Bluelink Satcom
Čínský startup Bluelink Satcom získal financování na vybudování družicové sítě schopné detekovat signály Bluetooth z vesmíru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský startup Bluelink Satcom získal financování na vybudování družicové sítě schopné detekovat signály Bluetooth z vesmíru.
NASA 28. března oznámila, že přidala vesmírnou loď Starship od společnosti SpaceX do své smlouvy NASA Launch Services (NLS) II. Smlouvu NLS II využívá agentura k získávání služeb startu pro mnoho vědeckých a průzkumných misí.
Specialista na vesmírnou robotiku GITAI dokončil koncepční studii mechanického ramene, které by bylo připraveno podporovat japonský lunární rover s posádkou.
Kanadská společnost MDA Space oznámila 1. dubna plány na koupi izraelského výrobce družicových čipů SatixFy za 269 milionů dolarů.
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
Čína dňa 29.3.2025 o 17:05 hod. SEČ úspešne vypustila experimentálnu družicu TJS-16 pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
Evropa uzavřela smlouvu se společností Thales Alenia Space na vývoj digitálního dvojčete zemědělských systémů, které kombinují satelitní data a modelování plodin na podporu udržitelných a klimaticky odolných zemědělských postupů na celém kontinentu.
Technologická a konzultační firma Booz Allen Hamilton představila koncept mega-konstelace družic navržených tak, aby naplnily vizi vládní administrativy na komplexní protiraketový obranný štít na ochranu Spojených států, tzv. Golden Dome.
V prohlášení z 26. března NASA uvedla, že modul Pressurized Cargo Module pro Cygnus, který měl letět s misí NG-22 k ISS, je poškozený a nebude použit pro tuto misi, která měla odstartovat v červnu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
I v tomto únorovém týdnu byla kosmonautika bohatá na řadu zajímavých událostí. Stále si můžeme užívat zvýšenou kadenci letů k Měsíci a stále startují nové nosiče. Kosmotýdeník vám jako vždy shrne nejzajímavější události uplynulých sedmi dní. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na zahájení vědeckého pozorování dalekohledu Euclid, který má zkoumat rozložení temné hmoty a energie ve vesmíru. V dalších tématech se podíváme například na přípravu startu ruské rakety Angara 5, uskutečněný indický start, či krásné snímky z lunárního landeru Nova-C. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Nedělní poledne již tradičně patří pravidelnému přehled těch nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Tentokrát si Kosmotýdeník vzal jako hlavní téma test jednoho zajímavého komunikačního přístroje na sondě Psyche, který má vyzkoušet, zda jednou budeme schopni i z hlubokého kosmického prostoru přenášet velké objemy dat. Co takhle video z prvního přistání lidí na Marsu ve vysokém rozlišení? V dalších tématech se ohlédneme za testy nové rampy pro rakety Angara na ruském kosmodromu Vostočnyj. Nevynecháme samozřejmě ani sobotní velmi zajímavý test sestavy Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
27. prosince v osm hodin večer našeho času po několika odkladech odstartovala z kosmodromu Pleseck raketa Angara A5 – o startu samotném jsme ještě před Vánoci vydali samostatný článek. Na Angaru A5 čekal třetí letový test. Tentokrát však nešlo o raketu samotnou, jako spíše o její horní stupeň Persej, který si měl odbýt premiéru. „Jedná se o modernizovaný urychlovací stupeň Blok DM-03 z nosné rakety Proton-M,“ upřesnil Michal Václavík z České kosmické kanceláře a před startem ještě doplnil: „Náklad dnešního startu tvoří hmotnostní demonstrátor GVM, který bude společně s horním stupněm Persej umístěn několik set kilometrů nad geostacionární oběžnou dráhu.“ Nosič samotný pracoval podle dostupných informací bezchybně a horní stupeň Persej svým prvním zážehem dosáhl parkovací oběžné dráhy.
Ruská nosná raketa Angara A5 se připravuje na svůj třetí let. Rodinu raket Angara vyvinulo Státní kosmické vědeckovýrobní středisko M. V. Chruničeva. Raketa Angara v konfiguraci A5 má nahradit ruskou raketu Proton. Jak již název napovídá, skládá se z celkem pěti modulů URM-1. Konfigurace A5 zvládne na nízkou oběžnou dráhu vynést až 24,5 tun těžký náklad, ten ovšem nebude na této misi nic zajímavého, jelikož se jedná pouze o hmotnostní simulátor, proto se raději zaměřím na raketu.
Ruská těžká nosná raketa Angara A5 s horním stupněm Briz-M dnes v 6:50:00 SEČ úspěšně odstartovala ze vzletové rampy 35/1 kosmodromu Pleseck. Byl to teprve druhý start této nosné rakety od její premiéry 23. prosince 2014. Na palubě byla rozměrová a hmotnostní maketa GVM-2 (габаритно-весовой макет) alias IPM-2. Maketa simuluje středně velkou geostacionární družici a bude pravděpodobně trvale součástí stupně Briz-M. Jak nosnou raketu, tak i náklad postavil vědecko-výrobní závod GKNPC im. M. V. Chruničeva.
Nová ruská kosmická loď známá dříve jako Federace a dnes jako Orel by měla v roce 2021 dostat finanční podporu. Roskosmos pro ni plánuje osm miliard rublů (necelé 3 mld Kč, nebo 116 mil EUR). Podle dostupných informací se zdá, že Rusové nejprve postaví dva testovací exempláře. První kus by měl jakýmsi prototypem, který pomůže v roce 2023 vyzkoušet kompatibilitu s raketami Angara A5 a Jenisej. Druhý exemplář má být dokončen v roce 2028 a měl by už představovat plně použitelnou loď pro letové zkoušky i ostré mise. Podle všeho se zdá, že v srpnu až září 2023 by mohl prototyp lodi letět na raketě Angara A5. O rok později má následovat nepilotovaný test a v roce 2025 má Orel dopravit kosmonauty na ISS. Těžkotonážní raketa Jenisej by mohla letět v roce 2028, o rok později má prý zamířit k Měsíci a v roce 2030 by měla umožnit ruským kosmonautům přistát na lunárním povrchu.
Do nové rodiny raket Angara vkládali Rusové velké naděje – díky své modularitě totiž tyto nosiče mohly nahradit hned několik momentálně používaných raket a pokrýt široké spektrum nákladů od lehkých po těžké. V roce 2014 došlo k letovým zkouškám lehké (Angara 1.2) i těžké (Angara A5) verze a vše se zdálo na dobré cestě. Rakety absolvovaly testovací lety a k misím pro platící zákazníky už byl jen kousek. Druhý let Angary A5 měl přijít v roce 2016, jenže k němu nedošlo. Problémy při výrobě způsobily nečekaný odklad startu o několik let, takže na druhý start těžké Angary stále čekáme. Nyní se však zdá, že se výrobní mechanismus dostal do pohybu a startu bychom se mohli dočkat v příštím roce.
Vánoce i následné svátky jste snad prožili v klidu a rodinné atmosféře. Pro ty, kteří museli někam do zaměstnání, nebo klid neměli, máme útěchu. I během svátků probíhaly přípravy na start, například v Rusku od 23. do 27. prosince se uskutečnily hned tři. A v Číně další. Samozřejmě, v Rusku neslaví naše Vánoce, ale i tak se na některých startech podílelo mnoho Evropanů. Zkrátka a dobře, dnes vám přinášíme sváteční souhrn toho, co se událo v kosmonautice za posledních sedm dní. Ať se vám kosmotýdeník líbí.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
