sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a ruské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho ruským protějškem Alexej Leonov.
Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.
Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V montážní hale firmy Airbus v německých Brémách vzniká letový exemplář servisního modulu americké lodi Orion pro její první misi – EM-1. Servisní modul zajistí dodávky energie, vody, kyslíku a dusíku, obstará i pohon lodi a postará se také o tepelnou kontrolu. Na fotce vidíme modrý kruhový rám, který drží celou konstrukci, aby k ní měli technici dobrý přístup. Žluté stahovací pásky mají za úkol udržet na místě všech 11 kilometrů kabelů, které propojují tisíce jednotlivých dílů, přičemž pásky budou před letem odstraněny. Za červenými kryty se nachází osm trysek R-4D-11 s tahem 490 N od firmy Aerojet.
Na obrázku vidíte 14 metrů dlouhý solární panel – jeden ze dvou, kterými bude vybaven přeletový modul evropsko-japonské mise BepiColombo. Rozkládání solárního panelu si technici vyzkoušeli minulý měsíc v čisté místnosti evropského technologické střediska ESTEC v Nizozemí. Jedná se o součást závěrečných zkoušek předtím, než budou jednotlivé díly odeslány na kosmodrom v Kourou, odkud má mise startovat v říjnu 2018. Pětisegmentový panel byl během rozkládání jištěný shora, aby se nezlomil – naostro se totiž rozloží až ve vesmíru, kde panuje beztížný stav.
Francouzský astronaut Thomas Pesquet i se svým kolegou Olegem Novickým ve zdraví přistáli v návratovém modulu ruské lodi Sojuz MS-03 v rozlehlé kazašské stepi. Dva vesmírní průzkumníci se na Zemi vrátili 2. června a náš fotografický seriál Thomasův fotokoutek tak skončil už minulý týden. Jak jsme Vám ale slíbili, přinášíme Vám dnes bonusový díl, který si klade za cíl rozloučit se s Thomasem a trochu sumarizovat. V článku najdete popis návratu ze stanice na Zemi, krátké shrnutí Thomasovy mise Proxima, fotografie z přistání, rozhovor po návratu do Evropského střediska astronautů a na závěr vás čeká malé překvapení v podobě videa, které Francouz natočil krátce před svým odletem z ISS.
Neděle je ideální čas pro klidné články, do kterých se můžete sami zapojit. Uhádnete, co je na úvodní fotce tohoto snímku? Vypadá to jako siločáry nějakého magnetu, nebo se díváme na nějaký mikroskopický snímek buněčných organel? Ale proč by taková fotka vycházela na webu, který se věnuje kosmonautice? Dáme Vám tři nápovědy – X, padající jablko, Starý kontinent. Správnou odpověď, která Vás možná překvapí najdete o několik řádků níže.
Mise bude prodloužena do června 2019, s možností dalšího prodloužení do prosince 2020 /prosince 2022 / června 2024. Zdroj: Michal Václavík z České kosmické kanceláře 10. června 15:25
Data z evropské sondy Gaia, která měří pohyby miliardy hvězd v naší galaxii, umožnila vytvořit VIDEO ukazující, jak hvězdy v Orionu změní svou polohu v průběhu 450 000 let. 9. června 16:07
Aktuální informace od Michala Václavíka z České kosmické kanceláře: Projekt LISA byl vybrán jako třetí velká mise ESA (L3). Start naplánován na rok 2034. Formální rozhodnutí přijde za 14 dní. 6. června 22:20
Všechno jednou končí. Ne jinak je tomu u půlroční mise Proxima francouzského astronauta Thomase Pesqueta. Ten na Mezinárodní kosmické stanici pobýval během Expedic 50 a 51, pracoval na desítkách vědeckých experimentů, staral se o údržbu stanice a dokonce absolvoval i dva výstupy do volného prostoru. V pátek v 16:10 našeho času návratová kabina Sojuzu MS-03 úspěšně přistála v Kazachstánu a Thomas i se svým ruským kolegou Olegem Novickým po dlouhých měsících zakusili tíhu svých vlastních těl. S koncem mise Proxima a Expedice 51 tak končí i náš seriál, který vás po 28 týdnů pravidelně zásoboval mnoha fotografiemi z oběžné dráhy. Doufáme, že se vám líbil. Věříme, že jste se stejně jako i my něco nového dozvěděli a také občas strnuli v úžasu nad některými krajinami na naší planetě, které vypadají spíše jako z jiného světa nebo z malířského plátna. Pojďme si tedy ještě naposledy prohlédnout fotografie, které pro nás v uplynulém týdnu pořídil Thomas Pesquet z paluby Mezinárodní kosmické stanice.
Velká část našich čtenářů si jistě vzpomíná na expedice 40 a 41 v roce 2014, v rámci kterých na ISS pobýval německý astronaut Alexander Gerst. Srdce fanoušků kosmonautiky si získal především povedenými fotkami zemského povrchu a často se o něm mluví jako o nejzručnějším fotografovi, který kdy na ISS pobýval. Však jsme jeho snímkům věnovali hned několik dílů našeho seriálu Krásy modré planety (díly 20, 21, 22 a 23). Už vloni jsme se dozvěděli, že se tento astronaut na ISS vrátí a dokonce bude velet 57. dlouhodobé expedici. Evropská kosmická agentura v těchto dnech představila logo jeho půlroční mise.
Mise francouzského astronauta Thomase Pesqueta za hranicí našeho světa se pomalu blíží ke svému konci. Už za pár dní Thomas usedne do svého Sojuzu MS-03 spolu s Olegem Novickým a společně se vydají zpátky na rodnou planetu. Prohlédněme si tedy jedny z posledních fotek, které Thomas Pesquet ze svého dočasného domova na oběžné dráze pořídil. Dnes se můžete podívat na další basketbalový kousek, údržbu evropské laboratoře Biolab, mezi pozemskými krajinami se zaměříme na Maroko, podíváme se také na záhadné stejně vypadající krajiny na opačných stranách světa, lehce nahlédneme do interiéru nafukovacího modulu BEAM, trochu blíže se dočteme o experimentech s chováním kapalin či lidskými mozky, uvidíme úchvatné lidské stavby, jako jsou města, průplav nebo přehrada, a samozřejmě Thomasova tolik oblíbená letiště. Nakonec nebude chybět snímek z posledního amerického výstupu do volného kosmu za účelem výměny řídícího počítače MDM, který před několika dny selhal. Čeká na vás rekordních 51 fotografií a dvě videa. Přejeme vám, ať se vám jeden z posledních dílů Thomasova fotokoutku líbí!
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
