sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Z kosmodromu Si-čchang odstartovala raketa CZ-3B ve verzi s vylepšeným prvním stupněm a pomocnými urychlovacími motory. Na oběžnou dráhu dopravila vojenskou družici TJS 13. Družice bude sloužit k telekomunikaci a také ke sběru zpravodajských informací.
Společnost Varda Space Industries získala od Výzkumné laboratoře amerického letectva kontrakt na 48 milionů dolarů na testování vojenského nákladu na palubě návratové kapsle Varda W-Series.
BepiColombo, evropsko-japonská sonda, proletěla při svém pátém průletu 37 630 km od povrchu Merkuru. Poprvé bylo využito infračerveného spektrometru a radiometru MERTIS.
Čína vypustila z kosmodromu Wen-čchang raketu CZ-12. Jednalo se o její premiérový start. Na nízkou oběžnou dráhu byly dopraveny testovací komunikační družice.
Indie představila podrobnější plán stavby své kosmické stanice BAS (Bháratíja Antarikša Stéšan). S vynesením prvního modulu se počítá v roce 2028 a stanice by měla být dokončena v roce 2034.
Společnost Lockheed Martin oznámila, že dokončila kritické testy prototypu lunárního vertikálního solárního pole, které demonstruje potenciál technologie pro provoz v prostředí jižního pólu Měsíce. Panely vznikají v rámci programu Lunar Vertical Solar Array Technology.
Andrius Kubilius, nový komisař Evropské unie odpovědný za vesmír, uvedl, že se zaměří na zlepšení evropské konkurenceschopnosti a bezpečnosti ve vesmíru, včetně schválení dlouho odkládaného vesmírného zákona.
Agentura ESA a společnost OpenCosmos formálně podepsali smlouvu na vývoj mise NanoMagSat během ESA Earth Observation Commercialization Forum. Smlouva v hodnotě 34,6 milionů eur pokrývá vývoj, vypuštění a uvedení družic do provozu.
Americké vesmírné síly navýšily společnosti Raytheon smlouvu o 196,7 milionu dolarů pro modernizaci Globálního polohovacího systému nové generace. Operational Control System je kritický upgrade infrastruktury GPS, který je roky pozadu oproti plánu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Velmi často dostáváme od našich čtenářů různé dotazy. Poměrně často mezi nimi nacházíme i otázky, které se točí kolem toho, jak je Česká republika aktivní na poli vývoje kosmických technologií. Mladé lidi, kteří si vybírají školy, na které nastoupí, zase zajímá, jestli je možné získat v České republice práci v oboru, který souvisí s kosmonautikou. Abychom ještě více rozšířili tématický záběr našich článků jsem se rozhodli, že zavedeme nový seriál pojmenovaný Zlaté české ručičky. Ten bude na našem webu vycházet nepravidelně a čtenáři v něm najdou informace o českých kosmických společnostech, o nabídce pracovních pozic, nebo o projektech, na kterých Češi momentálně pracují. Pilotní díl nového seriálu právě startuje.
Ruské experimentální biologické mise Bion sahají do roku 1966, kdy došlo k vypuštění prvního exempláře, aby jej v následujících letech až do roku 1996 následovalo jedenáct dalších misí. Pak si dal program na 17 let pauzu a v roce 2013 se podařilo vypustit modernizovaného nástupce, kterým byl Bion-M1. Ten sice přinesl mnoho vědeckých poznatků, nicméně část sledovaných objektů během pobytu na oběžné dráze zahynula. Rusové věří, že mise Bion-M2 chystaná na rok 2020 by mohla být úspěšnější. A díky úspěšnému vyjednávání se na projektu mohou podílet i české instituce.
Tak tohle je opravdu bomba! Společná evropsko-ruská mise ExoMars 2018 je už tak dost zajímavá, ale nyní bude ještě zajímavější – minimálně pro Českou republiku. Dočkáme se totiž českého přístroje na povrchu Marsu. Konkrétně pak na přistávací plošině, která dopraví na povrch Rudé planety evropský rover. Velkou událost popsal na našem diskusním fóru Michal Václavík z České kosmické kanceláře: „Jedním z šesti vybraných přístrojů je vlnový analyzátor WAM pro měření změn magnetického pole, jehož návrh předložil tým českých vědců. WAM umožní zkoumat elektromagnetické emise atmosférického původu, magnetické anomálie na povrchu Marsu, vnitřní strukturu planety a vliv kosmického počasí.“
Náš prázdninový seriál TOP 5 se právě dočkal již sedmého dílu a když jsme před pár hodinami přemýšleli, jaké téma zvolit, přišel kolega Lukáš Houška s nápadem věnovat se českým a československým úspěchům na poli letů do kosmu. Náš článek se proto bude snažit zrekapitulovat pět největších úspěchů, kterými se naše země zapsala do historie kosmonautiky. Víme, že minimálně v jednom případě vyvolá náš žebříček mezi čtenáři menší překvapení. Prostor pro Vaše komentáře tu ale stále je a tak jej můžete využít ke sdělení svých názorů.
Zakroužkujte si ve svých kalendářích pondělí 24. srpna. Právě v tento den bude mít v České republice dvě přednášky bývalý americký astronaut Scott Edward Parazynski. Čtyřiapadesátiletý lékař má za sebou pět misí raketoplánů. navštívil ISS i Mir a ve vesmíru strávil 57 dní, 15 hodin a 34 minut. Do historie se mimo jiné zapsal sedmi výstupy do volného kosmu o celkové délce 47 hodin a 5 minut. Asi nejznámějším úkolem, který plnil, byla oprava poškozeného solárního panelu na ISS, který se během rozevírání natrhl. Scott Parazynski bude mít v pondělí 24. srpna dvě přednášky pro veřejnost. Ty proběhnou v budově Akademie věd České republiky na Národní třídě v Praze. Předpokládaný začátek první přednášky je v 17:00, druhé pak v 19:00. Všichni fanoušci kosmonautiky tak mají jedinečnou možnost setkat se osobně s bývalým astronautem.
Jen velmi málo lidí ví, že v České republice existuje laboratoř, která se podílí na výzkumu dílů pro satelity ESA? Jde o různé držáky vyrobené 3D tiskem z kovového prášku. Struktury vynášené do vesmíru totiž musí být jednak pevné, ale zároveň lehké, aby se zbytečně neplýtvalo hmotností. Brněnský tým z 3D laboratory NETME Centre (FSI VUT v Brně) ve spolupráci s firmou L.K. Engineering s.r.o. pracují na vývoji metodiky topologické optimalizace mikrostruktur – stručně řečeno – odlehčení struktury natolik, aby vážila méně než jednolitý blok, ale zachovala si přitom svou strukturální pevnost. Takto složité tvary je možné vytvořit pouze za pomoci 3D tiskárny.
Tato zpráva potěší asi všechny fanoušky kosmonautiky z naší země. Do České republiky dorazí za několik dní americký astronaut Charles Duke, který se zúčastnil mise Apollo 16 a byl desátým člověkem, který se prošel po Měsíci. Ve vesmíru strávil 11 dní 1 hodinu a 51 minut, z čehož 20 hodin a 15 minut připadlo na tři vycházky mimo loď. Během pětidenního pobytu v naší zemi by se měl zúčastnit několik veřejných, ale i uzavřených akcí. Duke nebude v České republice poprvé. Naši zemi navštívil již v roce 2005.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
