sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Ministerstvo obchodu zveřejnilo 30. června dlouho odkládaný dokument Kongresu s odůvodněním návrhu rozpočtu Národního úřadu pro oceán a atmosféru na fiskální rok 2026. Dokument poskytuje více podrobností o návrhu rozpočtu. Ministerstvo obchodu navrhuje ukončit financování programu koordinace vesmírného provozu.
Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.
Společnost SpaceX získala kontrakt v hodnotě 81,6 milionu dolarů na vynesení americké vojenské družice WSF-M2 pro monitorování počasí v roce 2027.
Japonská raketa H-2A 28. června úspěšně vynesla vědeckou družici GOSAT-GW neboli Ibuki GW, na sluneční synchronní oběžnou dráhu. Družice bude snímat skleníkové plyny a koloběh vody. Start byl posledním letem rakety H-2A.
Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.
Úřadující správce NASA očekává, že o nové vrcholové struktuře agentury se rozhodne během několika týdnů, ale administrátor potvrzený Senátem nemusí být jmenován dříve než příští rok.
Ministerstvo letectva USA znovu zvažuje nákup družic pro vojenskou konstelaci na nízké oběžné dráze Země a pozastavuje financování programu ve fiskálním roce 2026, zatímco zkoumá, zda by družice Starshield společnosti SpaceX mohly poskytovat stejné funkce za nižší cenu.
Společnost Isar 25. června oznámila, že získala finanční prostředky od společnosti Eldridge Industries se sídlem v Miami, která investuje do různých odvětví, včetně technologií. Investice má podobu konvertibilního dluhopisu, dluhového nástroje, který lze později převést na akcie společnosti.
Společnost Rocket Lab 25. června oznámila, že od Evropské kosmické agentury získala kontrakt na vynesení dvou malých družic k testování navrhované budoucí konstelace LEO-PNT na nízké oběžné dráze Země.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
7. října nastal z vědeckého hlediska nejvýznamnější start evropské mise roku 2024. Sonda Hera se totiž vydala na cestu k dvojplanetce Didymos. Tato mise ovšem není zajímavá jen svými úkoly, ale i tím, že na ní má Česká republika nemalý podíl. A hádáte správně – Brno nezůstalo pozadu. Firma OHB Czechspace zajistila modelování struktury sondy. Společnost G. L. Electronic zase dodala okolo 80 % všech kabelových svazků. Na Fakultě informačních technologií na Vysokém učení technickém (společně s Geologickým ústavem Akademie věd ČR a firmou Huld) vznikl program pro vyhodnocení kvality pořízených vědeckých dat přímo na palubě CubeSatu Milani, který s sebou Hera veze. Věděli jste, že se v Brně staví družice, ale i jiný kosmický hardware? Sídlí tu celá řada firem, které si už stihly vybudovat velmi dobré jméno nejen na českém, ale i celoevropském poli. V pořadu Kosmické Brno, který vyrábí Hvězdárna a planetárium Brno, si budeme ukazovat, na jakých úžasných kosmických projektech tyto firmy zrovna pracují. Tento díl byl natočen v srpnu letošního roku. Zdroje obrázků: hvezdarna.cz
V pondělních odpoledních hodinách by se měla na svou misi vydat evropská sonda Hera. Ta naváže na misi americké sondy DART, která měla zasáhnout měsíček Dimorphos, obíhající planetku Didymos. Ta splnila cíle své mise na výbornou, a proto je na místě detailně prozkoumat, jaké následky její náraz na měsíček měl a přesně od toho tu je Hera. K cíli by měla dorazit na přelomu ledna a února roku 2027. Co ale může být pro české diváky nejzajímavější, je to, že se na této misi zásadně podílela česká firma OHB Czechspace, která se postarala o kompletní vývoj konstrukce sondy. Další českou stopu má na svědomí firma G. L. Electronic, která dělala kabeláž.
Dne 24.11.2021 se na svou cestu sluneční soustavou vydala americká sonda Dart. Na oběžnou dráhu byla dopravena raketou Falcon 9. Cílem sondy DART byla blízkozemní planetka Didymos, přesněji řečeno její měsíček Dimorphos. Sonda jej však neměla zkoumat, ale narazit do něj. Americká NASA si tímto způsobem chtěla ověřit, zda je lidstvo tímto způsobem schopno odklánět nebezpečné planetky. Náraz se uskutečnil 22. září roku 2022. Podařila se celá mise? Co všechno jsme z této kolize zjistili? O tom všem nám v dnešní přednášce povypráví Mgr. Petr Pravec Dr. , pracovník Astronomického ústavu Akademie Věd ČR v Ondřejově. Přednáška se uskutečnila v rámci cyklu Café Nobel, což je cyklus „přátelských setkání s vědou“, který pořádá Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Přednáška samotná se pak odehrála v prostorách Severočeské hvězdárny a planetária v Teplicích.
Evropská sonda Hera zatím prochází závěrečnou fází předstartovních zkoušek, ale cíl, ke kterému se vydá, víří představivost vědců už nyní. Speciální vydání časopisu Nature Communications obsahuje studie věnované planetce Didymos a jejímu měsíčku Dimorphos, které jsou založeny na zhruba pět a půl minuty trvajícím záznamu, který z dostatečné blízkosti pořídila americká sonda DART než narazila do druhého jmenovaného objektu. Výzkumníci využili také snímky pořízené po nárazu z italského CubeSatu LICIACube.
Médiím se před pár dny ukázal CubeSat Milani financovaný Italskou kosmickou agenturou ASI. Akce pro novináře proběhla v areálu společnosti Tyvak International v Turíně. Nyní se Milani vydá do technologického centra Evropské kosmické agentury, nizozemského ESTECu, kde sonda Hera momentálně prochází předletovými zkouškami. Právě tady proběhne integrace CubeSatu s jeho „mateřskou sondou“ i navazující zkoušky mezidružicové komunikace, díky které bude moci Hera komunikovat s CubeSaty Milani a Juventas během jejich průzkumu dvojplanetky Dimorphos.
V úterý od 20:00 SELČ pořádala NASA tiskovou konferenci k misi DART (Double Asteroid Redirection Test), která 26. září 2022 úspěšně zasáhla planetku Dimorphos a otestovala tak jednu z metod planetární obrany. Cílem mise bylo zjistit, jak jsme tímto způsobem schopni ovlivnit dráhu planetky (zde oběžnou rychlost malého měsíce kolem planetky) a také o kolik přesně dokáže takový impaktor ovlivnil parametry této dráhy. Během tiskové konference byly zveřejněny první předběžné výsledky tohoto testu. Výsledná změna oběžné dráhy je mnohem vyšší, než se očekávalo. Zdá se, že kinetické impaktory jsou cestou, jak vychylovat oběžné dráhy planetek. V názvu článku zmíněný Bruce Willis, který musel ve filmu Armageddon hrdinně zemřít, aby dostal nálož do nitra planetky, tak nakonec bude moct trávit spokojený důchod na Zemi.
Je nedělní poledne a tak je ideální čas na porci zajímavých informací, které přineslo uplynulých sedm dní v kosmonautice. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát ohlédneme za úspěšným nárazem sondy DART do měsíčku Dimorphos a to pohledem dalekohledu Jamese Webba společně s Hubbleovým kosmickým dalekohledem. Zaměříme se také na nové snímky měsíce Europa z palubní kamery sondy Juno, či stěhování modulu na čínské stanici Tiangong. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
První praktický test planetární obrany je tu. V úterý 27. září v 1:14 středoevropského letního času dojde ve vzdálenosti 11 milionů kilometrů od Země ke srážce americké sondy DART s planetkou Dimorphos. Tato planetka o průměru zhruba 170 metrů obíhá ve vzdálenosti přibližně 1,2 kilometru od planetky Didymos, která má průměr okolo tři čtvrtě kilometru. Sonda DART do ní má narazit rychlostí přibližně 22 000 km/h (cca 6,1 km/s) a drobně, ale přesto měřitelně pozměnit její oběžnou dráhu. Vůbec poprvé v historii tak lidstvo vyzkouší metodu, která by se jednou mohla uplatnit ve chvíli, kdyby naší planetě hrozila srážka s kosmickým tělesem. Tuto mimořádnou událost bude pokrývat hned několik přímých přenosů včetně jednoho českého – v tomto článku najdete jejich přehled.
Už jen dny nás dělí od chvíle, kdy americká sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) narazí do planetky Dimorphos. Ta nepředstavuje pro Zemi žádné nebezpečí a není důvod se obávat, že by ji mohla kolize namířit na naši planetu. Cílem experimentu je drobně pozměnit oběžnou dráhu planetky a pomoci vědcům zpřesnit modely, které by se použily k odklonu planetky, která by v budoucnu mohla Zemi ohrožovat. Americká sonda v současné době míří vstříc dvojici gravitačně spojených planetek, které obíhají kolem Slunce. Tato dvojplanetka je známá jako Didymos a menší ze dvou těles označujeme jako Dimorphos. Právě tento měsíček se stane 27. září v 1:14 SELČ prvním terčem praktické zkoušky tzv. kinetického impaktoru.
S využitím nejsilnějších světových teleskopů se týmu, který stojí za misí DART, podařilo minulý měsíc dokončit šest nocí trvající pozorovací kampaň, která měla definitivně potvrdit dřívější výpočty oběžné dráhy dvojplanetky Dimorphos, která se stane cílem sondy DART. Tato planetka obíhá kolem větší planetky Didymos a vědci tak potřebovali mít jistotu, kde se bude menší těleso nacházet v době kolize. DART totiž bude historicky prvním praktickým pokusem o změnu rychlosti a tedy i dráhy pohybu planetky v kosmickém prostoru. Taková metoda by totiž mohla být neskutečně užitečná, pokud by vyvstala potřeba řešit otázky planetární obrany.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
