Týden utekl jako nic a druhý díl povídání s fyzikem Vítěslavem Škorpíkem z naší redakce pokračuje. Tentokrát se společně vydáme ještě hlouběji do tajemství vesmíru. Je vesmír simulace? Existuje vše sjednocující teorie? Jaké otázky dnes astronomové řeší a kam až sahají možnosti našeho poznání? I o tom bude řeč v pokračování našeho rozhovoru.
Hlavní náplní indického astronauta na Mezinárodní kosmické stanici byly experimenty. Shux si postupně zvykal na život v prostředí, kde se všechno chová jinak, než jsme všichni už od mala zvyklí. Zejména první dny ve vesmíru bývají pro astronauty nováčky těžké, ale zvládal to vcelku dobře. Je fascinující, jak rychle se lidské tělo dokáže přizpůsobovat. Harmonogram je však neúprosný a čas na stanici velmi drahý, a toho si byl více než vědom. Věděl, že na jeho práci spoléhají stovky lidí dole na Zemi. Od zkoumání živých organismů přes nové možnosti pěstování potravin až po experimenty s materiály – kosmická stanice se na několik týdnů proměnila v jeho vědeckou laboratoř.
Italská kosmická agentura ASI prozkoumává možnosti vývoje vyhrazené orbitální platformy schopné vytvářet umělou gravitaci pro podporu vědeckého výzkumu a technologického vývoje. ASI oznámila tuto aktivitu 8. října a očekává otevření konzultací s vědeckou a technologickou komunitou v průběhu tohoto měsíce. Cílem je nasbírat vědecké požadavky, nápady a potenciální využití pro navrženou platformu. Podle agentury budou budoucí mise k Měsíci, Marsu, či jiným planetám vyžadovat lepší chápání toho, jak se lidská biologie, systémy a materiály chovají v odlišných gravitačních prostředích.
Kosmonautika patří mezi nejambicióznější a technicky nejnáročnější oblasti lidské činnosti. Velké vesmírné projekty často přesahují možnosti jedné země a vyžadují spolupráci desítek tisíc vědců, inženýrů a odborníků z různých částí světa. Právě mezinárodní spolupráce umožnila vznik některých z největších projektů v historii lidstva – od dlouhodobého pobytu člověka na oběžné dráze Země až po průzkum nejvzdálenějších oblastí Sluneční soustavy. Tyto investice však přinášejí nové technologie, rozšiřují naše znalosti o vesmíru a pomáhají připravovat další kroky lidstva za hranice Země, jak nám ukáže i tento díl letní série TOP 5. 5. Návštěva pána prstenů Moje generace poznávala Sluneční soustavu zejména skrze snímky z velké cesty sond Voyager a teleskopu Hubble. Byly jich plné […]
Italská kosmická agentura (ASI) zapojila studenty námořní akademie do výzkumu zaměřeného na studium reakcí lidského organismu na podmínky podobné těm, které zažívají astronauti během dlouhodobých vesmírných letů. Experiment probíhá na palubě legendární plachetnice Amerigo Vespucci v rámci projektu ICE-BLUE.
Americká agentura NASA a její italská kolegyně ASI vstoupily 3. března do historie, když se jejich experiment LuGRE (Lunar GNSS Receiver Experiment) stal prvním technologickým demonstrátorem, který dokázal zachytit na povrchu Měsíce signály z pozemských navigačních systémů. Úspěch tohoto technologického demonstrátoru na dráze kolem Měsíce i na jeho povrchu naznačují, že by i v budoucnu mělo být možné u Měsíce zachytávat signály družic GNSS (Global Navigation Satellite System). Tyto výsledky znamenají, že průzkumné mise (třeba z programu Artemis, ale i jiné) by mohly benefitovat z těchto signálů a využívat je k přesnému určení své pozice, rychlosti a času. Jedná se o první krok k pokročilým navigačním systémům a službám na Měsíci a Marsu.
S tím, jak program Artemis vede lidstvo zpět na Měsíc a výhledově i na Mars, NASA zdokonaluje špičkové technologie pro navigaci a určení polohy, které mohou pomoci nové éře lunárního průzkumu. Technologický demonstrátor, náklad LuGRE (Lunar GNSS Receiver Experiment), má tyto technologie otestovat v praxi a připravit cestu pro jejich praktické využití a další rozvoj. Tento společný projekt americké (NASA) a italské (ASI) kosmické agentury má ukázat, že je možné využívat signály existujících globálních navigačních družicových systémů (GNSS) pro určování polohy, navigaci a měření času na Měsíci.
Galaxie, gravitačně vázané systémy hvězd a dalších kosmických objektů, jsou velmi často zkoumány předními astrofyziky i špičkovými kosmickými observatořemi. Odborníky, kteří se zabývají fyzikou vysokých energií, zajímají především galaktická jádra, konkrétně tzv. aktivní galaktická jádra. Jejich zástupců se v kosmu vyskytuje velké množství a také jednotlivých typů aktivních galaktických jader rozlišujeme celou řadu. Ostatně, na našem webu jsme už v jednom z delších článků hovořili o kvasarech. Dnes se ale podíváme podrobněji na blazary, zvláště pak na jeden zkoumaný sondou IXPE.
Čím to je, že Váš mobil dokáže určit, kde se nacházíte? Nebo jak zvládne poskytovat navigaci z místa na místo? Světově nejpoužívanějším systémem, který tyto služby umožňuje, je americký GPS, který využívá skupiny družic obíhajících Zemi, které poskytují přesné údaje pro měření pozice i času. Laická veřejnost však často neví, že GPS není jediným navigačním systémem – na celém světě bychom napočítali šest podobných systémů, které se označují jako GNSS (global navigation satellite systems – globální družicové navigační systémy). Ale co kdybychom chtěli tyto pozemské systémy používat dále od naší planety? V roce 2024 vyrazí k Měsíci v rámci programu CLPS lander Blue Ghost od firmy Firefly Aerospace a v jeho nákladu najdeme také přístroj LuGRE (Lunar GNSS Receiver Experiment), který má prozkoumat, zda signály ze dvou GNSS systémů dorazí až k landeru a mohly by poskytnout přesnou navigaci pro budoucí mise.
Členové týmu, který má na starosti americkou sondu DART (Double Asteroid Redirection Test), tedy historicky první misi testující planetární obranu – potvrdili, že sonda uvolnila svého malého fotografa, italský CubeSat LICIACube. K jeho odpojení z vypouštěcího boxu došlo v noci na 12. září pomocí stlačených pružin, které jej vymrštily ven. Samotné vydání pokynu k uvolnění LICIACube byl vydán 12. září v 1:14 SELČ, tedy na minutu přesně 15 dní před okamžikem, kdy má sonda DART podle plánu narazit do měsíčku obíhajícího kolem dvojplanetky Didymos. Pozemní tým se zadrženým dechem čekal na signál potvrzující úspěšné oddělení. Když o přibližně hodinu později toužebně očekávaný signál skutečně dorazil, všem spadl kámen ze srdce.
