HEO
Australská společnost HEO, která využívá družice k pořizování snímků jiných objektů ve vesmíru, získala 25 milionů dolarů na rozšíření svých schopností do geostacionární oběžné dráhy.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Australská společnost HEO, která využívá družice k pořizování snímků jiných objektů ve vesmíru, získala 25 milionů dolarů na rozšíření svých schopností do geostacionární oběžné dráhy.
Americké Vesmírné síly hledají družice, které by bylo možné udržovat v pohotovosti, rychle je vypustit na oběžnou dráhu a vyslat k přiblížení a inspekci jiných kosmických zařízení na orbitě.
Albánie je nejnovější zemí, která podepsala Artemis Accords.
Americké Vesmírné síly plánují síť družic, která by nepřetržitě monitorovala dění v okolí geosynchronní oběžné dráhy a vzájemně mezi sebou komunikovala, aby mohla rychle předávat údaje z průzkumu vojenským operátorům.
Třetí a poslední širokopásmová družice ViaSat-3 s kapacitou v řádu terabitů byla uvedena do provozu nad oblastí Ameriky, oznámil 17. září její americký provozovatel. Stalo se tak několik dní poté, co společnost SpaceX vynesla na oběžnou dráhu poslední tři družice pro síť O3b mPower lucemburské společnosti SES.
Americké Vesmírné síly rozšiřují využívání komerčních družic k odhalování a určování polohy rušení GPS a dalšího elektronického rušení. Z toho, co původně začalo jako experiment, se tak stává stálá globální operace.
NASA pokračuje v plánech na nákup dalších tří misí kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože dlouhodobá budoucnost této kosmické lodi zůstává nejistá.
Softwarová společnost Sedaro zaměřená na vesmírné technologie získá od vlády financování až ve výši 45 milionů dolarů na rozšíření platformy, která pomáhá americkým vesmírným silám analyzovat, jak spolu fungují různé družice, senzory a další schopnosti.
Společnost Rocket Lab 18. září vynesla na oběžnou dráhu radarovou zobrazovací družici pro japonskou společnost Synspective. Šlo již o pátý let rakety Electron během pouhého měsíce a půl.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Říká se, že žádný dobrý příběh nezačíná slovy „podrž mi ten salát“. Ani ten náš. Ale stejně tak nezačíná obvyklým „podrž mi tu plechovku piva“. Začíná slovy „podrž mi to burito“, která zazněla ve fast foodu s tex-mex jídlem. Bylo pondělí 9. února krátce po poledni, čas oběda. Už 24 hodin (s drobnými přestávkami a jednou větší na noc) jsme odpočítávali míle mezi Starbase a mysem Canaveral. A byli jsme zrovna v Alabamě, když nastal čas oběda. I zašli jsme a při té příležitosti zkontrolovali zprávy. Jednou z nich bylo, že se start mise Crew 12 na raketě Falcon 9 odkládá o 24 hodin. Ze středečního časného rána místního času na ráno čtvrteční. (Nakonec se odkládalo ještě jednou, ale to už pro náš příběh není podstatné.)
Loučíme se Starbase a zahajujeme návrat zpět na Floridu. Na cestu se vydáváme v neděli 8. února před polednem s tím, že je to cca 2200 km, takže plánujeme dorazit do cíle v úterý 10. února před polednem. (Jedeme s jedním řidičem, který to odtáhl i sem…) Aby nám cesta lépe ubíhala, zastavujeme se v pondělí 9. února u továrny Michoud Assembly Facility. Jde o továrnu, která vznikla v době druhé světové války, ale rozkvětu se dočkala s rozvojem programu Apollo. Tehdy se zde rozjela sériová výroba prvního stupně S-IC rakety Saturn V. Letových exemplářů zde vzniklo patnáct (použito nakonec bylo třináct) plus několik kusů ověřovacích. Pak sem přišla výroba vnějších nádrží ET (External Tank) pro kosmické raketoplány Space Shuttle, později se tu počítalo s výrobou prvního a druhého stupně rakety Ares V. K tomu nakonec nedošlo. Dnes se zde vyrábí první stupně SLS (Space Launch System) pro program Artemis.
O každé návštěvě Starbase by se daly napsat desítky stránek. Viz včerejší díl našeho seriálu, kde jsme jen „naťukli“ hromadu témat, z nichž u každého by šlo jít do hloubky. A je vám jasné, že se zdaleka nedostalo na všechno. Jak už jsme uvedli, na Starbase jsme dorazili v sobotu 7. února odpoledne. Zůstávali jsme do neděle 8. února, takže bylo třeba řešit otázku nocování. To je problém, protože přímo na Starbase žádná ubytovací kapacita není. A cestovat do Brownsville znamená přes 30 minut jízdy. Hotely jsou zde sice levné, leč vzhledem k blízkosti hranice kriminalita relativně vysoká. Takže se vyplatí pár desítek minut jízdy přidat a najít si ubytování v „texaském Miami“, tedy na ostrově South Padre Island. Jenže to je: cesta tam, cesta zpátky, ráno znovu cesta tam, cesta zpátky… Ten čas by šlo využít smysluplněji.
„Buď se zbláznil ten lokalizační čip, nebo ty,“ psal mi kamarád, který má možnost sledovat můj pohyb prakticky v reálném čase. Aneb v pátek 6. února ráno nastupujeme do auta kousek od mysu Canaveral, v sobotu 7. února odpoledne z něj vystupujeme (samozřejmě mezi tím byl nocleh v motelu) na základně Starbase. Dosud jsem na Starbase byl pětkrát, loni mi však osud nedopřál. Vzhledem k tomu, jak se dramaticky proměňuje, je to téměř nekonečně dlouhá doba. Když jsme se na podzim 2024 bavili s místními, kteří se nás ptali, kdy jsme tu byli naposledy a my odpověděli, že před půl rokem, mávli rukou. S tím, že je to dávno a že se od té doby hodně změnilo. A měli pravdu. Člověk sedící u počítače ty změny nevidí, ale na místě jsou vidět. A jsou jich opravdu kvanta.
Pokud jsme první díl našeho seriálu končili slovy „Tak tedy: vzhůru (nejen) na kosmodrom, vzhůru (nejen) na Floridu!“, tak hned ve druhém díle opustíme kosmodrom i Floridu. Dočasně, samozřejmě. A navštívíme Infinity Science Center v Mississippi. Když jsme plánovali cestu, uvažovali jsme pro první týden o dvou variantách. První byla odpočinková (zůstat u bazénu/na pláži a užívat si moře, sluníčka a raket), druhá brutální. Nakonec za nás rozhodlo jednak horší počasí na Floridě (na sluníčko a koupání to úplně nebylo) a jednak pozastavení letů raket Falcon 9 kvůli selhání druhého stupně po startu 2. února během manévru, který jej měl navést k zániku do hustých vrstev atmosféry. A taky zvědavost.
Čtenáři Kosmonautixu často žádají další a další seriály, což je formát zavazující autory k pravidelné činnosti. Ale protože hlasu čtenářů nasloucháme, tak dnes jeden nový seriál začínáme. Bude trochu specifický: netušíme, kolik přesně bude mít dílů ani to, co v něm bude. Půjde o volnou reportáž z jedné (právě probíhající) cesty za krásami kosmonautiky. Jde o reportáž z cesty do Spojených států, která nemá prakticky nic vytesané do kamene. Reportáž z cesty, která právě začala a ještě chvíli bude probíhat. Reportáž, jejímž středobodem bude floridský kosmodrom a vše v blízkém (někdy i trochu vzdálenějším) okolí.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.