křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké Vesmírné síly přeskupují harmonogramy a rozdělení startů v rámci zajišťování národní bezpečnosti, zatímco společnost United Launch Alliance pracuje na tom, aby její raketa Vulcan mohla znovu létat, uvedl 21. října vysoce postavený vojenský představitel.
Americké Vesmírné síly potřebují do roku 2030 další významný kosmodrom, který by zvládl rostoucí poptávku po vojenských i komerčních startech. Zvažují přitom státní i soukromě vlastněné lokality, uvedl 21. října velitel Velitelství vesmírných systémů (Space Systems Command).
Americké letectvo testuje, zda vojenské zásoby a vybavení dokážou odolat náročným podmínkám kosmického letu na palubě nové návratové kapsle Starfall společnosti SpaceX. Jde o součást úsilí Pentagonu prozkoumat možnosti využití komerčních kosmických dopravních prostředků k přepravě kriticky důležitého vybavení k vojenským jednotkám po celém světě.
Společnosti SES Space & Defense a Planet Labs se připravují na demonstraci vysokokapacitního přenosu dat mezi družicemi na nízké a střední oběžné dráze Země. Využijí k tomu prototyp komunikačního zařízení, který byl 20. října vynesen do vesmíru na palubě sdíleného letu SpaceX Bandwagon-5.
Americké Vesmírné síly chtějí, aby jejich nejvytíženější kosmodromy dokázaly v budoucnu zvládat nárazově pět až osm významných operací denně. Modernizační plán má zabránit tomu, aby zastaralá infrastruktura začala omezovat rozvoj kosmických aktivit.
Společnost SpaceX plánuje při příštím startu rakety Starship pokus o záchranu obou jejích stupňů. Start by se mohl uskutečnit již příští měsíc, pokud jej schválí příslušné regulační úřady.
Zdá se, že ruská vojenská družice Cosmos 2612 se přiblížila na vzdálenost méně než 500 m ke komerční družici pro radarové snímkování Země, kterou provozuje společnost Iceye.
Velitelství Vesmírných sil USA na Blízkém východě by se v průběhu příštích několika let mohlo rozrůst až na pětinásobek současné velikosti, a to v souvislosti s rozšiřováním role Vesmírných sil v rámci vojenských operací.
Čtyři největší evropští mobilní operátoři 19. října oznámili, že hledají družicového partnera pro zavedení vlastních služeb přímého spojení družic s koncovými zařízeními (Direct-to-Device, D2D). Předtím podepsali dopis o záměru prozkoumat možnost společné nabídky na získání potřebných frekvenčních pásem, která by umožnila poskytovat konektivitu prostřednictvím družic přímo z vesmíru.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Raketa Vega vynesla tento týden 53 družic a mezi nimi byl i ɸ-sat-1 – první evropská mise pro sledování Země vybavenou umělou inteligencí. Nyní již probíhají přípravy na další inovativní družici se špičkovými technologiemi – ɸ-sat-2. 3. září vypuštěná družice, jejíž název se čte Fí-sat-1, má za úkol demonstrovat, jak mohou družicová data ve spojení s pokročilými digitálními technologiemi přinášet výhody uživatelům na Zemi – ať už jsou z komerční, průmyslové či vědecké sféry.
Když 23. června 2017 startovala z kosmodromu Šríharikota indická raketa PSLV, byl na palubě i první český cubesat VZLUSAT-1. Ačkoliv cubesaty průměrně vydrží fungovat jen 1,1 roku, český výtvor je i po více než třech letech od startu stále funkční. Pokud vydrží ještě pár týdnů, mohl by si připsat i rekord pro nejdéle fungující českou družici. Tento rekord zatím drží Magion 5, který posílal údaje po dobu tří let a 2 měsíců. „Úspěšně provozovat fungující satelit není tak jednoduché, jak se může zdát. Navíc VZLUSAT-1 byl vystřelen na oběžnou dráhu po čtrnáctileté pauze v českém vesmírném programu, což znamená, že bylo nutné vybudovat mnohé postupy téměř od nuly. Dnes díky prvnímu VZLUSATu máme znalosti, které nám umožňují mnohem rychleji postupovat ve vývoji další družice VZLUSAT-2,“ uvedl Vladimír Dániel z VZLÚ.
Netradičně o jeden den dopředu posunula firma Rocket Lab svůj start rakety Electron. Toho bychom se tak mohli dočkat už v noci na neděli. Okno se otevře ve 23:13 a zůstane otevřené do nedělních 0:03 našeho času. Start má proběhnout z jediné aktuálně provozuschopné rampy na Novém Zélandu a ani tentokrát firma nepřišla s nudným názvem mise. Ta nese pojmenování Pics Or It Didn’t Happen, což je fráze často používaná v diskusích na internetu, kterou můžeme volně přeložit jako: „Jestli nemáš fotku, tak se to nestalo“. Většinou se tato fráze používá jako reakce na příspěvek, který popisuje nějaký neobvyklý zážitek.
Start nejlehčí evropské rakety zažil už několik velkých odkladů – poprvé kvůli selhání předchozího nosiče, pak udělal čáru přes rozpočet COVID-19 a tím pádem na několik měsíců uzavřený kosmodrom. V posledních dnech zažíváme třetí vlnu odkladů – sice ne výrazných (vždy jen o pár dní), ale zato opakovaných. Na vině je vždy počasí. 53 malých družic na dispenzeru vyrobeném v brněnské firmě S. A. B. Aerospace mohlo být už dnes ráno na oběžné dráze, ale počasí opět přesahovalo vybrané limity. Firma Arianespace se nakonec rozhodla pro odklad o 24 hodin – letět se má v pondělí ve 3:51 SELČ. Pokud by se to nestihlo, přišel by odklad o několik týdnů.
Dnešní pokus o start byl odvolán kvůli špatnému počasí. Nový termín zatím nebyl oznámen. 28. června 4:00
Po několikatýdenní odstávce vynucené pandemií koronaviru a kratším posunu kvůli výškovému větru se firma RocketLab odhodlala ke své 12. misi, která dostala přezdívku Don’t Stop Me Now! Jednalo se o sdílenou misi, při které byli zákazníky agentury NASA, NRO a univerzita z Nového Jižního Walesu. Ke startu z jediné aktuálně používané rampy na novozélandském poloostrově Mahia došlo v sobotu v 7:12 našeho času. A jestli si říkáte, kde se vzal název této mise, pak je vysvětlení prosté – jde o název známého hitu skupiny Queen – jejím fanouškem byl Scott Smith, člen představenstva firmy RocketLab, který nedávno zemřel.
Největší zařízení, které Evropská kosmická agentura používá k testování antén zůstává v provozu navzdory pandemii COVID-19. Nyní zde probíhají testy posledního exempláře družicové sítě, která bude sloužit takzvanému internetu věcí. „Hlavním rozdílem oproti běžným testům je, že kontakt mezi lidmi musí být minimalizován, abychom dodrželi požadavky na dodržování bezpečnostních odstupů,“ vysvětluje Eric Van Der Houwen, testovací inženýr antén a dodává: „Znamená to, že zákazníci dorazí do naší komory k instalaci jejich nanodružice a pak odejdou. Normálně zůstali na místě po celou dobu zkoušek. Po většinu času pracuji ze svého stanoviště a na dálku spolupracuji s kolegou, který se jmenuje Alfredo. Když potřebuju osobní pomoc, třeba je nutné něco zkontrolovat, nebo posunout něco těžkého, tak kolega přijde. Oba máme roušky a dodržujeme bezpečné odstupy jak to jen jde.“
Nanodružice VZLUSAT-1 umožnil českým odborníkům osahat si práci s cubesaty a jelikož přinesl pozitivní výsledky, je čas připravit jeho nástupce. Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ) proto připravil družici VZLUSAT-2, která kromě jiného ponese i kameru, která má experimentálně snímkovat Zemi. Příprava druhého cubesatu má velký význam – je totiž dalším krokem ve strategickém plánu VZLÚ s názvem Space 2030. V rámci tohoto plánu by měla do roku 2030 na nízké oběžné dráze vzniknout první česká družicová síť. Ta by pak mohla plnit různé úkoly podle toho, co by si zákazník přál – pro začátek se začne u prvních misí se sledováním naší planety v různých režimech.
Až na Měsíci přistanou astronauti v rámci programu Artemis, měli by zkusit využívat místní zdroje – třeba vodu. Jedná se o těžký a tím pádem i drahý zdroj pro dopravu ze Země a tudíž by budoucí průzkumníci měli hledat led v místě přistání. Po vytěžení dojde k jeho roztavení a vyčištění, aby mohla být voda poživatelná nebo využitelná pro výrobu raketového paliva. Ale kolik vody na Měsíci vlastně je a kde ji můžeme najít? Tady se budou hodit data z projektu Lunar Flashlight. Jde o malý cubesat přibližně o velikosti poštovní schránky (6U), který má na trvale zastíněných dnech lunárních kráterů hledat přirozeně se vyskytující povrchový led. Projekt má startovat už příští rok jakožto část sekundárního nákladu mise Artemis I.
NASA vybrala novou misi, která prozkoumá Slunce a zkusí zjistit, jak na něm vznikají obří bouře, které vyvrhují nabité částice do meziplanetárního prostoru. Tyto informace nejen zlepší naše chápání procesů ve Sluneční soustavě, ale mohou také ochránit astronauty putující k měsíci či Marsu. Budeme totiž lépe vědět, jak sluneční záření ovlivňuje okolí, kterým se šíří. Nová mise dostala jméno SunRISE (Sun Radio Interferometer Space Experiment) a půjde o sestavu šesti cubesatů, které mají pracovat jako jeden obří radioteleskop. NASA na návrh, stavbu a vypuštění mise (které nepřijde před 1. červencem 2023) přidělila 62,6 milionu dolarů.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
