Na rampě SLC-3 kalifornské Vandenbergovy základny probíhá skládání rakety Atlas V ve verzi 401, která má na polární dráhu vynést meteodružici agentur NASA a NOAA. Sekundární náklad tvoří experimentální nafukovací štít. Start je zatím plánován na 1. listopadu v 10:25 SEČ. Bude se jednat již o 155. start firmy ULA pro program LSP (Launch Services Program). Jediný zážeh horního stupně Centaur dopraví družici JPSS-2 na sun-synchronní dráhu, kde dojde k oddělení. Další dva zážehy dostanou Centaur na nižší dráhu, která navede nafukovací štít LOFTID do atmosféry.
Zdroj: https://live.staticflickr.com/
Firma ULA již udělala důležité kroky k realizaci tohoto startu. Na rampu byl usazen první stupeň a na něj i stupeň druhý. 28. září byl na pevnou startovní platformu FLP (Fixed Launch Platform) pomocí jeřábu vertikálně usazen 33 metrů vysoký první stupeň. Další den proběhlo usazení mezistupňového adaptéru a horní stupeň Centaur byl připojen 30. září. Spodní část aerodynamického krytu byla instalována 4. října, čímž byla dokončena základní montáž rakety. Horní část aerodynamického krytu s nákladem dorazí na rampu SLC-3 během dalších týdnů a poté dojde k jejímu usazení na vrchol.
Půjde o 41. start konfigurace 401, která je u Atlasu V nejpoužívanější. Označení 401 znamená, že bude použit prodloužený aerodynamický kryt o průměru čtyři metry, žádný pomocný urychlovací stupeň na tuhé pohonné látky a jednomotorový horní stupeň Centaur. Pokročilý systém JPSS zlepšuje přesnost numerických modelů pro kvalitnější předpovědi počasí. Družice JPSS-2 poskytne globální pozorování, které tvoří páteř krátko- i dlouhodobých předpovědí, ale také pozorování klimatu. Systém momentálně tvoří dvě družice – Suomi NPP (Suomi National Polar-orbiting Partnership) a NOAA-20 (dříve známá jako JPSS-1). Obě přitom byly vypuštěny raketami Delta II od ULA.
Zdroj: https://live.staticflickr.com
LOFTID má v praxi vyzkoušet technologii nafukovacího štítu, která by mohla pomoci zajistit velkým objektům bezpečný průchod atmosférou Země i jiných planet. ULA přitom zvažuje možnost zapracování této technologie do budoucích snah o znovupoužitelnost raket Vulcan. V rámci metody SMART (Sensible Modular Autonomous Return Technology) má Vulcan opakovaně používat jen nejdražší část rakety – své dva motory. Podle UAL jde o ekonomicky výhodnou metodu, která sníží náklady na start a zároveň nesníží nosnost rakety tím, že by bylo potřeba vyhradit část pohonných látek na motorické přistání stupně.
Tento start bude 301. a také posledním startem rakety z rodiny Atlas z Vandenbergovy základny. Skončí tak série započatá už v roce 1959. Stejně jako v případě nedávného posledního startu rakety Delta IV Heavy ze západního pobřeží, je i zde důvodem postupný přechod na rakety Vulcan. Tato nová raketa má spojit to nejlepší z rodin Atlas a Delta společně s nejnovějšími technologickými pokroky. Výsledkem má být jedna raketa, která poskytne vysoký výkon a širokou dostupnost. Rampa SLC-3 projde po tomto startu přestavbou, která ji připraví na to, aby mohla podporovat starty větších raket Vulcan z Vandenbergovy základny. A na závěr ještě jedna zajímavost. Dost možná půjde v tomto případě o vůbec poslední start Atlasu V s aerodynamickým krytem o průměru 4 metry. Další starty budou mít kryt buďto pětimetrový anebo nebudou mít kryt vůbec – to pokud se poletí s lodí Starliner.
Přeloženo z:
https://blog.ulalaunch.com/
Zdroje obrázků:
https://live.staticflickr.com/65535/52402577510_f1a7293584_k_d.jpg
https://live.staticflickr.com/65535/52393905450_521e332de9_k_d.jpg
https://live.staticflickr.com/65535/52402577700_34e8957c41_k_d.jpg
