sociální sítě

Přímé přenosy

New Glenn (NG-1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Rosotics

Startup Rosotics oznámil 14. ledna plány na zastavení prodeje své 3D tiskárny Halo, aby se zaměřil na vybudování flotily orbitálních transportních prostředků. Společnost chce využít v budoucnu své zkušenosti z oblasti studeného sváření.

Varda Space Industries

Mise Transporter-12 společnosti SpaceX vynesla druhou misi společnosti Varda Space Industries. Mise W-2, pro laboratoř AFRL, nese zařízení OSPREE (Optical Sensing of Plasmas in the Reentry Environment), spektrometr určený ke sběru atmosférických dat během vysokorychlostního sestupu.

Farnborough

Vedoucí představitelé NASA, Babcock International Group (Babcock), Lockheed Martin, BAE Systems, britského ministerstva obrany a vlády USA byli potvrzeni jako řečníci na Mezinárodní vesmírné výstavě ve Farnborough.

NOAA

National Oceanic and Atmospheric Administration (NOAA) plánuje přikoupit k nákupu globálních datových souborů i službu pozorování ropných skvrn nebo jiných událostí.

SpaDeX

Indické družice SDX01 a SDX02 demonstrační mise SpaDeX se přiblížily z 230 metrů na 15 metrů a následně až na 3 metry. Poté se družice vrátily zpět do bezpečné vzdálenosti. Při dalším přiblížení by mělo dojít už i ke spojení.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: esa

Tarantule v hledáčku Webbova teleskopu

Když Teleskop Jamese Webba startoval, často se k ukázce jeho citlivosti dával příklad, že by dokázal zachytit tepelnou stopu čmeláka na Měsíci. Ale o tarantuli nikdy nepadlo ani slovo. Ale věřím, že naše čtenáře nadpis nezmátl. Zmíněnou tarantulí, kterou Teleskop Jamese Webba pozoroval, je totiž mlhovina stejného jména, která svou přezdívku získala díky vzhledu, který vytváří provazce prachu viděné na dřívějších snímcích. Mlhovina, které se také někdy říká 30 Doradus, je místem, kde vzniká řada nových hvězd a proto někdy bývá označována jako hvězdná porodnice. Z tohoto důvodu ji vědci už dříve často studovali. Pohled Webbova teleskopu však kromě mladých hvězd odhalil také vzdálené galaxie na pozadí, ale i detailní strukturu a složení prachu a plynů.

Umělecká představa průletu sondy Solar orbiter kolem Venuše.

Solar orbiter zasáhl výron koronální hmoty

30. srpna vyvrhlo Slunce vstříc Venuši značné množství hmoty s nabitými částicemi. Zanedlouho pak tato bouře dorazila k druhé planetě ve směru od Slunce, kde se v té době zrovna nacházela sonda Solar Orbiter. Data z ní pomalu přichází na Zemi a zdá se, že tato událost ukázala, proč je možnost provádět lokální sledování kosmického počasí a jeho vlivů na kosmická tělesa tak důležitá. Naštěstí tento výron neměl na sluneční observatoř žádný negativní vliv. Solar orbiter je totiž postaven tak, aby drsným výronů ze Slunce nejen odolal, ale aby je i přímo měřil. Venuše ale z těchto událostí moc radost nemá. Výrony koronální hmoty mají tendenci narušovat její atmosféru a zbavovat ji plynů.

Příprava mise Hera pokračuje

Už tento měsíc má americká sonda DART provést plánovaný náraz do menší ze dvou planetek, které tvoří dvojplanetku Didymos. Kolem hlavní planetky Didymos o průměru 780 metrů obíhá jako malý měsíc menší planetka Dimorphos o průměru 160 metrů. Na 26. září je naplánována kolize sondy DART s touto malou planetkou, což by mělo drobně, ovšem měřitelně pozměnit její orbitální dráhu. Tyto změny budou sledovat mezinárodní týmy expertů po celé Zemi. Cílem je pozměnit oběžnou dráhu měšíčku a dosáhnout tak historicky prvního praktického testu metody označované jako kinetický impaktor, která by jedou mohla sloužit k planetární obraně. Na Zemi mezitím evropská mise, která na odkaz sondy DART naváže, dosáhla svého velmi významného vývojového milníku.

SLEDUJEME: Průběh příprav na třetí pokus o start SLS

První pokus o start rakety SLS zhatilo 29. srpna vadné čidlo na jednom raketovém motoru RS-25. Druhý pokus o vypuštění nejsilnějšího nosiče současnosti se odehrál 3. září a bohužel se týmy nedostaly dál než minule. Jejich snažení zhatila netěsnost na vodíkové rychlospojce. Experti se několikrát pokusili opětovně obnovit těsnost, ovšem neúspěšně. Vodíková rychlospojka dělala problémy už při zkoušce WDR, ale v hale VAB prošla opravou, takže se očekávalo, že by měla fungovat. První pokus o start zvládla na jedničku, při druhém však zlobila. V rámci tohoto článku budeme sledovat, jak probíhá příprava rakety SLS na třetí pokus o start na bezpilotní misi Artemis I. Ten je v době vydání tohoto článku plánován nejdříve na 5. září.

Popis konstrukce JWST.

Webbův teleskop exceluje – přímo zobrazená exoplaneta

V dnešním článku budeme psát o bezpochyby přelomovém pozorování a budeme zmiňovat snímky, které pořídil Teleskop Jamese Webba. NASA se rozhodla informovat o této novince navzdory tomu, že snímky zatím neprošly kompletním recenzním procesem. Astronomové totiž poprvé využili Teleskop Jamese Webba k pořízení přímého snímku planety, která se nachází mimo Sluneční soustavu. Tato exoplaneta se řadí mezi plynné obry, což znamená, že nemá pevný povrch, který by umožňoval obyvatelnost tohoto světa. Ačkoliv se nejedná o historicky první přímé zobrazení exoplanety z vesmíru – toto prvenství patří Hubbleovu teleskopu – tak toto pozorování ukazuje směr dalšího průzkumu exoplanet pomocí Webbova teleskopu.

SLEDUJEME: Příprava na druhý pokus startu Artemis I

Prvním psaným přenosem jsme pokryli 14 dní předstartovních příprav, druhý se pak věnoval pokusu o vzlet 29. srpna, který byl nakonec z technických důvodů odvolán. V tomto článku naleznete psaný online přenos, který bude mapovat aktuální dění před dalším pokusem o start. Připomeňme, že v době vydání tohoto článku (29. srpna odpoledne) je nejbližší možný termín 2. září v 18:48, přičemž startovní okno potrvá dvě hodiny. Zatím však není stoprocentně jisté, zda NASA stihne identifikovat a vyřešit příčinu problémů, které způsobily, že nebylo možné provést předchlazení jednoho motoru RS-25.

Raketa SLS dorazila na rampu 39B 17. srpna okolo 13:30 SELČ.

ŽIVĚ A ČESKY: Nejočekávanější start roku. To je Artemis I

Už od nepaměti lidé vzhlížejí ke hvězdám a své zraky upínají na noční oblohu. Na noční oblohu jejíž dominantou je z pohledu ze Země naše jediná přirozená družice – Měsíc. Už odjakživa mořeplavci z Evropy či Asie objevovali nová místa a kontinenty, lidé to prostě mají v krvi. Jenže dnes je modrá planeta z hlediska pevniny prozkoumána z každé strany, a tak lidé začali prahnout po dalším prostoru k prozkoumání. Stal se jím vesmír a na konci šedesátých let dvacátého století konkrétně Měsíc. Nyní je čas vrátit se s novou technologií a po půl století pokračovat v tom v čem jsme přestali. V průzkumu Měsíce.

Tomáš Přibyl – Vzestup a pád kosmické spolupráce (19.05.2022)

Počátky spolupráce v kosmonautice lze hledat na počátku 70. let, kdy USA a SSSR začaly uvažovat o společných misích. Prvním výsledkem pak byl program Sojuz-Apollo. V 80. letech následovalo ochlazení vztahů, ale od konce studené války začaly obě kosmonautické velmoci opět spolupracovat a výsledkem této kooperace byla Mezinárodní kosmická stanice, která do dnešních dnů krouží nad našimi hlavami. Dlouhá léta to pak vypadalo, že věčnému soupeření a neshodám je již navždy konec. Bohužel, koncem února letošního roku zaútočila vojska Ruské Federace na Ukrajinu a většina států světa na tyto události zareagovala po svém. Postupně začaly v mnoha oborech lidské činnosti přerušovat své vztahy s Ruskem. Jednou z oblastí, která byla citelně zasažena, byla i kosmonautika. Záznam, který bych vám rád dnes nabídl, je velmi aktualizovaná verze jedné starší přednášky Ing. Tomáše Přibyla, kurátora letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška se uskutečnila v prostorách Muzea Vysočiny v Jihlavě.

TOP5: Chystané bezpilotní lunární landery

Pokud má být chystaná vlna průzkumu Měsíce co nejpřínosnější, bude potřeba dopravit na povrch Měsíce co možná nejvíce vědeckých přístrojů či technologických demonstrátorů. S jejich pomocí získají vědci a inženýři cenné informace, které pomohou lépe porozumět Měsíci, ale také lépe připravit pilotované výpravy. Lidem, kteří se na povrch vydají, se zase budou hodit zásoby a spousta věcí, které jsou k fungování na Měsíci nezbytné. Vědecké přístroje, technologické demonstrátory i zásoby s sebou jistě mohou astronauti vzít i do pilotovaných lunárních landerů, ale o těch se mluví dost. My se proto dnes podíváme na pět bezpilotních lunárních landerů, které jsou v různém stádiu vývoje, si posvítíme v letošním posledním díle seriálu TOP5.

Nová mapa vody na Marsu

Nově vytvořená mapa, která se zaměřuje především na minerály po celé planetě, byla pečlivě vytvořena z údajů, které během uplynulého desetiletí nasbíraly přístroje OMEGA (Observatoire pour la Mineralogie, l’Eau, les Glaces et l’Activité) na sondě Mars Express a CRISM (Compact Reconnaissance Imaging Spectrometer for Mars) na sondě MRO. Zmíněné minerály si můžeme představit jako horniny, které byly v minulosti pozměněny účinky vody a běžně se přetransformovaly v jíly a soli. Na Zemi vznikají jíly ve chvíli, kdy voda reaguje s horninami, přičemž odlišné podmínky dávají vzniknout různým typům jílů. Například jílovité minerály jako smektit a vermikulit vznikají, když relativně malé množství vody reaguje s kameny a tak si zachovají většinu chemických prvků, které měly původní vyvřelé horniny. U zmíněného smektitu a vermikulitu se jedná o železo a hořčík. Pokud je však množství vody relativně velké, mohou být horniny pozměněny více – rozpustné prvky jsou odneseny pryč a na místě zůstávají na hliník bohaté jíly jako je kaolin.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.