Štítek ‘Artemis’

Kosmotýdeník 593 (22.1. – 28.1.)

Další týden pomalu, ale jistě mizí nezadržitelně v dáli, ale stále ještě z něj pár hodin zbývá. Čas nedělního oběda s sebou již skoro pošestisté přináší další díl našeho nejstaršího seriálu. V hlavním tématu dnešního vydání Kosmotýdeníku si povíme o tom, že dny nejdéle existující mise Evropské kosmické agentury, jsou již sečteny. Kromě toho se můžete těšit také na informace o suborbitálním letu SpaceShipTwo s posádkou, nebo o odkladu startu Falconu 9 s nákladní lodí Cygnus. Nevynecháme ani informace týkající se instalace lanovek na rampě LC-39B pro program Artemis, které by v případě problémů umožnily evakuaci horních pater přístupové věže.

Nákladní verze HLS

Společnosti SpaceX a Blue Origin začínají pracovat na nákladních verzích lunárních modulů v rámci HLS. NASA se o práci zběžně zmínila v oznámení z 9. ledna o zpoždění misí Artemis 2 a 3 . 22. ledna 8:45

Slyšení podvýboru pro vesmír

Na slyšení vesmírného podvýboru sněmovního vědeckého výboru 17. ledna představitel NASA vysvětlil rozhodnutí agentury odložit své další dvě mise Artemis o téměř rok. Členové výboru Kongresu vyjádřili zklamání nad zpožděním plánů NASA. 18. ledna 10:00

Svět startupů #5 Astrobotic Technology

Po delší době Vám přinášíme další, tentokrát pátý díl nepravidelného seriálu, který se nazývá Svět startupů. Jak už jeho název napovídá, seriál se zaměřuje právě na malé a inovativní firmy kosmického průmyslu a v každém díle rozebírá jednu z vybraných firem, jejichž aktivita je v nějakém směru zajímavá. Slovem startup se rozumí soukromá firma s nevelkým počtem zaměstnanců, jejíž činnost zpravidla bývá nějakým způsobem v daném směru inovativní a využívá nových, netradičních a často výhodných postupů. Právě tyto firmy ve výsledku přináší okázalé a odvážné nápady, které konkrétní odvětví posouvají dopředu novým způsobem. V důsledku inovací zaběhlých praktik jsou totiž schopny postupovat efektivně a ovlivnit ať už dostupností či právě efektivitou celý trh. V kosmickém průmyslu se těchto firem začíná objevovat čím dál víc, a proto se vyplatí a může být zábavné některé z nich sledovat.

NIAC – Sny o budoucnosti #2 AeSI

Chystaný návrat lidí na Měsíc nabízí jedinečnou příležitost učinit praktické kroky k významným vědeckým možnostem. Jedním ze zřejmých kandidátů je interferometrické snímkování s extrémně vysokým rozlišením na viditelných a ultrafialových vlnových délkách. To by pomohlo odhalit povrchy hvězd, prozkoumat vnitřnosti akrečních disků, které obklopují vznikající hvězdy i černé díry a zahájit cestu k odhalování povrchových útvarů a meteorologických jevů na nejbližších exoplanetách. […]

Návratová kabina Orionu z Artemis I se přesune

Návratová kabina kosmické lodi Orion z mise Artemis I se už nacestovala dost. Po putování přes Spojené státy během výrobní a testovací fáze přišla cesta z Floridy k Měsíci a přes Tichý oceán a celé Spojené státy zpět. Cestování však ještě nekončí. Návratová kabina, která při misi Artemis I urazila více než 2,25 milionů, kilometrů se již připravuje na svůj přesun do další destinace – tentokrát do státu Ohio na Zkušební středisko Neila Armstronga v Sandusky.

Cesta k Artemis II (ohlédnutí za 4. čtvrtletím 2023 a výhled na 1. čtvrtletí 2024)

V letošním roce mají přípravy na oblet Měsíce kosmickou lodí Orion s čtyřčlennou posádkou pokračovat sestavením nosné rakety Space Launch System v montážní budově VAB. Pomalu tedy nastává čas pro svážení jednotlivých dílů do budovy. Sestavování bude zahájeno umístěním spodních sestav bočních vzletových stupňů SRB na podpěrné sloupky na základně mobilní vypouštěcí plošiny. V minulém dílu jsme psali, že železniční souprava s deseti palivovými segmenty SRB dorazila na Kennedyho vesmírné středisko 25. září 2023. Do zpracovatelské budovy RPSF, nacházející se půl kilometru od VAB, byly nejprve zavezeny spodní segmenty pravého i levého SRB. Oba segmenty byly zkontrolovány, vyloženy z vozů a otočeny do vertikální polohy. Po přesunu do pracovních buněk byly segmenty spojeny se spodními lemy a následně byly připojeny spodní výstupní kužely. Náhledová fotografie k článku byla pořízena 13. prosince při inspekci obou spodních sestav. Mezitím byly v RPSF v průběhu podzimu zkontrolovány a vertikálně uskladněny i všechny zbývající segmenty stupňů SRB a jsou tedy připraveny na převoz do VAB.

Na co se těšit v roce 2024? (Pilotovaná kosmonautika)

Poté, co jsme si předevčírem představili nejočekávanější události roku 2024 v nepilotované kosmonautice, přichází čas na článek, který se zaměří na nejočekávanější momenty kosmonautiky pilotované. A i když nákladní kosmické lodě ve svých útrobách nevozí žádné astronauty, bude tato kategorie zařazena do tohoto článku. Nákladní lodě totiž vozí zásoby na kosmické stanice, kde je využívají právě kosmonauti. Kromě dění na ISS lehce nevynecháme ani témata, která se týkají komerčních letů na oběžnou dráhu. Zapomínat nesmíme ani na Indii, která sice v roce 2024 ještě člověka na oběžnou dráhu nedostane, ale připravuje letové testy, které do tohoto výpisu zcela jednoznačně patří.

Testy výtahu pro lunární Starship

Astronautka Nicole Mann a její kolega Douglas Wheelock se nedávno zúčastnili zkoušek zmenšeného modelu výtahu pro lunární Starship, která má být použita jako pilotovaný lunární lander pro mise Artemis III a Artemis IV. Starship v rámci těchto misí dopraví vždy dva astronauty z lodi Orion na povrch Měsíce, kde jim poslouží jako obytný modul během přibližně týdenního pobytu na povrchu Měsíce, než dojde k jejich návratu zpět do Orionu. Výtah má sloužit k přesunu vybavení i posádky mezi obytnou částí Starship, která se nachází v horní části landeru, na povrch Měsíce, kde astronauti provedou lunární vycházky. Aktuální zkouška umožnila astronautům interakci s návrhem výtahového systému, který má být velmi podobný letovému typu. Zkouška tedy posloužila jednak jako demonstrace fungování hardwaru, ale zároveň poskytla možnost získat cennou zpětnou vazbu z pohledu uživatelů.

Vize první mezinárodní posádky na Měsíci ožívá

Před několika roky dala NASA najevo, že hledá mezinárodní partnerství pro vývoj dlouhodobých lunárních povrchových aktiv, využitelných astronauty při průzkumu Měsíce v rámci programu Artemis. Spřízněné kosmické agentury proto začaly rozpracovávat své vlastní návrhy v očekávání, že investice do jejich projektů by mohly umožnit přiřadit jejich astronauta do některé z posádek lunárních landerů. Nyní Spojené státy učinily vstřícný krok. Viceprezidentka USA Kamala Harris oznámila 20. prosince na zasedání Národní vesmírné rady (kterého se zúčastnili zástupci všech 33 signatářských zemí Dohod Artemis), že USA mají v úmyslu do konce desetiletí přistát na povrchu Měsíce s mezinárodní posádkou za účasti zahraničního astronauta. Neupřesnila, jakou zemi by astronaut reprezentoval. Oznámení by tak mohlo podnítit soutěž mezi mezinárodními partnery programu Artemis o to, kdo nejvíce přispěje do povrchových aktiv a na oplátku získá první mezinárodní místo v lunárním landeru.