sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Shijian-19

Čína testovala malý flexibilní, rozšiřitelný modul na oběžné dráze během nedávné mise Shijian-19. CAST uvedla, že modul je během startu ve složeném stavu a po dosažení oběžné dráhy se nafoukne.

Dish Network

Společnost DirecTV upouští od plánů na koupi Dish Network kvůli neúspěšné nabídce na výměnu dluhu. Odprodej Dish DBS by pomohl mateřské společnosti EchoStar zaměřit se na rostoucí podnikání v oblasti družicové a pozemní komunikace.

Cuantianhou

Společnost Space Transportation se sídlem v Pekingu plánuje na druhou polovinu roku 2025 první test svého prototypu znovupoužitelného kosmického letounu Cuantianhou. Společnost vystavila model Cuantianhou na výstavě Space Tech Expo Europe v Brémách.

Americké vesmírné síly

Americké vesmírné síly se připravují na zpoždění vynášení klíčových nákladů národní bezpečnosti na palubě rakety Vulcan od společnosti ULA. Uvedl to generálporučík Philip Garrant, šéf Velitelství vesmírných systémů vesmírných sil.

Lunar Outpos

Společnost Lunar Outpos oznámila 21. listopadu, že podepsala dohodu se SpaceX o použití kosmické lodi Starship pro přepravu lunárního roveru Lunar Outpost Eagle na Měsíc. Společnosti nezveřejnily harmonogram spuštění ani další podmínky obchodu.

JAXA a ESA

Agentury JAXA a ESA 20. listopadu v Tsukubě v Japonsku vydaly společné prohlášení, ve kterém načrtli novou spolupráci v oblastech planetární obrany, pozorování Země, aktivity po ISS na nízké oběžné dráze Země, vesmírná věda a průzkum Marsu.

SEOPS

Společnost SEOPS na Space Tech Expo Europe 19. listopadu oznámila, že podepsala smlouvu se společností SpaceX na vynesení mise plánované na konec roku 2028 z Floridy. Do roku 2028 také získává kapacitu pro blíže nespecifikované další starty SpaceX.

Latitude

Francouzský startup Latitude podepsal víceletou smlouvu se společností Atmos Space Cargo, společností vyvíjející komerční návratová zařízení. Atmos koupí minimálně pět startů rakety Zephyr ročně, a to v letech 2028 až 2032.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: cina

Kuaizhou-11 – nová čínska raketa na TPH

Raketa KZ-11 pôvodne mala štartovať už v roku 2017. No jej štart sa postupne posúval do roku 2018, respektíve 2019. Ale ani tento termín sa nestihol a tak by mala mať svoju premiéru v tomto roku. Dúfajme, že to tak bude. Jedná sa zatiaľ o najťažšiu čínsku raketu na tuhé pohonné hmoty. Ide o druhý nosič rady Kuaizhou. Prvým je raketa KZ-1A a plánuje sa raketa KZ-21. Výrobcom je spoločnosť Expace (dcéra CASIC – China Aerospace Science and Industry Corporation). Ide o 4-stupňovú raketu, pričom štvrtý stupeň je kvapalinový používajúci hypergolické palivo (monometylhydrazin/oxid dusičitý). Raketa má dĺžku 25,3 m, priemer 2,2 m a hmotnosť 78 ton. Aerodynamický kryt má rozmery 8,8 m x 2,2 m (respektíve 2,6 m). Jej nosnosť na LEO (Low Earth Orbit) o výške 400 km je 1,5 t a na SSO (Sun Synchronous Orbit) o výške 700 km je 1,0 t. Jej riadiaci a orientačný systém umožňuje dosiahnuť presnosť ±5 km čo sa týka výšky orbity a ±0,1° čo sa týka jej sklonu.

Nová čínska pilotovaná loď

Aby sa mohli uskutočniť čínske plány dobývania kozmu s ľudskou posádkou, bolo rozhodnuté o vývoji novej generácie pilotovaných lodí. Výrobcom kozmických lodí je CASC (China Aerospace Science and Technology Corporation). Tie sú na rozdiel od lodí Shenzou schopné letieť aj k Mesiacu, respektíve do hlbokého vesmíru. Tieto pilotované lode sú modulárne, t.j. vedia sa prispôsobiť požiadavkám vyplývajúcich z konkrétnej misie. Ich skelet je vyrobený zo zliatiny hliníka, horčíka a scandia. Sú schopné prepraviť štyroch až šiestich astronautov. V prípade potreby je možné interiér uspôsobiť na prepravu troch astronautov a 500 kg nákladu. V kombinácii so zásobovacou loďou TZ (Tianzhou) to umožňuje flexibilnejšie plánovanie misií. Kozmická loď získala aj novú schopnosť prepravy nákladu na Zem, čo je mimoriadne cenné. Keby táto možnosť nebola k dispozícii, obmedzilo by to výskum a možnosti na pripravovanej čínskej vesmírnej stanici.

Čínska kozmonautika v roku 2019

Čínska kozmonautika bola v roku 2019 úspešná. V tomto roku bolo uskutočnených v Číne 34 štartov, z toho dva boli neúspešné. Tým sa podarilo splniť agendu 30+ (v roku bolo plánovaných min. 30 štartov). Jeden neúspešný štart mala na svedomí raketa CZ-4C (družica Yaogan 33) a druhý raketa OS-M1 (družica Lingque 1B) súkromnej spoločnosti OneSpace. Kozmonautické top udalosti v Číne roku 2019 boli dve. Prvou bolo úspešné pristátie sondy Change´4 na odvrátenej strane Mesiaca a jej spoľahlivé fungovanie (až do súčasnosti) a druhou návrat do služby najťažšej čínskej rakety súčasnosti CZ-5.

Jaký byl rok 2019?

Z aktuálního roku už zbývá jen posledních pár desítek hodin. Pojďme si proto zhodnotit, co všechno nám přinesl z hlediska kosmonautiky. Rekapitulace to nebude jednoduchá, protože těch momentů bylo opravdu hodně – potěšující je, že většina z nich fanoušky kosmonautiky potěšila – ať už šlo o úspěšné starty či přistání, nebo o zajímavé vědecké objevy. Samozřejmě ani roku 2019 se nevyhnuly smutné zprávy a zklamání, ale takový už je život. Bez selhání bychom si těch úspěchů ani nevážili. V našem tradičním souhrnu končícího roku nebudou chybět ani grafy porovnávající aktivitu a úspěšnost jednotlivých států, které se snaží pronikat do kosmického prostoru.

Raketa Kuaičou 1A.

Druhá Kchuaj-čou-1A za čtyři dny!

Včera jsme Vás v Kosmotýdeníku informovali o startu dvou čínských raket v rozmezí pouhých tří hodin. jednou z nich byla i raketa Kchuaj-čou-1A (Kuaizhou). Stejně nosič odstartoval ze stejné rampy včera, tedy téměř přesně 4 dny po startu předešlém. Z mobilní odpalovací rampy kosmodromu Ťiou-čchüan v severozápadní Číně odstartoval v 11:00 nosič, jehož misi později čínská média prohlásila za úspěšnou. Raketa, kterou její výrobce označuje jako velmi přesnou a spolehlivou a levnou, je schopna dopravit dvousetkilogramový náklad na heliosynchronní dráhu ve výšce 700 kilometrů.

Čína vypustila utajenou družici TJSW-4

Ve čtvrtek 17. října v 17:21 SELČ odstartovala z kosmodromu Si-čchang raketa Dlouhý pochod 3B/G2, která nesla utajenou družici TJSW-4 (Tongxin Jishu Shiyan Weixing – českou transkripcí Tchung-sin Ťi-šu Š‘-jen Wej-sing). U aktuálního startu však není k dispozici mnoho informací o vynášeném nákladu. Když 12. září 2015 odstartovala družice TJSW-1, tvrdily čínské úřady, že tato nová družice bude umístěna na geostacionární dráze, kde má zkoušet nové komunikační technologie. Konkrétně se mělo jednat o zkoušky v pásmu Ka a na širokopásmovou komunikaci na frekvencích 27 a 40 GHz.

Úvahy o rozruchu kolem čínských vesmírných start-upů

Můj oblíbený blogger Jean Deville sídlící v Šen-čenu a komentující čínské vesmírné aktivity uveřejnil na blogu china-aerospace pod titulkem Thoughts on the “Hype” about China’s NewSpace Launcher Startups svůj pohled na dění kolem start-upů vyrábějících raketové nosiče (nebo chystajících se k tomu). Pokusím se vám jeho úvahy, a porovnání se situací v USA, ve zkrácené formě reprodukovat.

Když diskutujeme rychlý rozvoj čínského soukromého vesmírného sektoru, zejména v oblasti raketových nosičů, mnoho pozorovatelů poukazuje na to, že jde o bublinu: nezdravě vysoký počet start-upů, které všechny usilují o úspěch ve stejném oboru s podobnými technickými řešeními. To je doprovázeno neudržitelným tempem jejich růstu, který není v korelaci s požadavky trhu na vynášení (malých) satelitů.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.