křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké Vesmírné síly přeskupují harmonogramy a rozdělení startů v rámci zajišťování národní bezpečnosti, zatímco společnost United Launch Alliance pracuje na tom, aby její raketa Vulcan mohla znovu létat, uvedl 21. října vysoce postavený vojenský představitel.
Americké Vesmírné síly potřebují do roku 2030 další významný kosmodrom, který by zvládl rostoucí poptávku po vojenských i komerčních startech. Zvažují přitom státní i soukromě vlastněné lokality, uvedl 21. října velitel Velitelství vesmírných systémů (Space Systems Command).
Americké letectvo testuje, zda vojenské zásoby a vybavení dokážou odolat náročným podmínkám kosmického letu na palubě nové návratové kapsle Starfall společnosti SpaceX. Jde o součást úsilí Pentagonu prozkoumat možnosti využití komerčních kosmických dopravních prostředků k přepravě kriticky důležitého vybavení k vojenským jednotkám po celém světě.
Společnosti SES Space & Defense a Planet Labs se připravují na demonstraci vysokokapacitního přenosu dat mezi družicemi na nízké a střední oběžné dráze Země. Využijí k tomu prototyp komunikačního zařízení, který byl 20. října vynesen do vesmíru na palubě sdíleného letu SpaceX Bandwagon-5.
Americké Vesmírné síly chtějí, aby jejich nejvytíženější kosmodromy dokázaly v budoucnu zvládat nárazově pět až osm významných operací denně. Modernizační plán má zabránit tomu, aby zastaralá infrastruktura začala omezovat rozvoj kosmických aktivit.
Společnost SpaceX plánuje při příštím startu rakety Starship pokus o záchranu obou jejích stupňů. Start by se mohl uskutečnit již příští měsíc, pokud jej schválí příslušné regulační úřady.
Zdá se, že ruská vojenská družice Cosmos 2612 se přiblížila na vzdálenost méně než 500 m ke komerční družici pro radarové snímkování Země, kterou provozuje společnost Iceye.
Velitelství Vesmírných sil USA na Blízkém východě by se v průběhu příštích několika let mohlo rozrůst až na pětinásobek současné velikosti, a to v souvislosti s rozšiřováním role Vesmírných sil v rámci vojenských operací.
Čtyři největší evropští mobilní operátoři 19. října oznámili, že hledají družicového partnera pro zavedení vlastních služeb přímého spojení družic s koncovými zařízeními (Direct-to-Device, D2D). Předtím podepsali dopis o záměru prozkoumat možnost společné nabídky na získání potřebných frekvenčních pásem, která by umožnila poskytovat konektivitu prostřednictvím družic přímo z vesmíru.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Italská kosmická agentura ASI prozkoumává možnosti vývoje vyhrazené orbitální platformy schopné vytvářet umělou gravitaci pro podporu vědeckého výzkumu a technologického vývoje. ASI oznámila tuto aktivitu 8. října a očekává otevření konzultací s vědeckou a technologickou komunitou v průběhu tohoto měsíce. Cílem je nasbírat vědecké požadavky, nápady a potenciální využití pro navrženou platformu. Podle agentury budou budoucí mise k Měsíci, Marsu, či jiným planetám vyžadovat lepší chápání toho, jak se lidská biologie, systémy a materiály chovají v odlišných gravitačních prostředích.
Kosmonautika patří mezi nejambicióznější a technicky nejnáročnější oblasti lidské činnosti. Velké vesmírné projekty často přesahují možnosti jedné země a vyžadují spolupráci desítek tisíc vědců, inženýrů a odborníků z různých částí světa. Právě mezinárodní spolupráce umožnila vznik některých z největších projektů v historii lidstva – od dlouhodobého pobytu člověka na oběžné dráze Země až po průzkum nejvzdálenějších oblastí Sluneční soustavy. Tyto investice však přinášejí nové technologie, rozšiřují naše znalosti o vesmíru a pomáhají připravovat další kroky lidstva za hranice Země, jak nám ukáže i tento díl letní série TOP 5. 5. Návštěva pána prstenů Moje generace poznávala Sluneční soustavu zejména skrze snímky z velké cesty sond Voyager a teleskopu Hubble. Byly jich plné učebnice, knihy i atlasy. Na jejich odkaz navázala sonda Cassini-Huygens. V té době jednoznačně nejambicióznější a také nejdražší robotická mise v dějinách. Tento ambiciózní projekt vznikl díky spolupráci americké NASA, Evropské kosmické agentury (ESA) a Italské kosmické agentury (ASI) a dodnes je považován za jednu z největších vědeckých výprav do hlubokého vesmíru. Jeho cílem bylo podrobně prozkoumat planetu Saturn, její ikonické prstence i rozmanitou soustavu měsíců, které
Italská kosmická agentura (ASI) zapojila studenty námořní akademie do výzkumu zaměřeného na studium reakcí lidského organismu na podmínky podobné těm, které zažívají astronauti během dlouhodobých vesmírných letů. Experiment probíhá na palubě legendární plachetnice Amerigo Vespucci v rámci projektu ICE-BLUE.
Americká agentura NASA a její italská kolegyně ASI vstoupily 3. března do historie, když se jejich experiment LuGRE (Lunar GNSS Receiver Experiment) stal prvním technologickým demonstrátorem, který dokázal zachytit na povrchu Měsíce signály z pozemských navigačních systémů. Úspěch tohoto technologického demonstrátoru na dráze kolem Měsíce i na jeho povrchu naznačují, že by i v budoucnu mělo být možné u Měsíce zachytávat signály družic GNSS (Global Navigation Satellite System). Tyto výsledky znamenají, že průzkumné mise (třeba z programu Artemis, ale i jiné) by mohly benefitovat z těchto signálů a využívat je k přesnému určení své pozice, rychlosti a času. Jedná se o první krok k pokročilým navigačním systémům a službám na Měsíci a Marsu.
S tím, jak program Artemis vede lidstvo zpět na Měsíc a výhledově i na Mars, NASA zdokonaluje špičkové technologie pro navigaci a určení polohy, které mohou pomoci nové éře lunárního průzkumu. Technologický demonstrátor, náklad LuGRE (Lunar GNSS Receiver Experiment), má tyto technologie otestovat v praxi a připravit cestu pro jejich praktické využití a další rozvoj. Tento společný projekt americké (NASA) a italské (ASI) kosmické agentury má ukázat, že je možné využívat signály existujících globálních navigačních družicových systémů (GNSS) pro určování polohy, navigaci a měření času na Měsíci.
Galaxie, gravitačně vázané systémy hvězd a dalších kosmických objektů, jsou velmi často zkoumány předními astrofyziky i špičkovými kosmickými observatořemi. Odborníky, kteří se zabývají fyzikou vysokých energií, zajímají především galaktická jádra, konkrétně tzv. aktivní galaktická jádra. Jejich zástupců se v kosmu vyskytuje velké množství a také jednotlivých typů aktivních galaktických jader rozlišujeme celou řadu. Ostatně, na našem webu jsme už v jednom z delších článků hovořili o kvasarech. Dnes se ale podíváme podrobněji na blazary, zvláště pak na jeden zkoumaný sondou IXPE.
Čím to je, že Váš mobil dokáže určit, kde se nacházíte? Nebo jak zvládne poskytovat navigaci z místa na místo? Světově nejpoužívanějším systémem, který tyto služby umožňuje, je americký GPS, který využívá skupiny družic obíhajících Zemi, které poskytují přesné údaje pro měření pozice i času. Laická veřejnost však často neví, že GPS není jediným navigačním systémem – na celém světě bychom napočítali šest podobných systémů, které se označují jako GNSS (global navigation satellite systems – globální družicové navigační systémy). Ale co kdybychom chtěli tyto pozemské systémy používat dále od naší planety? V roce 2024 vyrazí k Měsíci v rámci programu CLPS lander Blue Ghost od firmy Firefly Aerospace a v jeho nákladu najdeme také přístroj LuGRE (Lunar GNSS Receiver Experiment), který má prozkoumat, zda signály ze dvou GNSS systémů dorazí až k landeru a mohly by poskytnout přesnou navigaci pro budoucí mise.
Členové týmu, který má na starosti americkou sondu DART (Double Asteroid Redirection Test), tedy historicky první misi testující planetární obranu – potvrdili, že sonda uvolnila svého malého fotografa, italský CubeSat LICIACube. K jeho odpojení z vypouštěcího boxu došlo v noci na 12. září pomocí stlačených pružin, které jej vymrštily ven. Samotné vydání pokynu k uvolnění LICIACube byl vydán 12. září v 1:14 SELČ, tedy na minutu přesně 15 dní před okamžikem, kdy má sonda DART podle plánu narazit do měsíčku obíhajícího kolem dvojplanetky Didymos. Pozemní tým se zadrženým dechem čekal na signál potvrzující úspěšné oddělení. Když o přibližně hodinu později toužebně očekávaný signál skutečně dorazil, všem spadl kámen ze srdce.
V rámci programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services) má firma Firefly Aerospace z texaského města Cedar Park do lunárního Moře nepokojů dopravit experimentální náklad. Americký přístroj LuGRE (Lunar GNSS Receiver Experiment) poprvé otestuje nové a nadějné možnosti lunární navigace s využitím pozemských globálních družicových navigačních systémů GNSS (Global Navigation Satellite System). Zkratkou GNSS se označují družicové sítě, které se běžně využívají k určení pozice pro následnou navigaci, ale hodí se i k přesnému určení času. Celosvětově nejznámější navigační systém je GPS provozovaný americkými kosmickými silami.
14. února NASA zveřejnila první data z teleskopu IXPE (Imaging X-Ray Polarimetry Explorer) vypuštěného 9. prosince 2021, která dorazila po dokončení měsíc dlouhé fáze oživování. Všechny palubní systémy fungují a teleskop je připraven studovat záhadné kosmické objekty. IXPE nejprve zaměřil svůj rentgenový zrak na pozůstatek hvězdy, která explodovala v 17 století. Tento objekt známe jako Cassiopeia A. Rázová vlna z exploze odmrštila okolní plyn, zahřála jej na vysokou teplotu a urychlila částice kosmického záření, takže vznikl oblak zářící v rentgenové části spektra. Tento útvar již dříve sledovaly jiné teleskopy, ovšem IXPE umožní vědcům úplně nový průzkum.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
