AWE

21. května pozemní řídící týmy vypnuly americký vědecký přístroj AWE (Atmospheric Waves Experiment), čímž byla fáze sběru dat této mise úspěšně a plánovaně ukončena a celý přístroj překonal plánované dvouleté trvání. Na vnější plášť Mezinárodní kosmické stanice byl AWE instalován v listopadu 2023 a jeho úkolem bylo studovat atmosférické gravitační vlny, což jsou obrovské vlny v atmosféře způsobené silným větrem proudícím přes vysoké hory nebo prudkými povětrnostními jevy, jako jsou tornáda, bouřky a hurikány. AWE tyto vlny vyhledával v barevných projevech světla v zemské atmosféře, kterým se říká airglow. Misi AWE financovalo heliofyzikální oddělení NASA, aby vědci zjistili, jak se atmosférické gravitační vlny šíří vzhůru do kosmického prostoru a podílejí se na kosmickém počasí, podmínkách v kosmickém prostoru, které mohou narušit provoz družic, ale i navigační, či komunikační signály.

V sobotu 18. listopadu ve 20:00 SEČ byla na Mezinárodní kosmické stanici dokončena instalace přístroje AWE. S pomocí dálkově ovládaného manipulátoru Canadarm2 inženýři nejprve vyjmuli AWE z nehermetizovaného nákladového prostoru (trunku) nákladní lodi Dragon 2, k čemuž došlo jen pár dní poté, co tato loď dorazila ke stanici. Následně byl stejný manipulátor využit k usazení AWE na platformu EXPRESS Logistics Carrier 1, která je navržena k tomu, aby mohla přijmout externí náklady připojené k Mezinárodní kosmické stanici. Po vydání prvotních pokynů k přístroji AWE, k čemuž došlo v pondělí 20. listopadu, mohl tým potvrdit, že přístroj přijímá elektrickou energii. Všechny čtyři kamery fungují a vědecký tým přijímá jejich data. Mise tedy probíhá podle očekávání. […]

Americký přístroj AWE (Atmospheric Waves Experiment) by měl letos v prosinci vyrazit vstříc stanici ISS. Odsud, z výšky okolo 420 kilometrů, bude studovat atmosférické gravitační vlny, aby vědci lépe porozuměli tomu, jak se s jejich pomocí přenáší energie v horních vrstvách pozemské atmosféry a jak ovlivňují kosmické počasí. namísto výrazu atmosférické gravitační vlny se občas můžete setkat i s označením vztlakové vlny (buoyancy waves). Jedná se o běžný jev propojující oblasti nízkého a vysokého tlaku přenosem tepla a hybnosti vzhůru. Tyto vlny vznikají blízko zemského povrchu vlivem poruch – například když vzduch proudí přes hory, ale také vznikají při bouřkách a tropických cyklónech. Tyto odlišné zdroje vytváří atmosférické gravitační vlny s velmi odlišnými rychlostmi i rozsahem, které bylo až doposud velmi složité komplexně měřit z kosmického prostoru jedním přístrojem.