HEO
Australská společnost HEO, která využívá družice k pořizování snímků jiných objektů ve vesmíru, získala 25 milionů dolarů na rozšíření svých schopností do geostacionární oběžné dráhy.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Australská společnost HEO, která využívá družice k pořizování snímků jiných objektů ve vesmíru, získala 25 milionů dolarů na rozšíření svých schopností do geostacionární oběžné dráhy.
Americké Vesmírné síly hledají družice, které by bylo možné udržovat v pohotovosti, rychle je vypustit na oběžnou dráhu a vyslat k přiblížení a inspekci jiných kosmických zařízení na orbitě.
Albánie je nejnovější zemí, která podepsala Artemis Accords.
Americké Vesmírné síly plánují síť družic, která by nepřetržitě monitorovala dění v okolí geosynchronní oběžné dráhy a vzájemně mezi sebou komunikovala, aby mohla rychle předávat údaje z průzkumu vojenským operátorům.
Třetí a poslední širokopásmová družice ViaSat-3 s kapacitou v řádu terabitů byla uvedena do provozu nad oblastí Ameriky, oznámil 17. září její americký provozovatel. Stalo se tak několik dní poté, co společnost SpaceX vynesla na oběžnou dráhu poslední tři družice pro síť O3b mPower lucemburské společnosti SES.
Americké Vesmírné síly rozšiřují využívání komerčních družic k odhalování a určování polohy rušení GPS a dalšího elektronického rušení. Z toho, co původně začalo jako experiment, se tak stává stálá globální operace.
NASA pokračuje v plánech na nákup dalších tří misí kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože dlouhodobá budoucnost této kosmické lodi zůstává nejistá.
Softwarová společnost Sedaro zaměřená na vesmírné technologie získá od vlády financování až ve výši 45 milionů dolarů na rozšíření platformy, která pomáhá americkým vesmírným silám analyzovat, jak spolu fungují různé družice, senzory a další schopnosti.
Společnost Rocket Lab 18. září vynesla na oběžnou dráhu radarovou zobrazovací družici pro japonskou společnost Synspective. Šlo již o pátý let rakety Electron během pouhého měsíce a půl.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Další týden je za námi a přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Došlo hned k několika startům, USA oznámily, že mají zbraně na oběžné dráze či proběhla zásobovací mise k ISS. V hlavním tématu se Kosmotýdeník zaměří na další úspěšný start rakety Electron v řadě. Podíváme se také na to, jak omezení letů Falconu 9 nahání zákazníky k jiným firmám. Nezapomeneme ani na nový kosmický teleskop Nancy Grace Roman či si budete moct pustit krásné záběry ze startu mise Artemis II. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na evropském kosmodromu v Jižní Americe probíhají závěrečné přípravy před startem rakety Vega-C. Ta má v noci na zítřek dopravit na sun-synchronní oběžnou dráhu dvě družice určené pro Evropskou kosmickou agenturu. Sentinel-3C je již třetím zástupcem rodiny Sentinel-3, přičemž tyto družice pomáhají studovat nejrůznější procesy odehrávající se na naší planetě. Družice FLEX bude mít za úkol studovat fotosyntetickou aktivitu, ze které odvodí stav rostlin po celém světě. Z těchto dat pak vědci mohou lépe porozumět tomu, jak přechází uhlík mezi rostlinami a atmosférou, ale i to, jak fotosyntéza ovlivňuje koloběh vody i uhlíku. Také tento start Vám nabídneme v přímém přenosu s českým komentářem. Jen to nebude v úplně příjemném čase.
Dokumenty týkající se životního prostředí, které byly předloženy na Sardinii, odhalily nové podrobnosti o plánovaném suborbitálním testovacím letu demonstrátoru FD1 společnosti Avio. Test využije dočasné startovací zařízení budované v areálu mezirezortního testovacího polygonu Salto di Quirra. Jednostupňový demonstrátor o hmotnosti 6,3 tuny je vyvíjen na základě kontraktu v hodnotě 181,6 milionu eur od italské vlády, financovaného prostřednictvím italského Národního plánu obnovy a odolnosti (PNRR) v celkové hodnotě 191,5 miliardy eur. Očekává se, že demonstrátor ověří klíčové technologie pro nové generace nosných raket společnosti Avio, které budou následovat po systému Vega E.
Francouzská kosmická agentura CNES vybrala společnost Sirius Space Services, která využije uvolněné místo v novém komerčním víceuživatelském startovacím areálu v Guyanském kosmickém středisku. Toto místo se uvolnilo poté, co společnost MaiaSpace přesunula své plánované startovní operace do bývalého startovacího komplexu pro rakety Sojuz.
Spolupráce kosmických agentur je dnes naprosto běžnou součástí kosmonautiky. Zatímco některá partnerství jsou zcela běžná, třeba Evropa + Spojené státy, jiné spolupráce jsou, diplomaticky řečeno, neobvyklé. Vzpomeňme si třeba na loňský start americko-indické mise NiSAR. Na startovní rampě kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně dnes stojí raketa Vega-C, která pod svým aerodynamickým krytem urývá sondu SMILE, společné dílo Evropy a Číny. Jejím úkolem bude pořizovat během 40 hodin při každém oběhu první snímky zemské magnetosféry v pásmu měkkého rentgenového záření a ultrafialového záření. Na základě naměřený údajů vědci zjistí, jakými způsoby reaguje pozemské magnetosféra na neustálý proud slunečního větru, či jak se na celém procesu podílejí výrony koronální hmoty.
Italská firma Avio rozhodla o odkladu evropsko-čínské sondy SMILE, která měla vzlétnout 9. dubna na raketě Vega-C. Důvodem jsou problémy identifikované na výrobní lince dílů pro subsystémy. Firma Avio zahájila přípravy na start msie SMILE v polovině února, když došlo k přesunu prvního stupně P120C ze skladovací budovy Booster Storage Building na rampu ZLV. Tento přesun představoval začátek přípravy na první start rakety Vega, který firma Avio zajišťuje sama poté, co se oddělila od letů spravovaných firmou Arianespace. Začátkem dubna došlo k usazení nákladu, sondy SMILE, která byla uzavřena v aerodynamickém krytu Vegy-C. Šlo o poslední významnou událost před startem plánovaným na 9. dubna.
Italská společnost Avio, která se zabývá leteckými pohonnými jednotkami, oznámila dohody s americkými obrannými dodavateli Raytheon a Lockheed Martin, které jim poskytují přednostní přístup k raketovým motorům na tuhá paliva
Italský výrobce raket, společnost Avio, dokončil testovací statické zážehy kyslíkometanového raketového motoru MR10, který má pohánět jednostupňový demonstrátor, který firma vyvíjí v rámci svého programu STS (Space Transportation System). Firma se nyní může posunout k do integrační a testovací fáze jednostupňového demonstrátoru FD1. V březnu 2023 firma Avio získala kontrakt v hodnotě 181,6 milionů eur na vývoj dvoustupňové lehké rakety poháněné kyslíkometanovými motory. Ve stejné době firma získala také 103,7 milionů eur na vývoj raketového motoru MR60, což má být silnější varianta motoru MR10, jenž byl navržen pro horní stupně raket Vega-E. Podle společnosti se má motor MR60 stát základním stavebním kamenem příští nosné rakety, která přijde po verzi Vega-E a jejíž nástup se očekává někdy po roce 2032. Italská vláda oba projekty financuje prostřednictvím svého Plánu národní obnovy a odolnosti PNRR v hodnotě 191,5 miliardy eur. Primárním zaměřením programu STS je nechat dozrát a otestovat technologie, které firma vyvíjí pro své kyslíkometanové motory, nádrže na kryogenní látky, separační systémy bez pyrotechnických prvků a nízkonákladové avioniky. Ovšem v době získání původního
Evropská kosmická agentura udělila italskému výrobci raket, firmě Avio, kontrakt za 40 milionů Euro na návrh demonstrátoru znovupoužitelného stupně orbitální rakety. ESA v březnu 2024 nejprve vydala výzvu na první fázi vývoje znovupoužitelného horního stupně. Tato úvodní fáze měla být zaměřena na „identifikaci potřeb v oblasti technologického zrání pro demonstraci opakovaně použitelného horního stupně“. Agentura sice neuvedla žádné informace o firmách, které se do této 1. fáze zapojily, ale vypadá to, že tato etapa trvala zhruba 12 měsíců a vyústila ve zveřejnění výzvy agentury ESA na předkládání návrhů pro Fázi 2, k čemuž došlo v květnu 2025. Podle výzvy by tato druhá fáze zahrnovala aktivity „až do kritického milníku návrhu“. 29. září ESA oznámila, že v rámci Fáze 2 udělila firmě Avio kontrakt ve výši 40 milionů Euro na vývoj projektu. Během následujících 24 měsíců má italská firma dokončit souhrn požadavků na „systémy demonstrační mise a technologická řešení. Vše zakončí předběžný design jak pro letový hardware, tak i pro pozemní systémy.“ Zdá se, že tento rozsah prací těsně nedosahuje kritického milníku
Evropská kosmická agentura a Evropská komise vybraly společnosti Avio a Isar Aerospace k vynesení prvních misí v rámci iniciativy na podporu technologického rozvoje a evropského průmyslu nosných raket.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.