sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA 17. září oznámila, že udělila kontrakt společnosti Intuitive Machines na podporu Near Space Network. Jedná se o systém, který poskytuje komunikační služby pro mise NASA na oběžné dráze Země a cislunárním prostoru.
Evropští představitelé tvrdí, že změna softwaru by měla vyřešit problém, který nastal při inauguračním startu Ariane 6 v červenci s horním stupněm.
Impulse Space oznámila 16. září kontrakt na zajištění dopravy na geostacionární oběžnou dráhu pro družice od francouzského startupu Space Network Services. Byla to první oznámená dohoda o geostacionární službě Impulse Space, která byla představena v srpnu.
U.S. Space Force udělily téměř 45 milionů dolarů Rochesterskému technologickému institutu a Michiganské univerzitě, aby vedly pokročilý výzkum vesmírné energie a pohonu.
Lockheed Martin získal kontrakt v hodnotě 297,1 milionu dolarů na vývoj mapovačů blesků pro budoucí geostacionární konstelaci Národního úřadu pro oceán a atmosféru.
Smlouva nařizuje vyvinout dva letové přístroje a zahrnuje opce na dva další.
Americké vojenské družice postavené společností York Space Systems si úspěšně vyměňovaly data na oběžné dráze pomocí optických komunikačních terminálů Tesat-Spacecom.
Ursa Major, společnost zabývající se raketovým pohonem se sídlem v Coloradu, získala od americké armády nové finanční prostředky ve výši 12,5 milionu dolarů na pokrok ve vývoji a výrobě raketových motorů na tuhé pohonné látky.
Francouzský startup U-space bude spolupracovat s nadnárodním dodavatelem raket MBDA na vývoji dvojice družic, které budou demonstrovat detekci, charakterizaci a zaměřování družic a jiných zařízení ve vesmíru. Družice spadají do plánů agentury DGA .
Startup Samara Aerospace získal kontrakt společnosti SpaceWERX na vývoj zlepšeného zaměřování družic o hmotnosti o 200 až 500 kilogramů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Prokletí sond letících k Marsu se v posledních letech zdá se podařilo prolomit. Tým okolo americké sondy Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) nyní nalezl dávno ztracenou britskou sondu Beagle 2. Ta letěla k Marsu společně s mateřskou sondou Mars Express, v určeném čase se měla od ní oddělit a přistát na povrchu. Oddělení se povedlo, ale z povrchu se už Beagle 2 neozval. Až včerejší informace nám pomohly poodhalit roušku tajemství, která se za zmizením sondy skrývala. Jak se nakonec ukázalo k prolomení marsovského prokletí chyběl Beaglu opravdu jenom pomyslný krapítek štěstí.
Ode dneška přesně za týden – ve čtvrtek 22. ledna v 17:30 začne v plzeňském Techmania Science Center, přesněji v jeho 3D planetáriu moje přednáška s názvem „Poprvé na kometě“. Jak už název napovídá, řeč bude o historickém přistání pouzdra Philae. Kromě toho se budeme věnovat celé misi sondy Rosetta, od původních vizí, přes změny plánů až po dlouhou cestu Sluneční soustavou. Nevynecháme ani základní informace o historii výzkumu komet, nebo o tom, proč jsou komety pro vědce tak zajímavé.
Evropské zařízení IXV, které má otestovat vstup do atmosféry v hypersonické rychlosti, která odpovídá návratu z oběžné dráhy je téměř připraven na start. Technici na jihoamerickém kosmodromu v Kourou se chystají na první letošní start. Nejlehčí evropský nosič Vega by měl 11. února vynést dvoutunový náklad na suborbitální dráhu. Nazývat tento zkušební exemplář kosmickým letounem, je možná až trochu moc smělé, ale IXV by mělo být předstupněm k dalším strojům, které už by měly mít i široké praktické využití.
Detektory v rentgenovém oboru na oběžných drahách tvoří důležitou oporu našeho vesmírného výzkumu. To, že se zprávy o nich v posledních týdnech neobjevují na titulních stránkách médií, neznamená, že by nebylo o čem psát. Právě naopak. Jelikož atmosféra pohlcuje rentgenové záření už ve výškách 60 km nad hladinou moře, skutečný rozvoj tohoto podoboru astronomie začal až s nástupem kosmických teleskopů. Jedním z nich je doslovný rekordman – čtyřtunový XMM-Newton Evropské kosmické agentury se dostal na excentrickou oběžnou dráhu kolem Země v prosinci 1999. Od té doby provedl řadu zajímavých pozorování od objektů naší sluneční soustavy až po ten nejvzdálenější vesmír. Jedno z jeho posledních pozorování je obzvláště zajímavé a týká se prapodivné trpasličí galaxie.
Ruská kosmická loď Sojuz je momentálně jediným dopravním prostředkem, který umí dopravit lidskou posádku na palubu Mezinárodní vesmírné stanice. Ačkoliv k ISS startují každý rok 4 lodě, stále jsou některé pasáže letu zahaleny větším či menším tajemstvím. Evropská kosmická agentura se proto rozhodla zpracovat tři velmi povedená videa, která srozumitelnou formou a přitom důkladně vysvětlí start, přílet ke stanici a přistání. Jelikož jsme se před pár dny věnovali startu, přichází dnes na řadu fáze přibližování k ISS. Celým videem nás provedou i evropští kosmonauti – Luca Parmitano, Frank De Winne, Paolo Nespoli a ukáže se i Alexander Gerst.
Debaty o tom, jestli jsou zásoby pozemské vody následkem četných dopadů komet v dobách pozdního intenzivního bombardování, neberou konce. Není se čemu divit – voda je pro nás zásadním elementem pro vznik a udržení života.
Po desítky let se většinový názor vědecké obce přikláněl k tomu nejpřirozenějšímu vysvětlení – na ranou Zemi mohla vodu dopravit pouze ledová těla komet. Jenže rozpor se skrýval v rozdílných izotopech vodíku, který plní naše oceány, a tím, co jsme pomocí (byť méně přesných) měření našli na površích a v atmosférách vlasatic.
Až teď jsme měli poprvé možnost nasát a analyzovat všechny potřebné ingredience těsně u kometárního jádra, což nám poskytlo daleko přesnější obraz než spektroskopické snímky z velkých vzdáleností pořizované detektory velkých pozemských observatoří.
Kosmická loď Sojuz je v posledních desetiletích spolehlivým dříčem, který plní své úkoly. Momentálně jediná loď schopná dopravovat lidskou posádku na ISS má za sebou bohatou historii, ale lidé toho o ní pořád vědí hodně málo. Některé věci se navíc těžko hledají, pokud se do Sojuzu přímo nedostanete. Evropská kosmická agentura proto v minulých měsících vytvořila tři videa, ve kterých vysvětluje start, připojení ke stanici a přistání. V našem krátkém miniseriálu si všechna tři videa postupně ukážeme. Začít nemůžeme ničím jiným, než startem. Pozornost tedy bude zaměřena spíše na raketu Sojuz,než na stejnojmennou loď.
V dubnu letošního roku se na oběžnou dráhu vydal špičkový evropský satelit Sentinel 1A. Ten díky své radarové anténě dokáže snímkovat povrch Země bez ohledu na aktuální počasí, oblačnost, nebo denní dobu. Mezi jeho úkoly patří monitorování lodních tras, sledování pohybu ledovců po moři, včetně měření větru a vln. Uplatnění najde i při přírodních katastrofách, kdy pomůže zmapovat změny terénu po povodních, nebo sesuvech půdy. Tento satelit posílá naměřená data na přijímací stanice, když přelétá nad Norskem, Itálií, nebo Španělskem. Ale disponuje i moderní technologií laserového přenosu.
Jsou tomu takřka přesně dva týdny, co web a sociální sítě zaplavily nadšené komentáře o tom, jak už máme „objasněnou podstatu života“, a že organické látky na povrchu 67P páchají doslova orgie. Samozřejmě tomu tak není. Velmi opatrnou prezentaci nejednoznačných výsledků nabídla ESA už v tomto článku z 19.11. První spekulace se probudily k životu v den prezentace datových analýz vědeckého zařízení COSAC. V tomto tématu budeme dnes pokračovat, neboť v úterý zveřejnila Evropská kosmická agentura výsledky částečných analýz týmu dalšího detktoru na palubě Philae, který spolu s experimentem COSAC tvoří jedno z nejsledovanějších zařízení v dějinách astrobiologie.
Srpnový start dvou družic evropského navigačního systému Galileo nedopadl dobře. Vinou chyby v horním stupni rakety Sojuz skončily satelity na špatné oběžné dráze. Na tomto umístění jsou družice k navigaci nepoužitelné a navíc často prolétávají přes van Allenovy pásy, kde jejich elektroniku ničí zvýšené množství nabitých částic. Je proto potřeba jednat a zkusit ze vzniklé situace nějak vybruslit a zachránit, co se dá. O plánech, které by přicházely v úvahu jsme Vás informovali již v průběhu října v tomto článku. Čas opět trochu pokročil a pozemní inženýři přikročili od slov k činům. Dnes se proto podíváme na posun v celé záležitosti.
