Relativity Space
Společnost Relativity Space, startup zabývající se vývojem opakovaně použitelných raket, rozšířila smlouvu na poskytování startů pro družicového operátora SES.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Relativity Space, startup zabývající se vývojem opakovaně použitelných raket, rozšířila smlouvu na poskytování startů pro družicového operátora SES.
Projekt Kuiper 13. listopadu změnil své sedm let staré pojmenování na Amazon Leo.
Společnost IonQ Inc., která se zabývá kvantovými výpočty, oznámila, že se dohodla na akvizici společnosti Skyloom Global, coloradského poskytovatele vesmírných optických komunikačních terminálů
Kanadská společnost SBQuantum získala od Evropské kosmické agentury zakázku v hodnotě 800 000 eur na dodávku prototypu kvantového magnetometru pro pozorování Země z vesmíru.
Francouzský startup U-Space získal 24 milionů eur na rozšíření své role na trhu s malými družicovými konstelacemi. Díky financování z kola Série A vyvine společnost U-Space se sídlem v Toulouse software, který do roku 2027 zvýší výrobu jednoho družice týdně.
Čína se zřejmě připravuje na návrat a přistání kosmické lodi. Vydala oznámení o uzavření vzdušného prostoru jen několik dní poté, co vesmírná tříšť donutila odložit plánovaný návrat posádky Shenzhou-20.
Společnost Firefly Aerospace uvedla, že kontaminace v kapalinovém potrubí způsobila ztrátu prvního stupně rakety Alpha, který byl testován pro nadcházející start.
Společnost Rocket Lab odložila první start své opakovaně použitelné rakety Neutron na rok 2026 s tím, že chce maximalizovat šance na úspěch letu.
Společnost mPower Technology se sídlem v Novém Mexiku zahájila v New Yorku automatizovanou velkoobjemovou výrobu solárních modulů vesmírné třídy. Společnost oznámila, že se snaží uspokojit poptávku ze strany družicových konstelací.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Francouzská vesmírná agentura CNES si vybrala MaiaSpace, startup podporovaný ArianeGroup, který vyvíjí znovu použitelnou malou nosnou raketu, aby převzal odpalovací rampu ve Francouzské Guyaně původně postavenou pro raketu Sojuz.
Už dnes by měla poprvé odstartovat raketa Ariane 6, která se stane hlavním evropským nosičem na několik následujících let. Nový nosič má být všestranný a umožňovat vynesení co nejširšího spektra různých nákladů. To demonstruje i tento první let, při kterém nebude vynesena nějaká hmotnostní maketa, ale mnoho dílčích nákladů, které mapujeme v tomto seriálu. Dnes nás čeká první zástupce, jehož cílem není oběžná dráha, ale návrat zpět na Zemi. Na palubě rakety bude totiž hned dvojice zařízení, která jsou určena pro přežití vstupu do atmosféry. My se dnes podíváme na zařízení SpaceCase SCX-01, jehož širší cíle sahají daleko mimo oběžnou dráhu Země.
20. června prošla první raketa Ariane 6, která má letět do kosmického prostoru, zkouškou WDR. Na nové rampě kosmodromu ve Francouzské Guyaně proběhl test, který technikům umožnil vyzkoušet všechny předstartovní procesy, přičemž odpočet se plánovaně zastavil jen pár sekund před náběhem motorů. Tomuto kroku ale předcházela celá řada kroků, které byly často činěny úplně poprvé. Třeba odsun 90 metrů vysoké obslužné věže do vzdálenosti 120 metrů, který poprvé odkryl pohled na kompletně dokončenou raketu. Její první díly začaly do Francouzské Guyany připlouvat z kontinentální Evropy letos v únoru na lodi Canopée. V březnu byl centrální a horní stupeň spojen do jednoho celku a v dubnu následoval přesun dvou pomocných stupňů P120C.
Premiérový start nové evropské rakety Ariane 6 je plánován na léto letošního roku. Aby se tento termín mohl stihnout, dorazil do přístavu Pariacabo ve Francouzské Guyaně cenný náklad. Jde o první a druhý stupeň nové rakety, které nyní budu na kosmodromu v Kourou sestaveny. Všechny díly tvořící raketu se vyrábí v Evropě a o jejich přesun do Jižní Ameriky se stará nová loď Canopée. Díky moderním plachtám ušetří až 30 % pohonných látek a cestu dlouhou přes 7000 kilometrů urazila za deset dní. Jejím úkolem bude pendlovat mezi přístavy v Evropě, kde na ni budou naloženy jednotlivé díly Ariane 6 a poté je přepraví přes Atlantik.
Rok 2024 přináší jednu zajímavou kosmonautickou událost za druhou a tak i v dalším týdnu budeme mít v pravidelném přehledu těch nejzajímavějších událostí posledních sedmi dní o čem psát. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal stav přípravy rakety Ariane 6 na její první misi. Pro Evropu se jedná o naprosto klíčový nosič. V dalším tématu se zaměříme i na návrat komerční mise Axiom-3, která úspěšně skončila v pátek přistáním u břehů Floridy. Čeká nás také pohled na přípravu startu dalšího lunárního landeru. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Zástupci firmy Ariane Group i agentur ESA a CNES úspěšně 30. ledna dokončili zkoušky odpojování a odtažení kryogenních přívodních systémů nové vzletové rampy pro Ariane 6. Tato činnost značí začátek demontáže zkušebního modelu Ariane 6, který nyní uvolní místo pro první start. Fáze kombinovaných testů s využitím pohonných látek je nyní ukončena a nová evropská raketa je na cestě ke svému premiérovému startu. Testovací model, který se nachází na rampě kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně, měří na výšku 62 metrů. V zásadě je stejný jako produkční model Ariane 6, který odsud snad již relativně brzy odstartuje. Rozdíl je v zásadě pouze v pomocných urychlovacích stupních, které nejsou certifikovány pro to, aby byly součástí letového exempláře.
24. října zástupci agentur ESA a CNES, společně se zástupci firem Arianespace a ArianeGroup na kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně dokončili kompletní plnoformátovou zkoušku předstartovních činností nové rakety Ariane 6. Ta byla v rámci testu WDR kromě jiného naplněna pohonnými látkami, které byly poté odčerpány. Celý test trval více než 30 hodin a tři týmy se vystřídaly po desetihodinových směnách. Cílem zkoušky bylo zvýšit robustnost systému a otestovat bezpečnostní postupy za mimořádných situací včetně přerušení odpočtu kvůli simulovaným anomáliím.
Naposledy jsme naše čtenáře informovali o nové lodi ArianeGroup začátkem tohoto roku. Loď dostala v uplynulých měsících slíbené moderní oplachtění a tak se k ní vracíme i s dalšími detaily. Jen těžko by mě napadlo, že nové plavidlo bude hotové dříve než vůbec poletí první raketa Ariane 6. Kosmonautika je výjimečný obor, který balancuje na hranici lidských možností a aniž bychom si to ne vždy zcela uvědomovali, tak přináší řadu inovací do běžného života. Ovšem řadu inovací také vyžaduje. Loď pro přepravu dílů raket Ariane 6 tedy není pouze nová, ale i v mnoha směrech novátorská. Jde totiž o moderní druh plachetnice. První svého druhu.
Na evropském kosmodromu ve Francouzské Guyaně došlo k natankování testovacího exempláře nové evropské rakety Ariane 6 a poté následoval statický zážeh raketového motoru jejího centrálního stupně. Motor Vulcain 2.1 po zážehu hořel podle plánu 4 sekundy a poté byly nespotřebované zbytky kapalného kyslíku a vodíku přečerpány z rakety do podzemních zásobníků. Provedená zkouška byla pokračováním předešlé série testů, které se konaly 18. července. Aktuální zkoušku vedli experti z CNES a ArianeGroup pod dohledem zástupců ESA. Test měl prověřit předstartovní postupy, zážehovou sekvenci a opět prokázat, že systém je možné udržet v bezpečí i v případě zastavení předstartovního odpočtu, což už bylo prokázáno při zmíněné zkoušce 18. července. Naplnění rakety pohonnými látkami a zážeh motoru byly posledními úkoly, které zbývaly ke kompletnímu prověření rakety, rampy, obslužné věže a všem souvisejících palivových a elektrických rozvodů. Hlavní však bylo prověřit, jak tyto jednotlivé systémy fungují společně.
Týmy, které připravují raketu Ariane 6 na její uvedení do služby, 18. července na kosmodromu v Kourou poprvé úspěšně dokončily proces přípravy spojený se sekvencí předstartovního odpočtu. Zástupci ESA, hlavního řešitele projektu Ariane 6, tedy firmy Arianegroup, řešitele startovní rampy a test provádějící agentury CNES, dokončili důležité úkoly pro kvalifikaci systémů a provedli sérii činností, které plně odpovídají předstartovní chronologii. Simulace startu obnášela i odsun mobilní obslužné věže, chlazení palivových rozvodů na rampě i v raketě, chlazení nádrží horního i centrálního stupně kapalným vodíkem (-253 °C) a kapalným kyslíkem (-183 °C). Na konci testovací sekvence proběhly také kroky pozemního systému, které souvisí s odpočtem. Ten se zastavil před okamžikem, kdy by došlo k zážehu motoru Vulcain 2.1.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.