue. Pohon by měl být testován na oběžné dráze v tomto roce.
Společnost Intelsat oznámila 8. ledna svou první multi dohodu s telekomunikační společností GCI. Dohoda umožňuje poskytovat služby zákazníkům, včetně vládních agentur a podniků, v celém největším státě ve Spojených státech.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Pomalu nám končí týden, v jehož průběhu jsme se věnovali Marsu. V pondělí nám byla představena myšlenka lidské cesty na Mars, ve čtvrtek několik různých přenosů pokrývalo úspěšný
pokus o přistání amerického roveru na Marsu a dnes se k rudé planetě vrátíme prozatím naposled. Když jsme si tu minule představovali historii průzkumu této planety, řekli jsme si, že až do konce 20. století ležel průzkum Marsu na bedrech americké a sovětské/ruské kosmonautiky. V roce 1998 sice na japonské raketě odstartovala k Marsu sonda Nozomi, ale té se nepodařilo dostat na oběžnou dráhu planety. První úspěch dosažení oběžné dráhy jinou než ruskou či americkou sondou tak nastal až v prosinci roku 2003, kdy se tento cíl podařil evropské sondě Mars Express. Úspěch to však byl jen poloviční. Sonda samotná je sice stále funkční a má palivo pro svůj provoz až do roku 2026, neúspěch však spočívá ve faktu, že sebou k rudé planetě nesla i lander Beagle 2. Ten sice zahájil sestup, ale nikdy se již z povrchu planety neozval. Čtvrtou velmocí, která dokázala
Společnost Thales Alenia Space dokončila stavbu vysokoziskové antény HGA (High-Gain Antenna) pro sondu JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) a letový hardware byl předán firmě Airbus Defence & Space, která je hlavním kontraktorem pro výrobní fázi této mise. Navzdory pandemii koronaviru se technikům a inženýrům podařilo uskutečnit kritické operace při dodržení všech zdravotnických a bezpečnostních opatření. Anténa HGA má průměr 2,54 metru a dokáže pracovat v pásmech X i Ka. Právě přes ni se budou na Zemi odesílat nasbírané údaje, ale kromě toho poslouží i jako vědecký přístroj pro rádiová měření. Sluší se ještě poznamenat, že pro firmu Thales Alenia Space to nebyla žádná nová práce – společnost už má na svém kontě hned několik vysokoziskových antén, které se využily u takových misí jako je Cassini, BepiColombi, či ExoMars – do budoucna pak taková anténa bude i na teleskopu Euclid.
Americká mise Mars 2020 v čele s vozítkem Perseverance má na Marsu přistát 18. února ve 21:43 SEČ. Aby mohl rover po přistání v kráteru Jezero komunikovat, bude se spoléhat na družice na oběžné dráze Marsu. Právě přes ně bude odesílat na Zemi fotografie a další data – opačným směrem pak budou proudit příkazy a pokyny od inženýrů. Evropsko-ruská sonda TGO (Trace Gas Orbiter) bude jednou z těchto přenosových družic. Až ji oběžná dráha přivede nad přistávací oblast, začne pro ni komunikační okno s Perseverance. Data budou přes sondu TGO proudit oběma směry mezi Zemí a roverem – využije se k tomu soubor pozemních komunikačních stanic včetně evropské sítě Estrack. Právě data přenesená v prvních hodinách a dnech po přistání Perseverance budou očekávána nejvíce. Pomohou totiž odpovědět na otázky, zda rover přistál bezpečně, nebo zda jeho systémy fungují.
Dne 9. února NASA oznámila, že pro vynesení spojených modulů PPE a HALO lunární orbitální stanice Gateway vybrala raketu Falcon Heavy s prodlouženým aerodynamickým krytem. Smlouva na poskytnutí startovní služby se SpaceX včetně souvisejících přípravných a podpůrných služeb a profinancování nákladů je uzavřena v hodnotě přibližně 332 milionů dolarů. Start se uskuteční nejdříve v květnu 2024 z komplexu 39A. Bližším podrobnostem, jako patnáctitunová hmotnost sestavy, doručovací subsynchronní přechodová dráha ke geostacionární, následná desetiměsíční přeletová fáze na cílovou dráhu NRHO a dalším technickým informacím o konstrukci obou modulů jsme se věnovali v listopadovém dílu tohoto seriálu. Podle aktuální informace jsou však parametry počáteční oběžné dráhy Země stále předmětem přezkumu.
Dnešní přednáška nám zakončí týden, který byl věnovaný vesmírným sondám. Vrátíme se misi Rosetta, o které jsme zde již dvě přednášky vydali. Přednášejícím dnes bude pan Dušan Majer, šéfredaktor serveru kosmonautix.cz. Kosmické velmoci se výpravám k sondám věnovaly už dlouhé roky. První velké setkání s těmito malými ale nesmírně zajímavými tělesy naší sluneční soustavy se odehrálo koncem 70. let, kdy ke kometě 21P/Giacobini–Zinner vyslala americká NASA sondu ISEE-3, později přejmenovanou na ICE. Další setkání s kometou se uskutečnilo v polovině let 80. Tehdy se k zemi po dlouhých desetiletím opět přiblížila kometa Halley. Vstříc této staré známé se vydalo celkem šest sond, dvě z nich byly japonské (Sakigake a Suisei) , další dvě dodal Sovětský svaz (Vega 1 a 2), z dálky tuto kometu sledovala i sonda ICE a největšího přiblížení ke kometě dosáhlo evropská Giotto. Ta se k ní přiblížila až na 605 kilometrů. Všechny další přiblížení ke kometám až na jedinou výjimku pak má na svědomí opět americká NASA. Byly to sondy Deep Space 1 (19P/Borrelly), Stardust (81P/Wild a 9P/Tempel) a Deep Impact (9P/Tempel
Na náhledové fotce článku vidíte maketu družice pořízenou při zkouškách antény. Jde o přípravu CubeSatu Proba-V Companion CubeSat, který má startovat koncem letošního roku. Jedná se o 12U CubeSat (označení pro malá a levné družice složené z kostiček o hraně 10 cm), který obsahuje zmenšenou verzi přístroje pro sledování vegetace, který se nachází na družici Proba-V. Cílem je provést experimentální kombinovaná pozorování se zmíněným předchůdcem. Dvojice antén pro CubeSat byla připojena ke strukturálnímu a termálnímu modelu, který podstoupil zkoušky v technologickém středisku ESTEC v Nizozemí – konkrétně v tamní sekci Compact Antenna Test Range (CATR).
O stejné věci se dá psát sto různými způsoby – jednotlivé verze se liší především podle toho, komu jsou určeny – jiná slova použijete pro komunikaci s dítětem v mateřské školce, jiná pro diskusi se středoškolákem a jiná v profesionální diskusi s odborníkem. Na našem webu se snažíme pokrývat široké spektrum těchto forem, aby si u nás mohl každý najít to své. Když jsme proto na webu Evropské kosmické agentury našli článek psaný nezvyklou formou imaginárního rozhovoru, řekli jsme si, že by mohl bavit i Vás – pokud jste ochotni překousnout trochu laičtější formu. Řeč bude o aktuální situaci, kdy se evropská sonda Solar orbiter z pohledu ze Země dostává do těsné blízkosti Slunce.
V listopadu roku 2020 vynesl Falcon 9 z Vandenbergovy základny v Kalifornii na oběžnou dráhu evropsko-americkou družici Sentinel 6A (někdy je též označována jako Sentinel 6 Michael Freilich). Od startu uplynuly měsíce a o družici se moc nemluvilo. To však neznamená, že by se kolem ní nic nedělo – pozemní týmy totiž měly plné ruce práce s postupným aktivováním všech systémů a kalibrací měření. Nyní mohla Evropská kosmická agentura oznámit, že Sentinel 6A prošel orbitální validační fází – právě v ní byly systémy zapínány a sledovalo se jejich chování. Sentinel 6A je první ze dvou identických družic, které v dalších letech zajistí kriticky důležitá měření změn výšky mořské hladiny. O to se postará nový digitální výškoměr Poseidon-4, který používá vyhrazené zpracování dat ještě na palubě, aby mohl poskytovat ještě přesnější měření výšky mořské hladiny.
Právě zimní polární vír je v těchto dnech zodpovědný za sněhovou nadílku na různých místech severní polokoule – vědci proto chtějí využít data z evropské družice Aeolus k tomu, aby si lépe posvítili na tento komplexní fenomén. Polární vír tvoří obří masa mrazivého vzduchu, která se pohybuje v polární stratosféře kolem severního pólu. Tento vír je obklopen silnými vzdušnými proudy, které proudí kolem hranice víru proti směru hodinových ručiček. Právě v zimě bývá vír silnější a ledový vzduch tak zůstává kolem Arktidy. Někdy však může vír zeslábnout, být narušen nebo se dokonce rozdělit na dvě části, které pak plynou k jihu a při své cestě ovlivňují počasí v troposféře – většinou je to provázeno nezvykle chladným počasím a velkým množstvím sněhu, přičemž tyto jevy se nevyhýbají ani jižnějším lokalitám.
Poprvé po zhruba 11 letech se Evropská kosmická agentura rozhodla přijmout nové členy oddílu astronautů. Vybraní nováčci budou spolupracovat se zkušenými astronauty a společně zajistí evropské kosmonautice vstup do nové éry kosmického výzkumu. Detaily mají být oznámeny 16. února na virtuální tiskové konferenci, kde ESA představí podrobnosti o výběrovém řízení, které má zajistit plynulou generační obměnu oddílu evropských astronautů. Samotný nábor pak oficiálně začne 31. března, kdy se otevřou pracovní nabídky pro případné zájemce. ESA přitom vyzývá především ženy, aby se nebály přihlásit, jelikož zatím tvoří v oddílu astronautů výraznou menšinu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
