sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americká sonda právě míjí planetku ve vzdálenosti cca 960 kilometrů při vzájemné rychlosti cca 13,4 km/s. Přístroje na sondě v minulých desítkách minut snímkovaly cíl. Přenos dat na Zemi začne za několik hodin.
Texaská vesmírná komise udělila granty za více než 26 milionů dolarů pěti společnostem. Cílem je stimulovat vesmírný průmysl ve státě.
Společnost L3Harris Technologies oznámila rozšíření svého výrobního závodu ve Fort Wayne v Indianě za 125 milionů dolarů. Zaměřuje se na zvýšení výroby zařízení pro infračervené snímání – ústřední technologie pro štít protiraketové obrany Golden Dome.
Během veřejného zasedání Poradního panelu pro leteckou bezpečnost (ASAP) 17. dubna členové vyjádřili obavy o bezpečnosti stárnoucí Mezinárodní vesmírné stanice, přičemž uvedli dlouhodobé problémy a nedostatky ve financování.
Členové delegace texaského kongresu zaslali 16. dubna prezidentovi USA dopis, v němž žádali, aby přesunul sídlo NASA ze současného místa ve Washingtonu do Johnsonova vesmírného střediska v Houstonu. Nájemní smlouva na budovu současného ústředí NASA ve Washingtonu vyprší v roce 2028.
Spolupředsedové obou politických stran kongresového výboru kritizovali navrhované škrty ve vědeckých programech NASA, což znamená první republikánskou opozici v Kongresu. Spolupředsedové uvedli, že jsou znepokojeni zprávami, že návrh rozpočtu na fiskální rok 2026 sníží vědecký rozpočet NASA téměř na polovinu.
Ve zkušebním raketovém zařízení společnosti Northrop Grumman v Box Elder County došlo ve středu brzy ráno k explozi. Podle úřadu šerifa okresu Box Elder nebyl během incidentu nikdo zraněn. Příčina exploze se vyšetřuje.
Americké vesmírné síly mění způsob vyhodnocování rizik pro starty misí pomocí klasifikačních standardů pro zajišťování misí, které by mohly rozšířit příležitosti pro nové komerční poskytovatele.
Raketa na tuhé pohonné látky Minotaur IV vynesla misi NROL-174 se zpravodajskou družicí pro National Reconnaissance Office. Start rakety znamená návrat na základnu Vandenberg Space Force Base po více než deseti letech.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Evropská kosmická observatoř Gaia pilně posílá na Zemi přesná měření o poloze a pohybu hvězd, které tvoří naši Galaxii. Díky počítačovým modelům tak bylo možné vytvořit video, které ukazuje, jak se bude během následujících pěti milionů let měnit pozice dvou milionů hvězd v Mléčné dráze. Video je krásné na pohled, ale zároveň nám ukazuje, jak mocné údaje nám Gaia posílá. Když můžeme modelovat budoucí vývoj, mohli bychom se dočkat i zpřesnění našich znalostí o dosavadním vývoji Mléčné dráhy. Data z observatoře Gaia nám mohou prozradit, jak se hvězdy v našem okolí pohybovaly i před miliony let. Video navíc ukazuje jen některé hvězdy – Gaia sleduje řádově větší počet hvězd.
Vítáme naše čtenáře v dalším pracovním týdnu a především u kulatého dvacátého dílu seriálu, který je tvořen výhradně fotografiemi francouzského astronauta Thomase Pesqueta a jeho vlastními komentáři, které pro Vás překládáme do českého jazyka. Jak sám Thomas Pesquet podotkl, před svou misí na ISS se focení nikdy nevěnoval. Na oběžné dráze je to ale pro něj velká zábava a je to vidět nejen na velkém množství fotografií, kterými nás zásobuje, ale také na jejich vzrůstající kvalitě. Zastavme se tedy na pár minut a pokochejme se snímky ISS a naší planety z výšky čtyř stovek kilometrů.
Je tu nedělní poledne a tudíž nastává ideální čas pro týdenní souhrn nejzajímavějších událostí, které nám přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na rošádu v nosičích pro dva italské satelity, které podmínily start lovce exoplanet evropského satelitu CHEOPS a také náklad první mise Red Dragonu v roce 2020. V dalších tématech prověříme, jak probíhalo balení nákladní lodi Cygnus, také jak se zabalila posádka odlétající z ISS a podíváme se i na další zprávy. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Vítáme naše čtenáře v novém pracovním týdnu a především u dalšího vydání Thomasova fotokoutku. Dnešní díl nebude mít tradičně nouzi o zajímavé fotografie naší domovské planety nebo interiéru Mezinárodní vesmírné stanice. Uvnitř článku Vás ale nečeká jen to. Uvidíte jednu z mnoha tradic, které se na ISS dodržují dlouhá léta. Budete mít možnost prohlédnout si mnoho fotek z poslední americké EVA. Podíváme se na jeden z experimentů, který je prováděn celou posádkou, tzn. Rusy i západními astronauty společně. Dozvíte se, kde je na Zemi pro Thomase Pesqueta konec světa. Největším překvapením dnešního dílu by však mohla být fotografie svatebních prstenů na ISS. Jak se tam dostaly? Komu patří? To se dozvíte přímo v článku z popisku fotografie, který jsme pro Vás stejně jako vždy přeložili z originálu.
Máme tady další pondělí a ani dnes nebude chybět další díl seriálu Thomasův fotokoutek. V minulých sedmi dnech byl nejvýznamnější událostí na ISS výstup do volného kosmu. EVA 40 velel americký astronaut Robert Kimbrough a doplňoval jej Francouz Thomas Pesquet, který je, jak dobře víte, autorem všech fotografií tohoto seriálu. V dnešním díle tudíž nebude chybět několik fotek z příprav i z výstupu samotného. Hlavní částí budou jako obvykle fotografie rozličných míst na zemi, mezi kterými najdeme evropská města, zasněžené krajiny i tropické ostrůvky. Chybět samozřejmě nebude ani nějaká ta momentka z interiéru stanice. Doufáme, že se Vám bude osmnáctý díl Thomasova fotokoutku líbit.
Sonda TGO postavená v Evropě a vypuštěná Ruskem dorazila k Marsu v říjnu. Před pár dny zahájila další kritickou fázi – rok trvající aerobraking, tedy postupné snižování nejvyššího bodu dráhy ze současných 33 000 kilometrů na závěrečných 400 kilometrů. Inženýři v řídícím středisku v německém Darmstadtu naplánovali sedm zážehů, které sníží nejnižší bod dráhy z původních 200 kilometrů na 113, kde už sonda začne třít o horní vrstvy atmosféry. První dva zážehy proběhly 15. a 18. března, přičemž v pondělí 20. března byl nejnižší bod ve výšce 140 kilometrů. Zbývající zážehy jsou plánovány na 24. března, 27. března, 1. dubna a 6. dubna.
Už od počátku svého pobytu na ISS je francouzský astronaut Thomas Pesquet velice aktivním fotografem a své výtvory navíc publikuje na sociálních sítích spolu s osobními komentáři u každé fotografie. Nejinak tomu bylo v uplynulém týdnu, a proto na Vás dnes čeká další porce fotografií z nízké oběžné dráhy Země. Dnes se podíváme na pyramidy, které Thomas tak dlouho marně hledal, a dozvíme se, jak je to s hledáním Velké čínské zdi. Dále uvidíme neuvěřitelné geometrické obrazce a samozřejmě nebude chybět odlet Dragonu od ISS. Nechť se Vám článek líbí!
Další týden nám začíná a jak je u nás již nějakou dobu zvykem, pondělky patří fotokoutku francouzského astronauta Thomase Pesqueta. Ani v uplynulých dnech Thomas u spouště fotoaparátu nezahálel. Dnes se můžete těšit jak na slušnou dávku snímků přírodních krás naší rodné planety, tak na nemálo fotografií měst se zaměřením na Thomasova tolik oblíbená letiště. Dále se dočtete, jakým způsobem se výzkumem na ISS připravujeme na cestu k Marsu, a možná se váš slovník obohatí o jedno známé a velice populární dánské slovo. U každé fotky samozřejmě nechybí originální popisek astronauta přeložený do Vaší mateřštiny (bratia Slováci prepáčia ;). Pohodlně se tedy opřete a dopřejte si několik minut nerušeného prohlížení.
Vzpomínáte si ještě na 7. května 2013? Tehdy vynesla raketa Vega při své teprve druhé misi na oběžnou dráhu 158 kilogramů těžkou družici Proba-V. Písmeno V tady neznamená římskou pětku, ale zkratku slova vegetace. od té doby pořizuje tahle sonda pravidelné snímky nejrůznějších oblastí a nyní se můžete sami podívat, jaké jsou její schopnosti. Album, které Vám v tomto článku přinášíme, vzniklo na oslavu nového otevřeného přístupu k fotkám, videím a datům z evropských družic – konkrétně jde o licenci Creative Commons CC-BY SA 3.0 IGO. Můžete si tak prohlédnout nově zpracované fotky 22 evropských států pořízených sondou Proba-V. Fotky jsou díky metodě snímání bezoblačné a mají rozlišení zhruba 300 metrů na obrazový bod. Asi Vám neuniklo, že se jedná o státy, které jsou členy Evropské kosmické agentury, takže nechybí ani Česká republika.
Oblačnost je přirozenou součástí atmosféry, ale když chcete snímkovat Zemi z oběžné dráhy, velmi často Vám budou mraky překážet, protože zakrývají výhled na povrch. Stejný problém řeší i specialisté, kteří pracují s daty z družice Sentinel 2A. Nabízí se pochopitelně možnost, jak tento problém vyřešit – mraky se pohybují a pokaždé zakrývají jiné místo. Stačí tedy v počítači fotky stejného místa spojit a využít pouze výřezy, kde mraky nejsou. To může fungovat v malém měřítku, ale při rozměrech Evropy už musí pomoci počítače.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
