křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnosti SES Space & Defense a Planet Labs se připravují na demonstraci vysokokapacitního přenosu dat mezi družicemi na nízké a střední oběžné dráze Země. Využijí k tomu prototyp komunikačního zařízení, který byl 20. října vynesen do vesmíru na palubě sdíleného letu SpaceX Bandwagon-5.
Americké Vesmírné síly chtějí, aby jejich nejvytíženější kosmodromy dokázaly v budoucnu zvládat nárazově pět až osm významných operací denně. Modernizační plán má zabránit tomu, aby zastaralá infrastruktura začala omezovat rozvoj kosmických aktivit.
Společnost SpaceX plánuje při příštím startu rakety Starship pokus o záchranu obou jejích stupňů. Start by se mohl uskutečnit již příští měsíc, pokud jej schválí příslušné regulační úřady.
Zdá se, že ruská vojenská družice Cosmos 2612 se přiblížila na vzdálenost méně než 500 m ke komerční družici pro radarové snímkování Země, kterou provozuje společnost Iceye.
Velitelství Vesmírných sil USA na Blízkém východě by se v průběhu příštích několika let mohlo rozrůst až na pětinásobek současné velikosti, a to v souvislosti s rozšiřováním role Vesmírných sil v rámci vojenských operací.
Čtyři největší evropští mobilní operátoři 19. října oznámili, že hledají družicového partnera pro zavedení vlastních služeb přímého spojení družic s koncovými zařízeními (Direct-to-Device, D2D). Předtím podepsali dopis o záměru prozkoumat možnost společné nabídky na získání potřebných frekvenčních pásem, která by umožnila poskytovat konektivitu prostřednictvím družic přímo z vesmíru.
Britská kosmická agentura vybrala britskou pobočku společnosti ClearSpace, která má sídlo v Lucembursku, jako hlavního dodavatele pro misi plánovanou na rok 2029. Jejím cílem bude navést dvě nefunkční malé družice z oběžné dráhy zpět do atmosféry. Společnost ClearSpace, která se zaměřuje na servis družic přímo na oběžné dráze, tuto informaci oznámila 15. října.
Společnost Blue Origin plánuje vybudovat další startovací rampy a lodě sloužící jako přistávací plošiny. Jde o součást investic potřebných k tomu, aby bylo možné výrazně zvýšit frekvenci startů rakety New Glenn z Floridy.
Americké Vesmírné síly se připravují na najímání dodavatelských firem, které budou zajišťovat údržbu a podporu při nasazení až 56 systémů pro rušení družicové komunikace po celém světě. Tyto systémy slouží k narušování komunikace protivníků.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Čínský satelitní navigační systém Beidou se chystá rozšířit své služby i pro další země. Kromě mnoha východoasijských zemí Čína začala spolupracovat i s Mexikem, Švédském a s Izraelem. Důvodem tohoto kroku je fakt, že Beidou v blízkých letech projde transformací z regionálního navigačního systému na globální. Proto bude potřeba vybudovat více řídících a monitorovacích stanic po celém světě, aby mohla být zaručena plná funkčnost a přesnost měření.
V nedávných dnech uskutečnila Čína další z významných kroků směřujících ke stavbě nové orbitální stanice, hlubšímu průzkumu Sluneční soustavy, pilotovanému lunárnímu programu a k celkovému rozšíření možností čínské kosmonautiky. Přesně po pěti letech totiž byla nedávno dokončena stavba očekávaného kosmodromu Wenchang (Wenchang Satellite Launch Center), který se stal již čtvrtým kosmodromem nejlidnatější země světa. V dnešním článku se tedy na tento kosmodrom podíváme trochu podrobněji, přidáme něco z historie a také v krátkosti shrneme informace o dalších čínských kosmodromech.
Na začátku nového tisíciletí vyhlásila Čína smělý plán, který spočíval v průzkumu Měsíce. Tehdy to všechno vypadalo až příliš idealisticky – vždyť Říše Středu v té době teprve sbírala první větší zkušenosti z oběžné dráhy. První fáze lunárního průzkumu měla být ve znamení snímkování Měsíce z oběžné dráhy, druhá fáze obnášela měkké přistání na povrchu a třetí, závěrečná fáze už počítala s dopravou odebraných vzorků na Zemi. První fázi úspěšně zvládly sondy Chang’e 1 a Chang’e 2. Druhou fázi máme v živé paměti, když na Měsíci přistála Chang’e 3. Nyní je tedy na řadě fáze třetí, která je ze všech nejnáročnější.
Včera jste se na našem portálu mohli dočíst o překvapivých změnách v programu čínských kosmických stanic Tiangong. V článku jsme se také krátce zmínili, že v současnosti probíhá výběr nových čínských kosmonautů. Dnes se na toto téma podíváme trochu blíže. Podmínky pro výběr třetí generace čínských kosmonautů byly stanoveny a výběr bude probíhat v následujících dvou letech. Čínský pilotovaný kosmický program tak adekvátně reaguje na novinky, které jej v budoucnu čekají. Hlavním cílem čínského programu počátku dvacátých let totiž bude stavba kosmické stanice skládající se z několika modulů. A právě tomuto cíli se podřizuje i současný výběr kosmonautů.
Nedávno jsme Vás informovali o aktualizovaných plánech týkajících se nové čínské orbitální stanice Tiangong-2 a nové nákladní lodi Tianzhou. Dnes přicházíme s překvapující zprávou. Čína bude mít na oběžné dráze dvě orbitální stanice! „Stanice Tiangong-1 je v dobrém stavu, její systémy pracují normálně a má i dostatek paliva pro další operace,“ uvedl Wang Zhaoyao, ředitel čínského pilotovaného programu. Toto oznámení padlo na tiskové konferenci v Pekingu uspořádané u příležitosti třetího výročí vypuštění stanice Tiangong-1. Kromě toho v současnosti probíhá již třetí výběr do čínského sboru kosmonautů.
Čínská kosmická stanice Tiangong-1, která byla na oběžnou dráhu vynesena v roce 2011, se chýlí ke svému definitivnímu zániku. Jak to bude s jejím nástupcem? Původní plán byl vypustit Tiangong-2 už v roce 2013, přičemž trojka se mohla začít stavět už v roce 2016. Zkušenosti a poznatky získané z provozu a konstrukce prvních dvou stanic Tiangong mají vyústit ve vybudování větší stanice složené z několika modulů. Plán byl ovšem mírně pozměněn a projekt Tiangong-2 byl odsunut o několik let. Důvody jsou zřejmé. Konstrukce i provoz vesmírné stanici není procházka růžovým sadem. I ambiciózní Čína tak posouvá své plánované termíny doprava. Kdy se tedy dočkáme další čínské chlouby kroužící nad našimi hlavami?
Užívali jste si poslední týden prázdnin mimo dosah internetu? Nebo jste naopak kvůli práci neměli čas sledovat kosmonautiku? A nebo si chcete jen zrekapitulovat dění z minulého týdne? Ať už je Váš důvod jakýkoliv, je pro Vás připraven již 102. díl pravidelného seriálu Kosmotýdeník, který každou neděli shrnuje nejzajímavější dění v kosmonautice za uplynulých 7 dní. Nejprve se podíváme na evropskou sondu Rosetta, která kromě jiného zvážila jádro „své“ komety. Druhým tématem bude odsun startu další soukromé rakety Falcon 9 v1.1.
Nedávno jsem dostal od čtenáře dotaz, proč se už nikde nepíše o aktuálním dění okolo čínské mise Chang’e-3 a jejího šestikolového vozítka Yutu. Jelikož by tato tématika mohla zajímat více našich čtenářů, vznikl tento článek, který shrne problémy, které tuto misi provázejí. Zároveň ale vysekneme „nefritovému králíkovi“ velkou poklonu, protože i přes všechny problémy stále funguje. Ačkoliv měl podle původních očekávání přečkat pouze tři lunární dny a dvě noci, tak momentálně má za sebou už lunární den číslo devět a stále funguje – ale jen v omezené míře.
Pokud jste se dnes, tedy v neděli, těšili na tradiční zhodnocení uplynulého týdne z hlediska kosmonautiky, tedy seriál Kosmotýdeník, dočkali jste se již jeho 94. pokračování. Stejně jako obvykle jsme pro Vás připravili tři hlavní témata – srážku ISS s kosmickým smetím, pokroky v přípravě evropského zařízení IXV a na závěr navštívíme jihočínský ostrov Hainan, kde pokračuje stavba nového kosmodromu Wenčang. Na konci článku opět najdete tři menší zprávy, které sice nevydají na delší povídání, ale určitě by byla škoda je vynechat.
Dnes je Čína jedním ze dvou států, které jsou aktuálně schopné dostat člověka na oběžnou dráhu okolo Země. I technologie obou států jsou velmi podobné, neboť čínská kosmická loď Shenzhou má z větší části společné prvky s ruskou (sovětskou) lodí Sojuz. Číňané vsadili v tomto případě na osvědčený stroj, který zakoupili od Rusů, včetně odborného zaškolení svých inženýrů. Ale nemuselo tomu tak být. Pokud by nedošlo k jistým politickým událostem, mohla být první čínská loď zcela jiná, kompletně navržená v Číně a hlavně nasazená o celých 30 let dříve.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
