křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.
Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.
Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.
Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.
Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.
Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.
Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.
Společnost Cowboy Space zveřejnila podrobnosti o nosné raketě Big Iron, kterou vyvíjí pro vynášení plánované konstelace orbitálních datových center na oběžnou dráhu Země.
Americká Federální komise pro komunikace (FCC) schválila plán společnosti Amazon na převzetí amerického družicového operátora Globalstar za přibližně 11,5 miliardy dolarů. Tím Amazon překonal důležitou regulační překážku, která mu umožní urychlit vstup na trh s přímým družicovým připojením koncových zařízení (D2D – Direct-to-Device).
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V roce 2017, konkrétně v jeho druhém čtvrtletí, by se měl mys Canaderal dočkat premiéry – poprvé by odsud měla odstartovat raketa Minotaur IV, která zatím startovala jen z Vandenbergovy základny v Kalifornii a nebo z aljašského kosmodromu Kodiak. Start bude zajímavý i proto, že půjde o modernizovanou verzi nosiče a třetím prvkem, který zvýší zájem o start bude fakt, že pod aerodynamickým krytem rakety bude umístěna armádní družice.
Pokud půjde všechno podle plánu,vydá se dnes v 16:45 našeho času k obloze americká raketa Atlas V, přičemž startovní okno trvá 4 hodiny. Mediálně nejzajímavější součástí nákladu je armádní miniraketoplán X-37 (více o jeho misi zde), který se do vesmíru podívá již počtvrté. Společnost mu při cestě na oběžnou dráhu bude dělat i několik malých satelitů, mezi kterými najdeme třeba i solární plachetnici. Tomuto projektu se budeme věnovat ve zvláštním příspěvku, nyní jsme pro Vás připravili článek, ve kterém můžete živě sledovat start rakety.
Jediným okřídleným strojem, který v současnosti létá do vesmíru je miniraketoplán X-37B patřící americkému letectvu. Jedná se o nepilotovaný stroj původně vyvíjený pod křídly NASA, která však od projektu po čase odstoupila. Této situace využily US Air Force a ve vývoji X-37B pokračovaly. Pod jejich taktovkou se raketoplán na špici rakety Atlas V poprvé podíval na oběžnou dráhu Země v dubnu 2010 a po osmi měsících ve vesmíru úspěšně přistál na letecké základně Vandenberg. Druhý exemplář miniraketoplánu odstartoval krátce poté v březnu 2011 a vrátil se až v červnu následujícího roku. Původní avizovanou životnost 270 dní tak X-37B překročil zhruba o 200 dní. V prosinci 2012 pak raketoplán zamířil na oběžnou dráhu potřetí a zpátky na Zemi přistál až po téměř dvou letech v říjnu 2014! Už za pár dní, přesněji 20. května, se tento utajený armádní stroj podívá do vesmíru počtvrté…
Pokud půjde všechno podle plánu, měly by se dnes ve 21:38 našeho času zažehnout motory nejsilnější evropské rakety Ariane 5. Při startu z jihoamerického kosmodromu v Kourou by měl nosič dopravit na dráhu přechodovou ke geostacionární dvojici družic – norský telekomunikační satelit Thor 7 a společnou italsko-francouzskou armádní družici Sicral 2/Sycuse 3B. Nákladu jsem se podrobněji věnovali v tomto článku. Dnes jsme pro Vás připravili krátký článek s živým přenosem celého startu. Pod ním ještě najdete časový plán celého letu.
Tím Thorem z názvu článku pochopitelně nemyslíme severského boha hromů, ale telekomunikační satelit Thor-7. Ten se spolu se svým kolegou – satelitem Sicral-2 vydá na dráhu přechodovou ke geostacionární s pomocí nejsilnější evropské rakety Ariane 5. Původně mělo ke startu dojít už před pár dny, ale během příprav se objevil problém s konektorem, který propojuje kryogenní horní stupeň se startovní plošinou. Společnost Arianespace neuvedla k problému bližší informace, ale s největší pravděpodobností jde o závadu na systému, přes který do horního stupně proudí palivo, případně tlakovací plyny.
Pro Středoevropany bylo velmi brzké ráno, nebo hluboká noc chcete-li, když se na mysu Canaveral zažehl motor RD-180 na prvním stupni rakety Atlas V spolu s pěticí urychlovacích bloků. Může se zdát, že šlo o běžný start, ale zdání klame. Ve 2:04 našeho času se již po dvousté vydala k obloze raketa Atlas s horním stupněm Centaur – tato sestava k sobě patří již několik desetiletí. A tentokrát šlo navíc o nejtěžší náklad ze všech, se kterými měl tenhle nosič zatím co do činění. Úkolem bylo vynést na oběžnou dráhu telekomunikační družici MUOS-3 určenou pro americké námořnictvo.
Ani tuto neděli nepřijdete o pravidelný souhrn toho nejzajímavějšího, co přinesl uplynulý týden na poli kosmonautiky. Pokud nestíháte číst každý den naše články a přesto si chcete udržet přehled o aktuálním dění, je právě seriál Kosmotýdeník ideální volbou. Dnes nás čekají tři velká témata – poplach na ISS, který se naštěstí ukázal jako planý, pravděpodobný konec íránské kosmické agentury a začátek vědecké mise sondy New Horizons. Kromě toho jsme pro Vás připravili i tři menší témata.
Tajné satelity mají v sobě něco magického. Podněcují naši zvědavost a touhu dozvědět se informace, které nejsou veřejně dostupné. Proto pokaždé, když odstartuje některý z tajných satelitů, které patří pod federální Národní průzkumný úřad (National Reconnaissance Office), strhne se na internetu velký zájem veřejnosti. Část neinformovaných čtenářů s protiamerickými náladami prská, protože nechápe, že tajné družice vysílají na oběžnou dráhu všechny kosmické velmoci, druhá část se naopak pídí po nepřímých informacích a snaží se na jejich základě sestavit mozaiku, která jim ve výsledku může poodkrýt oponu tajemství. A právě takový bude náš dnešní článek. Zkusíme zjistit, jaký je účel armádního satelitu NROL-35.
Dnes ve 4:19 našeho času se podařil start rakety Atlas V v konfiguraci 541. Minulé dva pokusy se musely stornovat kvůli počasí, ale do třetice se tajný armádní satelit NROL-35 vydal na cestu. Zdá se, že se družice vydala na polární dráhu typu Molnija. Až bude o tajném satelitu k dispozici alespoň trochu více informací, podíváme se mu na zoubek podrobněji a stejně jako v minulých případech zkusíme odhadnout jeho úkoly. V dnešním krátkém článku se můžete prozatím podívat alespoň na záznam startu.
Na tom, že satelity čas od času zažehnou své motory, aby upravily svou oběžnou dráhu, není nic neobvyklého. Děje se tak poměrně často a nikoho to nepřekvapuje. Nicméně čas od času se objeví objekt, který manévruje více než jiné – šlo třeba o první let armádního miniraketoplánu X-37. Nyní, jak se zdá, máme znovu co do činění se satelitem, který manévruje více než je obvyklé, zdánlivě bezdůvodně a navíc hodně intenzivně. Některá média si při spekulacích ohledně ruské družice Kosmos 2499 pouští fantazii na špacír, nicméně my se dnes zkusíme na celou věc podívat pokud možno realisticky.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
