Artemis I

  • SLEDUJEME: Tankování rakety SLS

    SLEDUJEME: Tankování rakety SLS

    Tým zodpovědný za přípravu mise Artemis I se včera sešel, aby zhodnotil stav příprav na zkoušku WDR. Výsledkem je, že se může pokračovat v závěrečném odpočítávání. Meteorologové předpovídají na další hodiny pro Floridu podmínky, které jsou optimální k natankování rakety SLS. Z omezujících faktorů můžeme jmenovat třeba pravděpodobnost úderu blesku v okruhu 9,25 kilometrů od rampy menší než 20 %, vítr musí mít rychlost menší než 70 km/h a teplota vzduchu nesmí klesnout pod 5 °C. Dnes ve 12:00 SELČ (v čase L-8 hodin, 40 minut), tedy v 6 hodin ráno místního času, se týmy sešly znovu. Na začátku připraveného 90 minut dlouhého pozastavení odpočtu se především vyhodnocuje stav prací pro tankovací proces. NASA TV nabízí přímý přenos z floridské rampy 39B, který v tomto článku najdete společně s psaným online přenosem.

  • Kosmotýdeník 509 (13.6. – 19.6.)

    Kosmotýdeník 509 (13.6. – 19.6.)

    Ani jsme se nenadáli a z týdne, který začal teprve nedávno, zbývají jen poslední hodiny. Je tedy nejvyšší čas připomenout si důležité momenty, které nám přineslo uplynulých sedm dní. Většinu novinek jsme Vám v průběhu týdne přinesli v jednotlivých článcích, ale i přesto bylo novinek tolik, že se na všechny nedostalo. Právě proto je tu Kosmotýdeník. V hlavním tématu se podíváme na snad už definitivní nominaci posádky první pilotované mise kosmické lodi Starliner. Nevynecháme ani novinky spojené se stavbou floridské startovní rampy pro systém Super Heavy – Starship a řekneme si také o tom, jak probíhají finální zkoušky pozorovací režimů Teleskopu Jamese Webba.

  • Raketa SLS se vrátila na startovní rampu

    Raketa SLS se vrátila na startovní rampu

    První sestavená raketa SLS (Space Launch System) s lodí Orion pro lunární misi Artemis I se vrátila na startovní rampu 39B na Kennedyho středisku. Tady by měla dokončit poslední významnou zkoušku před svým premiérovým startem, který je plánován na letošní rok. Během května proběhla řada oprav a údržbářských prací – ať už v hale VAB (Vehicle Assembly Building) nebo i na dusíkovém zásobníku. Dubnové pokusy o dokončení zkoušky WDR (Wet Dress Rehearsal), při které se provádí cvičný předstartovní odpočet, byly přerušovány několika výpadky dodávky plynného dusíku z nedalekého zásobníku, ale jejich definitivní zastavení znamenaly až problémy s konektory pro tankování obou stupňů rakety na mobilní vypouštěcí plošině. Zástupci týmu zodpovědného za pozemní systémy i lidé od hlavního dodavatele služeb pro provedení startu (firmy Jacobs) očekávají, že by letové i pozemní systémy mohly být na další pokus o WDR připraveny zhruba dva týdny poté, co raketa dorazí na startovní rampu.

  • Práce na SLS v hale VAB pokračují

    Práce na SLS v hale VAB pokračují

    Minulý týden jsme vydali článek rekapitulující průběh oprav první rakety SLS v montážní hale VAB. Sedm dní uteklo jako voda a NASA připravila další rekapitulaci. Týmy na Kennedyho středisku pokračují v činnostech, aby se celá sestava mohla vrátit na rampu 39B, kde se znovu pokusí o test WDR, tedy kompletní simulaci předstartovního odpočtu. Došlo třeba k dotažení přírubových šroubů na jednotce TSMU, na které se při předešlém pokusu o tankování objevil únik vodíku. Inženýři nyní určili, že těsnění na šroubech už není povolené a systém by měl zůstat při dalším čerpání utěsněný.

  • ESA zmapuje radiační zátěž letu k Měsíci

    ESA zmapuje radiační zátěž letu k Měsíci

    Malé, ale šikovné budou evropské senzory, které se na palubě první americké mise Artemis svezou k Měsíci. Tady budou mapovat radiační prostředí po dobu celé cesty. Konkrétně se jedná o pět špičkových zařízení, z nichž každé má rozměry srovnatelné s balíčkem hracích karet. Všechny tyto přístroje budou umístěny uvnitř návratové kabiny lodi Orion a připojeny k panelům jejích stěn na různých místech. Díky tomuto experimentu bude možné zaznamenávat údaje o radiačním prostředí v útrobách lodi po celou dobu a navíc s pomocí několika senzorů. Systém EADs (ESA Active Dosimeters) umožní vědcům co možná nejpřesnější pohled na změny kosmického záření v průběhu mise, ale také na celkové dávky, které bezpilotní mise Artemis I dostane.

  • Stopaři na cestě k Měsíci #10: NEA Scout

    Stopaři na cestě k Měsíci #10: NEA Scout

    Na závěr našeho desetidílného seriálu, který mapuje sekundární mise, které se svezou na raketě SLS při Artemis I, jsme si nechali CubeSat vůbec nejzajímavější! Vydá se tam, kam i velké mise mají problémy doletět a přes své titěrné rozměry má dělat velkou vědu a posunout znalosti lidstva vedoucí ke zlepšení planetární obrany. Cílem je malá blízkozemní planetka a také snaha dokázat, že i v tak malém balení lze dělat velké mise. To je NEA Scout, malá sonda s velkou sluneční plachtou, vychytanou kamerou a palubním zpracováním dat, doplněná o sekundární pohon a navigaci. Pojďme se na tuto misi podívat blíže.

  • Stopaři na cestě k Měsíci #9: Lunar IceCube

    Stopaři na cestě k Měsíci #9: Lunar IceCube

    Devátý z deseti CubeSatů, který poletí jako sekundární náklad mise Artemis má před sebou velký úkol. Není jen technologickým demonstrátorem, ale také očekávanou vědeckou misí, která nám má pomoci objasnit, kde a jaké množství vody se nachází na Měsíci! Až se začnou budovat trvalé základny na Měsíci a později i na Marsu, bude naprosto zásadní umět využívat místní zdroje, bez kterých by se provoz takových základen stával stěží dlouhodobě udržitelným. Dříve, než začneme těžit vodu, různé plyny a materiály, je potřeba znát, kde je hledat! Lunar IceCube je takový moderní prospektor, který ukáže, jaká místa jsou pro těžbu a pro základnu na Měsíci nejvhodnější. Cesta lidstva k tomu stát se meziplanetárním druhem, začíná podobnými malými, ale velmi důležitými misemi.

  • Cesta k Artemis I a II (ohlédnutí za 1. čtvrtletím a výhled na 2. čtvrtletí 2022)

    Cesta k Artemis I a II (ohlédnutí za 1. čtvrtletím a výhled na 2. čtvrtletí 2022)

    Popis příprav na misi Artemis I končil v minulém dílu výměnou vadné řídicí jednotky motoru RS-25 č. 4, která byla provedena v posledním prosincovém týdnu. V první polovině ledna inženýři a technici v budově VAB dokončili sérii technických zkoušek centrálního stupně. Byla otestována komunikace mezi letovými počítači a dalšími systémy. Všechny čtyři řídicí jednotky motorů RS-25 úspěšně prošly diagnostickými testy letové připravenosti, vyzkoušeno bylo i naklánění motorů. Později bylo oznámeno, že příčinou listopadového selhání kanálu B v řídicí jednotce byl vadný paměťový čip. Ten je potřebný pouze během zážehové sekvence a nemá žádný vliv na provoz během letu. Tentokrát nebyly na řídicích jednotkách motorů v raketě zjištěny žádné známky vadných paměťových čipů.

  • Kosmotýdeník 496 (14.3. – 20.3.)

    Kosmotýdeník 496 (14.3. – 20.3.)

    Další týden je za námi a před vámi je nachystán přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí těchto sedmi dní. Tentokrát bude hlavní téma jasné: Dalekohled Jamese Webba došel v ostření svého primárního zrcadla skoro do cíle a operační tým se pochlubil dvěma skvělými snímky. V dalších tématech se podíváme samozřejmě na rollout superrakety SLS, dvanáctý start jednoho prvního stupně Falconu 9, anebo čínský start rakety CZ-4C. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Open Cosmos

    Mezinárodní regulační orgány omezily počet družic v klíčovém spektrálním podání společnosti Open Cosmos pro její plánovanou komunikační síť na 52 družic, a to kvůli nedodržení termínů jejich vypuštění. Jde o něco málo více než čtvrtinu počtu družic, které britská společnost plánuje nasadit pro zajištění počátečních globálních služeb.

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗