Loď NORMAND RANGER táhne Starship S40
Starship S40 je vlečena do přístavu lodí NORMAND RANGER, kterou můžete sledovat na aplikacích určených k monitorování pohybu lodí.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Starship S40 je vlečena do přístavu lodí NORMAND RANGER, kterou můžete sledovat na aplikacích určených k monitorování pohybu lodí.
V souvislosti s tím, že tento týden má horní stupeň rakety Falcon 9 narazit do Měsíce, společnost SpaceX uvedla, že spolupracuje s NASA na hledání způsobů, jak podobným kolizím v budoucnu předcházet.
Americká společnost Hughes, která v rámci skupiny EchoStar provozuje geostacionární družice pro poskytování internetu, vyhlásila ve Spojených státech bankrot. Firma se po letech rostoucí konkurence ze strany sítě Starlink společnosti SpaceX dostala do vážných finančních potíží.
Španělský startup Kreios Space 4. srpna oznámil plány uskutečnit první demonstrační misi elektrického pohonu využívajícího zbytky atmosféry (Air-Breathing Electric Propulsion, ABEP) na velmi nízké oběžné dráze Země (Very Low Earth Orbit, VLEO). Technologie bude testována na mikrodružicové platformě společnosti Kongsberg NanoAvionics.
Přestavba technologického (inženýrského) modelu marsovského roveru OPTIMISM na skutečný lunární rover by podle odhadů mohla NASA stát více než 1 miliardu dolarů. Tento odhad však administrátor NASA důrazně odmítl.
Čína ve středu vyslala na zcela nový typ oběžné dráhy dvojici utajovaných družic a zároveň rozšířila své schopnosti komunikačního přenosu dat prostřednictvím retranslačních družic na oběžné dráze.
Americké Vesmírné síly udělily společnosti K2 Space kontrakt v hodnotě 22,9 milionu dolarů na testování laserových komunikačních terminálů, které jsou navrženy tak, aby umožňovaly přímý přenos dat mezi družicemi na oběžné dráze.
Společnost Rocket Lab získala další kontrakt od japonské firmy iQPS, která se zabývá radarovým snímkováním Země, na uskutečnění několika startů své rakety Electron.
Vesmírný teleskop Nancy Grace Roman by měl být vypuštěn na konci srpna, tedy o devět měsíců dříve, než bylo původně plánováno.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Naše minisérie článků o nákladech na palubě lunárního landeru Blue Ghost od Firefly Aerospace se pomalu blíží k závěru a samotný lander by se dnes ráno mohl vydat na 45 dní dlouhou cestu k Měsíci. V dnešním článku si posvítíme hned na dva zajímavé náklady – na rozdíl od minulých článků tentokrát nebude řeč o vědeckých přístrojích, ale o technologických demonstrátorech. Na jejich význam při kosmických misích bychom neměli zapomínat, protože často testují nové technologie, které je potřeba prověřit v reálných podmínkách, aby se mohly začít používat na budoucích misích. Nejprve si představíme odběrné zařízené LPV (Lunar PlanetVac) a ve druhé části bude následovat radiačně odolný počítač RadPC.
V posledních týdnech vyšlo na našem webu hned několik článků, které postupně představují vědecké přístroje a technologické demonstrátory, které má na Měsíc dopravit první lunární lander Blue Ghost od firmy Firefly Aerospace. Není se co divit, jeho start na Falconu 9 nás čeká už příští týden a proto by bylo záhodno představit Vám před startem co možná nejvíce z jeho zajímavých nákladů. Dnes se podíváme na zařízení, které si posvítí na problém, se kterým se na první pohled potýkají i lidé na Zemi. Přesto v případě Měsíce (a jednou i Marsu) jde o významnější komplikaci. Řeč je o boji s prachem, který pro astronauty představuje významné riziko, které je potřeba co nejvíce omezit. Právě proto výzkumníci z Kennedyho střediska na Floridě hledají inovativní možnosti k využití své technologie EDS (Electrodynamic Dust Shield).
Astronauti z programu Apollo umístili na povrch Měsíce koutové odražeče, které dokáží s minimálním rozptylem vrátit zpět na Zemi laserový paprsek, který byl z naší planety vyslán k povrchu Měsíce. Jedná se o zrcadla, která odrážejí přicházející světlo do stejného směru, ve kterém přichází. Výpočet času, který puls potřebuje k cestě tam a zpět, umožňuje vědcům přesně změřit tvar Měsíce a jeho vzdálenost od Země. Obě tyto hodnoty jsou přitom přímo ovlivněny gravitací naší planety. O více než půl století později, když stojíme na prahu lunárního programu Artemis, vědci stále využívají data z těchto koutových odražečů z programu Apollo.
Nejbližším sousedem planety Země je její Měsíc, avšak dodnes lidstvo fyzicky prozkoumalo pouze asi 5 % jeho povrchu. Teprve v roce 2023 vědci na základě dat z éry programu Apollo a podrobnějších studií provedených v letech 2011–2012 americkou sondou GRAIL (Gravity Recovery and Interior Laboratory) definitivně potvrdili, že Měsíc má kapalné vnější jádro, které má v sobě pevné vnitřní jádro. Jak NASA a její partneři pokračují v plánech na průzkum Měsíce v rámci programu Artemis, který připravuje půdu pro budoucí mise s lidskou posádkou na Mars, prohlubování našich znalostí o 4,5 miliardy let starém Měsíci pomůže vědcům a astronautům nalézt nejbezpečnější způsoby, jak provádět výzkum, žít a pracovat na jeho povrchu.
NASA pošle svůj náklad k Měsíci na prvním lunárním landeru od Blue Origin, jehož mise by měla podle aktuálních plánů začít příští rok v březnu. Ve zprávě o zadávání veřejných zakázek ze 6. srpna NASA uvedla, že vybrala společnost Blue Origin pro dopravu kamerového systému, který bude studovat interakci spalin z motorů s regolitem v jižních oblastech Měsíce, což bude užitečné pro budoucí pilotované mise. Náklad označovaný jako SCALPSS (Stereo Cameras for Lunar Plume Surface Studies) poletí k Měsíci v rámci programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services).
15. února v 7:05 odstartoval z floridské rampy LC-39A Falcon 9 od SpaceX, který na protáhlou dráhu okolo Země dopravil první exemplář lunárního landeru Nova-C od firmy Intuitive Machines. Ten má v rámci mise IM-1 dopravit na povrch Měsíce vědecké experimenty, technologické demonstrátory, ale i komerční náklady. V tomto průběžně aktualizovaném článku najdete na jednom místě všechny aktuální informace, které se objeví. Budeme zde pokrývat celý průběh mise až do samotného přistání, pro které připravíme samostatný článek s živě a česky komentovaným vysíláním. Článek bude po celou dobu připnutý na nejvyšší pozici hlavní stránky našeho webu, aby jej mohl každý snadno otevřít.
Na Zemi je snadné změřit, kolik paliva máte v nádrži, protože gravitace přitahuje kapaliny ke dnu nádrže. Oproti tomu určení množství paliva, které se přelévá v nádržích kosmické sondy, je mnohem náročnější. „Vzhledem ke slabé gravitaci se kapalina neusadí u dna nádrže, ale spíše pokryje stěny a může se tak nacházet v zásadě kdekoliv,“ vysvětluje Lauren Ameen, zástupkyně manažera projektové kanceláře pro řízení portfolia kryogenních kapalin na Glennově středisku v Clevelandu a dodala: „Z tohoto důvodu je velmi náročné určit, kolik pohonných látek máte v nádrži k dispozici. Tento údaj je přitom hodně důležitý, abyste mohli maximalizovat dobu trvání Vaší mise a naplánovali, kolik pohonných látek musí být v nádrži před startem.“
Po delší době Vám přinášíme další, tentokrát pátý díl nepravidelného seriálu, který se nazývá Svět startupů. Jak už jeho název napovídá, seriál se zaměřuje právě na malé a inovativní firmy kosmického průmyslu a v každém díle rozebírá jednu z vybraných firem, jejichž aktivita je v nějakém směru zajímavá. Slovem startup se rozumí soukromá firma s nevelkým počtem zaměstnanců, jejíž činnost zpravidla bývá nějakým způsobem v daném směru inovativní a využívá nových, netradičních a často výhodných postupů. Právě tyto firmy ve výsledku přináší okázalé a odvážné nápady, které konkrétní odvětví posouvají dopředu novým způsobem. V důsledku inovací zaběhlých praktik jsou totiž schopny postupovat efektivně a ovlivnit ať už dostupností či právě efektivitou celý trh. V kosmickém průmyslu se těchto firem začíná objevovat čím dál víc, a proto se vyplatí a může být zábavné některé z nich sledovat.
Přelom roků je na našem webu již tradičně ve znamení rekapitulace událostí končícího roku a výhledu na to, co slibuje rok nastupující. Vloni jsme tuto tradici lehce aktualizovali. Jelikož se toho děje stále více, rozdělili jsme tedy oba články na pilotovanou a bezpilotní kategorii. Tento článek je tedy prvním ze zmíněných čtyř. Zaměříme se na to, co by nás mohlo v roce 2024 čekat na poli nepilotované kosmonautiky. V pátek 29. prosince přijde článek zaměřený na výhled pilotované kosmonautiky na rok 2024. První den Nového roku Vám přinese rekapitulaci nepilotované kosmonautiky v roce 2023 a 2. ledna vyjde na našem webu článek, který zrekapituluje rok 2023 v pilotované kosmonautice.
Další týden utekl jako voda a k nedělnímu obědu už tradičně servírujeme další přehled těch nejzajímavějších událostí uplynulých sedmi dní. V Kosmotýdeníku se tentokrát hlavním tématem stal lunární lander Peregrine společnosti Astrobotic, který bude zároveň prvním nákladem, který vynese nová raketa Vulcan společnosti ULA. Bude Peregrine na Měsíci prvním landerem programu CLPS? A jaký náklad ponese? V dalších tématech se zaměříme na aktuální stav přípravy nákladního raketoplánu Dream Chaser, nebo návštěvu dvojplanetky sondou Lucy. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.