Spacety
Čínský výrobce družic Spacety dokončil několik kol kapitálového financování v hodnotě 190 milionů dolarů na rozšíření svého vertikálně integrovaného modelu výroby družic a datových služeb.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský výrobce družic Spacety dokončil několik kol kapitálového financování v hodnotě 190 milionů dolarů na rozšíření svého vertikálně integrovaného modelu výroby družic a datových služeb.
NASA uvolnila zdrojový kód velitelského i lunárního modulu mise Apollo 11 jako open-source na vývojářskou platformu GitHub.
Společnost Rocket Lab získala kontrakt od japonské společnosti iQPS, která se zabývá radarovými družicemi, na tři další starty při kterých raketa Electron vynese tyto družice.
Společnost Sophia Space zahájí koncem roku 2026 nasazování rozhraní edge computing na družicích Kepler Communications na základě strategické dohody oznámené 13. dubna.
Společnost HawkEye 360 10. dubna oznámila, že podala žádost o první veřejnou nabídku akcií (IPO), a stala se tak další kosmickou společností zaměřenou na obranu, která zkouší veřejné trhy.
Společnost Albedo, bývalý startup zabývající se pozorováním Země, který se nyní zaměřuje na výrobu družic, 9. dubna oznámila plány na vyslání své druhé družice na velmi nízkou oběžnou dráhu Země.
Americké vesmírné síly vybraly 14 společností, které se utkají o zakázky v rámci nového zadávání veřejných zakázek na družice a podpůrné technologie pro monitorování aktivity na geostacionární oběžné dráze v hodnotě 1,8 miliardy dolarů.
Společnost Portal Space Systems, která se zabývá vesmírnou mobilitou, získala 50 milionů dolarů na rozšíření vývoje své vysoce obratné družice Supernova.
Společnost PLD Space podepsala 7. dubna s Evropskou investiční bankou (EIB) úvěr ve výši 30 milionů eur, který má podpořit závěrečnou fázi vývoje lehké rakety MIURA 5 od společnosti PLD.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Užívali jste si poslední týden prázdnin mimo dosah internetu? Nebo jste naopak kvůli práci neměli čas sledovat kosmonautiku? A nebo si chcete jen zrekapitulovat dění z minulého týdne? Ať už je Váš důvod jakýkoliv, je pro Vás připraven již 102. díl pravidelného seriálu Kosmotýdeník, který každou neděli shrnuje nejzajímavější dění v kosmonautice za uplynulých 7 dní. Nejprve se podíváme na evropskou sondu Rosetta, která kromě jiného zvážila jádro „své“ komety. Druhým tématem bude odsun startu další soukromé rakety Falcon 9 v1.1.
Je ještě brzy na publikování obšírných článků o povaze komet, neboť podrobný výzkum 67P Čurjumov-Gerasimenko je teprve v plenkách. Každým dnem přichází nové informace, tak si zkusme jen podtrhnout a sumarizovat události posledních dnů. U takového typu mise můžou některá data uveřejněná v úterý přestat platit už ve středu, takže následující řádky berte spíše jako otisk konkrétních událostí. Poprvé v dějinách kosmického výzkumu naše sonda jen neprolétla v krátkém okamžiku kolem „mrazničky“ uchovávající prapůvodní materiál z dob vzniku naší sluneční soustavy, ale doslova zaparkovala na její oběžné dráze. Žeň informací tohoto výzkumu bude bezprecedentně detailní. A to nás ty největší objevy pořád jen čekají.
Podzim se zvolna blíží, a s ním i přípravy pozemních týmů na průlet komety Siding Spring kolem našeho druhého nejbližšího planetárního souseda. Jelikož už uběhlo několik měsíců od mediálního běsnění (nejdříve se totiž předpokládalo, že dojde ke srážce obou těles), pojďme si jen ve stručnosti připomenout, co nás čeká. Kometa C/ 2013 A1 byla objevena v lednu 2013 na australské observatoři Siding Spring. První dva měsíce to vypadalo jako splněný sen nejen všech astronomů, planetologů, ale určitě i fanoušku vědeckofantastické literatury. Kometa se 19. října 2014 srazí s planetou Mars! Přesnější propočty a pozorování od loňského dubna však tuto možnost vyvrátily. Ale i tak to neznamená, že bychom se neměli na co těšit. Rozhodně půjde o velkolepé představení – a my máme díky dlouhodobému výzkumu rudé planety předplaceny lístky do první řady. Kometa dosáhne perihelia 1,399 AU od Slunce pravě uvnitř oběžné dráhy Marsu 25. října letošního roku.
Skoro se tomu až nechce věřit. Kosmotýdeník, pravidelná nedělní rekapitulace nejzajímavějších událostí, které se za poslední týden udály v kosmonautice slaví kulaté jubileum. Nejdéle fungující seriál našeho blogu se dnes dočkal svého stého dílu. Ještě než začneme, chtěli bychom poděkovat všem pravidelným čtenářům, kteří mají tento seriál rádi. Také dnes jsme si pro Vás připravili tři hlavní témata a navíc ještě pár menších.
Máme zde další čtvrtek a vy už možná očekáváte další prázdninový kvíz. Stalo se již zvykem, že v tento den vám nabízíme možnost trochu si procvičit znalosti v určitých oblastech kosmonautiky. Jako téma pro dnešní kvíz jsme vybrali Rosettu. Ta se po mnohaleté cestě konečně dostala ke svému cíli a největší kosmonautické dobrodružství tohoto roku tak začalo. Unikátnost a význam této mise je ostatně vidět i v masmédiích, které se obyčejně kosmonautice příliš nevěnují. Proto zabrouzdejte v paměti, otevřete mysl, vzpomeňte si, co všechno o Rosettě víte a pusťte se do následujících dvaceti otázek, které se týkají první lidské sondy na oběžné dráze komety.
Navzdory nepochybně vzrušujícím, probíhajícím, připravovaným i plánovaným misím k planetám, asteroidům či kometám, zůstává planeta Mars nadále favoritem průzkumu Vesmíru za hranicemi našeho Měsíce. První vlna všeobecného zájmu o průzkum Rudé planety sondami se zvedla po té, co na Zemi dorazily první snímky povrchu pořízené sondami Viking. Další, širokou veřejností vnímaný, skok znamenala spanilá jízda vozítka Sojouner po povrchu planety v rámci mise Pathfinder.
18. července bylo oficiálně ukončeno uvádění do provozu jedné z nejkomplikovanějších, ale také nejočekávanějších astronomických misí posledních desetiletí. Samozřejmě mám na mysli astrometrickou družici Gaia Evropské kosmické agentury ESA, která má za cíl zmapovat zhruba miliardu hvězd Mléčné dráhy s dosud nevídanou přesností. O této misi jsem už jednou pro kosmonautix psal, předchozí článek se týkal zejména základního popisu mise. Článek si můžete přečíst zde. Článek, který právě čtete, má pak za cíl velmi stručně přiblížit události od startu Gaiy, až po její uvedení do plného vědeckého provozu.
Uvést Gaiu do plného provozu nebylo lehkou záležitostí a objevily se i problémy, které vedly k dvouměsíčnímu skluzu oproti původnímu časovému plánu. Nakonec byly všechny problémy, které se daly rychle vyřešit vyřešeny a ty zbývající nikam neutečou. Od posledního červencového pátku (25.7.) pozoruje Gaia oblohu ve speciálním ekliptickém módu, během kterého pravidelně sleduje vybrané hvězdy, pro budoucí kalibraci dat. 22. srpna pak přejde do běžného režimu skenování celé oblohy.
30. července v časných ranních hodinách našeho času, se vydal na svou cestu k Mezinárodní vesmírné stanici poslední exemplář evropské nákladní lodi ATV (Automated Transfer Vehicle). Z hlediska místního času v Kourou bylo ale teprve 16 minut před půlnocí 29. července. V našem dnešním článku se podíváme na to, jak se ATV-5 Georges Lemaître na svou cestu připravoval, jaký konkrétní náklad na oběžnou dráhu dopravil, proč odstartoval později, než bylo plánováno, co je na této misi výjimečného, a proč je vůbec poslední evropskou nákladní lodí, když Mezinárodní vesmírná stanice bude fungovat nejméně do roku 2020.
O tom, že se na Mezinárodní vesmírné stanici dělá věda ze všech možných oborů asi nikdo nepochybuje. Probíhají tu experimenty zaměřené na biologii, kdy jsou cílem pokusů často sami astronauti, dělá se tu materiálové inženýrství, posádky kromě toho fotí povrch Země a takových příkladů bychom mohli najít nespočet. V roce 2016 se k těmto oborům přidá i teoretická fyzika – na stanici totiž dorazí evropské zařízení, které bude měřit nicotné rozdíly v plynutí času.
Je zde již čtvrtý červencový čtvrtek a to znamená, že jsme pro vás připravili další kvíz našeho letního seriálu. Po kvízech zaměřených na Mezinárodní vesmírnou stanici, Curiosity a raketu SLS se dnes můžete těšit na sadu dvaceti otázek týkající se ESA, její historie, současnosti i budoucnosti. Pro ty z vás, kteří čtou náš seriál o Evropské kosmické agentuře, by neměl být problém odpovědět na většinu otázek. Při vytváření otázek jsme čerpali jen z publikovaných dílů tohoto seriálu. Správné odpovědi však nehledejte. Toto je vědomostní kvíz, který otestuje vaše znalosti evropské kosmonautiky.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.