sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Portal Space Systems získala 17,5 milionu dolarů v počátečním kole investic, které umožní podniku vyvinout a předvést vysoce ovladatelnou družici Supernova využívající sluneční světlo k pohonu tepelného pohonného systému.
Společnost Vast oznámila 3. dubna, že podepsala dohodu s NASA o provedení environmentálního testování modulu vesmírné stanice Haven-1 v testovacím zařízení Neila Armstronga v Ohiu.
Společnost Voyager Technologies oznámila 3. dubna plány na akvizici LEOcloud, startupu zaměřeného na hybridní cloudové výpočetní zdroje a služby.
Společnost SpinLaunch 3. dubna oznámila, že podepsala smlouvu v hodnotě 122,5 milionu eur s výrobcem malých družic Kongsberg NanoAvionics na výrobu 280 družic pro konstelaci zvanou Meridian Space.
Obchodní výbor Senátu USA uspořádá příští týden potvrzovací slyšení, které má potvrdit Jareda Isaacmana jako nového administrátora NASA. Slyšení, plánované na 9. dubna bude také zvažovat nominaci Olivie Trustyové na členku Federal Communications Commission.
Společnost Exail, zabývající se vesmírnou komunikací, oznamuje spuštění Spacelink-PCE emulátoru nejnovější generace. Spacelink-PCE je navržený tak, aby přesně replikoval kanál šíření vln mezi družicí a pozemní stanicí. Umožňuje tak testovat, optimalizovat a ověřovat výkon a spolehlivost družicových komunikačních systémů.
Slingshot Aerospace, společnost zabývající se analýzou vesmírných dat, získala kontrakt z programu AFWERX amerického letectva na zdokonalení techniky identifikace družic na oběžné dráze pomocí fotometrických dat a umělé inteligence.
Švédská národní kosmická agentura (SNSA) udělila společnosti Frontgrade Gaisler, poskytovateli radiačně odolných mikroprocesorů pro vesmírné mise, kontrakt na komercializaci prvního neuromorfního zařízení System on Chip (SoC) pro vesmírné aplikace.
United Launch Alliance se chystá vynést prvních 27 družic z více než 3 200 plánovaných kusů pro širokopásmovou konstelaci Amazon Project Kuiper. Start je naplánován na 9. dubna. Družice vynese raketa Atlas V.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Máme za sebou další týden – ještě nedávno jsme slavili nový rok a teď už jsme se rozloučili s jeho prvním měsícem. Leden nám přinesl slušnou porci událostí a zdá se, že únor nás vydechnout nenechá. Kosmotýdeník je opět naplněn aktuálními informacemi, na které se v průběhu týdne na našem webu nedostalo. Těšit se můžete na žhavé novinky kolem radikálně upravených motorů Raptor, jejichž první exemplář dorazil na testovací stanoviště firmy SpaceX, ale řeč bude i o instalaci větrného krytu na Marsu, nebo o přípravách prvního letošního evropského startu.
Arianespace reaguje na nízké ceny SpaceX a raketu Ariane 5 nabízí za cenu budoucí Ariane 6. Zdroj 24. ledna 16:27
Tento rok jsou naplánovány celkem 4 starty raket Vega a očekává se také premiéra nového nosiče Vega-C. Zdroj 16. ledna 18:35
Téměř na den přesně po 13 měsících od zahájení prací byla dokončena stavba kovové kostry mobilní obslužné/montážní věže pro novou evropskou raketu Ariane 6. Postavená konstrukce dosahuje výšky 100 metrů a dominuje tak celé startovní rampě s výměrou 150 hektarů. Osmá a poslední střešní traverza byla na své místo uložena 30. listopadu. Obslužná a montážní věž bude v dalších měsících postupně doplněna o stěny, kromě toho bude vybavena pohyblivými podlahami, které umožní přístup k různým úrovním rakety připravované ke startu. Nosná konstrukce bude vybavena i jeřábem s nosností 45 tun. Po kompletním dokončení bude tato věž vážit 7 000 tun, což je srovnatelné s Eiffelovou věží. jen s tím rozdílem, že celá konstrukce bude pohyblivá – podvozky přitom dodala česká firma UNEX z Uničova.
Raketa Sojuz ST-A dnes úspěšně vynesla z kosmodromu v Kourou francouzskou armádní družici CSO-1. 19. prosince 20:53
Dnes mezi 21:37 a 22:53 SEČ se otevírá startovní okno nejsilnější evropské rakety s telekomunikačními družicemi GSAT-11 a GEO-KOMPSAT-2A. 4. prosince 21:09
Nová evropská raketa Ariane 6 by měla na svou premiérovou misi vyrazit v červenci roku 2020, ale předtím musí proběhnout celá řada zkoušek. Ty ověří, že raketa je schopná bezpečného provozu. Pro Českou republiku je mimořádně zajímavé, že jedna ze zkoušek ponese velmi výrazný český rukopis. A navíc půjde o zkoušku opravdu důležitého dílu. Ariane 6 bude startovat buďto s dvojicí, nebo čtveřicí urychlovacích motorů P120C na tuhá paliva. Právě na jejich spodní části bude sedět na startovním stole, takže je jasné, že tento díl musí být odolný a spolehlivý.
V roce 2006 se na oběžnou dráhu dostal MetOp-A a v roce 2012 jej následoval MetOp-B. Dalších šest let uplynulo a na svůj start se chystá MetOp-C – poslední zástupce současné generace evropských meteorologických družic, které obíhají Zemi po polární dráze. Ta bude moci navázat na měření dříve vypuštěných družic a pokračovat v kontinuálním sledování teploty, vlhkosti, málo zastoupených plynů, ozonu či rychlostí větru nad oceány. Tato data pomohou hlavně zpřesnit numerické modely, tedy základy pro tvorbu předpovědí počasí. Nedávné studie ukazují, že data z družic MetOp-A a MetOp-B snížily chybovost předpovědí počasí na druhý den o 27 %.
Na první pokus se podařil start jednoho z vrcholů letošního roku – evropská raketa Ariane 5 se dnes ve 3:45:28 SELČ vydala vstříc obloze a evropsko-japonské misi BepiColombo tak začala sedmiletá cesta meziplanetárním prostorem. Nejsilnější evropská raketa byla vybrána jako nosič významné vědecké mise, která by nám měla pomoci pochopit detaily spojené s Merkurem – planetou, která obíhá v těsné blízkosti Slunce. Pojďme si v dnešním článku zopakovat ty nejpovedenější fotografie, které vznikly při čtvrtém a posledním letošním startu mimo zemské gravitační pole.
Na jubilejním stém exempláři evropské rakety Ariane 5 poletí dvě telekomunikační družice postavené ve Spojených státech – Horizons 3e a Azerspace 2/Intelsat 38 mají na svou cestu vyrazit ve 23:53 SELČ, kdy se otevírá 45 minut dlouhé startovní okno. Ariane 5 měla premiéru v roce 1996 a doposud dokázala dostat do vesmíru 205 družic, z nichž většinu tvořily velké telekomunikační aparáty, které fungují na geostacionární dráze. Většinou také létaly po dvojicích, aby využily velkou sílu tohoto nosiče. Ale mezi stovkou startů bychom našli i vědecké náklady – třeba sondu Rosetta či observatoře Herschel a Planck a zapomenout nemůžeme ani na 12 navigačních družic Galileo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
