křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Slingshot Aerospace jedná s dalšími zeměmi o vytvoření nebo rozšíření kapacit pro sledování vesmíru poté, co prodala optické senzory Spojenému království, což je první obchod této kalifornské společnosti s hardwarem, který stojí za jejím monitorovacím softwarem.
Federální komunikační komise (Federal Communications Commission) 28. října hlasovala pro návrh na vytvoření modulární licenční linky, která by přepracovala proces podávání žádostí k družicím s cílem urychlit jejich posuzování a snížit byrokracii.
Společnost Iridium Communications plánuje v příštím roce uvést na trh malý čip, který bude chránit zařízení závislá na navigačních družicích před rušením a spoofingem. Tím posílí jednu z hlavních silných stránek operátora v pásmu L.
Společnost MTN, specialista na sítě se sídlem na Floridě, spustila službu, která umožňuje družicím Starlink provozovat součást soukromě zabezpečeného komunikačního systému. To firmám dává možnost propojit vzdálená místa bez použití veřejného internetu.
Společnost Voyager Technologies 27. října oznámila akvizici společnosti ExoTerra Resource, která se zabývá vývojem pohonných systémů. Podmínky transakce nebyly zveřejněny.
Výrobce družicových antén Kymeta oznámil, že dodá 4. pěší divizi americké armády 138 plochých terminálů Osprey u8 a náhradní díly v rámci pilotního programu na zlepšení pozemní konektivity.
Společnost Astrobotic Technology oznámila, že plánuje vypustit svůj velký lunární modul s komerčním roverem nejdříve v polovině roku 2026.
Australská společnost HEO pořídila snímky a model záhadné čínské družice XJY-7 a odhalila tak dosud neznámé podrobnosti o této družici.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Evropská mise Hera má v zájmu posílení základů planetární obrany zblízka prozkoumat dvojplanetku Dimorphos. Ovšem předtím, než dorazí ke svému cíli, bude muset Hera urazit miliony kilometrů. V této fázi bude klíčovým prvkem celé sondy její pohonný modul, který tvoří zhruba polovinu hmotnosti celé sondy. Pohonný modul, který připravila italská firma Avio, je tvořen středovým válcem a podpůrnou strukturou. Součástí modulu jsou nádrže na pohonné látky, potrubí a také korekční raketové motory (zatím chráněné červenými krytkami). Ještě než dojde ke spojení pohonného modulu s dalším prvkem sondy, tzv. centrálním modulem, musel pohonný modul projít klíčovou zkouškou celkové těsnosti.
1. července vynesla raketa Falcon 9 do kosmického prostoru evropský teleskop Euclid, který má pomoci vědcům porozumět temné energii a temné hmotě. Teleskop nyní putuje směrem k libračnímu bodu L2 soustavy Slunce – Země, kolem kterého má při své vědecké misi obíhat. Kdo by si však myslel, že se pozemní týmy v řídícím středisku v Darmstadtu během této přeletové fáze nudí a jen sledují, jak roste vzdálenost teleskopu od Země, ten by se mýlil. Evropská kosmická agentura průběžně informuje o všech důležitých krocích, kterými teleskop prošel. Jelikož jsme nyní téměř v polovině cesty, je čas si shrnout dosavadní průběh.
Minulý týden jsme hovořili o nejzajímavějších konceptech fyzikálních observatoří, které byly navrženy, avšak nikoliv (zatím) schváleny k realizaci. Dnes si naopak představíme některé velmi důležité mise, které otevřely cestu mnoha dalším a pokročilejším kosmickým observatořím. Ty poté mohly jejich výzkum upřesnit, rozšířit či doplnit. Nicméně dnes probírané průkopnické mise už navždy budou mít místo v historii kosmonautiky, neboť právě jimi začalo něco nového.
Poté, co evropská družice Aeolus překonala svou plánovanou životnost na oběžné dráze, ji čeká zánik v zemské atmosféře. V současné době Aeolus každý den ztrácí přibližně 1 kilometr výšky, přičemž tempo jeho sestupu se zrychluje. Pozemní operátoři agentury ESA do tohoto procesu brzy vstoupí a pokusí se navést družici na první asistovaný zánik v historii. O tomto plánu jsme na našem webu psali už v květnu a dnes se na celý proces podíváme podrobněji.
Dvojice evropských astronautů hledá v rámci geologického výcviku PANGAEA v Norsku vzácné stopy krystalů. Alexander Gerst a Samantha Cristoforetti tráví týden prozkoumáváním zkrystalizované lávy na Lofotech. Na odlehlém arktickém souostroví se tak připravují na mise, které budou lidé za několik let plnit na Měsíci. Oba jsou vynikajícími studenty geologie a jistě by své znalosti rádi rozšířili při budoucích misích amerického programu Artemis. Alexander a Samantha se už dříve zúčastnili výcviku v předešlých kolech programu PANGAEA v Itálii, Německu a Švýcarsku. Při výcviku používají podrobné mapy i družicové multispektrální snímky (metoda dálkového geologického průzkumu), aby si naplánovali svou expedici.
Další týden utekl jako voda a za ním připlulo nové vydání pravidelného týdenního přehledu nejzajímavějších událostí kosmonautiky. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu věnuje poslednímu startu nejsilnější evropské rakety Ariane 5, jejíž 27 úspěšných let služby si krátce zrekapitulujeme. V dalších tématech se budeme věnovat třeba nácviku vyzvednutí návratového pouzdra z mise OSIRIS-REx či aktuálnímu budování rampy na Boca Chica a přípravě na druhý orbitální let systému Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Rozhovor s Lukášem Krincvajem, projektovým manažerem firmy esc Aerospace, která momentálně pracuje na sondě LVICE², jež soutěží o realizaci v rámci projektu ESA a ministerstva dopravy ambiciózní projekty. Ten vybere jednu či dvě přihlášené mise z celkových sedmi, které jsou kompletně v režii českých firem a institucí a zajistí jejich realizaci. Sonda má plnit rozsáhlý vědecký program na oběžné dráze Měsíce a v meziplanetárním prostoru a taktéž má přinést nové zkušenosti akademickým pracovištím a firmám v českém kosmickém průmyslu. Její mise bude rozdělena do dvou částí, kdy na oběžné dráze Měsíce bude monitorovat sluneční vítr a sledovat jeho turbulence spolu s ionizujícím zářením a ve druhé části se přesune do libračních bodů L4 a L5 systému Země-Měsíc. Tam bude měřit koncentraci prachu v teoretizovaných Kordylewského oblacích.
Když se krátce po startu evropské sondy JUICE objevily informace, že se nedaří vyklopit anténu jejího palubního radaru RIME, mnoha lidem zatrnulo. Tým inženýrů čelil velké výzvě – porozumět závadě a pokusit se ji vyřešit. V sázce bylo hodně – budeme mít možnost nahlédnout do nitra jupiterových měsíců nebo ne. Evropská kosmická agentura nyní na svém webu vydala podrobný článek, který se tématu věnuje a nabízí pohled na řešení celé situace z pohledu konkrétních lidí, kteří na nelehkém řešení pracovali. Nabízí tedy jedinečný pohled za oponu. Všichni už sice víme, jak to dopadlo, ale jistě nezaškodí si celý případ zopakovat i s osobními zážitky přímých účastníků.
Uplynulo dalších sedm dní a proto je ideální chvíle si připomenout, co za ten týden přinesla kosmonautika. Kosmotýdeník opět vybírá to nejzajímavější z týdne a tentokrát si jako hlavní téma vzal první komerční let malého suborbitálního raketoplánu od Virgin Galactic – zcela výjimečně, jelikož jejich aktivity se kosmu sotva dotýkají. V dalších tématech se zaměříme například na aktuální aktivity vozítka Perseverance a vrtulníčku Ingenuity na Marsu. Druhý jmenovaný se ozval po dlouhé době. Neunikl nám ani start evropského teleskopu Euclid, anebo statický zážeh Starship S25. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Při dnešním startu Falconu 9 má být vynesen velmi zajímavý náklad. Jedná se samozřejmě o evropský teleskop Euclid, který bude pozorovat ve viditelné a blízké infračervené části spektra. Z jeho dat bude v budoucnu možné vytvořit 3D mapu vesmíru. Vědci si stále nejsou jisti, co temná energie a temná hmota vlastně jsou. Pozorováním vývoje vesmíru za posledních 10 miliard let může Euclid odhalit, jak se rozpínal a jak se formovala struktura v průběhu kosmické historie – a z toho mohou astronomové odvodit vlastnosti temné energie a temné hmoty. Teleskop Euclid měří na výšku 4,7 metru, v průměru měří 3,7 metru. Je vybaven zrcadlem o průměru 1,2 metru a dvěma kamerami – NISP a VIS. První zmíněná slouží pro pozorování blízkého infračerveného spektra a druhá (VIS) pro viditelné spektrum. První stupeň Falconu, který poletí na tuto misi má za sebou pouze jeden start a o přistání se pokusí na mořské plošině A Shortfall Of Gravitas, která bude čekat zhruba 692 kilometrů od místa startu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
