Štítek ‘Artemis’

Kosmotýdeník 355 (1.7. – 7.7.)

Kosmonautika nám přináší neustále nové a nové události, jak se na progresivní technologický obor sluší a patří. Jenže den má jen 24 hodin a dostat do nich kromě práce, rodiny, kamarádů a koníčků i sledování novinek z kosmonautiky, nemusí být během pracovního dne jednoduché – a v létě se ještě přidávají výlety, dovolené a další lákadla. Proto již 355 týdnů vychází vždy v neděli Kosmotýdeník – náš nejstarší seriál, který má dva úkoly – jednak shrnout na jednom místě všechny články, které u nás za týden vyšly a také přinést informace o menších událostech, na které se během týdne nedostalo. Díky tomu se mohou na Kosmotýdeník těšit i ti, kdo náš web pravidelně čtou. Dnes se podíváme na lunární plány NASA, novinky od Starship Hopperu nebo z floridské rampy 39B.

Cesta k Artemis 1 a 2 (ohlédnutí za 2. čtvrtletím a výhled na 3. čtvrtletí 2019)

I takhle vypadalo přepisování názvu programu pilotovaných letů za nízkou oběžnou dráhu Země poté, kdy administrátor NASA Jim Bridenstine tyto průzkumné mise nově pojmenoval. V rámci našich čtvrtletních přehledů pravidelně sumarizujeme postup příprav na první dvě mise – nepilotovanou, nyní nazvanou Artemis 1 na oběžnou dráhu Měsíce a pilotovanou Artemis 2, během níž má čtyřčlenná posádka kosmické lodě Orion uskutečnit oblet Měsíce. Podívejme se tedy, co vše se událo od posledního čtvrtletního přehledu. Tentokrát začneme děním na startovním komplexu SLC-46 na Mysu Canaveral.

Francie se připojí k programu Artemis

Stane se tak podle dohody podepsané mezi NASA a CNES na Mezinárodní pařížské letecké show. ESA bude rozhodovat o své účasti v listopadu v Seville. 21. června 21:05

Sluneční aktivita přeje budoucím pilotovaným misím

Posádky misí Apollo měly štěstí – nejen proto, že se jejich astronauti dočkali nominace a mohli letět k Měsíci, ale také proto, že měli na cestu „dobré počasí“. Nejde přitom o žádné hurikány nebo vlny veder, ale o počasí kosmické. Tento výraz se používá pro záření a nabité částice ve Sluneční soustavě, jejichž původcem je povětšinou Slunce. V srpnu 1972, tedy mezi misemi Apollo 16 a 17 došlo k solární bouři, která uvolnila nebezpečný výron částic. Na Zemi jsme chráněni magnetickým polem, ale mimo něj by podobná událost byla pro astronauty nebezpečná.

Kosmotýdeník 351 (3.6. – 9.6.)

Nedělní poledne opět přináší aktuální vydání pravidelného Kosmotýdeníku, kde vám shrneme nejzajímavější události kosmonautiky za posledních sedm dní. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na zajímavý plán NASA na komercionalizaci nízké oběžné dráhy a Mezinárodní vesmírné stanice. Dočtete se, za kolik, jak a za jakých podmínek byste se dostali na palubu ISS. Dále se podíváme na výrobu aerodynamického krytu pro Ariane 6, anebo na výměnu tweetů mezi Donaldem Trumpem a administrátorem NASA.

Kdo bude první žena na Měsíci?

Na naší facebookové stránce se nedávno objevil příspěvek „Říkám si, jestli už ta první žena na Měsíci, byla v kosmu. Řekl bych že ano. Takže jí známe. Kate Rubins? Christina Koch?“ Úvahy autora příspěvku pokračovaly podnětem „Co kdybyste udělali článek s možnými kandidátkami?“ Zkusme se tedy oprostit od hodnocení reálnosti plánu a harmonogramu a podívejme se, jakými lidskými zdroji v současnosti NASA disponuje. V oddílu aktivních astronautů je dvanáct žen, které v letošním roce doplní dalších pět, jejichž základní výcvik pro zařazení do oddílu amerických astronautů již pomalu končí.

Přejmenování misí lodi Orion

Nepilotovaná mise EM-1 se nově označuje jako Artemis-1. Stejně se přejmenovaly i další plánované mise. 17. května 20:37

Program Artemis – návrat na Měsíc

Jménem bohyně Měsíce, sestry Apollona, je nazván urychlený program NASA – za zlomek nákladů původního Projektu Apollo (215 miliard USD – 2018). 14. května 6:35