ASI

  • Co všechno nám ještě vesmír tají: Vítězslav Škorpík nejen o budoucnosti kosmických observatoří (2.)

    Co všechno nám ještě vesmír tají: Vítězslav Škorpík nejen o budoucnosti kosmických observatoří (2.)

    Týden utekl jako nic a druhý díl povídání s fyzikem Vítěslavem Škorpíkem z naší redakce pokračuje. Tentokrát se společně vydáme ještě hlouběji do tajemství vesmíru. Je vesmír simulace? Existuje vše sjednocující teorie? Jaké otázky dnes astronomové řeší a kam až sahají možnosti našeho poznání? I o tom bude řeč v pokračování našeho rozhovoru.

  • Shux: astronaut číslo 634 (4. díl)

    Shux: astronaut číslo 634 (4. díl)

    Hlavní náplní indického astronauta na Mezinárodní kosmické stanici byly experimenty. Shux si postupně zvykal na život v prostředí, kde se všechno chová jinak, než jsme všichni už od mala zvyklí. Zejména první dny ve vesmíru bývají pro astronauty nováčky těžké, ale zvládal to vcelku dobře. Je fascinující, jak rychle se lidské tělo dokáže přizpůsobovat. Harmonogram je však neúprosný a čas na stanici velmi drahý, a toho si byl více než vědom. Věděl, že na jeho práci spoléhají stovky lidí dole na Zemi. Od zkoumání živých organismů přes nové možnosti pěstování potravin až po experimenty s materiály – kosmická stanice se na několik týdnů proměnila v jeho vědeckou laboratoř.

  • Co všechno nám ještě vesmír tají: Vítězslav Škorpík nejen o budoucnosti kosmických observatoří (1.)

    Co všechno nám ještě vesmír tají: Vítězslav Škorpík nejen o budoucnosti kosmických observatoří (1.)

    Vesmír zkoumáme stále dokonalejšími přístroji. Vesmírný dalekohled Jamese Webba nám umožňuje nahlížet do dávné historie kosmu, zatímco nové generace astronomických observatoří slibují otevřít další okna do jeho tajemství. Za každým podobným přístrojem se však skrývá nejen fascinující vědecký cíl, ale také složitá fyzika, náročný technologický vývoj a práce lidí, jejichž jména se do titulků zpráv často nedostanou. Astronomie se mění, věda se posouvá, ale otázek stále přibývá. Jaké možnosti nám v tomto směru nabízejí současné vesmírné teleskopy? Kam se bude ubírat astronomický výzkum v následujících letech a jakou roli v něm mohou sehrát nové technologie? O tom všem, ale také o fyzice, vývoji vědeckých přístrojů a vlastních představách o budoucnosti výzkumu vesmíru jsem si povídal s Vítězslavem Škorpíkem, fyzikem působícím ve švýcarské technologické společnosti Evatec AG, a protože se známe, zvolil jsem méně formální styl a v rozhovoru si tykáme, tak snad mi bude odpuštěno.

  • Itálie chce na oběžné dráze výzkumnou platformu umělé gravitce

    Itálie chce na oběžné dráze výzkumnou platformu umělé gravitce

    Italská kosmická agentura ASI prozkoumává možnosti vývoje vyhrazené orbitální platformy schopné vytvářet umělou gravitaci pro podporu vědeckého výzkumu a technologického vývoje. ASI oznámila tuto aktivitu 8. října a očekává otevření konzultací s vědeckou a technologickou komunitou v průběhu tohoto měsíce. Cílem je nasbírat vědecké požadavky, nápady a potenciální využití pro navrženou platformu. Podle agentury budou budoucí mise k Měsíci, Marsu, či jiným planetám vyžadovat lepší chápání toho, jak se lidská biologie, systémy a materiály chovají v odlišných gravitačních prostředích.

  • Top5: Nejdražší mezinárodní kosmické projekty

    Top5: Nejdražší mezinárodní kosmické projekty

    Kosmonautika patří mezi nejambicióznější a technicky nejnáročnější oblasti lidské činnosti. Velké vesmírné projekty často přesahují možnosti jedné země a vyžadují spolupráci desítek tisíc vědců, inženýrů a odborníků z různých částí světa. Právě mezinárodní spolupráce umožnila vznik některých z největších projektů v historii lidstva – od dlouhodobého pobytu člověka na oběžné dráze Země až po průzkum nejvzdálenějších oblastí Sluneční soustavy. Tyto investice však přinášejí nové technologie, rozšiřují naše znalosti o vesmíru a pomáhají připravovat další kroky lidstva za hranice Země, jak nám ukáže i tento díl letní série TOP 5. 5. Návštěva pána prstenů Moje generace poznávala Sluneční soustavu zejména skrze snímky z velké cesty sond Voyager a teleskopu Hubble. Byly jich plné […]

  • Simulace napětí dlouhodobých vesmírných letů na lodi

    Simulace napětí dlouhodobých vesmírných letů na lodi

    Italská kosmická agentura (ASI) zapojila studenty námořní akademie do výzkumu zaměřeného na studium reakcí lidského organismu na podmínky podobné těm, které zažívají astronauti během dlouhodobých vesmírných letů. Experiment probíhá na palubě legendární plachetnice Amerigo Vespucci v rámci projektu ICE-BLUE.

  • Blue Ghost potvrzuje – lunární GPSka funguje!

    Blue Ghost potvrzuje – lunární GPSka funguje!

    Americká agentura NASA a její italská kolegyně ASI vstoupily 3. března do historie, když se jejich experiment LuGRE (Lunar GNSS Receiver Experiment) stal prvním technologickým demonstrátorem, který dokázal zachytit na povrchu Měsíce signály z pozemských navigačních systémů. Úspěch tohoto technologického demonstrátoru na dráze kolem Měsíce i na jeho povrchu naznačují, že by i v budoucnu mělo být možné u Měsíce zachytávat signály družic GNSS (Global Navigation Satellite System). Tyto výsledky znamenají, že průzkumné mise (třeba z programu Artemis, ale i jiné) by mohly benefitovat z těchto signálů a využívat je k přesnému určení své pozice, rychlosti a času. Jedná se o první krok k pokročilým navigačním systémům a službám na Měsíci a Marsu.

  • Blue Ghost otestuje možný budoucí navigační systém

    Blue Ghost otestuje možný budoucí navigační systém

    S tím, jak program Artemis vede lidstvo zpět na Měsíc a výhledově i na Mars, NASA zdokonaluje špičkové technologie pro navigaci a určení polohy, které mohou pomoci nové éře lunárního průzkumu. Technologický demonstrátor, náklad LuGRE (Lunar GNSS Receiver Experiment), má tyto technologie otestovat v praxi a připravit cestu pro jejich praktické využití a další rozvoj. Tento společný projekt americké (NASA) a italské (ASI) kosmické agentury má ukázat, že je možné využívat signály existujících globálních navigačních družicových systémů (GNSS) pro určování polohy, navigaci a měření času na Měsíci.

  • IXPE – blazary

    IXPE – blazary

    Galaxie, gravitačně vázané systémy hvězd a dalších kosmických objektů, jsou velmi často zkoumány předními astrofyziky i špičkovými kosmickými observatořemi. Odborníky, kteří se zabývají fyzikou vysokých energií, zajímají především galaktická jádra, konkrétně tzv. aktivní galaktická jádra. Jejich zástupců se v kosmu vyskytuje velké množství a také jednotlivých typů aktivních galaktických jader rozlišujeme celou řadu. Ostatně, na našem webu jsme už v jednom z delších článků hovořili o kvasarech. Dnes se ale podíváme podrobněji na blazary, zvláště pak na jeden zkoumaný sondou IXPE.

  • Přístroj pro testy navigačních systémů u Měsíce je hotov

    Přístroj pro testy navigačních systémů u Měsíce je hotov

    Čím to je, že Váš mobil dokáže určit, kde se nacházíte? Nebo jak zvládne poskytovat navigaci z místa na místo? Světově nejpoužívanějším systémem, který tyto služby umožňuje, je americký GPS, který využívá skupiny družic obíhajících Zemi, které poskytují přesné údaje pro měření pozice i času. Laická veřejnost však často neví, že GPS není jediným navigačním systémem – na celém světě bychom napočítali šest podobných systémů, které se označují jako GNSS (global navigation satellite systems – globální družicové navigační systémy). Ale co kdybychom chtěli tyto pozemské systémy používat dále od naší planety? V roce 2024 vyrazí k Měsíci v rámci programu CLPS lander Blue Ghost od firmy Firefly Aerospace a v jeho nákladu najdeme také přístroj LuGRE (Lunar GNSS Receiver Experiment), který má prozkoumat, zda signály ze dvou GNSS systémů dorazí až k landeru a mohly by poskytnout přesnou navigaci pro budoucí mise.

sociální sítě

Přímé přenosy

Ariane 6 (LE-4)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Virgin Galactic

    Dva vědci z Floridské univerzity se zúčastní suborbitálního letu společnosti Virgin Galactic, během něhož provedou experimenty v mikrogravitaci. Navážou tak na snahy začlenit podobné lety do běžné výzkumné praxe.

  • Google

    Google v roce 2029 vypustí na raketě New Glenn společnosti Blue Origin skupinu prototypových družic určených pro datová centra ve vesmíru.

  • ATMOS Space Cargo

    Německý startup ATMOS Space Cargo, který se zabývá logistikou ve vesmíru, podepsal s výrobcem raket MBDA Deutschland dohodu o spolupráci. Společně prověří možnosti vývoje systému, který by umožnil provádět přesné údery z vesmíru na pozemní cíle.

  • Úřadu pro kosmický obchod

    Ředitel amerického Úřadu pro kosmický obchod uvedl, že mezi jeho hlavní priority pro nadcházející rok patří odstraňování regulačních překážek a zajištění toho, aby na mezinárodní scéně zaznívaly „americké hlasy“.

  • Sophia Space

    Společnost Sophia Space poprvé nasadila ve vesmíru svůj operační systém Sophia Orbital Operating System. Udělala tak krok k vytvoření základní softwarové vrstvy pro svou budoucí výpočetní infrastrukturu na oběžné dráze.

  • Evropa

    Představitelé dvou největších národních kosmických agentur v Evropě, Francie a Německa, zdůraznili potřebu užší spolupráce evropských zemí v oblasti kosmonautiky, lišili se však v názorech na způsob, jakým by této spolupráce mělo být dosaženo.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗