Solestial
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.
Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.
Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Testovací verze jedinečného přijímače signálů navigačních družic byl doručen k integraci do sondy Lunar Pathfinder. Přijímač navigačních signálů NaviMoon je navržen tak, aby mohl provést doposud od země nejvzdálenější korekci navigačního signálu. Bude přitom pracovat se signály, které jsou milionkrát slabší než ty, které přijímají třeba naše chytré mobilní telefony. „Tento inženýrský model přijímače NaviMoon představuje první kus hardwaru, který vznikl v rámci iniciativy Moonlight od agentury ESA. Ta cílí na vývoj specializovaných komunikačních a navigačních služeb pro Měsíc,“ vysvětluje Javier Ventura-Traveset, šéf navigačního vědeckého oddělení agentury ESA, pod které spadají všechny činnosti ESA spojené s lunární navigací a dodává: „Poletí na sondě Lunar Pathfinder, která bude kroužit kolem Měsíce. Zde provede zatím nejvzdálenější korekci navigační pozice – bude to na vzdálenost více než 400 000 kilometrů s přesností na méně než 100 metrů. To představuje mimořádnou inženýrskou výzvu, protože na takové vzdálenosti už budou slabé signály družic GPS a Galileo jen stěží odlišitelné od šumu na pozadí. Tato demonstrace bude znamenat skutečnou změnu paradigmatu pro navigaci na
Dnes dopoledne v 9:52 SELČ jsme byli svědky spěšného startu rakety Falcon 9. Ta z floridské rampy LC-39A dopravila na oběžnou dráhu kosmickou loď Crew Dragon Freedom, v jejíchž křeslech seděli dva muži a dvě ženy. Aby mohla tato posádka strávit plánovaný téměř půl rok na stanici ISS, musí se s ní nejprve spojit. Tento automatický manévr je naplánován na 28. dubna okolo 2:15 SELČ, přičemž čas se ještě může změnit. Pokud se Vám tedy nebude chtít spát, rádi Vás přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přenosu.
Malé, ale šikovné budou evropské senzory, které se na palubě první americké mise Artemis svezou k Měsíci. Tady budou mapovat radiační prostředí po dobu celé cesty. Konkrétně se jedná o pět špičkových zařízení, z nichž každé má rozměry srovnatelné s balíčkem hracích karet. Všechny tyto přístroje budou umístěny uvnitř návratové kabiny lodi Orion a připojeny k panelům jejích stěn na různých místech. Díky tomuto experimentu bude možné zaznamenávat údaje o radiačním prostředí v útrobách lodi po celou dobu a navíc s pomocí několika senzorů. Systém EADs (ESA Active Dosimeters) umožní vědcům co možná nejpřesnější pohled na změny kosmického záření v průběhu mise, ale také na celkové dávky, které bezpilotní mise Artemis I dostane.
Evropský kosmodrom ve Francouzské Guyaně se připravuje na příchod nové rakety Ariane 6. Poslední kolo testů zahrnuje testování systému dodávek paliva do rakety, do kterého spadají palivové zásobníky, palivová potrubí a mechanická ramena, které raketu na rampě přidržují a zároveň slouží k tankování rakety. Ariane 6 využívá jako palivo kapalný vodík a kapalný kyslík jako okysličovadlo. Při posledním provedeném testu se ověřovalo, zda se ramena dokáží správně a včas odpojit.
Je nedělní poledne a Kosmonautix vám již tradičně servíruje Kosmotýdeník, pravidelný přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Dnes máme i malý důvod k oslavě, jelikož se jedná o pětisté vydání! Ale nezdržujme se a pojďme se podívat na hlavní téma, kterým je úspěšné přistání čínské pilotované lodě Shenzhou-13. V dalších tématech nahlédneme pod pokličku testování Ariane 6, odklad testovacího čerpání paliva do SLS, anebo se podíváme na nová vozidla, která budou vozit posádky misí Artemis k rampě. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Teleskop Jamese Webba má být schopen pozorovat první galaxie, které se zformovaly po Velkém třesku. Aby toho ale dosáhl, musí být jeho přístroje nejprve ochlazeny – a to hodně výrazně. Sedmého dubna se přístroj MIRI (Mid-Infrared Instrument), společné dílo agentur ESA a NASA, dostal na svou konečnou pracovní teplotu pod 7 kelviny (-266°C). „Mám velkou radost, že po tolika letech tvrdé práce nyní přístroj MIRI zchladnul a je připraven k dalším krokům. To, že jeho chladič pracoval tak dobře, je velkým milníkem pro celou misi,“ přiznává Gillian Wright, hlavní vědecká pracovnice přístroje MIRI a ředitelka Britského střediska astronomické techniky ATC. Společně s dalšími třemi palubními přístroji nejprve MIRI zchladnul díky stínu ze slunečního štítu s rozměry tenisového kurtu na zhruba 90 kelvinů (- 183 °C).
Je to největší anténa, jaká se kdy testovala v radiofrekvenční komoře Hertz, která patří agentuře ESA. Tato anténa s průměrem 5 metrů není určena k letu na oběžnou dráhu, přesto s kosmonautikou souvisí. Bude sice umístěna na povrchu Země, ovšem měla by pomoci zkalibrovat měření družice Biomass, jejímž úkolem je zmapování všech lesů na Zemi. „Jde o obzvlášť náročnou testovací kampaň kvůli velkým rozměrům a velmi nízkým frekvencím v pásmu P, které bude Biomass používat, aby pronikly skrz koruny stromů,“ vysvětluje Luis Rolo, inženýr ESA, který dohlíží na testy a dodává: „Většinou tu testujeme větší družice a sondy, ale jejich antény bývají výrazně menší – běžně mají průměr od půl do dvou metrů. Ovšem celý tenhle díl je samostatná vysílací anténa, jejíž okraje se téměř dotýkají stěn. To znamená, že během testů zaznamenáváme aspekty testovací komory, které jsme dříve během několika let zkoušek nezachytili. Vyvinuli jsme však metodu měření založenou na vícenásobném příjmu z různých zdrojů v komoře. Tato zkombinovaná data pak pomohou odečíst podobné environmentální efekty, takže získáme velmi přesné
Teleskop Jamese Webba je vybaven čtveřicí vědeckých přístrojů, které budou pozorovat vesmír především v infračervené části spektra s lehkým přesahem do okraje viditelné části. Mezi těmito čtyřmi přístroji má jedinečné místo přístroj MIRI (Mid-Infrared Instrument), který se zaměří na odlišné vlnové délky než tři zbývající přístroje. S tím ale souvisí také různé technologické výzvy, které dokáží nejlépe popsat odborníci, kteří tento přístroj připravovali. Na webu NASA nedávno vyšel velmi srozumitelně sepsaný článek, který společně sepsali Konstantin Penanen, Bret Naylor (specialisté na kryochlazení z NASA JPL), Alistair Glasse (vědec z britského astronomického střediska, který se podílí na přístroji MIRI) a Macarena Garcia Marin (vědec z ESA, který má na starost přístroj MIRI a jeho kalibrace). Níže najdete překlad jejich článku.
Dnešek, 6. duben, bývá označován jako Den 406. Má to zdůraznit důležitost pohotovostních vysílačů, které pracují na této frekvenci, ale i družic, které přijímají jejich signály. Právě mezi nimi jsou i evropské družice Galileo. Jejich hlavním úkolem je sice navigace, ale systém také po celém světě přijímá nouzové zprávy a předává je oblastním záchranným a pátracím složkám. Kdykoliv zamíříte mimo dosah mobilní sítě (ať už to bude putování divočinou nebo plachtění na otevřeném moři), vystavujete se riziku, protože opouštíte možnost snadného kontaktu s místními záchrannými složkami. Den 406 má připomenout, aby s sebou lidé v takovém případě vzali pohotovostní vysílač o rozměrech velké ruční svítilny. Pokud se dostanete do problémů, začnete s jeho pomocí na frekvenci 406 MHz vysílat SOS signál, který automaticky zachytí spolupracující družice a okamžitě jej předá pozemním stanicím, které Vám pošlou pomoc.
Evropské vozítko Rosalind Franklin má díky své vrtačce a analytickým přístrojům jedinečnou schopnost pátrat po stopách dávného života na Marsu. Bude to první rover schopný vrtat dva metry pod povrch Rudé planety, poprvé také využije inovativní metody pohybu včetně tzv. wheel-walkingu k překonávání překážek. Startovní okno v roce 2022 sice už po nedávném ukončení spolupráce s agenturou Roskosmos není možné, stále probíhají přípravy hardwaru. V březnu tak proběhlo systémové zhodnocení System Qualification and Flight Acceptance Review. Hodnotící komise potvrdila, že rover by byl připraven k včasnému odeslání na kosmodrom a že celý program měl dostatečnou časovou rezervu pro start v okně, které se otevíralo 20. září 2022.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
