sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Evropská kosmická agentura upřesnila svůj plán pro program European Resilience from Space (ERS) a nastínila rozsah programu v hodnotě 1 miliardy eur, který přímo propojí pozorování Země, telekomunikace a navigaci s rostoucími potřebami Evropy v oblasti obrany a bezpečnosti.
Společnost Astranis 5. listopadu oznámila plány na spuštění mobilní ad-hoc síťové služby s názvem Vanguard, která bude využívat její malé geostacionární družice k rozšíření dosahu komunikace typu point-to-point pro pomoc při katastrofách nebo pro bezpečné obranné operace.
Německý výrobce družic Reflex Aerospace získal 50 milionů eur díky rostoucímu zájmu a investicím do evropských vesmírných systémů.
Čínský institut nedávno dokončil pozemní testy toho, co popisuje jako rekonfigurovatelnou flexibilní výrobní platformu na oběžné dráze, zaměřenou na budoucí velkoobjemovou a nízkonákladovou výrobu ve vesmíru.
Společnost Intuitive Machines, která vyvíjí lunární moduly a další zařízení, 4. listopadu oznámila, že kupuje společnost Lanteris Space Systems, výrobce družic dříve známého jako Maxar Space Systems.
Společnost SES se obrátila na japonského vlajkového operátora s žádostí o dodatečné přidělení šířky pásma pro družice, aby udržela krok s rostoucí poptávkou po připojení ze strany cestujících létajících napříč Asií, a to i po výrazném rozšíření vlastní flotily koupí družic Intelsat.
Agentura CMSA oznámila, že se kosmická loď Shenzhou 20 vrátí na Zemi až později. Důvodem je podezření na zásah lodi úlomkem kosmické tříště.
Společnost Telesat se chystá v prosinci 2026 vypustit dvě družice Lightspeed. V následujícím roce by mělo být vypuštěno 96 družic pro první globální širokopásmovou službu z nízké oběžné dráhy Země, která má kompenzovat rostoucí poklesy obchodu s geostacionárními družicemi.
Bílý dům 4. listopadu oznámil, že znovu nominuje Jareda Isaacmana na funkci administrátora NASA.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Stavba evropského vozítka, které má příští rok vyrazit k Marsu v rámci evropsko-ruské mise ExoMars 2020 je po stránce vědeckých přístrojů kompletní. Do roveru již byly instalovány jak kamery, které budou poskytovat zajímavé snímky, tak vrtačka, která má odebírat vzorky z hloubky pod povrchem i palubní laboratoř. Stavba vozítka, které vzniká ve městě Stevenage ve Velké Británii, kde sídlí firma Airbus Defence and Space se již pomalu chýlí ke konci. Rover nyní dostal kamerový systém PanCam, která je umístěna na stožáru a má zajišťovat fotky z výšky dva metry nad terénem. Tato kamera bude denně využívána k vědeckému výzkumu – pozemní operátoři budou na základě jejích snímků rozhodovat, kam se vydat, nebo kde vrtat.
Dokovací adaptér IDA-3 dopravila před pár týdny na ISS kosmická loď Dragon. Nyní je tedy čas na instalaci tohoto nízkého válce s velkým významem. Staniční robotická paže vyjmula adaptér IDA-3 z nehermetizovaného nákladového prostoru lodi Dragon zatímco posádka na stanici spala. Pozemní operátoři s adaptérem domanévrovali k horní části modulu Harmony, kde se nachází tunel PMA-3. Právě tady bude IDA-3 čekat na dvojici Nick Hague – Andrew Morgan, která zítra provede výstup do volného prostoru, aby adaptér propojila se zbytkem stanice.
Jistě jste si již zvykli, že k nedělnímu obědu nejlépe chutná – jako zákusek, aktuální díl pravidelného Kosmotýdeníku. I tentokrát se podíváme na nejzajímavější události z kosmonautiky, které přineslo uplynulých sedm dní. Hlavním tématem tentokrát bude výzkum vzdálených hranic sluneční soustavy a to zejména heliopauzy. Podíváme se však i na přípravu orbitálních prototypů lodí Starship a experimentálního zařízení Starhopper společnosti SpaceX. Pozornosti neunikne ani ruský humanoidní robot, který se vydává na Mezinárodní kosmickou stanici. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.
Druhá fáze evropsko-ruského projektu ExoMars tvořená evropským roverem Rosalind Franklin a ruskou přistávací plošinou Kozáček by měla startovat už zhruba za rok. Specialistům však dělají vrásky na čele problémy s konstrukcí padáku. Minulý týden totiž proběhla jeho výšková zkouška – bohužel však nebyla úspěšná. To je samo o sobě nepříjemné, ale ještě horší je, že jde již o druhé selhání podobného rázu. O prvním neúspěchu jsme psali na začátku července. Prioritou je samozřejmě vyřešení tohoto problému, aby se termín startu v příštím roce stihl. „V době psaní této odpovědi se stále počítá se startem v červenci 2020. Odklad o dva roky by přinesl velké množství problémů, zejména organizačních a finančních,“ říká Michal Václavík z České kosmické kanceláře.
Prakticky na většině družic najdeme nějaké pohyblivé díly, které se v průběhu mise postarají o rozložení nějaké konstrukce. Ani evropská sonda Solar Orbiter není v tomto směru žádnou výjimkou. I na ní najdeme vyklápěcí konstrukce, na jejichž správném fungování stojí úspěch celé mise. Na začátku letošního roku se inženýrům podařilo nasbírat velké množství dat ze zkoušek těchto rozkládacích systémů. Některé z nich se týkají antén, ramene s přístroji nebo fotovoltaických panelů. Na začátku července jsme se zkouškám panelů již věnovali v samostatném článku, ale v rámci našeho seriálu Z Evropy ke Slunci se k těmto testům vrátíme a podíváme se na ně trochu podrobněji.
Stalo se milou tradicí, že každý pilotovaný start k ISS doprovází náš článek, ve kterém se seznámíme s posádkou. V případě Sojuzu MS-13 sice článek vychází později, ale tradice zůstává zachována. Osobně si myslím, že podobné články mají dvojí význam – jednak díky nim máme možnost lépe poznat astronauty, pochopit, co formovalo jejich životní osudy a také můžeme vidět, kolik práce je to stálo – třeba jen při pohledu na množství vystudovaných škol se leckomu zatají dech. Astronauti jsou zkrátka a dobře špičkoví odborníci a to samé platí i o trojici, která přiletěla v Sojuzu MS-13. Zároveň může tato posádka sloužit jako učebnicová ukázka mezinárodnosti ISS – tvoří ji totiž zástupci hned tří států – velitel lodi je z Ruska, první palubní inženýr z Itálie, druhý z USA.
12 minut dlouhá zkouška prověřila schopnost servisního modulu dostat Orion na oběžnou dráhu při závadě rakety v pokročilé fázi letu. 6. srpna 0:20
Také jste měli jako děti školou povinné pocit, že o prázdninách běží čas tak nějak rychleji? Další týden utekl jako voda a tak je čas si připomenout ty nejvýznamnější události, které nám během něj kosmonautika naservírovala. V hlavním tématu se podíváme na evropský systém schopný monitorovat povrch Země téměř v reálném čase, uděláme si tradiční odbočku na Mars a nevynecháme ani novinky kolem firmy Blue Origin, nebo rakety Vulcan. Čeká nás i aktualizace příprav startu Ariane 5 nebo indické lunární mise Chandrayaan-2. Již 359. vydání tradičního nedělního seriálu Kosmotýdeník je připraveno pro všechny naše čtenáře.
Teleskop Cheops alias CHaracterising ExOPlanet Satellite úspěšně prošel závěrečným analytickým zhodnocením před startem na raketě Sojuz z Francouzské Guyany. Všechny aspekty, které firma Arianespace provedla včetně dráhy letu či průběhu separace nákladu dávají pozitivní výsledky. „Jsme nadšeni, že jsme prošli tímto důležitým milníkem a dostali jsme od firmy Arianespace zelenou,“ raduje se Nicola Rando, projektový manažer mise Cheops. Samotná podoba harmonogramu startů na další měsíce je momentálně nejistá – zatím není jistý ani termín převozu teleskopu do Jižní Ameriky ani jeho start – obecně se hovoří zhruba o posledním čtvrtletí letošního roku.
Odborníci si mohou odškrtnout velký krok na cestě k dokončení vědeckého vybavení evropské mise Euclid. Jsou totiž konečně k dispozici detektory pro přístroj NISP (Near Infrared Spectrometer and Photometer). Mise Euclid je inovativní projekt, který si klade za cíl důkladně sledovat vesmír a zmapovat trojrozměrné rozložení miliard slabých galaxií po celé obloze. To umožní vědcům s dosud nedostupnou přesností určit detaily spojené s tajemnou temnou energií a temnou hmotou, které společně tvoří zhruba 95 % vesmíru. Očekává se, že data z tohoto teleskopu umožní doslova revoluci v kosmologii. Umožní nám zlepšit naše chápání evoluce vesmíru od jeho prvopočátků.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
