Štítek ‘armáda’

Rusko úspěšně vypustilo armádní telekomunikační satelit

Ke startu z rampy 81/24 na kosmodromu Bajkonur došlo v neděli 13. prosince v 1:19 našeho času. Na palubě rakety Proton byla armádní družice Garpun-2, označovaná též jako Kosmos 2513, která mířila na geostacionární dráhu. Úkolem tohoto satelitu je zajišťovat přenos dat mezi pozemními středisky a průzkumnými družicemi na nižších oběžných drahách. Svým způsobem tak plní podobný účel, jako ruské civilní programy Luč a americký TDRSS. Start musel být odložen o tři dny kvůli dodatečné kontrole separačního systému, který před pár dny zradil vojenskou družici Kanopus-ST.

SLEDUJEME: Tajný ruský satelit čeká zničení

Včera se kolega Lukáš Houška ve svém Kosmotýdeníku věnoval kromě jiného startu ruské rakety Sojuz 2-1v, která měla na oběžnou dráhu vynést armádní satelit Kanopus ST, který je podle všeho určený k detekci ponorek. Selhalo jedno ze čtyř pyrotechnických zařízení, které mělo zajistit separaci vynášené družice od horního stupně Volga. Obě tělesa nyní zůstávají spojená a míří k nekontrolovatelnému zániku v atmosféře, který by mohl přijít už zítra, tedy v úterý 8. prosince. Přesné místo zániku zatím neznáme, ale v průběhu dalších hodin by se mohly začít odhady alespoň částečně zpřesňovat. V tomto článku se Vám budeme snažit přinášet průběžně aktualizované informace.

Kosmotýdeník 167. díl (23.11. – 29.11.2015)

Sedm dní je za námi a náš portál Vám opět nabízí možnost nahlédnout na nový list pomyslné kroniky kosmonautiky, tedy našeho seriálu Kosmotýdeník. Dnes se můžete těšit na dvě větší zprávy, přičemž hlavně ta první není vůbec příjemná – ruská kosmická agentura bude muset hodně bojovat se mimořádně drastickým snižováním rozpočtu na další roky. Kromě toho se podíváme i na vypuštění nové čínské armádní družice a připravili jsme pro Vás také několik krátkých zpráv. Chybět nebudou ani tradiční rubriky včetně oblíbeného snímku týdne.

Včasná výstraha pro Rusko

Ruská raketa Sojuz 2-1B včera v 7:34 našeho času vynesla na oběžnou dráhu první družici systému Tundra, nebo též EKS. Ten slouží k takzvané včasné výstraze, tedy k varování před blížící se nepřátelskou vojenskou raketou. Sojuz po startu z kosmodromu Pleseck zamířil na jihovýchod a po devíti a půl minutách se dostal ke slovu horní stupeň Fregat-M, na který čekala několikahodinová služba. Družice totiž bude umístěna na dráze s dobou oběhu 24 hodin, ale nepůjde o klasickou geostacionární dráhu – její dráha totiž bude vůči rovníku výrazně skloněná.

Dva atraktivní starty v jeden den

Dnešní ráno a dopoledne přály těm, kdo rádi sledují starty raket. V 6:37 našeho času odstartovala z „Gagarinovy rampy“ na kosmodromu Bajkonur raketa Sojuz FG, která vynesla na oběžnou dráhu loď Sojuz TMA-18M. Šlo o jubilejní třístou pilotovanou misi v dějinách kosmonautiky. Pouhou minutu před polednem pak z rampy 41 na mysu Canaveral odstartovala raketa Atlas V s telekomunikační družicí MUOS-4 pro námořnictvo. Jelikož se jednalo o starty v dopoledních hodinách, kdy by sledovanost přímých přenosů nebyla dobrá, rozhodli jsme se tuhle službu pro tentokrát vynechat a místo toho Vám naservírujeme rovnou záznamy obou startů.

OBRAZEM: Družice pro námořnictvo už sedí na raketě

Na 31. srpna je zatím naplánován start americké rakety Atlas V s telekomunikační družicí MUOS-4, která bude sloužit americkému námořnictvu. Na mysu Canaveral zatím probíhají přípravy na tento start. Před několika hodinami se podařilo s pomocí jeřábu umístit aerodynamický kryt s družicí na vrchol rakety Atlas 551, na které už byl připojen horní stupeň Centaur. Pokud půjde všechno podle plánu, mělo by ke startu dojít ve 12:07 našeho času. V totmo článku Vám přinášíme malou fotogalerii z integrace družice k raketě.

VIDEO: Nový komunikační satelit pro armádu

Dnes velmi brzo ráno, když hodiny ve střední Evropě ukazovaly 2:07, sena mysu Canaveral zažehly motory rakety Delta IV. Pod jejím aerodynamickým krytem se ukrývala družice WGS 7 za zhruba půl miliardy dolarů. jejím úkolem je vytvořit komunikační infrastrukturu pro vojáky, lodě, letadla či bezpilotní drony. Aktuální start byl zajímavý tím, že se poprvé použil vylepšený motor RS-68a, jehož premiéra dopadla dobře. Družice se od horního stupně oddělila 42 minut po startu a v dalších letech bude operovat na protáhlé heliosynchronní dráze 445 x 66 600 kilometrů. Každý z dosud vypuštěných satelitů WGS disponuje desetkrát větší přenosovou kapacitou, než dříve používaná družice DSCS.

Armáda posadí družici na Minotaura

V roce 2017, konkrétně v jeho druhém čtvrtletí, by se měl mys Canaderal dočkat premiéry – poprvé by odsud měla odstartovat raketa Minotaur IV, která zatím startovala jen z Vandenbergovy základny v Kalifornii a nebo z aljašského kosmodromu Kodiak. Start bude zajímavý i proto, že půjde o modernizovanou verzi nosiče a třetím prvkem, který zvýší zájem o start bude fakt, že pod aerodynamickým krytem rakety bude umístěna armádní družice.

AKTUALIZOVÁNO: Armádní miniraketoplán počtvrté odstartoval

Pokud půjde všechno podle plánu,vydá se dnes v 16:45 našeho času k obloze americká raketa Atlas V, přičemž startovní okno trvá 4 hodiny. Mediálně nejzajímavější součástí nákladu je armádní miniraketoplán X-37 (více o jeho misi zde), který se do vesmíru podívá již počtvrté. Společnost mu při cestě na oběžnou dráhu bude dělat i několik malých satelitů, mezi kterými najdeme třeba i solární plachetnici. Tomuto projektu se budeme věnovat ve zvláštním příspěvku, nyní jsme pro Vás připravili článek, ve kterém můžete živě sledovat start rakety.

Armádní raketoplán brzy znovu odstartuje

Jediným okřídleným strojem, který v současnosti létá do vesmíru je miniraketoplán X-37B patřící americkému letectvu. Jedná se o nepilotovaný stroj původně vyvíjený pod křídly NASA, která však od projektu po čase odstoupila. Této situace využily US Air Force a ve vývoji X-37B pokračovaly. Pod jejich taktovkou se raketoplán na špici rakety Atlas V poprvé podíval na oběžnou dráhu Země v dubnu 2010 a po osmi měsících ve vesmíru úspěšně přistál na letecké základně Vandenberg. Druhý exemplář miniraketoplánu odstartoval krátce poté v březnu 2011 a vrátil se až v červnu následujícího roku. Původní avizovanou životnost 270 dní tak X-37B překročil zhruba o 200 dní. V prosinci 2012 pak raketoplán zamířil na oběžnou dráhu potřetí a zpátky na Zemi přistál až po téměř dvou letech v říjnu 2014! Už za pár dní, přesněji 20. května, se tento utajený armádní stroj podívá do vesmíru počtvrté…