Jared Isaacman
Administrátor NASA Jared Isaacman uvedl, že agentura „unikla kulce“ díky nečekanému odkladu čínské lunární mise, zatímco Spojené státy závodí s Čínou o to, která země jako další dopraví lidi na Měsíc.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Administrátor NASA Jared Isaacman uvedl, že agentura „unikla kulce“ díky nečekanému odkladu čínské lunární mise, zatímco Spojené státy závodí s Čínou o to, která země jako další dopraví lidi na Měsíc.
Společnost Starfish Space příští měsíc vypustí svou první družici Otter pro servisní operace na oběžné dráze, aby otestovala technologie pro inspekci a dokování.
Společnost HawkEye 360 oznámila 24. září několik kontraktů pro zákazníky z Blízkého východu v celkové hodnotě přibližně 18 milionů dolarů.
Agentura pro rozvoj vesmíru (Space Development Agency) hledá nabídky od průmyslových společností na kontrakt v hodnotě až 369 milionů dolarů na rozšíření celosvětové pozemní infrastruktury podporující její konstelaci družic na nízké oběžné dráze Země určených k varování před raketami a jejich sledování.
Evropská kosmická agentura a Evropská komise udělily kontrakty dvěma týmům na provedení studie architektur konstelace družic pro snímkování Země, která by měla sloužit bezpečnostním účelům.
Americké Vesmírné síly udělily společnosti Impulse Space kontrakt v hodnotě až 31,2 milionu dolarů na misi zaměřenou na sledování situace ve vesmíru, plánovanou na rok 2029. Mise bude využívat optický senzor na nízké oběžné dráze Země ke sledování objektů až do vzdálenosti geosynchronní oběžné dráhy.
Australská společnost HEO, která využívá družice k pořizování snímků jiných objektů ve vesmíru, získala 25 milionů dolarů na rozšíření svých schopností do geostacionární oběžné dráhy.
Americké Vesmírné síly hledají družice, které by bylo možné udržovat v pohotovosti, rychle je vypustit na oběžnou dráhu a vyslat k přiblížení a inspekci jiných kosmických zařízení na orbitě.
Albánie je nejnovější zemí, která podepsala Artemis Accords.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Jednoho pozdního večera v červnu 2001 jel Elon Musk v autě s Adeo Ressim a dalšími známými z jakési akce v Hamptonu. Oba byli už v té době milionáři a investory. Přesto zůstávali snílky s velkými plány. Cestující na zadních sedadlech postupně usnuli a dva muži vepředu pro ukrácení dlouhé chvíle vedli řeči o všem možném. Vzpomínali na staré časy na Penn a nakonec přišel na přetřes vesmír. Zpočátku měli oba stejný názor: cestování do vesmíru je příliš drahé a komplikované. Nikdo jiný než NASA nedokáže tak nákladnou věc realizovat. Po pár kilometrech se ale začali ptát – jak drahé a komplikované to může být? Než dojeli do New Yorku, měl Elon jasno: „Přece to nemůže být AŽ TAK drahé a komplikované!“ Jako přirozený cíl se mu hned od počátku zdál Mars. Když pozdě v noci dorazil ke svému počítači, začal pátrat na stránkách NASA, jak probíhají přípravy k letu na Mars, o němž byl přesvědčen, že jej agentura MUSÍ mít v plánu. Hledal dlouho a pečlivě a nakonec s mírným šokem pochopil, že NASA se na Mars nechystá. Když ne NASA,
Jako na trní čekali fanoušci kosmonautiky na odtajnění výsledků vyšetřování nehody rakety Falcon. Ta 28. června vynášela k Mezinárodní vesmírné stanici zásobovací loď Dragon. 139 sekund po startu ale došlo k letové anomálii, po které se nosič rozpadl. Šlo o první havárii rakety Falcon 9 v celé historii. Okamžitě se rozjelo zevrubné vyšetřování, které mělo odhalit příčinu – šlo o jednorázovou chybu, nebo systémové selhání, které se může kdykoliv opakovat? Bylo jasné, že dokud firma nezjistí, kde byl problém, nebude možné vypustit další nosiče.
Náš seriál o významných osobnostech dějin kosmonautiky se pomalu chýlí ke konci. Vystřídalo se v něm mnoho osobností, díky jejichž přičinění a úsilí jsme mohli podniknout první nesmělé výpady mimo naši odvěkou kolébku. Nemohli jsme však také vynechat několik teoretiků a snílků. Například bez fantastických vizí Julese Vernea by dnešním letům do vesmíru chyběl onen vtíravý pocit déja-vu, bez Konstantina Ciolkovského a jeho inspirace by možná mnoho pozdějších velikánů kosmonautiky zvolilo zcela jinou životní dráhu. Snílci samozřejmě nechybí ani v dnešní době. A právě jedním z těchto snílků náš seriál uzavíráme a vracíme se tak obloukem k fantaziím Julese Vernea. Avšak nejedná se o snílka ze stejného těsta, jako slavný spisovatel. Muž, o kterém budeme vyprávět, je v něčem jiný. Jeho fantazie jsou někdy také jako z jiné doby nebo z jiného světa. On je ale, na rozdíl od mnohých předchůdců, přetavuje ve skutečnost. Je to muž, který tvoří historii a současně nás přibližuje k donedávna nedosažitelné budoucnosti…
Představujeme Vám první díl našeho nového seriálu, který se jmenuje stručně FAQ. Tato trojpísmenná zkratka je mezi uživateli internetu známá již mnoho let a vychází z anglického výrazu „Frequently asked questions“, tedy „Často kladené dotazy“. Tento nepravidelný seriál bude čas od času odpovídat na dotazy, na které se ptá hodně lidí. Stačí si přečíst různé stránky, online diskuse a podobně a člověk zjistí, že mnoho dotazů je velmi podobných. Dnes si posvítíme na nedělní havárii rakety Falcon 9 v1.1 s lodí Dragon, které jsme se věnovali v tomto článku. Do budoucna samozřejmě připravujeme i další tématické okruhy.
Fanoušci kosmonautiky netrpělivě vyhlíželi datum 28. června. Odpoledne je v plném proudu a blíží se start sedmé ostré zásobovací mise lodi Dragon k Mezinárodní vesmírné stanici. Pokud půjde všechno podle plánu, zažehnou se dnes v 16:21 našeho času motory rakety Falcon 9 v1.1 a téměř 70 metrů vysoký nosič se vydá k obloze. Zatímco se pozornost kamer při online přenosu bude upírat k lodi Dragon, všichni budou alespoň v myšlenkách s prvním stupněm rakety, který by se měl pokusit o měkké přistání na novém prámu s (opět) nezvyklým jménem Of Course I Still Love You. V tomto článku máte možnost sledovat celý start živě.
Je právě neděle a čas oběda. Krom toho je to i ideální čas na tradiční vydání Kosmotýdeníku. V pravidelném souhrnu těch nejzajímavějších událostí, které přinesl uplynulý týden v Kosmonautice, se podíváme třeba na start čínské rakety se satelitem Gaofen. Tento start však nebyl ohlášen a samotný satelit neměl být vyslán. Nevynecháme samozřejmě ani sdělení všech důležitých informací k nadcházejícímu start rakety Falcon 9 se zásobovací lodí Dragon a přidáme vám linky, kde budete moct sledovat online přenosy. Tento týden však do Kosmotýdeníku přibyla i nová kategorie. Chceme, aby tento nejstarší seriál na našem portálu stále podléhal vývoji a změnám, které vám čtenářům umožní, aby pro ně byl ještě příjemnějším. Novinku naleznete na konci článku. Nyní již přeji příjemné čtení a hezkou neděli.
Brýle HoloLens, umožňují dosud nevídanou interakci reality a počítačového světa a bavíme se nejen o jeho pouhém zobrazení, ale i ovládání veškerého dění svými gesty. Psali jsme tu o nich docela nedávno v souvislosti s tím, jak dokáží usnadnit vědcům kooperaci výzkumu na Marsu a na dalších tělesech. V neděli 28. června v 16:21 našeho času, jak jste se mohli dozvědět v předchozím článku, se na palubě zásobovací lodi Dragon vydají na Mezinárodní kosmickou stanici. O tom, v čem všem by mohly kosmonautům být nápomocny, si prozradíme nyní.
Každá technologie musí překonávat překážky – čím je spolehlivější, ozkoušenější a důvěryhodnější, tím větší výzvy jsou před ni pokládány. Okolnosti tomu ale chtěly, že tentokrát bude na Dragon čekat skutečně prubířský kámen. Důvody jsou minimálně dva, možná i tři – všechny si v dnešním článku představíme. Zjistíme tak, že start, který je naplánovaný na 28. června bude opravdu mimořádný a všichni fanoušci kosmonautiky budou SpaceX držet palce ještě o trochu víc, než obvykle.
„Čas letí jako bláznivý, já nechytím ho, ani Vy,“ zpívá v jedné ze svých skladeb mnohonásobný zlatý slavík Karel Gott. Nebudeme se tedy pokoušet o chytání uplynulých dní, místo toho si připomeneme, co všechno se v uplynulém týdnu událo na poli kosmonautiky. Tématem číslo jedna je samozřejmě znovunavázání komunikace s evropským modulem Philae. Řeč ale bude také o přípravách na start další zásobovací lodi Dragon a chybět nebudou ani zprávy od Saturnu, konkrétně od jeho měsíce Dione.
Jsou týdny, kdy náš přehled událostí v kosmonautice nabobtná do ohromné velikosti, a jsou týdny, kdy v Kosmotýdeníku je jen málo co dodat k těm málo událostem, které se staly a o kterých už bylo mnoho napsáno. Druhá situace nastala dnes, ale nemusíte se bát, že bychom vám neměli co přinést. Dnes to bude více vizuální, nežli informativní. Podíváme se na start vojenského miniraketoplánu X-37, ohlédneme se za pad abrot testem Dragon Crew a zaletíme se podívat na Ceres. Neunikne nám samozřejmě ani úspěšné ukončení mise CRS-6. Přejeme příjemný zbytek neděle a dobré čtení.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.