sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Španělská společnost Sateliot 10. listopadu oznámila plány na vývoj modernizovaných družic z nově rozšířených prostor v Barceloně s cílem posunout se od propojení senzorů a strojů k poskytování širokopásmového hlasového, video a datového spojení přímo do chytrých telefonů.
Italská společnost Avio, která se zabývá leteckými pohonnými jednotkami, oznámila dohody s americkými obrannými dodavateli Raytheon a Lockheed Martin, které jim poskytují přednostní přístup k raketovým motorům na tuhá paliva
Společnost Portal Space Systems oznámila, že vyvine družicový tahač s vysokým stupněm manévrovatelnosti, přičemž první let je plánován na konec roku 2026.
Společnost GHGSat 7. listopadu oznámila plány na vyslání dvou dalších družic do své konstelace pro monitorování skleníkových plynů.
Společnost AST SpaceMobile zaregistrovala u mezinárodních regulačních orgánů plány na suverénní vesmírnou síť, která by poskytovala širokopásmové připojení přímo zařízením v celé Evropě.
Společnost Intuitive Machines uvádí, že akvizice výrobce družic Lanteris Space Systems otevře firmě nové příležitosti, od účasti na projektu Golden Dome až po vývoj lunárního modulu s posádkou.
Italská společnost D-Orbit, která se zabývá vesmírnou logistikou, oznámila 6. listopadu ukončení soutěže CTRL+Space, první evropské soutěže v kybernetické bezpečnosti Capture-the-Flag (CTF) na oběžné dráze.
Provozovatel geostacionárních družic EchoStar prodává další část rádiových frekvencí, aby pomohl zlepšit služby SpaceX pro přímou komunikaci s buňkami ve Spojených státech, výměnou za akcie společnosti v hodnotě 2,6 miliardy dolarů.
Společnost Sceye vyvíjející stratosférické platformy pro telekomunikace a související aplikace získala ocenění od agentury NASA za využití této platformy pro monitorování životního prostředí.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Chcetěli byste živě sledovat historické přistání pouzdra Philae na kometě přímo z kontrolního centra v německém Darmstadtu? Máte možnost – ESA totiž vyhlásila soutěž pro všechny zájemce. Přistávací lokalita, kam Philae dosedne je totiž zatím známá jen jako „oblast J“, což se do historických análů moc nehodí. Internetová veřejnost tedy má posílat návrhy, jak by se měla tato oblast jmenovat. K návrhu by měl být připojen i cca. 200 slov dlouhý text, kde vysvětlíte, proč navrhujete právě toto jméno.
Jedním z pilířů evropské kosmonautiky jsou satelity snímkující zemský povrch. Za všechny můžeme uvést třeba mimořádně úspěšný EnviSat, nebo momentálně se rozbíhající projekt specializovaných družic Sentinel. Pro vědu jsou nejcennější dlouhodobá měření dat, ve kterých se dají nalézt nečekané souvislosti. Pokud tedy Evropa chce v dalších letech pokračovat v nastoleném směru, je potřeba už nyní dojednat nové družice, které budou v příštím desetiletí svými citlivými senzory monitorovat dění několik set kilometrů pod nimi.
Kosmonautika momentálně žije misí evropské sondy Rosetta. Snímky jádra komety, které vidíme jsou mimořádně působivé a navíc už vyhlížíme vrchol celé mise – listopadové přistání pouzdra Philae na povrchu. Jenže tahle mise už funguje více než deset let. Už jen samotný let ke kometě byl velmi náročný – obnášel několik gravitačních praků u planet a díky Rosettě jsme zkoumali i dva asteroidy. Náš dnešní krátký článek Vám proto přináší přehlednou infografiku z dílny Evropské kosmické agentury, která rekapituluje dlouhou cestu sondy Rosetta k jejímu cíli. Infografiku jsme pro Vás navíc přeložili do češtiny, aby ani neangličtináři neměli s textem problémy.
Už jen pár dní nás dělí od neděle 19. října, kdy se kometa C/2013 A1 Siding Spring prožene kolem našeho rudého planetárního souseda. V 18:27 světového času (20:27 SELČ) se planetě přiblíží na vzdálenost 139 500 km. To je o něco více než třetina vzdálenosti Země – Měsíc. Koncem srpna jsme podrobně rozebírali v samostatném článku přípravy jednotlivých kosmických agentur na toto neopakovatelné setkání, které – samozřejmě kromě mise sondy Rosetta a landeru Philae u komety 67P Čurjumov-Gerasimenko – nemá obdoby. Dnešní článek vlastně volně navazuje na ten předchozí. Upřesníme si některá technická data a zajímavé detaily, které nebyly tenkrát veřejně publikovány, neboť i přes rozsáhlý projekt modelace chování C/2013 A1 při průletu kolem Marsu byly pořád pro astronomy velkou neznámou. Jak výstižně poznamenala jedna z odbornic NASA, Kelly Fast: „Komety jsou jako kočky – mají ocas a dělají si, co chtějí.“
O minulém víkendu se v centru ESA v nizozemském Noordwijku konal tradiční ESTEC Open Day. V jeho rámci měli návštěvníci možnost hovořit se členy týmů různých projektů, které ESA momentálně plánuje nebo provozuje. Jeden z velmi frekventovaných stánků během nedělního dne patřil týmu kolem projektu Galileo. Systém Galileo má být odpovědí na americký systém GPS a ruský GLONASS, a plné operační kapacity by měl dosáhnout v roce 2020. Je samozřejmé, že Galileo je sám o sobě velmi zajímavým projektem, pro našince o to zajímavějším, že jeho centrum sídlí v Praze, ovšem za zvýšený zájem může také incident, který se odehrál před několika týdny.
Další týden uplynul jako voda a po celém světě se během uplynulých sedmi dnů odehrálo mnoho zajímavých událostí, které stojí za připomenutí. Přichází proto tradiční seriál Kosmotýdeník, který zrekapituluje to nejzajímavější z uplynulého týdne. Ve třech velkých tématech se zaměříme nejprve na výstup do volného kosmu z paluby ISS. Druhým tématem budou novinky okolo evropské sondy Rosetta, která dostala povolení pro sestup na nižší oběžnou dráhu kolem jádra komety. Třetím tématem bude pokrok ve výrobě soukromého suborbitálního raketoplánu Lynx.
Stokilogramové přistávací pouzdro Philae má 12. listopadu dosednout na povrch jádra komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko. Bude to vrcholné představení doposud 100% úspěšné evropské mise Rosetta. Jelikož se tato historická chvíle nezadržitelně blíží, je na čase podívat se na celý přistávací mechanismus trochu podrobněji. V dnešním krátkém článku si můžete pustit video z dílny německé agentury DLR, kde jsou vysvětleny nejen atributy nutné pro přistání – například vrtáky či harpuny, ale seznámíte se i s vědeckým vybavením landeru.
Evropská sonda Rosetta krouží okolo jádra komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko už téměř dva měsíce. Za tu dobu poslala na zemi velké množství fotografií, ale také stihla provést celou řadu vědeckých měření. Před příletem Rosetty jsme toho o kometě věděli jen velmi málo. Postupně se ale seznamujeme nejen s jejími rozměry, hmotností a teplotami, ale i s chemickým složením. Náš dnešní krátký článek proto přináší stručné shrnutí základních fyzikálních vlastností jádra, které jsme mohli zjistit jen díky Rosettě.
Jak čelit nečekané hrozbě v podobě asteroidu na kolizní dráze se Zemí? Vědci sice neustále sledují oblohu, aby hledali potenciálně nebezpečné objekty a může nás uklidňovat to, že zatím nevíme o žádném velkém objektu, který by nás mohl ohrozit. Menším srážkám – jako třeba té, která vloni zasáhla ruský Čeljabinsk se nevyhneme, ale je možné, že za pár let se objeví větší objekt,. který bude na kolizní dráze s naší planetou. Jak zachránit náš domov když s takovým úkolem nemáme žádné zkušenosti? Zapomeňme na hollywoodské výmysly typu Armageddon, nejjednodušší by bylo do smrtonosného asteroidu ve správnou chvíli bouchnout ze strany a vychýlit ho z kurzu. Jenže ani s tím lidstvo žádné praktické zkušenosti nemá. Asi všichni uznají, že takto důležitá technologie by se měla před ostrým použitím minimálně otestovat v menších podmínkách.
Asi už je zbytečné připomínat, že mise sondy Rosetta je největší kosmonautickou událostí letošního roku. O této fantastické misi už začínají vědět i běžní občané, jelikož zmínky o Rosettě pronikly i do masmédií. Ale to nejlepší máme pořád před sebou. Jedenáctého listopadu se přistávací pouzdro Philae oddělí od mateřské sondy a jako první lidmi vyrobený objekt v historii dosedne na povrch jádra komety. Dnes Vám přinášíme časový plán celého přistávacího manévru. Zatím v něm chybí časy, protože ještě nebyl vybrán přesný termín. Je dokonce možné, že samotné přistání se přehoupne až do 12. listopadu. O všech změnách Vás budeme pravidelně informovat. Ale teď už vzhůru na naplánovaný itinerář.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
