Štítek ‘Artemis I’

Kosmotýdeník 471 (20.9. – 26.9.)

Uteklo nám dalších sedm dní a je tedy ideální čas na přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. V Kosmotýdeníku se dnes v hlavním tématu podíváme na šikovný tahač, který má ambici rozvážet malé náklady mezi geostacionární a měsíční dráhou. Dále se podíváme na další odklad letu mise OFT-2 lodi Starliner, anebo na unikátní video z testu kyslíkové nádrže nové ruské rakety Sojuz 5. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Cesta k Artemis I (ohlédnutí za 3. čtvrtletím 2021)

Při popisu dosavadních příprav k letu nepilotované kosmické lodi Orion na oběžnou dráhu Měsíce a zpět jsme se v minulém dílu dostali až k připojení horního stupně ICPS na centrální stupeň nosné rakety SLS, které proběhlo v úterý 6. července. V té době bylo plánováno, že testovací adaptér OSA (Orion Stage Adapter), který měl být dalším prvkem v řadě, bude připojen v týdnu od pondělí 12. července. Krátce poté měl být připojen 34tunový kovový válec MSO (Mass Simulator for Orion), což je testovací simulátor Orionu a záchranné věžičky s nízkou tvarovou věrností, ale se zhruba stejnou hmotností a těžištěm. Nakonec však bylo rozhodnuto odložit instalaci obou pasivních testovacích dílů o měsíc. Nebyly totiž potřebné pro elektrické oživení systémů rakety, na které se NASA rozhodla přednostně zaměřit. Ze stejného důvodu byla v plánu odsunuta i aplikace pěnové izolace na přírubu mezi centrálním stupněm a adaptérem LVSA a dokončení opravy pěnové izolace na centrálním stupni.

Kosmotýdeník 469 (6.9. – 12.9.)

Krásné nedělní poledne, vážení čtenáři. Srdečně Vás vítám u dalšího dílu našeho tradičního seriálu Kosmotýdeník, ve kterém si jako obvykle připomeneme důležité momenty uplynulého týdne, které jsme nestihli rozebrat v samostatných článcích. Dnešním hlavním tématem bude start z kosmodromu Pleseck pro ruské ministerstvo obrany, ale těšit se můžete také na novinky kolem nejbližších chystaných misí firmy SpaceX, nebo na informace o nečekaném poplachu, který v pátek večer našeho času zastihl Kennedyho středisko. Dočkáte se také tradičních rubrik jako jsou Foto a Video týdne. Přejeme Vám příjemné čtení.

Naděje na letošní start rakety SLS se rozplývají

Raketa SLS za letu

Podle aktuálních informací se zdá, že nový americký lunární nosič Space Launch System (SLS) by z haly VAB na pobřežní rampu 39B měl vyrazit nejdříve koncem listopadu. Tuto informaci poskytla oficiální místa portálu Spaceflight Now. To znamená, že pokud má raketa odstartovat ještě letos, tak by zbývalo jen velmi málo času k provedení kritických zkoušek tankování, následnému návratu do haly VAB k dokončovacím pracím a následnému návratu na vzletovou rampu. Ukazuje se, že skládání a testování nového supertěžkého nosiče trvá déle, než NASA předpokládala ve svém optimistickém harmonogramu ze začátku roku. To však není nečekané, vždyť týmy v hale VAB sestavovaly a testovaly první exemplář nové rakety.

Orion se už začíná skrývat pod panely

Experti na Kennedyho středisku na Floridě se pustili do závěrečné fáze příprav lodi Orion na misi Artemis I. Začala totiž instalace oblých panelů, které jsou součástí sestavy LAS. Tyto panely budou celkem čtyři a po jejich instalaci bude sestava LAS již kompletní. Technici z divize EGS (Exploration Ground Systems) Kennedyho střediska s kolegy z firmy Jacobs už nedávno připojily ke špičce lodi Orion samotnou záchrannou věžičku. Následně mohlo začít zvedání lehkých panelů, které společně vytvoří aerodynamický kryt. Ten má loď chránit před silným hlukem a vibracemi při startu. Jeden ze čtyř panelů je vybaven dvířky a právě přes něj bude možné před startem vstoupit do kabiny. Po startu, když už nebude potřebná, se 13,5 metru vysoká věžička LAS odhodí, čímž dojde k odlehčení nákladu.

Testy vibrací rakety SLS

Když jedete po nezpevněné cestě, tak můžete sedět i ve specializovaném off-roadu a přesto zažijete větší či menší úroveň vibrací a nárazů. Částečně za to může jev zvaný přirozená (též vlastní) frekvence. Jde o frekvenci, kterou má každý objekt a ta je vydávána ve chvíli, kdy objekt udeříme. Když se okolní vlivy jako je rychlost jízdy či (ne)rovnost silnice správně sejdou, začne auto vibrovat na své vlastní přirozené frekvenci. A proč na webu o kosmonautice píšeme o autech? Protože je to dobrý příměr z běžného života. Raketa prodírající se atmosférou, je na tom totiž úplně stejně. I raketa má svou přirozenou frekvenci a zažívá při startu dynamické procesy. Porozumění těmto frekvencím a jejich parametrům, je nezbytně důležité pro řízení raket – včetně velké chystané SLS – aby jejich atmosférická „silnice“ vedoucí na oběžnou dráhu byla co možná nejbezpečnější.

Zkoušky softwaru pro Artemis I

S tím, jak na Kennedyho středisku na Floridě pokračuje sestavování lunární rakety SLS pro misi Artemis I, přišel čas, aby experti nainstalovali letový software, s jehož pomocí bude moci raketa zatáčet, aby letěla po plánované dráze. Inženýři 6. srpna uložili software do počítačů centrálního stupně. Bylo to poprvé od chvíle, kdy začalo sestavování rakety. Když byl software uložen, mohli inženýři z Marshallova střediska, kteří letové programy vyvinul, zahájit závěrečné kontroly a testy, které jsou nezbytné k certifikaci programového balíčku pro jeho použití na této misi.

Adaptér pro Orion se chystá na misi Artemis I

Na Kennedyho středisku na Floridě pokračuje příprava CubeSatů, které mají letět jako sekundární náklad na raketě SLS při její premiérové misi Artemis I. Technici zodpovědní za pozemní systémy společně s dodavatelskou firmou Jacobs a pochopitelně i s vývojáři těchto malých družic o velikosti krabice od bot prošli závěrečnou přípravnou fází a usadili CubeSaty do adaptéru OSA (Orion stage adapter). Tento prstencovitý díl bude sedět na horním stupni rakety SLS, tedy na stupni ICPS (Interim Cryogenic Propulsion Stage) a na něj bude usazena kosmická loď Orion. Všechny CubeSaty budou uvolněny ve chvíli, kdy SLS splní svůj primární úkol – navede loď Orion na dráhu vstříc Měsíci.

Kosmotýdeník 462 (19.7. – 25.7.)

Pojďme si říct, že poslední měsíce jsou na důležité kosmonautické okamžiky opravdu bohaté a výjimkou nebyl ani tento týden. Kdo by si pod událostmi, které se točí kolem ruského laboratorního modulu Nauka vzpomněl, že v úterý startoval první pilotovaný New Shepard? Pro nás kosmonautické fanoušky je to však úžasné sledovat a pevně věříme, že to baví i vás. Kosmotýdeník vám každopádně přináší v přehledu týdne i další zprávy. Hlavním tématem budou tentokrát závěrečné přípravy na opravný let lodě Starliner od společnosti Boeing. Dalšími tématy, kterým se budeme věnovat je třeba určený nosič pro misi Europa Clipper, anebo instalace družic, které poletí v rámci mise Artemis I. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Sluneční plachetnice, která prozkoumá planetku

Program NEA Scout počítá se sluneční plachtou

Sonda Near-Earth Asteroid (NEA) Scout je jedním ze sekundárních nákladů, které se svezou při misi Artemis I, prvním nepilotovaném letovém testu rakety SLS a lodi Orion. NEA Scout má malé rozměry srovnatelné s větší krabicí od bot a nyní byla sonda uložena do dispenzeru a usazena do prstencového adaptéru, který propojí SLS a Orion. Při misi Arteis I totiž nepůjde jen o test rakety a lodi, ale jde i o možnost, jak dostat v rámci programu Artemis malé sondy (jako je NEA Scout) k Měsíci i dál. „NEA Scout bude první americkou meziplanetární misí, která využije pohon slunečním zářením,“ říká Les Johnson, hlavní technologický pracovník z Marshallova střediska a dodává: „Měli jsme už pár zkoušek plachetnic na oběžné dráze Země, ale nyní jsme připraveni ukázat, že můžeme použít tento nový typ pohonu sond k tomu, abychom se dostali na nová místa a provedli důležitou vědu.“