sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Slingshot Aerospace, společnost zabývající se analýzou vesmírných dat, získala kontrakt z programu AFWERX amerického letectva na zdokonalení techniky identifikace družic na oběžné dráze pomocí fotometrických dat a umělé inteligence.
Švédská národní kosmická agentura (SNSA) udělila společnosti Frontgrade Gaisler, poskytovateli radiačně odolných mikroprocesorů pro vesmírné mise, kontrakt na komercializaci prvního neuromorfního zařízení System on Chip (SoC) pro vesmírné aplikace.
United Launch Alliance se chystá vynést prvních 27 družic z více než 3 200 plánovaných kusů pro širokopásmovou konstelaci Amazon Project Kuiper. Start je naplánován na 9. dubna. Družice vynese raketa Atlas V.
Společnost Washington Harbor Partners provedla strategickou investici do Turion Space, kalifornského startupu vyvíjejícího kosmické lodě a software pro sledování misí ve vesmíru.
Čínský startup Bluelink Satcom získal financování na vybudování družicové sítě schopné detekovat signály Bluetooth z vesmíru.
NASA 28. března oznámila, že přidala vesmírnou loď Starship od společnosti SpaceX do své smlouvy NASA Launch Services (NLS) II. Smlouvu NLS II využívá agentura k získávání služeb startu pro mnoho vědeckých a průzkumných misí.
Specialista na vesmírnou robotiku GITAI dokončil koncepční studii mechanického ramene, které by bylo připraveno podporovat japonský lunární rover s posádkou.
Kanadská společnost MDA Space oznámila 1. dubna plány na koupi izraelského výrobce družicových čipů SatixFy za 269 milionů dolarů.
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Psal se 15. říjen roku 2003, když z kosmodromu Jiuquan v poušti Gobi v čínské provincii Gansu odstartovala raketa Dlouhý pochod 2F. Pod jejím aerodynamickým krytem se ukrývala kosmická loď Shenzhou 5 a v jejích útrobách ležel kosmonaut Yang Liwei. Šlo o misi mimořádného významu, jelikož šlo o počátek čínského pilotovaného kosmického programu. Při této misi vypustila Čína poprvé člověka do vesmíru. Od té chvíle už uplynulo 20 let, během kterých se čínské ambice stát se významným hráčem na globálním poli ještě zvýraznily. Čína dokázala vynést orbitální stanice, sondu k Marsu a na obzoru se již rýsují obrysy pilotovaného lunárního programu.
Další týden utekl a za ním už v těsném závěsu běží pravidelný přehled těch nezajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Hlavní téma Kosmotýdeníku budou tentokrát první zkušenosti s plným provozem družic TROPICS, které dostaly příležitost ukázat, co umí při začátku hurikánové sezóny. V dalších tématech se podíváme na připravovaný start Falconu Heavy, přesun Super Heavy B9 na nově upravenou rampu na Boca Chica, či na přistoupení Venezuely k plánované čínské lunární stanici. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Čína dňa 20.7.2023 o 3:20 UT úspešne vypustila štvoricu meteorologických družíc Tianmu-1 07 až 10 pomocou rakety KZ-1A. 20. júla 23:30
Venezuela se stává jednou z prvních zemí, která se připojila k projektu Mezinárodní stanice pro výzkum Měsíce (ILRS). Iniciativa je vnímána jako Čínou vedený paralelní projekt k programu Artemis pod vedením NASA. 18. července 22:00
Ani Starship, ani Vulcan, ani Teran-1, ani New Glenn. První raketou spalující metan, která dosáhla oběžné dráhy, se stala Zhuque-2 (Ču-čchüe-2) od čínské firmy LandSpace. Při svém prvním startu vloni v prosinci sice selhala, ale když dnes ve 3:00 SELČ odstartovala z kosmodromu Jiuquan, už fungovala správně a dosáhla oběžné dráhy. Jelikož šlo o ověřovací let, nenesla na palubě žádnou družici. I tak ale bude navždy zapsána jako první raketa spalující metan, která dosáhla oběžné dráhy.
O tom, že se v Číně vyvíjí národní program pilotovaných letů na Měsíc, prosakují zprávy již poměrně dlouho. V poslední době je koncept, který má vést k přistání čínských astronautů na Měsíci koncem tohoto desetiletí, postupně odhalován. Čínská vláda musí projekt ještě oficiálně schválit, protože jeho časový rámec leží mimo rozsah současného pětiletého plánu 2021 – 2025. Přestože dosud nebylo pilotované přistání na Měsíci formálně schváleno, práce na potřebných prvcích programu probíhají a zástupci kosmické agentury, průmyslu i státní média o lunárních ambicích otevřeně hovoří.
Mezinárodní kosmická stanice už není jediným místem mimo zemský povrch, které je trvale obydlené lidmi. I na čínské kosmické stanici Tiangong se posádky střídají v půlročních intervalech. A jelikož kosmická loď Shenzhou 15 (s posádkou Fei Junlong (Fej Ťün-lung), Deng Qingming (Teng Čching-ming) a Zhang Lu (Čang Lu)) startovala vloni na konci listopadu (tedy před půl rokem), je čas na jejich vystřídání. Na kosmodromu Ťiou-čchüan již stojí nosná raketa Dlouhý pochod 2F, která má 30. května ve 3:31 odstartovat, aby na oběžnou dráhu dopravila kosmickou loď Shenzhou 16. Její posádku tvoří trojice Jing Haipeng (Ťing Chaj-pcheng – pro něj půjde již o 4. kosmickou misi), Zhu Yangzhu (Ču Jang-ču) a Gui Haichao (Kuej Chaj-čchao) (oba zažijí kosmickou premiéru). Pokud bude k dispozici originální přímý přenos, připravíme pro Vás živě a česky komentovaný přenos ze startu.
Čerstvá porce potravin, experimentů i pohonných látek dorazila 10. května na palubě nákladní lodi Tianzhou 6 ke stanici Tiangong. Tato nákladní loď odstartovala ten samý den v 15:22 SELČ pomocí nosné rakety Dlouhý pochod 7. Po automatickém připojení nákladní lodi k orbitálnímu komplexu čeká na tříčlennou posádku stanice otevření průlezů a poté bude následovat vynášení převezeného nákladu. Zatímco bude posádka pracovat, ve stěnách schované ventily a potrubí se postarají o přečerpání pohonných látek z kosmické lodi do nádrží v centrálním modulu Tianhe.
Když 4. srpna loňského roku odstartovala z kosmodromu Ťiou-čchüan raketa CZ-2F/T, dopravila na oběžnou dráhu bezpilotní miniraketoplán Chongfu Shiyong Shiyan Hangtian Qi 2 (Čchung-fu Š‘-jung Š‘-jen Chang-tchien Čchi). Na konci srpna pak stroj upravil svou oběžnou dráhu na téměř kruhovou ve výšce 600 kilometrů. Nyní jeho mise skončila. V noci na dnešek se malý okřídlený stroj vrátil na pevnou zemi, když dosedl na základnu Lop-nur (Lobnor) v čínské autonomní oblasti Xinjiang (Sin-ťiang). Na oběžné dráze tedy strávil 276 dní a 8 hodin. Vzhledem k vysokému stupni utajení, které celý projekt provází (záběry ze startu byly zveřejněny až se značným zpožděním) asi nikoho nepřekvapí, že oficiální snímky chybí i z přistání.
Dnes v 10:48 SELČ odstartovala z kosmodromu Ťiou-čchüan třístupňová raketa Tianlong-2 (Tchien-lung) od společnosti Space Pioneer. Na SSO oběžnou dráhu dopravila družici Aitaikong Kexue (Aj-tchaj-kchung Kche-süe), která bude testovat technologie. 2. dubna 13:05
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
