TrustPoint
Startup TrustPoint, který buduje navigační síť na nízké oběžné dráze Země jako alternativu nebo doplněk k GPS, uvádí, že je na dobré cestě k softstartingu služeb PNT v pásmu C v roce 2027.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup TrustPoint, který buduje navigační síť na nízké oběžné dráze Země jako alternativu nebo doplněk k GPS, uvádí, že je na dobré cestě k softstartingu služeb PNT v pásmu C v roce 2027.
Kanada uzavřela smlouvu s provozovatelem družic, společností Telesat a výrobcem MDA Space na prozkoumání možností vojenské komunikační sítě v hodnotě několika miliard dolarů na podporu kanadských ozbrojených sil v Arktidě.
Dva astronauti mise Shenzhou-21 se v pondělí večer vydali na první výstup do volného prostoru, při kterém prohlédli a vyfotografovali poškozené okno kosmické lodi
Vesmírný startup pro solární energii Aetherflux vstoupil na rozvíjející se trh orbitálních datových center a připojil se k SpaceX, Amazonu a dalším, které zkoumají způsoby, jak přesunout energeticky náročnou umělou inteligenci mimo Zemi.
Centrum pro pokrok vědy ve vesmíru (CASIS) 4. prosince oznámilo, že NASA prodloužila svou dohodu o spolupráci na řízení Národní laboratoře ISS do roku 2030, což je v současnosti předpokládané datum ukončení provozu stanice. Platnost dohody měla vypršet v roce 2027.
Navrhovaný vesmírný zákon Evropské unie by mohl evropské i americké kosmické společnosti každoročně stát stovky milionů eur na straně ztráty příjmů, uvádí nová studie.
Senátní obchodní výbor 8. prosince hlasoval o nominaci Jareda Isaacmana na funkci správce NASA, kterou plně podpořil.
Slyšení ve Sněmovně reprezentantů o vzestupu čínského vesmírného programu se změnilo v širší kritiku americké vesmírné politiky, včetně současného přístupu NASA k návratu astronautů na Měsíc.
Ministerstvo letectva schválilo plány na přeměnu bývalého startovacího komplexu 37 využívaného pro rakety Delta IV na Mysu Canaveral na komplex pro raketu Starship společnosti SpaceX.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dnes se po kratší odmlce vrátíme k meziplanetárním sondám, které spolu s pilotovanou kosmonautikou dozajista patří k těm nejzajímavější misím, které světová kosmonautika nabízí laické i poučené veřejnosti. Sonda InSIGHT, o které bude v dnešní přednášce řeč, dozajista nevyniká žádnou pohyblivostí, přesto se jedná o unikátní sondu, která má za svůj hlavní cíl prozkoumat nitro rudé planety. Její počátky se datují do prvního desetiletí 21. století, kdy tato mise byla jedním z 28 návrhů nízkorozpočtového programu Discovery. O rok později se poté sonda propracovala už mezi finalisty a její realizace byla pak definitivně odklepnuta v srpnu roku 2012. Plánovaná cena této mise byla 425 milionů dolarů, ve kterých nebyla započítána nosná raketa. Původně se start plánoval v roce 2016, ovšem netěsnosti vakuového kontejneru pro seismometr vyústili jednak v dvouletý odklad startu a také v navýšení rozpočtu mise o dalších 150 milionů dolarů. Sonda se nakonec do vesmíru vydala v květnu roku 2018 na raketě Atlas V a na Marsu přistála o dlouhých sedm měsíců později. Více o této sondě se dozvíte v dnešní přednášce. Dnešním přednášejícím bude český geolog Mgr. Petr Brož, Ph.
10. listopadu, tedy zítra, by měl proběhnout start rakety Atlas V 401 z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii a na polární oběžnou dráhu by měla být vynesena meteorologická družice JPSS-2. Za návrh, výrobu a testování družice je zodpovědná firma Northrop Grumman. Družice bude poskytovat data pro předpověď počasí, tedy data o teplotě, vlhkosti vzduchu, teploty hladin moří a oceánů atd. Při tomto startu bude Atlas V startovat ve své nejslabší konfiguraci 401. Bude tedy vybaven aerodynamickým krytem o průměru 4 metry, nebude připojen ani jeden urychlovací stupeň na tuhé pohonné látky a stupeň Centaur bude vybaven jedním motorem.
Na rampě SLC-3 kalifornské Vandenbergovy základny probíhá skládání rakety Atlas V ve verzi 401, která má na polární dráhu vynést meteodružici agentur NASA a NOAA. Sekundární náklad tvoří experimentální nafukovací štít. Start je zatím plánován na 1. listopadu v 10:25 SEČ. Bude se jednat již o 155. start firmy ULA pro program LSP (Launch Services Program). Jediný zážeh horního stupně Centaur dopraví družici JPSS-2 na sun-synchronní dráhu, kde dojde k oddělení. Další dva zážehy dostanou Centaur na nižší dráhu, která navede nafukovací štít LOFTID do atmosféry. Firma ULA již udělala důležité kroky k realizaci tohoto startu. Na rampu byl usazen první stupeň a na něj i stupeň druhý. 28. září byl na pevnou startovní platformu FLP (Fixed Launch Platform) pomocí jeřábu vertikálně usazen 33 metrů vysoký první stupeň. Další den proběhlo usazení mezistupňového adaptéru a horní stupeň Centaur byl připojen 30. září. Spodní část aerodynamického krytu byla instalována 4. října, čímž byla dokončena základní montáž rakety. Horní část aerodynamického krytu s nákladem dorazí na rampu SLC-3 během dalších týdnů a poté dojde k jejímu usazení na vrchol.
Start rakety Falcon 9 4. srpna nastal 12 hodin a 39 minut po startu rakety Atlas V od United Launch Alliance. Tento časový rozestup znamená nejkratší časové období mezi dvěma orbitálními starty z Floridy od roku 1967. Také to je poprvé od zmíněného roku, kdy se oba starty uskutečnily ve stejný kalendářní den. Při těchto dvou startech vznikly nádherné fotografie a tak jsme se rozhodli pro Vás zpracovat článek, ve kterém si je budete moci všechny prohlédnout. Prvních sedm fotografií bylo pořízeno při startu Atlasu 5 s družicí SBIRS GEO 6 a dalších sedm fotografií bylo pořízeno při startu Falconu 9 s korejskou sondou KPLO přezdívanou Danuri.
Je tu nedělní poledne a jak již jistě víte, to je naprosto ideální si chvíle si připomenout, co nám v uplynulém týdnu přinesla kosmonautika! Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal zatím poslední start rakety Electron, která vynášela tajnou misi pro NRO. V článku se zpětně ohlédneme i za dalšími misemi pro tento úřad. V dalších tématech nás například čeká usazení prvního člena posádky nepilotované mise Artemis I, anebo si připomeneme prozatím poslední let malého suborbitálního raketového turistického stroje New Shepard. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jsou dny (a občas i řady dnů), kdy se toho v kosmonautice moc neděje. Ale aby byla ve světě letů do vesmíru rovnováha, jsou tu zase naopak dny, kdy se toho děje mimořádně hodně. Takový den nás čeká právě zítra – 4. srpna. Pokud se totiž nic nepokazí, mohli bychom se dočkat rovnou šesti startů z toho pěti orbitálních. Pokud chceme být exaktní a vztáhnout to opravdu jen na 4. srpna, od obou čísel si odečtěte jedničku – k tomu se ještě dostaneme. V kosmonautice samozřejmě není nic vytesáno do kamene a odklady hrozí u každého startu. I kdyby se tedy nepodařily všechny plánované starty, minimálně některé by snad proběhnout měly. Co nás tedy zítra čeká?
První polovina roku 2022 je za námi a tak tu pro Vás máme připravený shrnující článek startů první poloviny tohoto roku. Letošní rok má velmi dobře nakročeno k novému rekordu co se počtu startů týká. Za první půlrok tzn. od 1. ledna do 30. června, se letos uskutečnilo celkem 72 startů. Při přepočítání se tak dá zjistit, že kadence startů první poloviny roku vychází na jeden start za dva a půl dne. Zatím tak vypadá, že by tento rok mohl překonat rekord v počtu vypuštěných orbitálních raket, který je aktuálně z minulého roku nastaven na 145. Do naší statistiky se nezapočítávají suborbitální starty.
Další týden je za námi a tentokrát to byl opravdu napěchovaný kosmický týden! Například jsme se dočkali celé řady kosmických startů a tomu budou odpovídat i témata článku. Kosmotýdeník vám jako vždy přinese přehled těch nejzajímavějších událostí, které těchto sedm dní přineslo. Hlavním tématem bude tentokrát start indické rakety PSLV v nejlehčí verzi, která vynesla řadu zajímavých nákladů. Budeme se také věnovat start Atlasu V, přípravě nosiče Super Heavy Starship, či startu Launcher One. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Vážení čtenáři, od roku 2015 na našem webu dodržujeme tradici, že během letních prázdnin vydáváme každý pátek nový díl ze seriálu TOP5. Jedná se o články přehledové, které přináší shrnutí pěti věcí, které spojuje nosné téma. V některých je jejich pořadí jasně dané, v jiných zase záleží na preferencích autora, který rozhoduje nejen o zmíněném pořadí, ale i o tom, které věci ve výpisu zařadí – to platí zvláště v situacích, kdy je téma široké a autor má možnost vybírat z více než pěti možností. Tento formát proto vybízí ke spolupráci redakce a čtenářů. V minulých letech se stalo dobrým zvykem, že čtenáři v diskusi pod článkem téma dále rozvíjeli, nabízeli svá pořadí, případně diskutovali o tom, které další možnosti mohly být do výpisu zařazeny, pokud by nebyl formát limitován počtem pěti. Jelikož máme dnes první červencový den, je čas po deseti měsících oprášit tento seriál.
Poslední dny jsou starty raket přímo nabité a tak tu máme další předstartovní článek. Tentokrát nás čeká start rakety Atlas V ve verzi 541, což znamená aerodynamický kryt o průměru pět metrů, čtyři urychlovací stupně na tuhé pohonné látky a jeden motor na stupni Centaur. Náklad budou tvořit dvě družice – Wide Field of View (WFOV) a USSF-12 Ring. Družice WFOV je součást programu OPIR (Next Gen Overhead Persistent Infrared), který nahradí současný Space Based Infrared System. WFOV tak bude další družicí včasné výstrahy, která bude mít za úkol upozornit na start balistické rakety. USSF-12 Ring je tajná mise, která má demonstrovat budoucí technologie pro ministerstvo obrany.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.