Portal Space Systems
Společnost Portal Space Systems, která vyvíjí zařízení Starburst, spolupracuje s australským startupem Paladin Space, aby nabídla komerční službu odstraňování orbitálního odpadu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Portal Space Systems, která vyvíjí zařízení Starburst, spolupracuje s australským startupem Paladin Space, aby nabídla komerční službu odstraňování orbitálního odpadu.
Společnost Kratos Defense & Security Solutions získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 446,8 milionu dolarů na vybudování a provoz pozemního systému pro novou konstelaci družic varování před raketami na střední oběžné dráze Země.
Společnost Blue Origin je další ze společností, která navrhuje systém orbitálních datových center. V rámci svého návrhu podala plány na konstelaci až 51 600 družic.
NASA navrhuje značné zvýšení počtu misí robotických přistávacích modulů na Měsíc.
ISPTech, německá společnost zabývající se vesmírnými technologiemi, která vyvíjí pohonné systémy pro agilní manévrování na oběžné dráze, oznámila, že získala počáteční financování ve výši 5,5 milionu eur na nasazení svých pokročilých, netoxických pohonných řešení pro operační vesmírné mise.
Společnost TransAstra provádí studii financovanou investory a zákazníky, jejímž cílem je prozkoumat technickou proveditelnost přesunu asteroidu o hmotnosti 100 metrických tun na stabilní oběžnou dráhu blízko Země.
Společnost Rocket Lab oznámila, že získala kontrakt od Pentagonu ve výši 190 milionů dolarů na 20 hypersonických testovacích letů.
Čína identifikovala nový cílový asteroid blízko Země pro svou první misi kinetických testů planetární obrany, která je naplánována na prosinec 2027.
Společnost Telesat plánuje vyčlenit 25 % své širokopásmové konstelace Lightspeed pro vojenské pásmo Ka. Důvodem je zpoždění programu, které posouvá poskytování globálních služeb na začátek roku 2028, čímž vytváří více prostoru pro sladění designu s měnícími se geopolitickými prioritami.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Ve věku 80 let zemřel ve středu 7. srpna 2024 americký astronaut Jon Andrew McBride. V říjnu 1984 letěl jako pilot raketoplánu Challenger při misi STS-41G, kde strávil osm dnů a pět a půl hodiny. Čest jeho památce. 8. srpna 20:00

V minulém díle jsme zakončili povídání o vztlakovém stroji HL-10 z dílny střediska NASA v Langley. Tím jsme vlastně ukončili i „zlatou éru“ vztlakových těles, která se pravděpodobně již nikdy, v takové míře, neuskuteční. Samotný vývoj vztlakových těles a nasbírané poznatky byly použity při vzniku raketoplánu, i když podle mnohých bylo možné dovést vývoj mnohem dál než jen k raketoplánu. Nyní se přesuneme k jednotlivým strojům, které vznikaly spíše jako možná alternativa k vesmírnému provozu či jako záchranná možnost pro vesmírné stanice. Asi nikoho nepřekvapí, že tito následníci vychází z původní zlaté éry této kategorie. Je to nakonec i logické, protože celý program výzkumu byl velmi podrobný a zahrnoval celý profil letu i podrobné zkoumání aerodynamiky těchto specifických strojů.
Dnes by oslavila 75. narozeniny americká učitelka a astronautka Christa McAuliffe. Christa byla vybrána z více než 11 tisíc uchazečů o projekt NASA – Učitel ve vesmíru. Zahynula během katastrofy raketoplánu Challenger v lednu 1986. 2. září 20:00

Raketoplán. Jaké slovo se člověku v hlavě vybaví, když řeknete toto slovo. Drahý, unikátní, důležitý, nesmyslný? Bez ohledu na to jaký názor na raketoplány máme, tak sehrály v třicetiletém období od roku 1981 až 2011 neoddiskutovatelnou roli v poznávání vesmíru. Díky nim máme Mezinárodní vesmírnou stanici, funkční Hubbleův vesmírný dalekohled, posílily mezinárodní spolupráci v rámci programu Shuttle-Mir, ISS a nejen v nich, vynesly na oběžnou dráhu nespočet družic a z paluby raketoplánu byly také vypuštěny sondy Galileo, Magellan, Ulysses a nebo Chandra X-ray Observatory. Ať už si tak o raketoplánech myslíme cokoliv, díky jejich přínosu jsme se posunuli k větším a složitějším projektům a proto bych se chtěl v tomto článku zaměřit na příběh těchto úžasných strojů.

Už od nepaměti lidé vzhlížejí ke hvězdám a své zraky upínají na noční oblohu. Na noční oblohu jejíž dominantou je z pohledu ze Země naše jediná přirozená družice – Měsíc. Už odjakživa mořeplavci z Evropy či Asie objevovali nová místa a kontinenty, lidé to prostě mají v krvi. Jenže dnes je modrá planeta z hlediska pevniny prozkoumána z každé strany, a tak lidé začali prahnout po dalším prostoru k prozkoumání. Stal se jím vesmír a na konci šedesátých let dvacátého století konkrétně Měsíc. Nyní je čas vrátit se s novou technologií a po půl století pokračovat v tom v čem jsme přestali. V průzkumu Měsíce.

Úsměvy na tvářích se měnily na výrazy beznaděje. Ještě před chvilkou kontrolovaně letící ohnivá koule se z neznámého důvodu nebývale roztáhla, a vydala do všech možných směru. Takto by rozhodně bezproblémový start do kosmu vypadat neměl. Burácení motorů ustalo a nebylo slyšet nic… Zavládlo podezřelé ticho. Byly vidět padající černé věci z nebe. Nevěřící, a nic netušící publikum právě sledovalo smrt 7 dobrodruhů, jejichž cesta do vesmíru se nepovedla. Bylo jasné, že raketoplán Challenger se do vesmíru už nedostane. Viníkem havárie byl sice jeden z pomocných motorů na tuhé palivo, ale byla to právě NASA, která cestou ke hvězdám zapomněla na to nejdůležitější – na bezpečnost.

Špičkový fyzik Richard Philips Feynman, čtenářům Kosmonautixu pravděpodobně známý především členstvím ve vyšetřovací komisi havárie raketoplánu Challenger, vedl velmi zajímavý a pestrý život. Proto bych vás s tímto hrdinou moderní fyziky rád seznámil trochu blíže.
Richard Philips Feynman (1918-1988)
Kdo to vlastně byl Richard „Dick“ Feynman? Jednalo se o natolik mimořádnou osobnost, že bychom pouhým zařazením do škatulky „geniální vědec“ ani zdaleka nepokryli šíři jeho zájmů a talentů. Čtenáře našeho webu jistě bude nejvíce zajímat jeho role ve vyšetřování tragédie mise STS-51-L, nicméně pro hlubší pochopení této role bude nejprve nutné pochopit Feynmanův přístup k řešení problémů a způsob jeho myšlení. Z tohoto důvodu neuškodí se pro začátek podívat na některé důležité aspekty jeho života.

Před čtyřiceti lety odstartoval raketoplán Columbia. Ale mohl se taky jmenovat Liberty. Nebo Marco Polo. Nebo Constellation. Nebo taky úplně jinak. Byl to každopádně tehdejší prezident USA Richard Nixon, který v roce 1972 rozhodl, že se nově vyvíjené kosmické raketoplány nebudou nijak jmenovat. Prostě půjde o program Space Shuttle. Na stole měl přitom návrh na názvy Pegasus, Hermes, Astroplane, Skylark a Space Clipper. První čtyři předložila NASA, pátý doplnili zaměstnanci Bílého domu. Nixon všechny odmítl a nechal kosmický raketoplán prostě kosmickým raketoplánem. Předchozí americké pilotované lodě dostaly jména Mercury, Gemini a Apollo, takže to byl odklon od zavedených pořádků.
Raketoplán Challenger vynesl 5 člennou posádku, vč. 1. afroameričana, Guion Bluforda. Po 5 denním letu následovalo 1. noční přistání shuttlu. 5. září 14:20

Už za pár dní tomu bude 32 let, co se nad floridským kosmodromem během startu rozpadl raketoplán Challenger. 28. leden 1986 znamenal obrovský šok nejen pro pilotovaný program, NASA, Ameriku, ale zasažen tragickou zprávou byl tehdy celý svět. Svůj podíl na tom měl fakt, že málokterá předchozí mise byla tak intenzivně sledována médii, jako právě nešťastný let STS-51-L. Středobod onoho zájmu se v okamžiku startu nacházel na spodní palubě, takzvaném middecku, na sedadle vpravo. Byla jím sedmatřicetiletá Sharon Christa McAuliffe a místo v historii si měla zajistit tím, že byla prvním skutečně civilním pasažérem raketoplánu. Navíc její profesí byla pedagogika – Christa byla profesorkou společenských věd na střední škole v Concordu ve státě New Hampshire. Právě její povolání jí zajistilo místo na palubě Challengeru, byla totiž finalistkou programu „Teacher in Space“, který v srpnu 1984 vyhlásila Reaganova administrativa. Z paluby raketoplánu měla odvysílat živé reportáže pro studenty a natočit několik jednoduchých experimentů, které měly být doplněny o metodické materiály a distribuovány do škol. Bohužel, místo v historii získala Christa spolu se
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.