křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

H3 (HTV-X1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

SatLeo Labs

Indický startup SatLeo Labs se chystá na začátek příštího roku vypustit svůj první termovizní přístroj. Společnost využívá tepelná data k označování městských tepelných ohnisek a sledování emisí skleníkových plynů v pilotních projektech se společností Tumkur Municipal Corp.

Iridium

Akcie společnosti Iridium se uzavřely 23. října poklesem o více než 7 % poté, co operátor družic opět snížil svůj celoroční výhled tržeb z provozování služeb a zároveň stáhl svůj cíl dosažení 1 miliardy dolarů pro rok 2030. Stalo se tak uprostřed rostoucí konkurence ze strany SpaceX.

Lynk Global

Společnost Lynk Global plánuje sloučení se společností Omnispace s cílem modernizovat své služby přímo na zařízení (D2D) o globálně koordinované spektrum v pásmu S. Spolu se SpaceX a AST SpaceMobile se tak připojí k posílení družicových frekvencí.

Vantor

Společnost Vantor, komerční firma zabývající se pozemskými průzkumy, dříve známá jako Maxar Intelligence, začala poskytovat americkým vesmírným silám snímky z vesmíru ve vysokém rozlišení, čímž zaplnila mezeru ve vojenském dohledu nad nízkou oběžnou dráhou Země

Samara Aerospace

Patentovaná technologie zaměřování družic společnosti Samara Aerospace bude brzy testována na oběžné dráze v orbitálním transportním zařízení Mira od společnosti Impulse Space, které bude vypuštěno při sdílené misi SpaceX Transporter.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: esa

Proba-3 pozoruje hvězdy a chystá se na Slunce

Evropská mise Proba-3 bude na oběžné dráze Země vytvářet umělá zatmění Slunce, čímž umožní vědcům studovat sluneční korónu po delší časové úseky, než je tomu v případech zatmění Slunce pozorovaných ze Země. K ověření funkčnosti palubních systémů se výzkumníci z Královské belgické observatoře rozhodli pořídit snímek hvězdného pole. Jde vůbec o první fotku pořízenou koronografem mise Proba-3.

ESA Strategy 2040 – Ochrana Země i posílení evropské autonomie

Evropská kosmická agentura zveřejnila svou strategii zaměřenou na výzvy a příležitosti do roku 2040. Strategie 2040 se opírá o pět komplexních cílů, z nichž každý má přiřazeny konkrétní cíle. Těchto pět cílů ukazuje, jak důležitou roli může kosmický prostor a jeho využívání hrát ve všech aspektech života občanů v celé Evropě. Aktuální Strategie 2040 navazuje na Agendu 2025, kterou představil generální ředitel Josef Aschbacher v první den svého působení ve funkci. Některé aspekty Agendy 2025 pokračují i v nové strategii, včetně probíhající transformace ESA, jejímž cílem je zefektivnit interakci vnějších zájemců s ESA.

Jak viděla sonda Hera Mars a Deimos při svém průletu?

Evropská sonda Hera, která patří do oboru planetární obrany, se při svém předvčerejším průletu kolem Marsu dočkala možnosti studovat s pomocí svých palubních přístrojů jiný objekt než jen dosavadní Zemi a Měsíc. Díky aktivaci tří vědeckých přístrojů mohla Hera nasnímat povrch rudé planety, ale i Deimosu, tedy toho menšího a záhadnějšího ze dvou Měsíců Marsu. Hera odstartovala do kosmického prostoru 7. října loňského roku a směřuje k první planetce, jejíž oběžná dráha byla pozměněna lidskou činností. Sběrem podrobných informací o planetce Dimorphos, která byla v roce 2022 zasažena americkou sondou DART, bude Hera pomáhat tomu, aby se z kinetického impaktu pro změnu dráhy planetky stala dobře pochopená a potenciálně opakovatelná metoda.

ŽIVĚ: Sonda Hera se prosmýkla kolem Marsu, ESA dnes čeká první fotky

12. března se evropská sonda Hera (mimochodem první evropská mise z oboru planetární obrany) přiblížila k povrchu Marsu na přibližně 5 000 kilometrů a od Deimosu, menšího a vzdálenějšího ze dvou měsíců Marsu, se nacházela jen 300 kilometrů daleko. Tento průlet měl primárně upravit její dráhu, ale vědci a inženýři využili možnosti provést pozorování samotného Marsu i Deimosu, jehož velikost Evropská kosmická agentura přirovnává k rozměrům velkého města. Po průletu Hera otočí svou vysokoziskovou anténu směrem k Zemi a začne posílat nasbírané údaje včetně fotek. Ve čtvrtek 13. března budou tyto snímky veřejně představeny vědeckým týmem mise Hera v řídícím středisku Evropské kosmické agentury ESOC v německém Darmstadtu. Experti během přímého přenosu, který začíná v 11:50 SEČ, popíší, co fotky odhalují.

Montáž mise SMILE končí, začínají testy

Experti z technologického střediska Evropské kosmické agentury v nizozemském technologickém středisku ESTEC strávili posledních pět měsíců vybalováním a testováním dílů pro novou evropskou kosmickou misi. Nyní, když se dvě hlavní části spojily dohromady, je mise Smile na správné cestě k tomu, aby mohla být připravena ke startu před koncem roku 2025. Smile poskytne lidstvu první kompletní pohled na to, jak Země reaguje na proudy částic a výrony záření ze Slunce. Zlepšení našich znalostí o slunečním větru, slunečních bouřích a kosmickém počasí díky datům z mise Smile umožní zaplnit mezery v chápání Sluneční soustavy. Na tom, aby byl zajištěn úspěch této mise, pracují neúnavně týmy pracovníků, kteří většinou zůstávají v pozadí.

S evropskou sondou Ramses poletí k planetce Apophis i CubeSaty

Hera, první evropská mise zaměřená na planetární obranu, odstartovala v říjnu 2024 a vydala se na cestu k dvojplanetce Didymos, kterou má studovat jak s pomocí vlastních vědeckých přístrojů, tak i díky dvěma CubeSatům (Milani a Juventas), přičemž hlavní důraz bude kladen na průzkum následků prvního pokusu lidstva o změnu dráhy planetky. Evropská mise Ramses využije velkou část technologií vyvinutých pro sondu Hera, aby usnadnila svůj rychlý vývoj. Ani zde tak nebudou chybět dva spolucestující CubeSaty.

kb_08

Kosmické Brno | 08 – YSpace / CIMER a KOSTKA

Vysokoškoláci z Brna porazili v prestižní soutěži Evropské kosmické agentury desítky týmů z celé Evropy a rok a půl tak mohou využívat konzultací s experty z ESA. Ještě letos by chtěli vypustit menší družici KOSTKA, na které si vyzkouší všechny důležité činnosti. Ty později chtějí zúročit na větší družici CIMER, která bude na oběžné dráze studovat mikroorganismy. Věděli jste, že se v Brně staví družice, ale i jiný kosmický hardware? Sídlí tu celá řada firem, které si už stihly vybudovat velmi dobré jméno nejen na českém, ale i celoevropském poli. V pořadu Kosmické Brno, který vyrábí Hvězdárna a planetárium Brno, si budeme ukazovat, na jakých úžasných kosmických projektech tyto firmy zrovna pracují. Tento díl byl natočen v únoru roku 2025. Zdroje obrázků: hvezdarna.cz

ESA ukončila legendární misi INTEGRAL

Evropská kosmická observatoř INTEGRAL byla 17. října 2002 vynesena z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu raketou Proton-K, aby studovala neustále se měnící, energetický vesmír kolem nás. „Po více než dvě desetiletí nám INTEGRAL znovu a znovu ukazoval, jak důležité je hledět na oblohu v oblasti gama záření,“ poznamenal Jan-Uwe Ness, vědec z ESA zapojený do mise INTEGRAL a dodal: „Některé záblesky spojené s extrémními kosmickými událostmi mohou být plně pochopeny, pokud zachytíme záření, které pochází přímo z jádra těchto záblesků, tedy gama záření.“

Nový motor z Polska ve zkouškách exceluje

Vloni v srpnu jsme Vás v článku „Nadějné prvotní výsledky zkoušek evropského motoru“ seznámili s vývojem prototypu nového raketového motoru TLPD (Throttleable Liquid Propulsion Demonstrator) na kapalné pohonné látky. Produkt výzkumné sítě Łukasiewicz – Institutu letectví by měl být ideální pro využití na horních stupních malých raket, případně na kosmických lodích, či dodatečných (nakopávacích) horních stupních a průzkumných misích. Motor dokáže měnit svůj tah od pouhých 10 do 110 % ideálních provozních podmínek, což z něj dělá horkého kandidáta pro použití na planetárních landerech. Navíc je restartovatelný a používá netoxické pohonné látky.

Sentinel 4 a MTG-S

Kosmotýdeník 649 (17. 2. – 23. 2.)

Další napěchovaný kosmický týden máme za sebou a před námi je nyní aktuální vydání Kosmotýdeníku, který opět shrne kosmonautické dění v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil na rozlučku s evropskou družicí Meteosat, která je spojená s přístrojem Copernicus Sentinel 4. Pro Evropu je to jedna z nejpokročilejších misí zaměřených na pozorování Země. V dalších tématech se podíváme za aktuálními plány na nejbližší lety sestav Super Heavy Starship či start další rakety Electron. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.