sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

True Anomaly

Společnost True Anomaly oznámila 8. ledna jmenování Stephena Kitaya do funkce senior viceprezidenta pro vesmírnou obranu. Kitaya předtím působil ve funkci náměstka ministra obrany pro vesmírnou politiku a zasloužil o zřízení vesmírných sil USA.

Ligado Networks

Společnost Ligado Networks podala žalobu na Inmarsat, dceřiná společnost společnosti Viasat. Dva dny po podání žádosti o ochranu před bankrotem požaduje finanční odškodnění za více než 1,7 miliardy dolarů zaplacených společnosti Inmarsat na základě dohody o spolupráci z roku 2007.

Sierra Space

Společnost Sierra Space ve svém prohlášení pro SpaceNews ze 6. ledna uvedla, že Tom Vice odešel z funkce generálního ředitele ke konci roku 2024. Důvody jeho odchodu do důchodu ani jeho načasování se v prohlášení neuvádějí.

Shijian-25

Čínská raketa Dlouhý pochod 3B vynesla z kosmodromu Xichang družice Shijian-25. Družice má sloužit k doplňování paliva družic a ověřování servisní technologie pro prodloužení životnosti.

Ligado Networks

Společnosti AST Space Mobile a bankrotující Ligado Networks 6. ledna oznámily, že pracují na dlouhodobé dohodě, která poskytne přístup až k 40 MHz spektru mobilních družicových služeb v pásmu L pro AST Space Mobile. Spektrum uvolní bankrotující společnost.

Interstellar Technologies

Japonský startup Interstellar Technologies oznámil 6. ledna, že získal investici ve výši 7 miliard jenů (44 milionů dolarů) od společnosti Woven by Toyota. Woven by Toyota pomůže společnosti Interstellar rozšířit výrobu raket a družic.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: esa
Ilustrace robotického manipulátoru ERA připojeného k ruskému modulu Nauka. Na konci paže můžeme vidět kosmonauta, který pomocí speciálního rozhraní celou paži ovládá.

O krok blíže k Nauce

Modul Nauka se urychlí – opravdu nejde o chybu. Tolikrát odkládaný projekt má totiž reálnou šanci, že se dočká startu dříve, než se čekalo. 11. prosince totiž státní komise zhodnotila stav probíhajících prací, které je potřeba udělat před startem modulu a formálně schválila celý časový harmonogram předletových příprav. Zlatým hřebem by měl být start z kosmodromu Bajkonur, který je momentálně plánován na 20. prosince roku 2018. To je velmi dobrá zpráva, protože ještě na konci října se uvažovalo až o březnu 2019. Druhého listopadu se ředitel RKK Eněrgija Vladimir Solncev sešel s Igorem Komarovem, který je v čele agentury Roskosmos a který trval na startu Nauky před koncem roku 2018. Aby bylo možné tomuto časovému rámci vyhovět, připravila RKK Eněrgija novou časovou osu, kterou schválilo její vedení už 3. listopadu! Tento návrh už počítá se startem modulu 20. prosince 2018 a s připojením ke stanici 29. prosince.

ŽIVĚ: Čtyři Galilea na Ariane 5

Nejsilnější evropská raketa Ariane 5 posloužila vloni v listopadu k rozšíření evropského navigačního systému Galileo. Zatímco dříve používané Sojuzy vynesly najednou dvě navigační družice, Ariane si poradí hned se čtyřmi kousky. Systém je sice již rok v částečném provozu, ale aby dosáhl plného stavu, potřebuje ještě přidat další družice. Na kosmodromu v Kourou proto již stojí další Ariane 5 se čtyřmi družicemi Galileo. Pokud bude její start úspěšný, rozroste se počet navigačních družic evropského systému z osmnácti na dvaadvacet a do plného stavu už budou chybět jen čtyři družice.

ESA myslí na budoucnost – metanový pohon a systém pro návrat

Evropská kosmická agentura podepsala na konci listopadu dva důležité kontrakty, které se týkají budoucnosti evropských letů do vesmíru. ESA si pro tyto dohody vybrala dva zkušené partnery – firmy ELV a Thales Alenia Space. Jejich úkoly jsou dva – modernizovat rakety Vega a rozšířit tak jejich možnosti a vyvinout systém označovaný jako Space Rider, který má sloužit k dopravě nákladu z oběžné dráhy na Zemi. ESA se snaží reagovat na změny trhu, chce být konkurenceschopná a nabízet širší spektrum služeb.

Servisní modul Orionu pro posádku

V polovině října jsme Vás seznámili s fotkami z výroby evropského servisního modulu pro americkou loď Orion, která vyrazí na misi EM-2. Půjde tedy o první pilotovaný let této lodi. V říjnu ještě bylo vidět jednotlivé díly modulu, ale za několik týdnů udělali technici velký krok vpřed. Servisní modul je totiž po stránce vnitřní struktury dokončený. Hlavním úkolem této nosné struktury je poskytnout celému servisnímu modulu potřebnou pevnost. Tuto strukturu tvoří dva kruhové díly – horní a spodní, které jsou spojené vertikálními panely.

Vědci si už brousí zuby na pozorování z „Webba“

Dalekohled Jamese Webba zatím ještě čeká na spojení svých dvou hlavních částí, aby se mohl připravovat na start na jaře roku 2019, ale vědci po celém světě již hoří nedočkavostí, co všechno díky němu spatří. Jelikož půjde o mimořádně komplexní stroj, nebude se v úvodní fázi na nic spěchat, aby bylo možné všechny palubní systémy dokonale zkontrolovat a nakalibrovat. První vědecké výsledky tak začnou přicházet až na konci roku 2019, ale už nyní známe seznam pozorování, které bude JWST provádět minimálně v prvních letech provozu. Pokud bychom tento seznam měli stručně shrnout, pak stačí říct, že půjde o jupiterovy měsíce, supermasivní černé díry ve středech galaxií, exoplanety a také nejstarší pozorovatelné galaxie ve vesmíru. Ředitel Vědeckého institutu kosmického teleskopu Ken Sembach vybral minulý měsíc plány na 13 pozorování, které vzešly z více než stovky návrhů. Ty předložily odborné týmy z celého světa, které vycítily šanci podílet se na prvním vědeckém pozorování novým teleskopem.

Sonda, která má „šťávu“

Právě v těchto dnech v Evropě vzniká složitá planetární sonda JUICE (šťáva), která by se už na jaře roku 2022 mohla vydat na svou pouť k Jupiteru, kde se zaměří především na tři ledové měsíce Europu, Ganymedes a Callisto. Tyto měsíce lákají některé vědce už opravdu dlouho. Stačí si vzpomenout na americko/evropský projekt EJSM/Laplace (Europa Jupiter Systém Mission – Laplace) či plánovanou americkou misi JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter). Tyto programy však bohužel doplatily na škrty v rozpočtech. Na sondu JUICE snad čeká lepší osud, protože její realizace je tentokrát mnohem více reálná a je už téměř „za dveřmi“. Proč si však Evropa vybrala zrovna Jupiter za svůj další cíl? A jaké ambice má vlastně tato mise?

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.