Když 23. června 2017 startovala z kosmodromu Šríharikota indická raketa PSLV, byl na palubě i první český cubesat VZLUSAT-1. Ačkoliv cubesaty průměrně vydrží fungovat jen 1,1 roku, český výtvor je i po více než třech letech od startu stále funkční. Pokud vydrží ještě pár týdnů, mohl by si připsat i rekord pro nejdéle fungující českou družici. Tento rekord zatím drží Magion 5, který posílal údaje po dobu tří let a 2 měsíců. „Úspěšně provozovat fungující satelit není tak jednoduché, jak se může zdát. Navíc VZLUSAT-1 byl vystřelen na oběžnou dráhu po čtrnáctileté pauze v českém vesmírném programu, což znamená, že bylo nutné vybudovat mnohé postupy téměř od nuly. Dnes díky prvnímu VZLUSATu máme znalosti, které nám umožňují mnohem rychleji postupovat ve vývoji další družice VZLUSAT-2,“ uvedl Vladimír Dániel z VZLÚ.

Nanodružice VZLUSAT-1 umožnil českým odborníkům osahat si práci s cubesaty a jelikož přinesl pozitivní výsledky, je čas připravit jeho nástupce. Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ) proto připravil družici VZLUSAT-2, která kromě jiného ponese i kameru, která má experimentálně snímkovat Zemi. Příprava druhého cubesatu má velký význam – je totiž dalším krokem ve strategickém plánu VZLÚ s názvem Space 2030. V rámci tohoto plánu by měla do roku 2030 na nízké oběžné dráze vzniknout první česká družicová síť. Ta by pak mohla plnit různé úkoly podle toho, co by si zákazník přál – pro začátek se začne u prvních misí se sledováním naší planety v různých režimech.