sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-95)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Swift

Mise Swift, která odstartovala téměř před měsícem v rámci vysoce rizikového pokusu o zvýšení oběžné dráhy astrofyzikální družice NASA, má problémy s řízením orientace, které by mohly ohrozit její misi.

Boeing

Boeing stále spolupracuje s NASA na stanovení termínu, kdy komerční pilotovaná kosmická loď CST-100 Starliner poletí na nákladní misi k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).

Družice LINK v problémech

Firma Catalyst Space oznámila, že družici LINK, která měla povytáhnout teleskop Swift, potkala během uvádění do provozu závada. Řídící středisko ztratilo schopnost družici stabilizovat. LINK rotuje v několika osách a ztratila možnost komunikace.

Orbes

Startup Orbes z jižní Kalifornie oznámil 27. července dohodu o vyslání Exo-ORB, samostatně létající družice, která bude pořizovat snímky bezpilotní vesmírné stanice Symphony Space.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly udělily společnosti Sphinx Defense kontrakt v hodnotě 287 milionů dolarů na vývoj pozemního softwaru pro příští generaci vojenské družicové komunikace. Tento systém bude tvořit důležitou součást amerického strategického systému velení, řízení a komunikace jaderných sil.

FCC

Operátoři družic uvítali možnost získat více než 6 miliard dolarů za rychlé uvolnění horní části frekvenčního pásma C, které chce americká Federální komise pro komunikace (FCC) v příštím roce vydražit. Další miliardy dolarů mají být určeny na pokrytí nákladů spojených s přechodem, včetně nákladů na nové geostacionární družice a dalších souvisejících výdajů.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: ceska-republika

Brno bude mít svou družici BRNOSat

7. červenec roku 2026 si bez přehánění zaslouží označení Den brněnských družic. V 9:12 SELČ onoho dne odstartovala z Vandenbergovy základny raketa Falcon 9, která v rámci sdílené mise Transporter-17 vynesla 81 družic včetně dvou postavených v Brně. Šlo o CubeSat Kostka od studentského týmu YSpace z Vysokého učení technického v Brně a slovenský CubeSat Marina, který sestavila brněnská společnost Spacemanic. V ten samý den odpoledne byl na hvězdárně a planetáriu Brno představen projekt družice BRNOSat, která se má na oběžnou dráhu vydat v příštím roce. Co bude úkolem této nové brněnské družice? Má umožnit studentům získat praktické zkušenosti, které uplatní při práci ve vědě i průmyslu. Astronomům nabídne ultrafialový dalekohled, který by mohl pomoci s výzkumem exoplanet. Družice zároveň poslouží jako chytrá testovací základna pro zkoušky chytrého spínače či speciálního těsnění. Brněnská hvězdárna a její „Kontaktní centrum pro mimozemské civilizace“ připravuje různé popularizační akce pro veřejnost zaměřené právě na družici BRNOSat. Podíl Brna v názvu není jen tak sám o sobě. Stavbu družice obstará brněnská firma Spacemanic, experimenty dodají brněnské vysoké školy a město Brno do projektu

Aleš Svoboda bude pilotem Crew Dragonu

Na tuhle zprávu jsme čekali od chvíle, kdy se Aleš Svoboda na podzim 2022 dostal do záložního oddílu astronautů Evropské kosmické agentury. Připravovali jsme se na to, ale pořád jsme museli zachovávat nadhled a objektivitu kruté reality – Aleš neměl svůj kosmický let vůbec jistý. Mnoho lidí muselo za poslední roky přiložit ruku k dílu, aby se včera (8. června) sjeli do pražského planetária vrcholní představitelé české vlády i několik astronautů, aby několika stovkám novinářů i hostů z kosmického oboru oznámili, že Evropská kosmická agentura podepsala s americkou společností Vast dohodu o realizaci české orbitální mise, která bude součástí první komerční astronautické mise společnosti Vast k Mezinárodní kosmické stanici. Česká republika tak učinila zásadní krok směrem k historicky první pilotované výpravě samostatné České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici.

Města v ČR navštíví náklaďák s raketou pro studenty

Do České republiky už příští týden dorazí jedinečná populárně-vzdělávací atrakce zaměřená na studenty i další zájemce o kosmonautiku z řad veřejnosti. SpaceBuzz, tahač s 18 metrů dlouhou zjednodušenou maketou rakety, má svou první zastávku naplánovanou na 18. května v Brně na Moravském náměstí, kde se chystá i rozsáhlý doprovodný program. Zájemcům z bran bude SpaceBuzz k dispozici i o den později, 19. května, ale už bez doprovodného programu. Následně se celá atrakce přesune do Znojma (20. května), Hodonína (21. května), Ždánic (22. května) a Slavkova u Brna (23. května), kde se chystá víkendová akce pro veřejnost. Další týden bude následovat severní Morava – Krnov (25. května), kde proběhne také tisková konference, Bruntál (26. května), Havířov (27. května), Nový Jičín (28. května), Dolní Vítkovice (29.–30. května), kde bude k dispozici školní program + velká veřejná akce, Dětský den. Těšit se ale mohou i zájemci v Plzeňském kraji (1.–2. června v Plzni pro veřejnost + školy, velká veřejná akce a tisková konference 1. června, dál Tachov (3. června), Přeštice (4. června), Domažlice (5. června) a Klatovy (6. června) – víkendová akce pro veřejnost), či Středočeském kraji (Praha bude v období 7.–10. června, kdy proběhne velká veřejná akce + tisková

Kosmická konference pro studenty bude už zítra v Brně

Dnes tu máme pozvánku na jednu zajímavou akci pro studenty, která se uskuteční 29. dubna v Brně. Konferenci BRNO SPACE STUDENT CONFERENCE 2026 společně pořádají Mendelova univerzita v Brně, Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně. Cílem akce je ukázat mladým lidem, že rozličné oblasti kosmického výzkumu, aplikací a technologií jsou dynamicky se rozvíjející směry. Je to patrné nejen ve výzkumu a vývoji technologií, ale ve stále větším rozsahu využití družicových dat a kosmických technologií ve všech oblastech běžného života. Tři největší brněnské univerzity proto spojily síly se sdružením kosmických firem Brno Space Cluster a dalšími partnery, aby mohla vzniknout platforma pro vzájemné setkávání, poznávání a spolupráci nejen univerzitních studentských týmů, ale také mezi nimi a komerčním sektorem a dalšími partnery, kteří kosmické aplikace v různých podobách využívají.

Deník astronauta | 21 – Příprava a realizace kosmických misí

Týden šest třetí části základního výcviku v European Astronaut Centre byl kombinací teorie, aplikací a reálného kontaktu s tím, jak se kosmické mise skutečně připravují a realizují. Program se tentokrát výrazně opřel o oblast pozorování Země a zároveň nás na pár dní vytrhl z Kolína nad Rýnem směrem do technologického centra European Space Research and Technology Centre v nizozemském Noordwijku. Začátek týdne patřil základům, které jsou sice „učebnicové“, ale dávají pilotovaným kosmickým letům zajímavý kontext. Přednáška o Slunci jako nejbližší hvězdě nebyla jen o astronomii, ale hlavně o pochopení zdroje energie, který ovlivňuje jak provoz satelitů, tak prostředí, ve kterém se pohybujeme na oběžné dráze. Na to navázal úvod do dálkového průzkumu Země a přehled programů a aplikací. Tohle je oblast, která dnes stojí na pomezí vědy, byznysu a bezpečnosti. Od monitoringu klimatu přes zemědělství až po krizové řízení. Data z oběžné dráhy jsou jedním z klíčových vstupů pro rozhodování na Zemi. V úterý se to propojilo s provozem ISS. Jak se Earth Observation integruje do každodenní práce posádky, jaké jsou limity, jak se plánují experimenty a snímkování.

Deník astronauta | 20 – Geologie, meteorologie a EUROCOM

Pátý týden třetího bloku základního astronautského výcviku se posunul víc k pochopení Země jako systému, ze kterého startujeme a do kterého se vracíme. Program byl kombinací geologie, meteorologie a atmosférických věd, doplněný o další kontakt s rolí EUROCOM. V pondělí jsme začali evolucí Země a vulkanismem. Nešlo o klasickou „školní“ geologii, ale o souvislosti, které mají reálný dopad na kosmické operace a pozorování Země z oběžné dráhy. Odpoledne navázala tektonika a topografie, tedy jak číst strukturu povrchu planety a chápat, co se vlastně se Zemí děje a co vidíme z orbity. Součástí dne byl i úvod do role EUROCOM, což je spojovací článek mezi posádkou a řídicím střediskem Col-CC, které řídí činnost evropského modulu Columbus. Komunikace je tady přesně definovaná, stručná a bez velkého prostoru pro improvizaci. Přestože řídící středisko Col-CC je poblíž Mnichova, konzole EUROCOM se nachází v EAC v Kolíně nad Rýnem a je s Mnichovem spojena optickým kabelem. Úterý bylo věnované vnitřní struktuře Země a magnetickému poli. Seismologie a struktura planetárního nitra dávají kontext pro pochopení magnetického pole, které má přímý vliv na radiační prostředí na nízké oběžné dráze. Témata

Canadarm2

Deník astronauta | 18 – Psychiatrický pohovor a robotické systémy ISS

Třetí týden měl spíše udržovací a rozvojový charakter bez výrazných milníků, ale s důrazem na systematické budování dovedností v několika oblastech. Pondělí dopoledne bylo věnováno pravidelnému psychiatrickému pohovoru, který je standardní součástí požadavků NASA a ESA, a jehož cílem je posoudit mentální zdraví astronauta. Odpoledne následoval druhý ponor se systémem SSDS. Nejprve proběhlo zopakování základních dovedností v malé hloubce, následně pokračoval výcvik přibližně v deseti metrech. Obsahově šlo o standardní procedury známé z rekreačního potápění, jako je kontrola vztlaku, řešení simulovaných problémů a práce s výstrojí, ale v odlišné konfiguraci. Používá se celoobličejová maska, záložní tlaková láhev a přívodní šňůra, která zajišťuje nepřetržitý přísun dýchací směsi a současně i komunikaci s povrchem. Důraz je kladen na přesné dodržování postupů a schopnost řešit situace bez ztráty kontroly nad okolním prostředím.

Deník astronauta | 17 – Infrastruktura a procesy na ISS

Druhý týden byl zaměřený hlavně na pochopení infrastruktury, procesů a nástrojů, které stojí za každodenním provozem ISS. Méně „hands-on“, víc systémové pochopení toho, jak celý ekosystém funguje. Pondělí začalo přednáškou na téma „ISS Communications & Tracking“. Přehled komunikační architektury ISS, retranslační satelity (TDRSS), pozemní segment, datové toky, pokrytí a latence. Ke komunikaci se používají především pásma S-Band (2 až 4 GHz) a Ku-Band (12 až 18 GHz). Space-to-Ground hlasovou komunikaci zajišťují až čtyři samostatné kanály. ISS kromě americké konstelace TDRSS (provozováno NASA, hlavní uživatel americké ministerstvo obrany) až donedávna využívala i evropský retranslační systém EDRS. Ten ale v polovině března 2026 ukončil svoji činnost. V současné době jsme tedy zcela závislí na americké infrastruktuře. Ruský segment samozřejmě využívá ruskou analogii TDRSS pod názvem Luč (paprsek). Pro přímé spojení stanice se využívá pásmo VHF a síť pozemních stanic v USA a Rusku. UHF pásmo se používá pro spojení během EVA. Pro spojení s radioamatérskými stanicemi se používá hlavně vybavení v modulu Columbus, včetně dedikovaných antén (systém Col

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.