Čína
Čína v pátek uskutečnila dva starty raket. Při prvním vyslala na oběžnou dráhu novou průzkumnou družici Yaogan-50 na retrográdní dráhu. Následně vypustila dvě trojice družic řady Yaogan.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína v pátek uskutečnila dva starty raket. Při prvním vyslala na oběžnou dráhu novou průzkumnou družici Yaogan-50 na retrográdní dráhu. Následně vypustila dvě trojice družic řady Yaogan.
Americké Vesmírné síly přesunuly družici nové generace určenou k varování před raketovými útoky a sestavu užitečného nákladu spojenou s experimentální misí pro sledování prostoru mezi Zemí a Měsícem z rakety Vulcan společnosti United Launch Alliance na raketu Falcon Heavy společnosti SpaceX. Tento krok je součástí širší reorganizace vojenských startů, kterou si vyžádala zpoždění ve vývoji a nasazení rakety Vulcan.
Evropská kosmická agentura (ESA) potvrdila, že při nedávném testu shozem přišla o zkušební prototyp svého kosmického letounu Space Rider, zároveň však uvedla, že tato nehoda by neměla jeho vývoj výrazně zpozdit.
Americké Vesmírné síly přeskupují harmonogramy a rozdělení startů v rámci zajišťování národní bezpečnosti, zatímco společnost United Launch Alliance pracuje na tom, aby její raketa Vulcan mohla znovu létat, uvedl 21. října vysoce postavený vojenský představitel.
Americké Vesmírné síly potřebují do roku 2030 další významný kosmodrom, který by zvládl rostoucí poptávku po vojenských i komerčních startech. Zvažují přitom státní i soukromě vlastněné lokality, uvedl 21. října velitel Velitelství vesmírných systémů (Space Systems Command).
Americké letectvo testuje, zda vojenské zásoby a vybavení dokážou odolat náročným podmínkám kosmického letu na palubě nové návratové kapsle Starfall společnosti SpaceX. Jde o součást úsilí Pentagonu prozkoumat možnosti využití komerčních kosmických dopravních prostředků k přepravě kriticky důležitého vybavení k vojenským jednotkám po celém světě.
Společnosti SES Space & Defense a Planet Labs se připravují na demonstraci vysokokapacitního přenosu dat mezi družicemi na nízké a střední oběžné dráze Země. Využijí k tomu prototyp komunikačního zařízení, který byl 20. října vynesen do vesmíru na palubě sdíleného letu SpaceX Bandwagon-5.
Americké Vesmírné síly chtějí, aby jejich nejvytíženější kosmodromy dokázaly v budoucnu zvládat nárazově pět až osm významných operací denně. Modernizační plán má zabránit tomu, aby zastaralá infrastruktura začala omezovat rozvoj kosmických aktivit.
Společnost SpaceX plánuje při příštím startu rakety Starship pokus o záchranu obou jejích stupňů. Start by se mohl uskutečnit již příští měsíc, pokud jej schválí příslušné regulační úřady.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Marshallovo středisko kosmických letů zveřejnilo 26. října záměr přechodu programu Space Launch System z fáze návrhu a vývoje do provozního stavu počínaje misí Artemis 5. Součástí záměru je přesun vlastnictví SLS na komerční smluvní subjekt. NASA by poskytovala podpůrnou infrastrukturu a při svých pilotovaných misích Artemis by byla nájemcem služby vynesení Orionu a přidruženého nákladu na translunární dráhu. Vize běžného provozu zahrnuje další vládní i nevládní uživatele služeb rakety. V záměru je zmíněn například nepilotovaný průzkum vnějších planet. Nastíněný model předpokládá, že současný vládou vlastněný a vládou vedený systém se přesune k průmyslovému partnerovi, zatímco NASA si ponechá práva k duševnímu vlastnictví systému. Tento krok má snížit jednotkové náklady na stavbu a umožnit SLS být udržitelným a dostupným systémem.
Skládání hardwaru pro misi Artemis I bylo dokončeno. V hale VAB probíhá spojování lodi Orion s adaptérem OSA. 22. října 10:25

Sestavování prvního exempláře rakety SLS skončilo. Na horní stupeň ICPS byl v hale VAB usazen letový exemplář adaptéru OSA i s deseti CubeSaty. Nosič jako takový je tedy sestaven, přesto celé sestavě ještě něco chybí. Jde o kosmickou loď Orion, která je v tomto případě nákladem a tudíž se nejedná o součást nosné rakety. Také tento poslední dílek celé komplexní skládačky bude brzy usazen na své místo. V noci na dnešek se dokončená kosmická loď Orion vydala na zhruba deset kilometrů dlouhou cestu z haly LASF (kde v minulých týdnech a měsících dostala záchrannou věžičku a aerodynamické panely) a zamířila do integrační haly VAB. Právě zde bude v nejbližších dnech usazena na vrchol rakety SLS – sestava nosiče a nákladu pro misi Artemis I tak bude kompletně spojena.

Druhý exemplář evropského servisního modulu pro americké lodě Orion dorazil do USA. Právě floridský kosmodrom bude jeho poslední zastávkou, než se toto špičkové zařízení vydá s prvními astronauty v lodi Orion na cestu k Měsíci v rámci mise Artemis II. Letoun Antonov vzlétl z letiště v německých Brémách 13. října ráno. Ve svých útrobách ukrýval servisní modul Orionu uložený ve speciálním transportním kontejneru. Po příletu na Kennedyho středisko budou následovat nezbytné kontroly, po kterých bude servisní modul ESM-2 spojen s kabinou pro posádku. Společně tak vytvoří kompletní loď Orion.
Na letišti Kennedyho střediska přistál Antonov An-124-100, který z Evropy přivezl servisní modul pro první pilotovanou loď Orion. 14. října 20:45

Až se poprvé při misi Artemis II budou astronauti vracet na zemi v lodi Orion, bude je při vstupu do atmosféry chránit tepelný štít kabiny před intenzivním žárem. Ale co se s tímto štítem stane, až loď zpomalí? Právě na tuto otázku hledají odpověď výzkumníci z Langley Research Center v Hamptonu, stát Virginia. Využívají k tomu větrný tunel National Transonic Facility. Po misi EFT-1 došlo k několika změnám výrobního procesu tepelného štítu. Namísto jednoho velkého kusu je nyní štít tvořen menšími bloky, které ablativním procesem „odhořívají“ a při vstupu do atmosféry odnáší teplo pryč. Tyto úpravy konstrukce také změnily tvar zbylého štítu, který bude mít při přechodu do podzvukové rychlosti.

V rámci programu Artemis chce NASA dosáhnout dlouhodobé lidské přítomnosti na Měsíci, což otevře lunární povrch mnohem většímu výzkumu než doposud. Tato rostoucí aktivita bude vyžadovat nové a také robustnější komunikační, navigační a síťové schopnosti. Experti NASA zapojení do programu SCaN ( Space Communications and Navigation) proto vyvinuli architekturu LunaNet, která má splnit tyto požadavky. LunaNet využije inovativní síťové techniky, standardy a rozšiřitelný framework pro rychlé rozšíření síťových možností na Měsíci. To umožní průmyslovým firmám, akademickým institucím a mezinárodním partnerům budovat a provozovat uzly sítě LunaNet společně s NASA. Tyto uzly budou nabízet misím čtyři různé služby: síťové, navigační, detekční a informační a konečně i radiooptické vědecké služby.

O integrovaném modálním testu jsme v první části tohoto dílu psali v čase budoucím. Už dvacet hodin po vydání článku NASA potvrdila, že test probíhá. Po pěti dnech, 29. září, bylo modální testování dokončeno a inženýři začali analyzovat získaná data. Přístupové pracovní plošiny byly přisunuty k nosné raketě a začala také příprava na opětovné přisunutí obslužných ramen z věže mobilní vypouštěcí plošiny. Technici odpojili od rakety simulátor Orionu i testovací adaptér OSA.

Počínaje misí Artemis II bude raketa SLS vynášet kosmickou loď Orion s lidskou posádkou. Zbývá však dořešit, jak se astronauti dostanou ke startovní rampě. NASA už dala najevo, že to bude klasicky po silnici, ale zatím není jisté, jak konkrétně bude vypadat dopravní prostředek, který je sem doveze. NASA proto nyní oslovila soukromé firmy a požádala je o zpětnou vazbu, zda mají zájem chopit se této příležitosti a spolupracovat s agenturou. Výsledkem této spolupráce by měl být buďto zbrusu nový dopravní prostředek, nebo se bude jednat o modernizaci jednoho z již existujících strojů ve vlastnictví NASA.

Při popisu dosavadních příprav k letu nepilotované kosmické lodi Orion na oběžnou dráhu Měsíce a zpět jsme se v minulém dílu dostali až k připojení horního stupně ICPS na centrální stupeň nosné rakety SLS, které proběhlo v úterý 6. července. V té době bylo plánováno, že testovací adaptér OSA (Orion Stage Adapter), který měl být dalším prvkem v řadě, bude připojen v týdnu od pondělí 12. července. Krátce poté měl být připojen 34tunový kovový válec MSO (Mass Simulator for Orion), což je testovací simulátor Orionu a záchranné věžičky s nízkou tvarovou věrností, ale se zhruba stejnou hmotností a těžištěm. Nakonec však bylo rozhodnuto odložit instalaci obou pasivních testovacích dílů o měsíc. Nebyly totiž potřebné pro elektrické oživení systémů rakety, na které se NASA rozhodla přednostně zaměřit. Ze stejného důvodu byla v plánu odsunuta i aplikace pěnové izolace na přírubu mezi centrálním stupněm a adaptérem LVSA a dokončení opravy pěnové izolace na centrálním stupni.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.