sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

IFT-7

Úřad FAA oznámil 17. prosince, že vydal modifikaci licence pro let IFT-7 sestavy Super Heavy/Starship společnosti SpaceX. SpaceX neoznámila datum letu, ale obecně se očekává, že to nebude dříve než v první polovině ledna.

IMAP

V prohlášení z 20. prosince NASA oznámila, že start vesmírné sondy Interstellar Mapping and Acceleration Probe (IMAP) na raketě Falconu 9, původně naplánovaný na jaro 2025, byl odložen nejdříve na září. Agentura uvedla, že zpoždění poskytuje další čas na přípravu letových systémů.

Vast Space

Společnost Vast Space oznámila 19. prosince, že dokončila dohodu se SpaceX o letu dvou kosmických lodí Crew Dragon k ISS. Jedná se o soukromé mise astronautů, neboli PAM, s krátkodobým pobytem na stanici.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: esa

Blíží se éra likvidace kosmického odpadu

O tom, že jsou vysloužilé a neovladatelné družice velkou hrozbou není potřeba dlouze rozvádět. Stačí aby se na oběžné dráze jeden „zombie satelit“ srazil s jinou neovladatelnou družicí, nebo s ještě aktivním strojem a rázem vznikne ohromné množství nebezpečných úlomků. Stačí si vzpomenout, jak dopadla kolize satelitu Iridium 33 a vysloužilé sovětské družice Kosmos 2251 z roku 2009. Už za tři roky bychom se měli dočkat prvního pokusu o likvidaci kosmického odpadu. Evropský projekt Clean Space One otestuje své možnosti na cubesatu SwissCube-1, jehož jedna strana měří pouhých deset centimetrů. Naváděcí systém tedy nečeká nic snadného.

K čemu je nám Sentinel 2?

Tuto otázku si možná u různých družic klade více lidí. Nejen Evropská kosmická agentura, se proto snaží vysvětlovat veřejnosti význam a přínos jejích satelitů. nejinak je tomu i v případě snímkovací družice Sentinel 2, kterou na nízkou oběžnou dráhu vynesla 23. června raketa Vega – viz náš článek. V tříminutovém videu najdete stručné vysvětlení významu tohoto satelitu. Video je vyvedeno v povedeném kresleném stylu a k jeho pochopení není potřeba ani příliš rozumět cizím jazykům.

TOP5: Nejúžasnější přistání

Kosmonautika s sebou přináší různé sondy. Některé kolem svého cíle jen proletí, jiné jej zkoumají z oběžné dráhy a některé zamíří přímo na povrch. Právě třetí jmenovaný typ vzbuzuje u fanoušků největší zájem – právem. Během přistání se toho může pokazit mnohem víc, než jen při „běžném“ průletu, nebo vstupu na oběžnou dráhu. Úspěšně zvládnuté přistání je skutečným prubířským kamenem techniky a v dnešním díle našeho prázdninového seriálu TOP5 si připomeneme pět nejúžasnějších přistání. Minulý díl se mezi čtenáři setkal s opravdu nečekanou vlnou úspěchu, doufáme tedy, že se Vám bude líbit také díl druhý.

Luca Parmitano jako velitel podvodních astronautů

Italský astronaut Luca Parmitano, který má na svém kontě 166 dní ve vesmíru se dočkal velké pocty – v rámci jubilejního dvacátého ročníku projektu NEEMO bude velitelem. NEEMO je zkratka z NASA Extreme Environment Mission Operations (volně přeloženo Operace NASA v extrémním prostředí) a vše spočívá v tom, že tým čtyř lidí zamíří do podmořské základny Aquarius na pobřeží Floridy. Kromě Parmitana se aquanauty stanou americká astronautka Serena Auñon, Američan David Coan a Japonec Norišige Kanaj. Letošní expedice bude trvat 14 dní a startuje už 20. července.

Kosmotýdeník 146. díl (29.6. – 5.7.2015)

Česká republika si dnes připomíná státní svátek – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, ale ani to nezabrání vydání již 146. dílu našeho seriálu Kosmotýdeník. I tentokrát na Vás čekají události uplynulých sedmi dnů, které by rozhodně neměly zapadnout. Tento týden nepatřil k těm, které by fanoušky kosmonautiky zasypaly tunami událostí. Kromě stále se zlepšujících fotek trpasličí planety Pluto nás čeká i problém sondy New Horizons. Navíc se podíváme na velmi důležitý zásobovací let ke stanici ISS, ale navštívíme také kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko.

Dobrodružství jménem ExoMars

Evropská kosmická agentura se chystá na další výrazný krok ve zkoumání Sluneční soustavy. Ve spolupráci s ruskou státní agenturou připravují Evropané společnou misi ExoMars, jejíž první díl odstartuje už na začátku roku 2016. V rámci podprojektu označovaného jako ExoMars 2016 zamíří k Rudé planetě družice Trace Gas orbiter (TGO), která s sebou ponese testovací přistávací pouzdro Schiaparelli. Zatímco družice zůstane na oběžné dráze, pouzdro vyzkouší průchod atmosférou. Právě to se bude hodit ve druhé části označované jako ExoMars 2018. V jejím rámci zamíří k Marsu rover, který bude poprvé v historii zkoumat Mars skutečně do hloubky. Vozítko Curiosity vrtá do hloubky sotva deseti centimetrů a přesto dokázalo posunout naše znalosti o Marsu. Evropský rover má ale vrtat až do dvou metrů!

Spojení s Philae není stabilní

Od znovuprobuzení evropského modulu Philae na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko s ním evropská sonda Rosetta komunikovala 13., 14., 19., 20., 21., 23. a 24. června. Jenže kvalita signálu výrazně kolísala. Malý příklad – komunikační okno 19. června trvalo 19 minut a přineslo stabilní a dobrý signál, který byl však nečekaně rozdělen do dvou krátkých dvouminutových úseků. Naopak 24. června běžela komunikace celých 20 minut, ale kvalita signálu kolísala a podařilo se přenést jen asi 80 datových balíčků. Do třetice 23. června byl navázán pouze 20 sekundový kontakt, ale během něj nedošlo ani k přenosu telemetrie.

Rosetta objevila led na kometě

Rosetta opět dokázala svou velkou kvalitu a nedocenitelný význam při studování komet. Na podrobných snímcích jádra se podařilo objevit více než sto míst, kde je vidět odhalená vrstva vodního ledu. Momentálně sice sonda krouží asi 200 kilometrů od jádra a sbírá globální data o chování komety během přibližování ke Slunci, ale v době, kdy kometa ještě nebyla tak blízko ke Slunci a její povrch byl klidnější, mohla podnikat i blízké průlety. Při nich se činila hlavně detailní kamera OSIRIS. Právě její fotky posloužily k aktuálnímu objevu, který byl publikován jako studie v časopisu Astronomy & Astrophysics.

Rosetta si dá devět měsíců přesčas

Asi žádný zaměstnanec nemá radost, když musí zůstat v práci déle. Pro kosmické sondy se už ale naštěstí stalo tradicí, že se základní mise většinou dočká pokračování. Ostatně stačí se podívat třeba na vozítko Opportunity, nebo sondu Cassini, u kterých byla služba prodlužována hned několikrát. V pionýrských dobách kosmonautiky byli pozemní operátoři rádi, když jejich sonda zvládla fungovat alespoň po základní dobu. Dnes, kdy je technika na vyšší úrovni naopak bývá základní mise prodlužována. Včera tahle pozitivní zpráva přišla i od týmu, který se stará o sondu Rosetta.

OBRAZEM: Vega rozzářila noční oblohu

V tomto článku nebude řeč o nejjasnější hvězdě ze souhvězdí Lyry, ale o nejslabší raketě, kterou má momentálně Evropská kosmická agentura k dispozici. Třicet metrů vysoký nosič, jehož první tři stupně tvoří motory na tuhá paliva absolvoval dnes již pátý úspěšný start. Ve 3:52 našeho času se zažehl motor P80 na prvním stupni a ozářil tak startovní rampu kosmodromu v Kourou. Vega i na pátý pokus úspěšně splnila svůj úkol a dopravila náklad na oběžnou dráhu – tentokrát šlo o snímkovací družici Sentinel-2A. V tomto článku najdete záznam startu i několik povedených fotografií.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.