křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké Vesmírné síly přeskupují harmonogramy a rozdělení startů v rámci zajišťování národní bezpečnosti, zatímco společnost United Launch Alliance pracuje na tom, aby její raketa Vulcan mohla znovu létat, uvedl 21. října vysoce postavený vojenský představitel.
Americké Vesmírné síly potřebují do roku 2030 další významný kosmodrom, který by zvládl rostoucí poptávku po vojenských i komerčních startech. Zvažují přitom státní i soukromě vlastněné lokality, uvedl 21. října velitel Velitelství vesmírných systémů (Space Systems Command).
Americké letectvo testuje, zda vojenské zásoby a vybavení dokážou odolat náročným podmínkám kosmického letu na palubě nové návratové kapsle Starfall společnosti SpaceX. Jde o součást úsilí Pentagonu prozkoumat možnosti využití komerčních kosmických dopravních prostředků k přepravě kriticky důležitého vybavení k vojenským jednotkám po celém světě.
Společnosti SES Space & Defense a Planet Labs se připravují na demonstraci vysokokapacitního přenosu dat mezi družicemi na nízké a střední oběžné dráze Země. Využijí k tomu prototyp komunikačního zařízení, který byl 20. října vynesen do vesmíru na palubě sdíleného letu SpaceX Bandwagon-5.
Americké Vesmírné síly chtějí, aby jejich nejvytíženější kosmodromy dokázaly v budoucnu zvládat nárazově pět až osm významných operací denně. Modernizační plán má zabránit tomu, aby zastaralá infrastruktura začala omezovat rozvoj kosmických aktivit.
Společnost SpaceX plánuje při příštím startu rakety Starship pokus o záchranu obou jejích stupňů. Start by se mohl uskutečnit již příští měsíc, pokud jej schválí příslušné regulační úřady.
Zdá se, že ruská vojenská družice Cosmos 2612 se přiblížila na vzdálenost méně než 500 m ke komerční družici pro radarové snímkování Země, kterou provozuje společnost Iceye.
Velitelství Vesmírných sil USA na Blízkém východě by se v průběhu příštích několika let mohlo rozrůst až na pětinásobek současné velikosti, a to v souvislosti s rozšiřováním role Vesmírných sil v rámci vojenských operací.
Čtyři největší evropští mobilní operátoři 19. října oznámili, že hledají družicového partnera pro zavedení vlastních služeb přímého spojení družic s koncovými zařízeními (Direct-to-Device, D2D). Předtím podepsali dopis o záměru prozkoumat možnost společné nabídky na získání potřebných frekvenčních pásem, která by umožnila poskytovat konektivitu prostřednictvím družic přímo z vesmíru.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V noci z 12. na 13. ledna se malá družice SkCube nečekaně odmlčela. Ještě ve 22:32:21 poslala svůj poslední datový balíček a po půlnoci už bylo ticho. Cubesat tehdy přelétával nad jihoamerickou anomálií, v jejímž okolí už operátoři slovenské družice dříve zaznamenali nadměrné ohřívání hardwaru. Další desítky hodin se nesly ve snaze obnovit komunikaci, ale pozitivní výsledek nepřicházel. Začíná se tedy zdát, že první slovenská družice ukončila svůj provoz po 569 dnech. Je tedy čas zhodnotit její přínosy a výhledy do budoucna.
Až se evropská sonda Hera vydá na svou cestu k duální planetce, nebude sama. Ponese s sebou i dva cubesaty, které budou obíhat planetky Didymos a Didymoon a možná dojde i k jejich přistání. Každý cubesat přitom bude dost malý na to, aby se vešel do běžné poštovní schránky. Tyto malé družice se skládají ze základních stavebních bloků, kterými jsou kostky s hranou délky 10 centimetrů. Na misi Hera poletí dva cubesaty, jejichž velikost se označuje jako 6U – budou tedy tvořeny šesti základními kostkami v uspořádání 3 × 2. Tím zároveň dostávají odpověď na svou nevyřčenou všichni čtenáři, kteří nejsou zvyklí na měření v poštovních schránkách – cubesaty budou mít rozměry cca. 10 × 20 × 30 cm.
Dámy a pánové, rok 2018 bude již zítra minulostí. Končí rok, který byl zcela objektivně vzato mimořádný. Kosmonautika při něm zažila nadprůměrný počet úžasných momentů, byli jsme svědky vysokého počtu startů i významných pokroků na mnoha frontách. V každém roce se stane něco zajímavého, ale rok 2018 byl unikátní v tom, že se v něm stalo těchto událostí nezvykle mnoho. Právě z hlediska počtu unikátních momentů nemá rok 2018 v dřívějších letech konkurenci a ani v dalších letech by hned tak neměl být překonán. V dnešním článku se pokusíme shrnout všechny důležité události, které nám rok 2018 přinesl, ale vzhledem k jejich počtu se i přes maximální snahu může stát, že některou událost vynecháme. Pokud se tak stane, můžete se ozvat v komentářích.
Osudu cubesatu GomX-4B jsme se věnovali již ve dvou článcích. Nyní se na něj podíváme potřetí a zhodnotíme jeho misi. GomX-4B je unikátní tím, že se jedná o největší cubesat v historii Evropské kosmické agentury, jehož rozměry jsou pro lepší představu přirovnávány ke krabici s cereáliemi. Nyní jeho primární mise skončila a je tedy čas si ukázat, jak si vedl cubesat, který měl otestovat komunikaci mezi malými družicemi (se sesterskou družicí GomX-4A), dále hyperspektrální snímač, sledovač hvězd a pohonný systém na principu butanu.
SpaceX usiluje o znovupoužitelnost raket. První stupně Falconů 9 ve verzi Block 5 zvládnou jen s drobnou kontrolou až deset startů – na tyto a různé podobné věty jste mohli slyšet reakci, která fungovala jako studená sprcha, ale byla pravdivá: „Vždyť zatím letěl každý stupeň jen dvakrát.“ Jenže staré rčení o huse a klasu platí i v tomto případě. Už dnes večer bychom se měli dočkat startu Falconu 9, který použije první stupeň, který už má za sebou dvě mise. Ale tenhle start není zdaleka zajímavý jen prvním stupněm – i náklad si zaslouží pozornost.
Přistání americké sondy InSight bylo zcela jistě jedním z vrcholných momentů letošního roku. Celou událost jsme Vám zprostředkovali formou psaného online přenosu a včera jsme si ukázali, jak se možná psala historie využívání cubesatů, které při této misi hrály poměrně důležitou roli. Ale jelikož je přistání mise InSight natolik důležité, považujeme za vhodné se k celé situaci ještě vrátit a rozebrat ji v článku. Dnes si tedy zopakujeme, co se vlastně v pondělí stalo, proč je to tak důležité a na co se můžeme těšit v dalších týdnech a měsících.
Angličtina má krásný výraz gamechanger, který se ale do češtiny nedá přímo přeložit. Tento výraz se používá pro situaci, která „mění pravidla hry“, tedy umožňuje úplně překopat dosavadní architekturu myšlení. Včera kosmonautiku jeden gamechanger potkal – nemluvím teď o fenomenálním přistání americké sondy InSight na Marsu, byť z hlediska geologického výzkumu to svým způsobem gamechanger je. Objekt našeho zájmu v tomto článku je ale mnohem menší. Tím prvkem, který mění pravidla hry, jsou dva cubesaty Mars Cube One (MarCO) – malí a nenápadní hrdinové včerejšího technologického galapředstavení.
30. března 2017 se psala historie – Falcon 9 startoval na misi s telekomunikační družicí SES-10 a použil k tomu první stupeň, který již jednou letěl. Bylo to poprvé v dějinách kosmonautiky, kdy k něčemu podobnému došlo. Od té doby jsme se dočkali celkem 17 recyklací – ať už to bylo na Falconech 9 nebo na Falconu Heavy, jehož oba boční stupně byly při premiéře použity opakovaně. Ve všech případech bez rozdílu však šlo pokaždé o druhé použití daného stupně. Nyní však přichází další milník – blíží se první start, při kterém poletí první stupeň na svou třetí misi.
Od pondělka za týden, tedy 26. listopadu se můžeme těšit na pokus o přistání amerického landeru InSight na Marsu. Nedávno jsme Vás seznámili s důležitými informacemi o přistání, ale jedné oblasti jsme se nedotkli. Mars bude 26. listopadu od Země vzdálený zhruba 146 milionů kilometrů. Jak se tedy dozvíme, zda bylo přistání úspěšné nebo ne? Pozemní týmy využijí jednak osvědčených technologií, ale vyzkouší i novinku, která by se v budoucnu mohla používat častěji, tedy pokud se osvědčí. Dnes se podíváme detailněji na to, jak bude probíhat přenos informací od Marsu k Zemi. Data budou přenášena několika různými sondami – některé je budou posílat v reálném čase, jiné je uloží a odešlou až za pár hodin.
23. června 2017 odstartovala z indického kosmodromu Šríharikota raketa PSLV, která kromě hlavního nákladu, tedy družice Cartosat-2E, vynášela i několik desítek cubesatů. Mezi nimi byli i český a slovenský zástupce – VZLUSAT-1 a SkCube. Oba cubesaty, které naše národy zajímají, vznikly kvůli tomu, aby ukázaly, že čeští a slovenští odborníci jsou schopni vyvinout kosmickou techniku, která je v mnoha ohledech inovativní a posouvá vpřed celý obor. Český cubesat například nese miniaturizovaný rentgenový dalekohled, dále přístroj FIPEX pro měření koncentrace kyslíku v atmosféře a také testuje nově vyvinutý radiační štít z kompozitního materiálu. Slovenská SkCube zase testovala inovativní mikrosenzor pro určení pozice SLunce, disponuje vlastním operačním systémem, nebo samoopravným komunikačním protokolem.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
