Štítek ‘Artemis I’

Orion vezme k Měsíci nejrůznější artefakty

Až první raketa SLS vynese kosmickou loď Orion na misi Artemis I, nebude v její kabině žádný člověk. Přesto tu bude celá řada Senzorů a vědeckých experimentů. Kromě nich ale v kabině najdeme i spoustu symbolických upomínkových předmětů, které pomohou při vzděláváním a uchováním památky.  Americké kosmické stroje (ať už pilotované nebo nepilotované) s sebou už od šedesátých let minulého století vozí nejrůznější připomínky. Třeba na sondách Voyager najdeme zlaté desky se zvuky Země a rover Perseverance, který jezdí po Marsu, nese mikročip s 10,9 miliony jmen lidí z celého světa, kteří se registrací přes internet stali součástí této mise. Na poslední misi raketoplánu letěl kov, který byl později roztaven a posloužil k výrobě ocenění pro zaměstnance.

Termín startu mise Artemis I

NASA u příležitosti výročí přistání mise Apollo 11 na Měsíci oznámila, že se o premiérový start rakety SLS pokusí poprvé 29. srpna. Dvouhodinové okno se otevře ve 14:33 SELČ. 21. července 0:05

SLS v hale VAB nezahálí

Během závěrečných příprav rakety SLS na misi Artemis I proběhlo i hledání zdroje netěsnosti vodíkového potrubí, která se objevila během poslední zkoušky WDR. Ukázalo se, že jde o uvolněný díl na vnitřní stěně motorové sekce rakety, kde se připojuje přívodní potrubí zkapalněného vodíku. Díl označovaný jako collet má tvar kruhu s rozměrem přibližně sevřené pěsti a během sestavování pomáhá navést rychlospojku na správné místo. Týmy tento díl opraví, ale nejprve musí vstoupit do motorové sekce. Souběžně s touto činností probíhají i další plánované činnosti, které souvisí s předstartovní přípravou. Technici již vyměnili těsnění na rychlospojkách stojanů TSMU (tail service mast umbilical) a čeká na ně opětovné připojení spojovací desky, k čemuž ale dojde, až bude opraven uvolněný collet.

ŽIVĚ: Návrat SLS do VAB

Portál spaceflightnow vysílá přímý přenos z přesunu nosiče SLS do haly VAB, kde proběhnou závěrečné předstartovní přípravy. 2. července 12:40

Cesta k Artemis I a II (ohlédnutí za 2. čtvrtletím a výhled na 3. čtvrtletí 2022)

Na 3. dubna 2022 byl naplánován test tankování a odpočítávání rakety SLS pro misi Artemis I. Tým však nebyl schopen zajistit přetlak v uzavřených prostorech mobilní vypouštěcí plošiny, který měl zabránit hromadění nebezpečných plynů. Ventilátory, které jsou nutné k vytvoření přetlaku, prostě nefungovaly. K zahájení tankování nádrží proto z bezpečnostních důvodů nedošlo. Druhý pokus byl uskutečněn o 24 hodin později, tedy v den, kdy vyšel minulý díl našeho seriálu. Protože jedním z cílů testů je zjistit závady na pozemním zařízení i v raketě za účelem následných oprav, dostal se tým tentokrát v odpočítávání dál.

SLEDUJEME: Tankování rakety SLS

Tým zodpovědný za přípravu mise Artemis I se včera sešel, aby zhodnotil stav příprav na zkoušku WDR. Výsledkem je, že se může pokračovat v závěrečném odpočítávání. Meteorologové předpovídají na další hodiny pro Floridu podmínky, které jsou optimální k natankování rakety SLS. Z omezujících faktorů můžeme jmenovat třeba pravděpodobnost úderu blesku v okruhu 9,25 kilometrů od rampy menší než 20 %, vítr musí mít rychlost menší než 70 km/h a teplota vzduchu nesmí klesnout pod 5 °C. Dnes ve 12:00 SELČ (v čase L-8 hodin, 40 minut), tedy v 6 hodin ráno místního času, se týmy sešly znovu. Na začátku připraveného 90 minut dlouhého pozastavení odpočtu se především vyhodnocuje stav prací pro tankovací proces. NASA TV nabízí přímý přenos z floridské rampy 39B, který v tomto článku najdete společně s psaným online přenosem.

Kosmotýdeník 509 (13.6. – 19.6.)

Loď Starliner při svém prvním nepilotovaném příletu k ISS

Ani jsme se nenadáli a z týdne, který začal teprve nedávno, zbývají jen poslední hodiny. Je tedy nejvyšší čas připomenout si důležité momenty, které nám přineslo uplynulých sedm dní. Většinu novinek jsme Vám v průběhu týdne přinesli v jednotlivých článcích, ale i přesto bylo novinek tolik, že se na všechny nedostalo. Právě proto je tu Kosmotýdeník. V hlavním tématu se podíváme na snad už definitivní nominaci posádky první pilotované mise kosmické lodi Starliner. Nevynecháme ani novinky spojené se stavbou floridské startovní rampy pro systém Super Heavy – Starship a řekneme si také o tom, jak probíhají finální zkoušky pozorovací režimů Teleskopu Jamese Webba.

Raketa SLS se vrátila na startovní rampu

První sestavená raketa SLS (Space Launch System) s lodí Orion pro lunární misi Artemis I se vrátila na startovní rampu 39B na Kennedyho středisku. Tady by měla dokončit poslední významnou zkoušku před svým premiérovým startem, který je plánován na letošní rok. Během května proběhla řada oprav a údržbářských prací – ať už v hale VAB (Vehicle Assembly Building) nebo i na dusíkovém zásobníku. Dubnové pokusy o dokončení zkoušky WDR (Wet Dress Rehearsal), při které se provádí cvičný předstartovní odpočet, byly přerušovány několika výpadky dodávky plynného dusíku z nedalekého zásobníku, ale jejich definitivní zastavení znamenaly až problémy s konektory pro tankování obou stupňů rakety na mobilní vypouštěcí plošině. Zástupci týmu zodpovědného za pozemní systémy i lidé od hlavního dodavatele služeb pro provedení startu (firmy Jacobs) očekávají, že by letové i pozemní systémy mohly být na další pokus o WDR připraveny zhruba dva týdny poté, co raketa dorazí na startovní rampu.

Práce na SLS v hale VAB pokračují

Minulý týden jsme vydali článek rekapitulující průběh oprav první rakety SLS v montážní hale VAB. Sedm dní uteklo jako voda a NASA připravila další rekapitulaci. Týmy na Kennedyho středisku pokračují v činnostech, aby se celá sestava mohla vrátit na rampu 39B, kde se znovu pokusí o test WDR, tedy kompletní simulaci předstartovního odpočtu. Došlo třeba k dotažení přírubových šroubů na jednotce TSMU, na které se při předešlém pokusu o tankování objevil únik vodíku. Inženýři nyní určili, že těsnění na šroubech už není povolené a systém by měl zůstat při dalším čerpání utěsněný.

ESA zmapuje radiační zátěž letu k Měsíci

Malé, ale šikovné budou evropské senzory, které se na palubě první americké mise Artemis svezou k Měsíci. Tady budou mapovat radiační prostředí po dobu celé cesty. Konkrétně se jedná o pět špičkových zařízení, z nichž každé má rozměry srovnatelné s balíčkem hracích karet. Všechny tyto přístroje budou umístěny uvnitř návratové kabiny lodi Orion a připojeny k panelům jejích stěn na různých místech. Díky tomuto experimentu bude možné zaznamenávat údaje o radiačním prostředí v útrobách lodi po celou dobu a navíc s pomocí několika senzorů. Systém EADs (ESA Active Dosimeters) umožní vědcům co možná nejpřesnější pohled na změny kosmického záření v průběhu mise, ale také na celkové dávky, které bezpilotní mise Artemis I dostane.