Max Space
Startup Max Space, který vyvíjí technologie rozšiřitelných modulů, plánuje postavit komerční vesmírnou stanici, kterou by mohla vypustit jediná raketa Falcon 9.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Max Space, který vyvíjí technologie rozšiřitelných modulů, plánuje postavit komerční vesmírnou stanici, kterou by mohla vypustit jediná raketa Falcon 9.
Společnost Lux Aeterna se sídlem v Denveru oznámila 17. prosince plány k přistání své debutové opakovaně použitelné družice Delphi-1 na testovací střelnici Koonibba v Jižní Austrálii.
Americký senát 17. prosince potvrdil Jareda Isaacmana ve funkci administrátora NASA.
Startup EraDrive, odštěpný podnik Stanfordské univerzity, který vyvíjí software a hardware pro autonomii družic, získal ve finančním kole úvěrů 5,3 milionu dolarů, oznámil 16. prosince.
Společnost Vantor, dříve známá jako Maxar Intelligence, zabývající se zpravodajskými službami o Zemi, 16. prosince oznámila, že spolupracuje se společností Niantic Spatial na vývoji navigační technologie pro vojenské platformy provozované v prostředích bez GPS.
Indická společnost Digantara Industries, která se zabývá systémem pro sledování situace ve vesmíru, získala 50 milionů dolarů díky své expanzi do Spojených států a hledání příležitostí v oblasti protiraketové obrany.
Koncem tohoto týdne má být spuštěn experiment amerických Vesmírných sil a NASA, jehož cílem bude otestovat novou architekturu malých družic navrženou pro provoz na velmi nízké oběžné dráze Země.
Startup Apolink z Palo Alto si vybral společnost GomSpace pro stavbu rádiofrekvenčního subsystému pro svůj první cubesat s cílem ukázat, jak lze přijímat signály z jiných kosmických zařízení na nízké oběžné dráze Země (LEO) a přeposílat je na Zemi.
NASA plánuje otestovat družicovou síť Starshield společnosti SpaceX, určenou primárně pro zákazníky v oblasti národní bezpečnosti, na podporu provozu sítě Deep Space Network agentury.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

13. dubna roku 2029 se planetka Apophis o průměru 375 metrů přiblíží do bezpečné, ale přesto mimořádné blízkosti Země. Evropská kosmická agentura proto připravuje misi Ramses, která se (pokud bude plně schválena ministerskou radou agentury letos v listopadu) vydá do kosmického prostoru v roce 2028, aby se s planetkou setkala a doprovázela ji během průletu. Mise Ramses bude vybavena souborem vědeckých přístrojů, které najdeme nejen na hlavní sondě, ale i na dvou CubeSatech, které budou ze sondy uvolněny u Apophisu a mají provádět průzkum planetky před průletem kolem Země a po něm. Zaměří se přitom na jeho tvar, povrchovou strukturu, kohezi, oběžnou dráhu, rotaci a mnoho dalšího.

NASA a jihokorejská kosmická agentura KASA (Korea AeroSpace Administration) podepsaly 2. května smlouvu, podle které má příští rok na pilotované testovací misi Artemis II letět jihokorejský CubeSat. K-RadCube ponese dozimetr z materiálu, který má napodobovat tkáň lidského těla. Cílem je měřit kosmické záření a zhodnotit jeho biologické účinky v různých vzdálenostech od země napříč van Allenovými pásy, což je důležité pole výzkumu pro lidskou přítomnost na Měsíci a Marsu.

Hera, první evropská mise zaměřená na planetární obranu, odstartovala v říjnu 2024 a vydala se na cestu k dvojplanetce Didymos, kterou má studovat jak s pomocí vlastních vědeckých přístrojů, tak i díky dvěma CubeSatům (Milani a Juventas), přičemž hlavní důraz bude kladen na průzkum následků prvního pokusu lidstva o změnu dráhy planetky. Evropská mise Ramses využije velkou část technologií vyvinutých pro sondu Hera, aby usnadnila svůj rychlý vývoj. Ani zde tak nebudou chybět dva spolucestující CubeSaty.

Pokud se vše podaří, vyrazí už ve druhé polovině příštího roku na oběžnou dráhu další družice z České republiky – BRNOsat. Na Hvězdárně a planetáriu Brno byly včera představeny první náklady, které na této družici poletí na oběžnou dráhu. V současné době tak již víme, že BRNOsat ponese třeba ultrafialový snímač pro vědecká pozorování vesmíru, ale třeba i experiment studující možnosti maziv. Celý projekt je momentálně ve fázi pokročilého plánování a výpočtů všech potřebných parametrů a další detaily budou představeny později.

Když na obloze září polární záře, tak vysoko nad polárními oblastmi planety Země protékají horními vrstvami atmosféry intenzivní elektrické proudy zvané elektrojety. Tyto aurorální elektrojety posílají kolem pólů každou sekundu přibližně milion ampérů elektrického proudu. Mohou vytvářet jedny z největších magnetických poruch na Zemi a rychlé změny proudů mohou vést k takovým jevům, jako jsou výpadky proudu. V březnu NASA plánuje vynést misi EZIE (Electrojet Zeeman Imaging Explorer), jejímž cílem je zjistit více o těchto silných proudech v naději, že se nakonec podaří zmírnit dopady takového vesmírného počasí na lidi na Zemi.

Agentura NASA se rozhodla rozšířit svou spolupráci s firmou Advanced Space z coloradského Westminsteru na technologické demonstrační misi CAPSTONE (Cislunar Autonomous Positioning System Technology Operations and Navigation Experiment), která své hlavní úkoly splnila už v roce 2023. Nadstavbová část, která má trvat do prosince 2025, bude využívat úspěšné demonstrace Autonomního orientačního systému pro cislunární prostor CAPS (Cislunar Autonomous Positioning System) a charakterizaci dráhy NRHO kolem Měsíce. Prodloužená mise nabízí příležitost zpřesnit a otestovat software CAPS komunikací se sítí DSN (Deep Space Network) a sondou LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter). Nadstavbová mise navíc umožní firmě Advanced Space provádět analýzy mise, které podporují program NASA Artemis, a využívat nové poznatky z provozu CAPSTONE na oběžné dráze k plánování provozu stanice Gateway. Ve spolupráci s Goddardovým střediskem bude Advanced Space také demonstrovat a testovat technologie pro autonomii a interoperabilní komunikaci a sítě založené na standardech v náročném cislunárním prostředí. Přeloženo z: https://www.nasa.gov/ Zdroje obrázků: https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/capstone_05-19jan22.jpeg

V květnu 2024 zasáhla Zemi největší solární bouře za poslední dvě desetiletí. Po několik dní bombardovala naši planetu vlna za vlnou vysokoenergetických nabitých částic ze Slunce. Oblohu zaplavily jasné polární záře a dočasně došlo k občasným narušením GPS signálů. S pomocí náhodně oživené americké družice se vědcům podařilo zjistit, že tato bouře také vytvořila dva nové, dočasné, pásy nabitých částic, které obklopují Zemi. Tyto poznatky jsou důležité k pochopení, jak by budoucí sluneční bouře mohly ovlivnit naše technologie.

Evropská kosmická agentura vybrala pět studentských týmů do dalšího pokračování svého programu Fly Your Satellite! Design Booster. Vůbec poprvé v historii tohoto projektu zde uspěl i tým z české republiky. V konkurenci týmů z celé Evropy uspěl studentský tým YSpace z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického (FEKT VUT). Jeho členové se díky tomu mohou těšit na 18 měsíců trvající exkluzivní odbornou a technologickou podporu agentury ESA. Studenti věří, že je tato pomoc přiblíží k vypuštění první české družice, kterou studenti sami navrhli. Mise CIMER (Cyanobacteria In Microgravity Environment Research) by měla umožnit studium sinic v mikrogravitaci a kromě týmu YSpace by se na ní měli podílet i zástupci Mendelovy univerzity v Brně. V útrobách 3U CubeSatu by se nacházel modul obsahující sinice, u kterých by se na oběžné dráze sledovala jejich vitalita a produkce kyslíku.

Při misi Transporter-12, při které 14. ledna večer našeho času odstartovala z Kalifornie raketa Falcon 9, se naše pozornost zaměřovala především na družici TROLL od brněnské firmy TRL Space. Není se co divit, česká družice neletí na oběžnou dráhu každý den. Veřejně dostupný seznam nákladů této mise obsahoval i poznámku, že jedna družice je utajená. Neznali jsme její název, úkoly a dokonce ani stát, kterému patří. Dnes před polednem se v Praze uskutečnila tisková konference, na které byly veřejně oznámeny detaily související s novou českou družicí. A není ledasjaká – jelikož jde o 12U CubeSat, tak se s rozměry 32 cm × 22,5 cm × 22,5 cm může nyní označovat jako největší fungující česká družice. SATurnin-1 váží zhruba 14 kilogramů a když rozloží své fotovoltaické panely, dosahuje rozpětí 87 cm. Družice je funkční a komunikuje s pozemním střediskem.

Dva CubeSaty, které cestují na sondě Hera, si už stihly vyměnit první signály se Zemí, takže bylo možné potvrdit, že jsou v očekávaném stavu. Dvojice byla v předešlých dnech aktivována, aby se prověřily všechny jejich palubní systémy a v tu chvíli se dvojice Milani Juventas stala prvními CubeSaty, se kterými ESA komunikovala z hlubšího vesmíru.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.