U.S. Space Force
Americké vesmírné síly rozmisťují na svých hlavních startovacích místech pro rakety specializované týmy pro kybernetickou bezpečnost během startů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké vesmírné síly rozmisťují na svých hlavních startovacích místech pro rakety specializované týmy pro kybernetickou bezpečnost během startů.
Americké vesmírné síly přeřadily další start satelitu GPS od společnosti United Launch Alliance na společnost SpaceX, což je již čtvrtý po sobě jdoucí přesun mise globálního pozičního systému (GPS) mezi těmito dvěma poskytovateli.
Společnost Rocket Lab vynesla 20. března nejnovější ze série družic pro japonskou společnost Synspective, která se zabývá radarovým zobrazováním.
Společnost Officina Stellare, italský výrobce pokročilých optomechanických systémů, podepsala smlouvu v hodnotě 1,84 milionu eur s barcelonským Institutem fotonických věd (ICFO), oznámila 17. března.
Švédská společnost OHB získala rekordní zakázku pro švédský vesmírný sektor na výstavbu 20 družic, které posílí evropské kapacity v oblasti předpovědí počasí a monitorování klimatu.
Společnost Portal Space Systems, která vyvíjí zařízení Starburst, spolupracuje s australským startupem Paladin Space, aby nabídla komerční službu odstraňování orbitálního odpadu.
Společnost Kratos Defense & Security Solutions získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 446,8 milionu dolarů na vybudování a provoz pozemního systému pro novou konstelaci družic varování před raketami na střední oběžné dráze Země.
Společnost Blue Origin je další ze společností, která navrhuje systém orbitálních datových center. V rámci svého návrhu podala plány na konstelaci až 51 600 družic.
NASA navrhuje značné zvýšení počtu misí robotických přistávacích modulů na Měsíc.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V předchozí přednášce jsme si představili život prvního a nejslavnějšího astronaut světa, Jurije Gagarina a dnes se zaměříme na jeho asi nejznámější americký protějšek, prvního může na Měsíci, Neila Armstronga. Neil Alden Armstrong se narodil v srpnu roku 1930. V letadle seděl poprvé již v 6 letech, ve čtrnácti začal docházet do pilotního kursu a pilotem se stal v roce 1945. Na počátku 50. let byl bojově nasazen v Koreji. Byl členem celkem tři astronautických oddílů. Nejprve se v roce 1958 stal astronautem letectva Spojených států v rámci programu Man in the Space Soonest, který byl několik měsíců později zrušen, o dva roky byl vybrán do dalšího programu letectva, jehož cílem bylo vyvinout raketoplán Boeing X-20 Dyna-Soar a konečně v roce 1962 se dostal do NASA v rámci druhého oddílu astronaut zvaného „Nová devítka”. Do vesmíru se podíval celkem dvakrát, poprvé v roce 1966 při letu Gemini VIII spolu s Davidem Scottem a podruhé a zároveň naposledy v roce 1969 při letu Apolla 11, který podnikl spolu s Michaelem Collinsem a Edwinem Aldrinem. O dva roky později opustil NASA. Po skončení astronautické kariéry
V roce 1930 se narodil jediný astronaut, který letěl (vždy 2x) – v kabinách Gemini, Apollo a Shuttle (Columbia). Byl 9. osobou na Měsíci. 24. září 5:43
Když se díváme na noční oblohu a pozorujeme Měsíc, tak nám připadá, jako kdyby tam byl odjakživa. Ale kde se Měsíc vlastně vzal? Náznaky objevené ve vzorcích dopravených z Měsíce potvrzují již dříve široce přijímanou teorii, podle které Měsíc vznikl poté, co před miliardami let jiná planeta narazila do mladé a ještě roztavené Země. „Je tu ohromný rozdíl mezi rozložením prvků moderní Země a Měsíce a my jsme chtěli vědět proč,“ říká planetární vědec Justin Simon z NASA a dodává: „Nyní víme, že Měsíc byl už od začátku hodně zvláštní a je to zřejmě právě kvůli teorii velkého impaktu.“
V našem přednáškovém cyklu bych se chtěl poprvé podívat směrem k Měsíci. Na obloze ho lidstvo mohlo vidět od nepaměti, ale jak vypadá jeho odvrácená strana, to jsme se dozvěděli až v roce 1959, kdy nám jeho snímky odeslala sovětská sonda Luna 3. Dnešní přednáška nám představí Měsíc v různých podobách. Tou první bude souboj kosmických velmocí o to, kdo se první dostane k jeho blízkosti, kdo první dopadne na jeho povrch či získá fotografie právě odvrácené měsíční strany. Tyto události se odehrávali koncem padesátých let. Poté přišla léta šedesátá a americký prezident vyhlásil cestu na Měsíc jako program pro Spojené státy. Tím odstartoval velkou bitvu o to, komu se podaří dříve dopravit člověka na povrch tohoto nebeského tělesa. Prvními lidmi, kteří mohli Měsíc na vlastní oči spatřit z blízka, byla na vánoce roku 1968 posádka Apolla 8, kterou tvořili Frank Borman, James Lovell a William Lovell. Následovalo první přistání na Měsíci a začal jeho vědecký průzkum, když na jeho povrchu byla umístěna řada přístrojů. Výzkum pokračoval i na Zemi, kde
Každý člověk si od svého dětství s sebou nese několik silných dojmů, které nikdy zcela nevymizí z paměti. Ať už se jedná o události, tváře nebo třeba vůně. Také autorovi těchto řádků několik takových silných vjemů utkvělo. Jeden z nejtrvalejších se týká knihy. Publikace „Sto hvězdných kapitánů“ od Milana Codra se mi, coby šestiletému „špuntovi“, zahryzla do podvědomí dvěma atributy: podivnou vůní papíru (která nevyčpěla ani po několika dekádách) a fotografií Jerryho Carra. Vinou nekvalitního tisku na ní Jerry vypadá jako namazaný naftou a jeho zvláštní pronikavý pohled byl důvodem, proč jsem často otevíral knihu právě na stránce věnované jemu. A právě díky fascinace mé dětské mysli jednou fotografií si dnes při vyřčení slova „astronaut“ podvědomě vybavím Jerryho Carra. Jerry si však pozornost zaslouží nejen kvůli ne zcela kvalitní reprodukci svého portrétu, ale i kvůli své astronautické kariéře, která se stala vrcholem jeho života. Života, který skončil tento týden v noci ze středy na čtvrtek. Další astronautická legenda zamířila navždy ke hvězdám…
Týden se sešel s týdnem a je tu další nedělní poledne, jehož nedílnou součástí je aktuální vydání Kosmotýdeníku. Tentokrát se v hlavním tématu tohoto pravidelného přehledu kosmonautických událostí uplynulého týdne vydáme k Měsíci. Budeme zkoumat, jak obtížné je zachytit alespoň nějaké fotony, které se úspěšně odrazily od koutových odražečů z dob Apolla. Dokonce se američtí a francouzští vědci pokouší získávat odrazy světla i od koutových odražečů na těle sondy LRO. Dalšími tématy, kterým se budeme věnovat, budou například výměna pozic Starship SN-5 a SN-6, anebo pokusný sestup sondy OSIRIS-REx k povrchu planetky Bennu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Velkým fenoménem poslední doby se stalo slovo znovupoužitelnost. Tomuto zajisté chvályhodnému trendu se nevyhneme ani v kosmonautice. Zejména díky dravé štice jménem SpaceX, která do dříve zatuchlého kosmonautického rybníčku vnesla novou dynamiku a ukazuje ostatním, že dosavadní pohled na ekonomiku provozu na nízké orbitě může díky recyklaci použité techniky doznat významných změn. Na druhou stranu je nutno přiznat, že idea o znovupoužití kosmických lodí nebo raket není nijak nová. Prvním strojem, který dosáhl opakovaně Kármánovy linie, což je obecně uznávaná hranice vesmíru ve výšce 100 km, byl fenomenální raketoplán X-15. Výrobek firmy North American Aviation byl k letům extrémními rychlostmi a do extrémních výšek koncipován. Kus s výrobním číslem 3 vynesl svého pilota Joe Walkera v červenci 1963 do výšky 106 km, aby o měsíc později opět v rukou Joe Walkera vystoupal ještě o téměř dva kilometry výše. Asi nejznámějším strojem, který měl znovupoužitelnost takříkajíc ve své DNA, byl americký raketoplán. Pět vyrobených orbiterů si mezi sebe rozdělilo celkem 135 misí, stejně tak byly opakovaně použity urychlovací motory SRB. Na
Skoro půl století poté, co mise programu Apollo dopravily materiál z Měsíce na Zemi, mohou experti, kteří jsou také z Evropské kosmické agentury, odhalit tajemství dvou doposud neotevřených vzorků. Cílem je zjistit více o dávných procesech, které formovaly Měsíc, ale také zpřesnit a nacvičit techniky, které se budou hodit při budoucích misích obnášejících dopravu vzorků. Jeden ze dvou vzorků je právě nyní analyzován, u druhého probíhají přípravy na jeho otevření, ke kterému by mělo dojít ještě letos.
Uplynulo 50 let od startu mise Apollo-13, která se potýkala s celou řadou problémů a na Měsíc se posádka nedostala. 11. dubna 7:00
Jako velmi moudré se ukazuje rozhodnutí odborníků z éry programu Apollo zachovat část z 382 kilogramů lunárního regolitu a hornin přivezených na Zemi pro další generace. Bylo jim jasné, že jejich nástupci budou disponovat technikou, postupy a metodami, o kterých se stávající generaci ani nezdá. Věděli, že díky těmto novým metodám bude možné prozkoumat vzorky mnohem podrobněji. Budoucnost, kterou si specialisté z programu Apollo vysnili, nastává právě nyní. Jejich nástupci, z nichž mnozí v době programu Apollo ještě ani nebyli na světě, jsou nyní ve svých špičkově vybavených laboratořích připraveni udělat onen pověstný skok vstříc nalezení odpovědí na otázky spojené s vývojem Sluneční soustavy.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.