Vast Space
Společnost Vast Space oznámila 19. prosince, že dokončila dohodu se SpaceX o letu dvou kosmických lodí Crew Dragon k ISS. Jedná se o soukromé mise astronautů, neboli PAM, s krátkodobým pobytem na stanici.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Vast Space oznámila 19. prosince, že dokončila dohodu se SpaceX o letu dvou kosmických lodí Crew Dragon k ISS. Jedná se o soukromé mise astronautů, neboli PAM, s krátkodobým pobytem na stanici.
Společnost Maxar Intelligence získala kontrakty v hodnotě 35 milionů dolarů na poskytování družicových snímků a analytických služeb dvěma nezveřejněným asijsko-pacifickým vládám.
Kalifornský výrobce družic,K2 Space, získal od U.S. Space Force kontrakt v hodnotě 30 milionů dolarů na vypuštění své první družice Mega Class.
Společnosti Innovative Solutions in Space, Maverick Space Systems a SEOPS oznámily 19. prosince partnerství zaměřené na sdílené mise při vynášení na geostacionární přenosovou dráhu. Společnosti zůstanou nezávislé, ale budou spolupracovat na možnostech vynášení užitečného zatížení.
Čínská společnost Galactic Energy provedla čtvrtý start rakety Ceres-1 z přestavěné mobilní námořní platformy u pobřeží provincie Shandong. Raketa vynesla družice Tianqi s čísly 33-36, které patří společnosti Guodian Gaoke.
NASA 17. prosince oznámila, že odkládá start mise Crew-10 k ISS, původně naplánovaný na únor, nejdříve na konec března. NASA ve svém prohlášení citovala nutnost poskytnout další čas na dokončení nové kosmické lodi Dragon, která bude pro misi použita.
Generálmajor, inženýr, bývalý velitel českých vzdušných sil (1997-2001) a hlavně semifinalista výběru prvního kosmonauta Československa z roku 1976 (spolu s Remkem, Pelčákem a Vondrouškem) nás navždy opustil 16. prosince po krátké těžké nemoci ve věku 75 let.
U.S. Space Force a Lockheed Martin plánují provést první test laserové komunikace z družice GPS. Pokud bude tato technologie úspěšná, mohla by zvýšit přesnost a efektivitu navigačního systému. Demonstrace se uskuteční na GPS III SV-10.
SpaceX spustila na Novém Zélandu první služby přímého zasílání zpráv do chytrého telefonu prostřednictvím společnosti One NZ Satellite TXT. Jde o první telekomunikační společnost na světě, která poskytuje celostátní připojení smartphonů s podporou Starlink.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Znalost vzdálenosti hvězd je při výzkumu vesmíru elementární. Bez vzdálenosti je nemožné změřit zářivý výkon nebo absolutní jasnost hvězd. Bez určení vzdálenosti nemůžeme poznat pravou podstatu hvězd. Nedozvíme se tedy, zda jde o nějakého hvězdného obra, červeného trpaslíka, nebo například hvězdu hlavní posloupnosti. Jeden z největších antických astronomů, Hipparchos z Nikaie byl výborný matematik a především průkopník v oboru astrometrie. Dávno před vynálezem dalekohledu se zhostil náročného úkolu měření poloh hvězd za pomocí svých vlastních očí a měřících pomůcek, jež vynalezl. Mimo jiné určil sklon zemské osy, objevil její precesi a změřil délku slunečního roku. Jeho nejvýznamnějším přínosem však byl katalog 1080 hvězd, který byl prvním svého druhu. Dnes se poohlédneme po vesmírné misi následovníka a jmenovce tohoto starověkého Řeka. Nebude jím nic jiného než astrometrická družice Hipparchos Evropské kosmické agentury.
Přibližně každých 75 let lze ze Země pozorovat snad nejznámější kometu vůbec. Její označení je 1P/Halley, ale široká veřejnost ji zná spíše pod názvem Halleyova kometa. Jde o krátkoperiodickou kometu s dobou oběhu 75,3 roku. V nejvzdálenějším bodě své eliptické dráhy, tedy v aféliu, se kometa dostane až za dráhu Neptunu. Naopak během nejvyššího přiblížení ke Slunci (perihéliu) se dostane téměř až k dráze Merkuru. Po většinu života je kometa nevýrazným zledovatělým tělesem. Jakmile se ale začne přibližovat ke Slunci, její teplota stoupá a okolo jádra se vytváří tzv. koma, složená z plynů uvolňujících se z jádra. Při ještě větším přiblížení začíná její nejdramatičtější a pro pozorovatele nejkrásnější období. Díky vysoké teplotě se jádro komety začne odpařovat a vznikající plyny a prachové částice vytváří několik set milionů kilometrů dlouhý chvost, jež je formován slunečním větrem. A právě během tohoto období Evropská vesmírná agentura vyslala k Halleyově kometě sondu Giotto, jejíž misi si dnes podrobněji popíšeme.
28. května ve 22:31 SELČ se na půlroční kosmickou misi na Mezinárodní vesmírné stanici vydala kosmická loď Sojuz TMA-09M. Na její palubě, v anatomicky tvarovaném křesle, seděl, nebo spíše ležel i evropský astronaut, Ital Luca Parmitano. Navzdory názvu článku ale nebude na dalších řádcích řeč pouze o něm, ale představíme si celou tříčlennou posádku kosmické lodi Sojuz TMA-09M. Ta svým příletem doplnila 36. dlouhodobou expedici na ISS na plný počet šesti členů. V dnešním článku si tedy probereme i velitele kosmické lodi Sojuz TMA-09M – Fjodora Jurčichina z Ruska, který už má za sebou tři pobyty na ISS a nezapomeneme ani na jedinou ženu v posádce, Karen Nybergovou, zástupkyni NASA. Ani pro ni nebyla tahle cesta do vesmíru kosmickou premiérou.
Už zítra odstartuje z kazašského kosmodromu Bajkonur raketa, která vynese na oběžnou dráhu loď Sojuz TMA-09M. Na její palubě bude Američanka Karen Nyberg, Rus Fjodor Jurčichin a hlavně člen Evropské kosmické agentury, italský astronaut Luca Parmitano. Cílem této výpravy samozřejmě nebude nic jiného než Mezinárodní vesmírná stanice. Posádka tedy doplní Expedici 36, která se tím stane kompletní. Luca Parmitano tak obnoví evropskou přítomnost na stanici po necelém roce. Posledním evropským astronautem ve vesmíru byl Holanďan André Kuipers, jež byl členem Expedice 30/31. Dnešní článek o Evropské kosmické agentuře tedy využije příležitosti a vy se v něm můžete dočíst o historii Evropanů v kosmu, jejich současnosti, ale také třeba o tom, jak probíhá výcvik evropských astronautů nebo jak se stát jedním z nich. Přeji příjemné čtení.
Začátkem osmdesátých let vešly do provozu legendární raketoplány, od kterých si NASA mnoho slibovala. Jelikož se ale od pionýrských dob kosmonautiky zásadně změnil přístup politiků k financování vesmírných programů, Američanům nezbyly peníze na jiný ambiciózní program, poněvadž Space Shuttle spolykal většinu dolarů vyčleněných pro americkou vesmírnou agenturu. Rusové mezitím vládli na nízké oběžné dráze ze svých orbitálních stanic Saljut a Spojené státy v této oblasti začaly zaostávat. Výzkum dlouhodobého pobytu lidí ve vesmíru, vývoj technologií, které jim tento pobyt umožní a mnoho dalších experimentů spojených s kosmickými stanicemi byl klíčový pro budoucí rozšiřování pole působnosti dál za hranice vlivu naší mateřské planety. Rusové měli značný náskok a pyšná světová velmoc na druhé straně Země neměla dostatek financí na svou vlastní orbitální stanici. Bylo potřeba najít nějaké levné a přitom efektivní řešení, které by Američanům dopomohlo k získávání cenných zkušeností a vědomostí. A právě v tento problematický okamžik přichází na scénu Evropská kosmická agentura a nabízí pomocnou ruku.
Je asi jasné, že v nadpisu není řeč o nejslavnějším fyzikovi, který stvořil teorii relativity, ale o kosmické lodi ATV-4, která si právě jeho jméno vypůjčila jakožto přídomek. Všechny dosavadní evropské zásobovací lodě byly pojmenovány po nějakém významném evropském vědci, či mysliteli, který ovlivnil cestu kosmonautiky. Po ATV-1 Jules Verne, ATV-2 Johannes Kepler a ATV-3 Edoardo Amaldi přichází na řadu ATV-4 Albert Einstein. V dnešním článku bude řeč o přípravách na tuto misi a zmíním se i o drobných komplikacích.
S otevřením bran kosmického prostoru se lidstvu, kromě vědeckého využití, naskytly i jiné možnosti. Možnosti, které měly přímý vliv na obyčejné lidi. Počasí je významnou silou ovlivňující náš každodenní život, cestování, práci jakož i globální ekonomiku. Díky vlivu Slunce je atmosféra dynamickou oblastí vystavující nás různým teplotám, tlakům, povětrnostním podmínkám či srážkám. Počasí se neustále mění, takže přesné prognózy se staly nezbytnými pro efektivní zemědělství, průmysl i dopravu. Předpověď počasí navíc může zachraňovat životy a peníze díky varováním před extrémními bouřemi, povodněmi či jinými katastrofami. Pojďme se tedy podívat na vznik evropské satelitní meteorologie, první meteorologické družice a jejich následovníky.
Máme tu neděli a to znamená, že nemůže chybět již tradiční souhrn informací z minulého týdne, tedy náš Kosmotýdeník. Dnes se můžete opět těšit na tři velké události, které s sebou přineslo uplynulých sedm dní. Vynechat nemůžeme poruchu chladícího systému na ISS, která si vyžádala dokonce neplánovaný výstup do volného kosmu. Zmíníme se i o přípravách na čínskou lunární misi Chang’e-3 a dnešní článek zakončíme v jihoamerickém Kourou, odkud odstartovala druhá evropská raketa Vega.
Počátky kosmického věku jsou neoddělitelně propojeny s množstvím vojenských zájmů na využití prostoru nacházejícího se za hranicemi naší atmosféry. Zájmem každé země vždy bylo mít na oběžné dráze nějaký špionážní satelit. Díky těmto armádním projektům, studené válce a vesmírným závodům kosmonautika zažila v šedesátých letech nebývale prudký rozvoj. Bez těchto nepřátelských ambicí a jejich štědrého financování by dnešní vesmírné technologie byly nejspíš o mnoho let pozadu. Kolektiv evropských zemí však nebyl toho příkladem. Ba naopak, už od samotného počátku svého vesmírného angažování se vydal zcela jiným směrem. ESA zasvětila svou činnost výhradně mírovému využití kosmického prostoru. Její projekty se vždy nesly ve jménu vědeckého bádání, spolupráce a budování základů pro zkvalitnění a zjednodušení našeho pozemského života. Dnes si povíme o prvních krůčcích, které Evropa uskutečnila na poli svého vesmírného programu. Popíšeme si vědecké projekty, které byly uskutečněny ještě pod hlavičkou ESRO, předchůdce Evropské kosmické agentury.
Evropský dalekohled Herschel se do vesmíru vydal 14. května roku 2009. V těchto dnech by se tedy všechno schylovalo k oslavě jeho 4. vesmírných narozenin. Místo toho však ESA, tedy jeho mateřská organizace, vystrojuje „pohřeb“. Tento infračervený teleskop se totiž odebral do zaslouženého důchodu. V dnešním článku rozebereme důvody, proč už nemůže dál pozorovat a také se pokocháme krásnými fotkami, které nám po téhle observatoři zůstanou.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.