sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Společnost Fi, která se zabývá technologiemi pro domácí mazlíčky, 8. července spustila sledovací zařízení pro psy, které využívá službu T-Satellite s podporou Starlink od společnosti T-Mobile, aby bylo možné zůstat připojeni napříč Spojenými státy, a to i mimo pozemní síť telekomunikačního operátora.
Japonská společnost iSpace, která se zabývá průzkumem Měsíce, kupuje nákladní kapacitu pro svůj budoucí přistávací modul, který by nesla kosmická loď Starship v lunární verzi.
Nová singapurská kosmická agentura podepsala dohodu o spolupráci se svým japonským protějškem v rámci svého úsilí o vybudování kosmického průmyslu v zemi.
Ve věku 87 roků zemřela včera, ve středu 8. července 2026 legendární americká pilotka Wally Funk. Byla poslední z žijících účastnic programu Mercury 13. V roce 2021 nahlédla v kabině New Shepard společnosti Blue Origin na několik minut do vesmíru (mise NS-16, dosažená výška 107 km)
Čest její památce.
Společnost Orbit Fab, která se zabývá doplňováním paliva pro družice, doufá, že s novým generálním ředitelem a novým kolem financování přejde od vývoje technologií k provozu.
Společnost D-Orbit podepsala smlouvu se společností ArkEdge Space. Dohoda o vícenásobném využití servisní družice ION je jednou z dosud největších komerčních dohod společnosti D-Orbit.
Indický startup Skyroot Aerospace se připravuje na svůj první pokus o start na orbitální dráhu, který se uskuteční již 12. července. Společnost plánuje rychlé rozšíření na měsíční frekvenci startů.
Program NASA pro komerční sběr družicových dat (CSDA) oznámil 23. června udělení smluv osmi novým poskytovatelům komerčních satelitních dat, z nichž tři jsou evropští: Kuva Space (Finsko), OroraTech (Německo) a Satlantis (Španělsko).
Společnost Iridium Communications dokončila převzetí společnosti Aireon. Společnost zabývající se sledováním letadel se tak plně stává součástí Iridum, a to před plánovaným prodejem družicového operátora společnosti Rocket Lab za 8 miliard dolarů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Po šesti dekádách letů člověka do vesmíru jsme zvyklí na to, že několikrát do roka vidíme ve zprávách záběry startu pilotované kosmické lodi a stejně několikrát ročně čteme zprávu o tom, že se některá z posádek šťastně vrátila domů. V drtivé většině se jedná o dobré zprávy — let proběhl dobře, muži a ženy na palubě orbitálních stanic posunuli svou prací vědu a lidstvo zase o kousek dál a mise tím pádem splnila své úkoly. Je jen dobře, že právě tyto zprávy kolují žurnalistickým éterem. Přes všechen poprask, který v poslední době kosmonautika zažívá, je paradoxně dobře, když lidé informace o pravidelných letech na ISS přejdou bez vtší pozornosti. Znamená to totiž, že se během těchto letů nestalo nic závažného, co by posádce zajistilo (jistě nechtěný) vysílací čas v hlavních zpravodajských pořadech. V historii kosmonautiky bychom však našli mnoho misí, které nedošly naplnění a posádky se musely z nejrůznějších důvodů vracet na Zemi předčasně. Autor tohoto žebříčku si dal za cíl namíchat koktejl z méně známých a slavných případů předčasných návratů.
Máme tu poslední den roku 2025 a tak se přímo nabízí využít jej k informování o tom, co nás v příštím roce čeká na poli pilotované kosmonautiky. Plynule tak navážeme na včerejší článek, který informoval o očekávaných událostech bezpilotní kosmonautiky. Tyto články jsou součástí čtyřdílné série z přelomu roku, ve které se nejprve seznámíme s očekávanými událostmi příštího roku a poté si zrekapitulujeme rok 2025 v nepilotované i pilotované kosmonautice. Ale dost už bylo úvodních slov, pojďme rovnou k tématu.
Ve středu 3. září provedla nákladní kosmická loď Dragon 2 první zážeh k otestování své nové schopnosti, která má pomoci udržovat požadovanou výšku oběžné dráhy Mezinárodní kosmické stanice. Dva motory Draco umístěné v trunku lodi, který je vybaven nezávislým pohonným systémem, byly použity k úpravě dráhy stanice. Celý manévr trval 5 minut a 3 sekundy. Tento prvotní zkušební zážeh povytáhnul výšku perigea (nejnižšího bodu dráhy) o zhruba 1,6 kilometru. Po manévru tak měla oběžná dráha stanice parametry 419,8 × 412,5 km. Nový systém pro úpravy dráhy stanice v Dragonu čeká v budoucnu série delších zážehů, které budou opakovány v průběhu letošního podzimu.
V prohlášení ze dne 26. července společnost SpaceX oznámila, že od roku 2025 přesune místo přistání kosmické lodi Dragon z pobřeží Floridy na kalifornského pobřeží. Důvodem je snížení rizik dopadu trosek odhozené sekce lodi. 29. července 8:00
SpaceX a NASA odložily čtvrteční plánovaný odlet nákladní lodi Dragon od stanice ISS. Důvodem je nepříznivé počasí v oblasti přistání u Floridy. 13. prosince 9:00
Pokud se ve vesmírné komunitě řekne „Gateway“, jako první pravděpodobně na mysli vytane chystaná mezinárodní stanice v cislunárním prostoru. Ovšem stejným názvem se pyšní i nejnovější expozice v návštěvnickém centru Kennedyho kosmického střediska. Otevřena byla loni v červnu a obsahuje lahůdky pro opravdové kosmické fajnšmekry. Gateway (plným názvem Gateway: The Deep Space Launch Complex, Brána: Startovací komplex do hlubokého vesmíru) je nově postavenou samostatnou obří halou (4600 m2 výstavní plochy), která se nachází v bezprostřední blízkosti legendární Rocket Garden (Zahrady raket).
Agentura NASA 15. června oznámila zájem rozvíjet spolupráci se sedmi americkými firmami za účelem dosažení pokroku v pilotované kosmonautice a v budování komerční ekonomiky na nízké oběžné dráze Země. Agentura v tiskové zprávě uvedla, že tato partnerství – realizována v rámci druhé iniciativy CCSC-2 (Collaborations for Commercial Space Capabilities-2) společně s nefinancovanými Space Act Agreements – jsou navržena tak, aby v konečném důsledku přinášely prospěch komerčním snahám, které souvisejí s vesmírem prostřednictvím zapojení NASA. To bude zahrnovat jak sdílení technických znalostí a dat, tak i hodnocení a různé technologie.
Agentura NASA neustále jedná se svými komerčními partnery a postupně upřesňuje harmonogram jejich letů na Mezinárodní kosmickou stanici v roce 2023. Agentura přitom nejedná pouze s firmami SpaceX a Boeing, ale i s ostatními agenturami zapojenými do programu stanice, aby bylo možné naplánovat termíny startů chystaných misí tak, aby byly optimálně naplněny požadavky stanice. Zatímco firma SpaceX bude v roce 2023 pokračovat v dopravě astronautů na ISS v lodích Crew Dragon pro běžnou rotaci posádek, společnost Boeing se připravuje na svou pilotovanou testovací misi, která prokáže připravenost lodi Starliner na ostrý provoz.
V minulém dílu věnovaném rekapitulaci úspěchů i neúspěchů firmy SpaceX, jsme se zaměřili na rakety Falcon 1, všechny verze rakety Falcon 9, Falcon Heavy, a také nehody, které se firmě SpaceX nevyhnuly. V dnešním díle se podíváme na vývoj kosmické lodě Dragon, Dragon 2 a Crew Dragon. Dále bude řeč o pilotovaných misích, družicové konstelaci Starlink a na úplný konec se podíváme na vývoj systému Superheavy Starship, který by nás mohl jednou dopravit na Mars. Pokud jste nečetli první díl, určitě si ho přečtěte, protože tento druhý díl na něj navazuje. Teď už se ale pojďme podívat na kosmickou loď Dragon.
V roce 2011 se ve Spojených Státech skončila 30 let trvající éra, kdy hlavním dopravním prostředkem NASA byl raketoplán. Jednalo se úžasný stroj, ale už několik let dříve bylo jasné, že tu nebude věčně. Proč ale musely skončit, nedal se jejich provoz ještě udržet? Počátek desátých let 21. století ale nepřinesl jen změnu v pojetí pilotované kosmonautiky. Nástup prezidenta Obamy přinesl i řadu změn ve financování kosmického programu, díky kterému bylo nutno změnit také některé již domluvené a připravené spolupráce s dalšími kosmickými agenturami. Měnily a upravovaly se v té době i plány na nové nosiče a kosmické lodi. Původně vyvíjená raketa Ares byla zrušena a z celého programu Constellation zůstala pouze přejmenovaná kosmická loď Orion. Počátek desetiletí však nepřinesl jen snížení rozpočtu, ale je charakterizován i novými dopravními loděmi soukromých dopravců, kterou zahájily zásobování ISS. Jednalo se o veskrze vzrušující a zajímavou dobu, kterou nám ve své přednášce představí redaktor serveru kosmonautix, pan Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška byla přednesena na půdě Hvězdárny a planetária Brno.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
