Benchmark Space Systems
Společnost Benchmark Space Systems 10. prosince oznámila, že motor Macaw s palivem ASCENT nepřetržitě běžel 10 minut, čímž uvolnil cestu pro aplikaci této pohonné technologie na oběžné dráze.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Benchmark Space Systems 10. prosince oznámila, že motor Macaw s palivem ASCENT nepřetržitě běžel 10 minut, čímž uvolnil cestu pro aplikaci této pohonné technologie na oběžné dráze.
Společnost Voyager Technologies získala kontrakt s Výzkumnou laboratoří amerického letectva v hodnotě 21 milionů dolarů na vývoj nástrojů pro zpracování signálů s využitím umělé inteligence.
Společnost Overview Energy plánuje vyvinout družice, které budou sbírat sluneční energii na geostacionární oběžné dráze a vysílat ji na Zemi pomocí laserů se širokým paprskem ve spektru infračerveného záření.
Startup TrustPoint, který buduje navigační síť na nízké oběžné dráze Země jako alternativu nebo doplněk k GPS, uvádí, že je na dobré cestě k softstartingu služeb PNT v pásmu C v roce 2027.
Kanada uzavřela smlouvu s provozovatelem družic, společností Telesat a výrobcem MDA Space na prozkoumání možností vojenské komunikační sítě v hodnotě několika miliard dolarů na podporu kanadských ozbrojených sil v Arktidě.
Dva astronauti mise Shenzhou-21 se v pondělí večer vydali na první výstup do volného prostoru, při kterém prohlédli a vyfotografovali poškozené okno kosmické lodi
Vesmírný startup pro solární energii Aetherflux vstoupil na rozvíjející se trh orbitálních datových center a připojil se k SpaceX, Amazonu a dalším, které zkoumají způsoby, jak přesunout energeticky náročnou umělou inteligenci mimo Zemi.
Centrum pro pokrok vědy ve vesmíru (CASIS) 4. prosince oznámilo, že NASA prodloužila svou dohodu o spolupráci na řízení Národní laboratoře ISS do roku 2030, což je v současnosti předpokládané datum ukončení provozu stanice. Platnost dohody měla vypršet v roce 2027.
Navrhovaný vesmírný zákon Evropské unie by mohl evropské i americké kosmické společnosti každoročně stát stovky milionů eur na straně ztráty příjmů, uvádí nová studie.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Od 28. června loňského roku už v řekách uplynulo hodně vody. Po tehdejší havárii byly rakety Falcon na půl roku uzemněny, ale 22. prosince se SpaceX vrátila ve velkém stylu a od té doby Falcony provedly několik úspěšných startů. Stále se však čekalo na let zásobovací lodi Dragon. Ta chvíle nadešla až nyní. Na startovní rampě číslo 40 na mysu Canaveral stojí Falcon 9 v1.2 a na jeho špičce je osmá zásobovací loď Dragon určená pro let k ISS. Ve své nehermetizované sekci nese ostře sledovaný náklad – nafukovací modul BEAM, který má ověřit spolehlivost této nové technologie. Celý start Vám zprostředkujeme živě s českým komentářem.
Pomalu ale jistě se blíží velice sledovaná událost pro velké množství fanoušků kosmonautiky – další start soukromé firmy SpaceX. Do služby se vrací zásobovací loď Dragon, která poletí poprvé od havárie z 28. června minulého roku. Dragon také poletí poprvé na nově vylepšené verzi rakety Falcon 9, můžeme se tedy opět těšit na další pokus o přistání. I když by byla raketa schopná přistát opět na pevnině, SpaceX se pokusí o přistání na plovoucí plošině, protože to se jim zatím nepovedlo a právě tento mód je potřeba plně ovládnout pro náročnější starty. Dnešní článek se ale nebude věnovat startu samotnému, ale nafukovacím modulům. V trunku Dragonu se totiž bude ukrývat dlouho očekávaný nafukovací modul BEAM, který se připojí k Mezinárodní vesmírné stanici.
I během velikonočních svátků je po vás připraven tradiční souhrn nejzajímavějších událostí, které přinesl právě uplynulý týden v kosmonautice. Ve 184. vydání Kosmotýdeníku se podíváme na start mapovacího armádního ruského satelitu Bars-M. Projdeme si i důležitý milník ve vývoji nové rakety společnosti United Launch Alliance – Vulcanu. Nemůžeme samozřejmě vynechat ani úspěšný start a úspěšné připojení soukromé zásobovací lodi Cygnus k Mezinárodní vesmírné stanici. To a mnohem více naleznete uvnitř článku. Přeji vám hezké čtení a příjemnou sváteční neděli.
Kosmické rakety Falcon od firmy SpaceX už překonaly téměř půlroční pauzu od loňské havárie a nyní létají poměrně pravidelně. Stále se však čeká, až se do provozu vrátí zásobovací loď Dragon. Mezinárodní vesmírná stanice je momentálně dobře zásobená, takže nebyl důvod na let Dragonu nějak pospíchat. NASA však nyní oznámila termín plánovaného startu. Nás Středoevropany může těšit, že se jedná o poměrně přijatelný termín. K zážehu motorů nosiče Falcon 9 by mělo dojít 8. dubna ve 22:43 našeho času.
Pravidelný souhrn zajímavých událostí, které přinesl právě uplynulý týden v kosmonautice, vám již tradičně shrne Kosmotýdeník. Dnes se podíváme na dokončení primárního zrcadla pro dalekohled Jamese Webba. Zjistíme něco o dalších plánech společnosti SpaceX a také jak pokračují přípravy na osmou zásobovací misi k ISS. Nevynecháme ani start severokorejského satelitu, který se uskutečnil dnes nad ránem a zavítáme i do Číny, kde jim z nebe pršely raketové stupně. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
NASA právě oznámila výherce druhého kola Commercial Resupply Services (CRS-2) – komerčních zakázek pro dopravu nákladu na Mezinárodní vesmírnou stanici. Do boje o tyto lukrativní kontrakty se pustilo hned 5 uchazečů. Známé firmy SpaceX s lodí Dragon a Orbital ATK s lodí Cygnus již nyní dodávají na ISS zásoby v rámci kontraktů z prvního kola. O nové zakázky měly ale zájem i společnosti Sierra Nevada Corporation, Boeing a Lockheed-Martin. Do užšího výběru se však dostaly jen SpaceX, Orbital ATK a SNC. Přímý přenos byl vysílán živě od 22:00 na NASA TV.
Jak jsme na našem portálu již informovali, momentálně je v plném proudu příprava na druhé kolo programu pro dopravu nákladů na ISS, tedy CRS-2. Společnosti předložily své nabídky v prosinci loňského roku. V článku vydaném v polovině března jsme psali o tom, že NASA oznámí vybrané firmy v červnu, ovšem nestalo se tak. Kosmická agentura oznámila, že pro posouzení potřebuje více času a rozhodnutí tak přesunula na začátek listopadu. Ovšem aktuální zprávy z NASA hovoří o dalším odkladu finálního výběru. Přestože se může zdát, že se nic neděje, minimálně jedna velká změna už na veřejnost prosákla.
Jednoho pozdního večera v červnu 2001 jel Elon Musk v autě s Adeo Ressim a dalšími známými z jakési akce v Hamptonu. Oba byli už v té době milionáři a investory. Přesto zůstávali snílky s velkými plány. Cestující na zadních sedadlech postupně usnuli a dva muži vepředu pro ukrácení dlouhé chvíle vedli řeči o všem možném. Vzpomínali na staré časy na Penn a nakonec přišel na přetřes vesmír. Zpočátku měli oba stejný názor: cestování do vesmíru je příliš drahé a komplikované. Nikdo jiný než NASA nedokáže tak nákladnou věc realizovat. Po pár kilometrech se ale začali ptát – jak drahé a komplikované to může být? Než dojeli do New Yorku, měl Elon jasno: „Přece to nemůže být AŽ TAK drahé a komplikované!“ Jako přirozený cíl se mu hned od počátku zdál Mars. Když pozdě v noci dorazil ke svému počítači, začal pátrat na stránkách NASA, jak probíhají přípravy k letu na Mars, o němž byl přesvědčen, že jej agentura MUSÍ mít v plánu. Hledal dlouho a pečlivě a nakonec s mírným šokem pochopil, že NASA se na Mars nechystá. Když ne NASA,
Jako na trní čekali fanoušci kosmonautiky na odtajnění výsledků vyšetřování nehody rakety Falcon. Ta 28. června vynášela k Mezinárodní vesmírné stanici zásobovací loď Dragon. 139 sekund po startu ale došlo k letové anomálii, po které se nosič rozpadl. Šlo o první havárii rakety Falcon 9 v celé historii. Okamžitě se rozjelo zevrubné vyšetřování, které mělo odhalit příčinu – šlo o jednorázovou chybu, nebo systémové selhání, které se může kdykoliv opakovat? Bylo jasné, že dokud firma nezjistí, kde byl problém, nebude možné vypustit další nosiče.
Náš seriál o významných osobnostech dějin kosmonautiky se pomalu chýlí ke konci. Vystřídalo se v něm mnoho osobností, díky jejichž přičinění a úsilí jsme mohli podniknout první nesmělé výpady mimo naši odvěkou kolébku. Nemohli jsme však také vynechat několik teoretiků a snílků. Například bez fantastických vizí Julese Vernea by dnešním letům do vesmíru chyběl onen vtíravý pocit déja-vu, bez Konstantina Ciolkovského a jeho inspirace by možná mnoho pozdějších velikánů kosmonautiky zvolilo zcela jinou životní dráhu. Snílci samozřejmě nechybí ani v dnešní době. A právě jedním z těchto snílků náš seriál uzavíráme a vracíme se tak obloukem k fantaziím Julese Vernea. Avšak nejedná se o snílka ze stejného těsta, jako slavný spisovatel. Muž, o kterém budeme vyprávět, je v něčem jiný. Jeho fantazie jsou někdy také jako z jiné doby nebo z jiného světa. On je ale, na rozdíl od mnohých předchůdců, přetavuje ve skutečnost. Je to muž, který tvoří historii a současně nás přibližuje k donedávna nedosažitelné budoucnosti…
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.