sociální sítě

Přímé přenosy

Přímý přenos je spuštěn

krátké zprávy

Spacety

Čínský výrobce družic Spacety dokončil několik kol kapitálového financování v hodnotě 190 milionů dolarů na rozšíření svého vertikálně integrovaného modelu výroby družic a datových služeb.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab získala kontrakt od japonské společnosti iQPS, která se zabývá radarovými družicemi, na tři další starty při kterých raketa Electron vynese tyto družice.

HawkEye 360

Společnost HawkEye 360 ​​10. dubna oznámila, že podala žádost o první veřejnou nabídku akcií (IPO), a stala se tak další kosmickou společností zaměřenou na obranu, která zkouší veřejné trhy.

Albedo

Společnost Albedo, bývalý startup zabývající se pozorováním Země, který se nyní zaměřuje na výrobu družic, 9. dubna oznámila plány na vyslání své druhé družice na velmi nízkou oběžnou dráhu Země.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly vybraly 14 společností, které se utkají o zakázky v rámci nového zadávání veřejných zakázek na družice a podpůrné technologie pro monitorování aktivity na geostacionární oběžné dráze v hodnotě 1,8 miliardy dolarů.

PLD Space

Společnost PLD Space podepsala 7. dubna s Evropskou investiční bankou (EIB) úvěr ve výši 30 milionů eur, který má podpořit závěrečnou fázi vývoje lehké rakety MIURA 5 od společnosti PLD.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: esa

Laserový komunikační terminál v přepravním kontejneru

Nejnovější rozšíření možností agentury ESA je opravdu velmi mobilní. Zařízení ETOGS (ESA Transportable Optical Ground Station) umístěné v klasickém přepravním kontejneru může být přepraveno podle potřeby kamkoliv po Evropě, aby provedlo laserovou komunikaci s družicemi a sondami vzdálenými klidně miliony kilometrů, jako je třeba americká mise Psyche. Formálně ETOGS spadá pod optickou a optoelektronickou laboratoř agentury ESA. Zařízení by mělo sloužit jakožto flexibilní testovací platforma pro hardware a systémy optické komunikace. ETOGS však kromě toho dokáže také plnit další úkoly, které vyžadují sledování oblohy teleskopem, nebo míření laserem na oblohu. Může se jednat třeba o sledování kosmické tříště, případě o určování oběžné dráhy pomocí měření vzdálenosti.

Euclid

Kosmotýdeník 596 (12.2. – 18.2.)

I v tomto únorovém týdnu byla kosmonautika bohatá na řadu zajímavých událostí. Stále si můžeme užívat zvýšenou kadenci letů k Měsíci a stále startují nové nosiče. Kosmotýdeník vám jako vždy shrne nejzajímavější události uplynulých sedmi dní. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na zahájení vědeckého pozorování dalekohledu Euclid, který má zkoumat rozložení temné hmoty a energie ve vesmíru. V dalších tématech se podíváme například na přípravu startu ruské rakety Angara 5, uskutečněný indický start, či krásné snímky z lunárního landeru Nova-C. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Hardware pro Artemis II dostal loga agentur

Umění a technologie si podaly ruce, když týmy přidaly na pomocné urychlovací stupně rakety SLS známe worm logo NASA a na adaptér návratového modulu lodi Orion kromě worm loga NASA ještě logo agentury ESA. V obou případech se jedná o hardware určený pro misi Artemis II. Worm logo NASA bylo představeno v roce 1975 společností Danne & Blackburn jakožto moderní logo kosmické agentury. Po téměř třicetileté pauze se začalo opět používat v roce 2020, ovšem jeho použití je omezeno pouze na speciální produkty a mise. Zástupci NASA, kteří mají na starost pozemní systémy, společně s pracovníky firmy Jacobs, začali 22. ledna kreslit červené logo na segmenty, ze kterých vzniknou pomocné urychlovací stupně na tuhé pohonné látky. Nejprve použili laserový projektor, aby mohli s pomocí pásky označit obrys loga. Následně přišla aplikace dvou vrstev barvy, které poté zakrylo několik vrstev průhledného laku. Každé písmeno měří na výšku zhruba 210 cm, takže délka celého loga činí přibližně 7,6 metru.

Základní schéma observatoře LISA. Obrázek pochopitelně není ve správném měřítku.

Novinky ve výzkumu gravitačních vln – 1. díl

Gravitační vlny jsou fenomén, který nás provází již více než sto roků. Jejich existenci máme nicméně spolehlivě potvrzenou až od 70. let, přímo jsme je spatřili dokonce až roku 2015. Zasloužily se o to dva detektory LIGO ve Spojených státech amerických, které viděly splynutí dvou černých děr asi 1,5 miliardy světelných let od nás. Později se k nim přidaly taktéž detektory VIRGO v Itálii a KAGRA v Japonsku, které zaznamenaly dohromady do konce roku 2021 91 gravitačních událostí. A protože v tuto chvíli probíhá již čtvrtý běh detektorů a výsledky opět nejsou nezajímavé, společně se na ně dnes podíváme v prvním dílu nepravidelného seriálu, který vám bude přinášet novinky právě z této nesmírně zajímavé a perspektivní oblasti výzkumu.

Kosmotýdeník 595 (5.2. – 11.2.)

Rok 2024 přináší jednu zajímavou kosmonautickou událost za druhou a tak i v dalším týdnu budeme mít v pravidelném přehledu těch nejzajímavějších událostí posledních sedmi dní o čem psát. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal stav přípravy rakety Ariane 6 na její první misi. Pro Evropu se jedná o naprosto klíčový nosič. V dalším tématu se zaměříme i na návrat komerční mise Axiom-3, která úspěšně skončila v pátek přistáním u břehů Floridy. Čeká nás také pohled na přípravu startu dalšího lunárního landeru. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Kryogenní technologie pro pozemní komunikační stanice.

Nové vylepšení evropské komunikační sítě

Španělské stanoviště komunikační sítě agentury ESA nedávno dostalo nové vylepšení. Anténní přívod, který spojuje vlastní fyzickou anténu v pásmu Ka s elektronickým vysílačem a přijímačem signálu, se nyní chladí na -263 °C. To je jen 10 stupňů nad nejnižší možnou teplotou, jaké se dá dosáhnout. Chlazení na kryogenní teploty snižuje úroveň tzv. tepelného šumu, tedy rušení způsobeného okolím, které omezuje citlivost a datovou komunikační rychlost antén. A rozdíl to vůbec není malý! ESA nyní může stahovat o 100 % více vědeckých dat ze stále komplexnějších vědeckých misí, přičemž u misí do hlubokého vesmíru, jako jsou JUICE a BepiColombo, je to až o 80 % více.

Webb – Einsteinův prstenec

Vesmírný dalekohled Jamese Webba má velmi širokou paletu cílů. Od výzkumu těles Sluneční soustavy, přes exoplanety až po hvězdy. Jedním z pilířů činnosti tohoto předního teleskopu je ale také výzkum galaxií. A to opět všech možných tvarů i vzdáleností, od trpasličích objektů v sousedství Mléčné dráhy, jako jsou ona slavná Magellanova mračna, po extrémně vzdálené galaxie z počátku existence vesmíru, jako je třeba GLASS-z12, dosud nejvzdálenější potvrzená galaxie. My se dnes podíváme na jedno pozorování galaxie, která je od nás velmi daleko, přece jen však ne tak daleko jako ony rekordní objekty. A když mluvím o jedné galaxii, za chvíli též zjistíme, že jde vlastně o galaxie dvě.

Zkoušky testovací Ariane 6 končí

Zástupci firmy Ariane Group i agentur ESA a CNES úspěšně 30. ledna dokončili zkoušky odpojování a odtažení kryogenních přívodních systémů nové vzletové rampy pro Ariane 6. Tato činnost značí začátek demontáže zkušebního modelu Ariane 6, který nyní uvolní místo pro první start. Fáze kombinovaných testů s využitím pohonných látek je nyní ukončena a nová evropská raketa je na cestě ke svému premiérovému startu. Testovací model, který se nachází na rampě kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně, měří na výšku 62 metrů. V zásadě je stejný jako produkční model Ariane 6, který odsud snad již relativně brzy odstartuje. Rozdíl je v zásadě pouze v pomocných urychlovacích stupních, které nejsou certifikovány pro to, aby byly součástí letového exempláře.

Na ISS dorazila první 3D tiskárna na kov

V rámci zásobovací mise lodi Cygnus NG-20 se na oběžnou dráhu vydala 3D tiskárna pracující nikoliv s plastem, ale kovem. Za tímto v kosmonautice prvním krokem svého druhu, stojí Evropská kosmická agentura ESA. „Tato nová 3D tiskárna kovových dílů představuje světové prvenství. Přichází v čase rostoucího zájmu o výrobu v kosmickém prostředí,“ vysvětluje Rob Postema z ESA a dodává: „3D tiskárny na bázi polymerů se již na oběžnou dráhu dostaly a na palubě ISS se používají. Plastový materiál se v tiskové hlavě ohřívá a poté je uložen na požadované místo, čímž vrstvu po vrstvě vzniká požadovaný tvar. 3D tisk kovu představuje větší technologickou výzvu, protože pracuje s mnohem vyššími teplotami a kov se taví pomocí laseru. Kvůli tomu je potřeba zajistit bezpečí posádky i stanice samotné, ačkoliv možnosti údržby jsou vlemi omezené. Pokud však projekt uspěje, mohly by pevnost, vodivost a tuhost kovu poslat kosmický 3D tisk na novou úroveň.“

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.