sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Terran Orbital Corporation, dceřiná společnost Lockheed Martin, oznámila na veletrhu SATSHOW 2026 uvedení své nové produktové řady pro sledování hvězd, čímž rozšiřuje rostoucí portfolio komponent a modulů společnosti
Společnost Sift, startup z jižní Kalifornie, který vyvíjí nástroje, jež pomáhají inženýrům porozumět datům z hardwarových senzorů, získal v investičním kole série B 42 milionů dolarů.
Švýcarský startup Pave Space získal 40 milionů dolarů na vývoj orbitálního transportního zařízení, které by mohlo přesouvat družice z nízké oběžné dráhy Země (LEO) na určenou oběžnou dráhu během hodin.
Agentura NASA je znepokojená pomalým rozvojem komerčních trhů a zvažuje přepracování své strategie na podporu budování komerčních vesmírných stanic, které by nahradily Mezinárodní vesmírnou stanici.
Společnost Redwire oznámila první zakázku na své nové solární panely, kontrakt v hodnotě 12,8 milionu dolarů od společnosti Moog.
Astronstone, jeden z čínských startupů v oblasti vývoje nosných raket, si zajistil nové financování pro přípravu prvního letu své opakovaně použitelné rakety AS-1.
Agentura pro rozvoj vesmíru zpomaluje tempo vypouštění družic na nízkou oběžnou dráhu Země a ustupuje od dřívějšího plánu častého nasazení těchto družic. Důvodem jsou technické problémy se stávajícími druzicemi, které jsou již na oběžné dráze.
Společnost SES objednala od startupu K2 Space prvních 28 družic pro meoSphere, síť nové generace na střední oběžné dráze Země (MEO), která by měla být uvedena do provozu do roku 2030.
Kanadské a mezinárodní organizace mohou přistupovat ke snímkům a službám poskytování úkolů pro družice SpaceEye-T prostřednictvím společnosti Pacific Geomatics Limited, jednoho z prvních autorizovaných uživatelů družice.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Agentura NASA oznámila, že k vynesení mise PREFIRE (Polar Radiant Energy in the Far-InfraRed Experiment), která si klade za cíl poskytnout výzkumníkům přesné údaje o energii, která na Zemi vstupuje a která ji opouští, vybrala americkou společnost Rocket Lab. Mise PREFIRE má pomoci zaplnit mezeru v našich znalostech o tom, jaké množství zemského tepla se ztrácí do vesmíru – především z Arktidy a Antarktidy. Rozbory dat z mise PREFIRE pomohou zpřesnit klimatické modely, poskytnou lepší představu o tom, jak oteplování ovlivní ztráta mořského ledu, tání ledovců a vzestup hladin. Zpřesnění klimatických modelů ve výsledku pomůže přesněji předvídat tyto dopady na intenzitu bouří i jejich četnost, ale i na záplavy či erozi pobřežních oblastí.
Firma SpaceX odpočítává poslední hodiny do startu dalšího Falconu 9. Ten stojí na Vandenbergově základně v Kalifornii a na sun-synchronní dráhu ve výšce 525 kilometrů má vynést 72 nákladů od různých zákazníků z celého světa. První stupeň bude při této misi použit sice teprve potřetí, ale zato se má vracet na betonovou plochu LZ-4. Pokud se mu to podaří, půjde o statisticky významný milník – bude se totiž jednat již o 200. úspěšné přistání stupně rakety z rodiny Falcon celkově. Také tento start Vám nabídneme živě a s českým komentářem.
Český CubeSat VZLUSAT-1 vyvinutý ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu (po kterém je také pojmenován), byl na oběžnou dráhu dopraven 23. června 2017 pomocí indické rakety PSLV. Od té doby sbíral vědecká, ale také inženýrská data pro další české kosmické systémy. Příběh této družice se uzavřel 6. června, kdy po necelých šesti letech a více než 33 000 obězích kolem Země vstoupila do atmosféry, což je osud všech družic vypouštěných na nízkou oběžnou dráhu Země. Jelikož VZLUSAT-1 komunikoval až do posledního dne své existence, stal se nejdéle fungující českou družicí v historii a kromě toho také drží druhé místo v pořadí dlouhověkosti mezi všemi CubeSaty velikosti 2U na celém světě.
Na čtvrtečních 5:25 našeho času firma SpaceX přesunula start Falconu 9, o který se pokusila dnes ráno. O pouhých 35 minut později, tedy v 6:00 našeho času, bychom se měli dočkat startu malé rakety Electron od firmy Rocket Lab z poloostrova Mahia na Novém Zélandu. Při tomto startu budou vyneseny dvě družice TROPICS. Jde o 3U CubeSaty (jejich rozměry tak jsou 10 × 10 × 36 centimetrů) a každý z nich váží 5,34 kilogramu. Družice TROPICS mají za úkol měřit teplotu a vlhkost v tropických oblastech s velmi krátkým rozestupem. Díky těmto datům budou vědci moct studovat dynamické procesy, které se vyskytují v jádru bouře.
Raketa Falcon Heavy už má za sebou pět startů a i když už není nejsilnějším nosičem současnosti, stále její start představuje velké lákadlo – třeba i kvůli pokusů o přistávání jeho stupňů. Jenže šestý let této rakety bude v tomto směru výjimečný. Falcon Heavy se totiž nepokusí o přistání ani jednoho stupně. Veškeré pohonné látky v nádržích se využijí k urychlení nákladu, který představují rovnou tři družice. Primárním nákladem je zhruba šest a půl tuny vážící komunikační družice Viasat-3 Americas, sekundární náklad představují 300 kilogramů vážící komunikační družice Arcturus a 22 kilogramů vážící CubeSat G-Space 1 z Ukrajiny.
Elektromagnetické záření dělíme podle energie na několik druhů. Viditelné světlo známe od nepaměti, avšak mnohé další typy tohoto záření byly objeveny až v 19. nebo 20. století. Například nejenergetičtější záření gama objevil Paul Villard v roce 1900. Postupem času si všechny druhy elektromagnetického záření našly cestu i do kosmického výzkumu. Pro gama paprsky je to dokonce jediná cesta, neboť jeho vlnové délky atmosféra k povrchu Země téměř vůbec nepropouští. Postupem času se v kosmickém prostoru vystřídala řada důležitých družic specializovaných na gama astronomii. Za všechny jmenujme alespoň observatoře Compton a stále aktivní Fermi.
Podle NASA krouží nad hlavami lidí kromě tisíců aktivních družic i bezpočet větších či menších úlomků kosmické tříště. Podle webu NASA je sledováno okolo 30 000 objektů, kterým průměrně trvá 25 let, než na dráze klesnou tak nízko, aby shořely v atmosféře. S tím, jak se snižují náklady na stavbu družic, která je dostupnější než kdy dříve, mělo by se pracovat i na zkrácení doby, kterou družice po dokončení služby stráví na oběžné dráze, aby byl kosmický průzkum i v budoucnu udržitelný. Jak by to mohlo fungovat, naznačuje projekt studentů z Brown University a National Research Council of Italy pro výzkumné a vzdělávací účely, kteří svým projektem ukázali cestu ke snížení nákladů i zkrácení doby pobytu družice na oběžné dráze.
Je tomu tak. Na oběžné dráze Země se nachází již dvanáctá česká družice. S družicí BDSat-2, se před několika dny podařilo navázat oboustranné spojení a stáhnout první data. Jde tak o čtvrtou českou družici, která byla za poslední rok vynesena na oběžnou dráhu, což je skvělé číslo, které lze považovat za úspěch. My se tak stáváme svědky čím dál více rozrůstajícího se českého kosmického průmyslu a můžeme sledovat nové, zajímavé projekty, které zvyšují atraktivitu kosmonautiky v Česku a náš kosmický průmysl, díky nabytým zkušenostem, posouvají dál. V dnešním článku si družici BDSat-2 přestavíme, přiblížíme si misi Transporter-6, prostřednictvím níž byla BDSat-2 vynesena a podíváme se na aktuální stav družice.
Americká firma Virgin Orbit se v noci na 10. ledna pokusila dopravit na oběžnou dráhu první družice vypuštěné z území Velké Británie. Letoun Cosmic Girl (upravený Boeing 747) odstartoval ze základny Spaceport Cornwall a přibližně v 0:11 SEČ u pobřeží Irska odhodil raketu LauncherOne. Její let vypadal normálně až do aktivace druhého stupně a odhození aerodynamického krytu, ovšem aktualizace firmy Virgin orbit byly během letu přerušované. Pokus o dosažení oběžné dráhy nakonec nevyšel a ve statistikách tudíž stále není očekávaný první orbitální start z území Velké Británie. Pro firmu Virgin Orbit přitom šlo o možnost prokázat schopnost z letadla vypouštěné rakety LauncherOne startovat prakticky z kteréhokoliv místa na světě.
Americký CubeSat BioSentinel (viz náš podrobnější článek o této misi) má za úkol dopravit živé organismy dál od Země, než kam se zatím vypravily – více než 1,5 milionu kilometrů od naší planety. Na palubě CubeSatu o velikosti krabice od bot (ve složeném stavu cca 10 × 20 × 30 cm) najdeme kvasinky – stejné mikroorganismy, kterým vděčíme nejen za kynutí chleba, ale i za proces výroby piva. CubeSat BioSentinel se 5. prosince pohyboval ve vzdálenosti zhruba 1 055 000 kilometrů od Země, když experti z Ames Research Center v kalifornském Silicon Valley poslali malé družici pokyn k zahájení prvotního výzkumu dlouhodobých účinků kosmického prostředí v meziplanetárním prostoru na živé organismy. Vědci nyní mohou sledovat, jak mikroorganismy reagují na kosmické záření.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
